Rozúčtování
Zdravím,
obdrželi jsme rozúčtování tepla a měl bych dotaz. Doma topím tak, že v obytných místnostech je cca 22–23´C, v ostatních místnostech cca 20´C. Každý rok topím úplně stejně, neboť se mi co do tepelné pohody takové nastavení termostatických ventilů osvědčilo. Každý rok je ve vyúčtování zohledněn stav poměrových měřidel (Doprimo) a zároveň korekční jednotky. Přestože jsem se snažil „nastudovat si“ vše, co jsem o korekčních jednotkách mohl najít, nerozumím tomu a nhebo jsem nenašel správnou literaturu… Zajímalo by mě, zda opravdu při způsobu, kterým doma topím, je normální, že k naměřeným jednotkám v počtu 549 (po korekci UF) je mi připočteno 570 jednotek jako „neměřené jednotky“ tedy jednotky korekční??? Přiznám se, že mě to dost zarazilo, neboť z mého pohledu nepřetápím ani nevyužívám k „dotápění“ bytu sousedy – přesto zaplatím prakticky dvojnásobek ve složce spotřebních nákladů?
Pokud je potřebné znát hodnoty, pak: SN na otop za jednotku 196,45 ZN na otop za jednotku 130,96 cena za jednotku Kč/GJ 586,08 Náklady celkem 191 887,–
Kdybych něco opomněl, doplním …
Díky za radu.
Děkuji všem za rady, tipy a názory.
Donutilo mě to pořádně projít a pročíst vše, co k dispozici je a uvědomit si některé souvislosti.
Hezký zbytek Velikonoc!
rada je stále stejná jak zde již mnohokrát uvedená:
- zjistěte si pravidla rozúčtování pro TEP a TUV (§4/3 vyhl.372/2001)
- zajistěte si údaje dle §7/2 a postup dle §7/3 vyhl.372/2001
…a dokud v tomto nebudete mít k dispozici, nebude jasno nikdy.
(Samostudium aplikace „nějakých korekcí“, je pro Vaše
rozúčtování bezvýznamné)
Neználek
Díky za informaci. Pravidla rozúčtování jsem si „nastudoval“ dříve než jsem položil svůj dotaz…
Takže zkusím objasnit:
ad 1) obsah ustanovení znám, ale neznám ony metody, kterými se koriguje! Jediná viditelná korekce z naměřených hodnot měřičů RTN je přepočet z naměřených hodnot na spotřební jednotky, to chápu.
ad 2) (§7/2) údaje mám v ruce na vyúčtování, kdybych je neměl, nejspíš bych se neměl na co dotazovat. A podle ustanovení (§7/3) bych udělal lépe, kdybych se vchodového zástupce přeptal hned, ovšem já se chtěl dozvědět pouze to, zda jsou „sankce“ v podobě korekčních jednotek opravdu taková, že přestože topím zcela normálně, platím dvojnásobek své spotřeby.
Chápu, že jistá korekce být musí, kor když mám byt uprostřed domu a v polovině výšky, takže kromě zdí s okny nemám žádnou okrajovou, jen mi prostě ta korekce přijde do očí bijící.
Kicker napsal: „Pravidla rozúčtování jsem si „nastudoval“ (…) obsah ustanovení znám, ale neznám ony metody, kterými se koriguje!“
Takže jste si pravidla rozúčtování nenastudoval. Ony metody jsou přece nedílnou součástí pravidel rozúčtování. Bez toho (a bez podkladů použitých při výpočtu) si nebudete moci nikdy zkontrolovat správnost konečné částky. Pravidla s koeficienty jsou povinně schválena v SVJ podle § 11 odst. 4 ZOVB.
lake
§ 11 odst. 4 ZOVB pouze hovori o tom, kolik hlasu je potreba na schvaleni takovych pravidel, neuklada zadnou povinnost je schvalovat. Troufam si tvrdit, ze valna vetsina SVJ skonci pri cteni §9a odst. 2 u „není-li rozúčtování cen služeb stanoveno zvláštním právním předpisem“, reknou si „ha, vyhlaska 372, nemusime nic resit“ – a v praxi za vlastniky o koeficientech a pravidlech rozhoduje spravni firma – ktera to dela stejne, jako to kdysi delala pro mesto, nebo v pripade novych zakazek stejne, jako to dela pro ostatni zakazniky.
Nastudoval jsem to, co mám k dispozici, tedy „Pravidla pro úhradu a vyúčtování plateb za služby dodavatelů“. Zde se uvádí u vytápění mimo jiné a nyní nepodstatné toto:
„základní složka je rozúčtována v poměru velikosti ploch jednotlivých bytů“ (chápu, rozumím, výpočet sedí)
„spotřební složka je rozúčtována – nejsou-li indikátory rovněž dle plochy bytu, – v případě, že jsou indikátory namontovány podle počtu dílků s ohledem na počet a typ otopných těles a polohu místnosti“.
Jelikož poloha místností má koeficient 1,0, otopná tělesa mají UF různá (to vše mám ve výpisu) pak mám všechny údaje potřebné pro ověření, že počet měřených jednotek ve vyúčtování souhlasí s hodnotou 549 (desetiny zaokrouhleny nahoru). Nerozumím ovšem tomu, proč je zde i údaj o neměřených jednotkách (korekčních jednotkách) ve výši 570 (opět zaokrouhleny desetiny nahoru). Celkový počet jednotek pro zúčtování je tedy 1118, což mi samozřejmě přijde divné v porovnání se skutečně odebranými jednotkami dle měřidel.
Tato korekce a její výpočet není nikde uvedena – ani ve vyhlášce, ani v materiálu SVJ.
A to je to, co bych si ověřit potřeboval. Nejspíš mi nezbyde nic jiného než se obrátit na výbor SVJ a nebo na firmu, která zpracovává roční vyúčtování, aby mi postup (tedy vzorce a způsob, kdy a jak jsou korekce uplatňovány) ozřejmili.
Rovnou podejte reklamaci a požádejte písemně s doručenkou o předložení všech podkladů, včetně seznamů koeficientů polohy všech místností, koeficientů pro výkon těles, náměrů všech indikátorů. A hlavně požadujte kompletní a shromážděním schválená pravidla pro rozúčtování, včetně postupů při dodatečných korekcích.
Zdá se ale, že pravidla neexistují. To je velmi časté. Když se člověk v průměrném SVJ zeptá na cokoliv zcela základního, dozví se, že o tom nikdy neslyšeli. Pravidla schválená nejsou, plánování financí neexistuje, dlouhodobý plán údržby a oprav nikdo nikdy nevypracoval ani jej nikdo nepožadoval a shromáždění jej nikdy neschválilo.
Dokud neexistují pravidla rozúčtování služby, je třeba odmítnout úhradu jakékoliv zálohy na daný účel.
lake
Tak jsem zjistil ještě jednu věc z toho interního dokumentu. A to, že cena za 1m2 při rozúčtování tepla pro byt u mě nikdy nemůže být nižší než 75% skutečně vynaložených nákladů na 1m2 v domě.
Nedefinuji to zcela přesně dle „Pravidel SVJ“, ale z tohoto ustanovení plyne, že někde do této minimální hodnoty se nejspíš „dopočítávají“ korekční jednotky, o které mi šlo.
Způsob výpočtu budu chtít znát, ale po tom, co jsem prošel a propočítal i stará vyúčtování je zřejmé, že to „baj voko“ vychází po celou dobu.
Takže rozumné využívání tepelné energie pro mě znamená, že stejně vždycky zaplatím víc než spotřebuji, pokud se nepohybuji se spotřebou jednotek někde 1200–1500. Nad tuto hodnotu by se mi korekční jednotky odečítaly, do ní se mi připočítávají, v intervalu to zůstává zhruba stejné…
No, ode dneška se na nastavení termostatické hlavice budu dívat úplně jinak :-))
Pane kicker, hodnota 75% je v rozporu s celostátně platným předpisem, vyhláškou č. 372/2001 Sb. Ta stanoví kogentně, že minimální přípustná hodnota bez korekcí je na úrovni 60% nákladů domu na 1 m2 plochy.
Korekce vůči konečnému spotřebiteli z důvodu „nedotápění“ se tedy mohou uplatnit pouze pokud jeho náklad na 1m2 podlahové plochy je mimo rozsah 60% až 140% průměru domu.
Vy ale stále neznáte platná pravidla, ani netušíte jakým způsobem se korekce konkrétně vypočítávají. Nelze tedy více říci.
lake
Dotaz: Jak poznam, ze to vyhlaska stanovi kogentne? Kde je receno, ze si vlastnici nemohou schvalit prisnejsi limity pro odchylky od prumeru? Pochopil bych, ze vlastnici nemohou posunout limity dale od prumeru…
Edit: Jeste doplnim ze clanku na tzb-info: V předposledním odstavci § 4 odst. (4) metodický pokyn praví, že „…každý uživatel bytu je povinen odebírat službu (rozuměj dodávku tepla do bytu) řádně, tj. v daném případě tak, aby nedošlo k poruše tepelné stability domu. Vnitřní minimální teplota se v praxi pohybuje na úrovni 16 až 18 °C. Proto by maximální odchylka –40 % měla být akceptována pouze v nezbytných a odůvodněných případech, např. u neobsazených bytů či nebytových prostorů.“
Tohle vcelku koresponduje s beznou praxi, kde je dolni hranice posunuta ze 60% na 76%, coz je v souladu s obecne akceptovanym tvrzenim, ze odchylka 1 stupen znamena odchylku 6% v nakladech na teplo, a tedy pri vypoctove teplote 20 stupnu je jako minimum pocitano 16 stupnu = o 24% mene, nez prumer.
procentuální rozdělení SN je 60% a ZN je 40%. Říkám si, že pokud je moje spotřeba při uvedených teplotách po průměrem, nejspíš bych doma musel mít jako v opičárně :-) abych v tom průměru byl.
Spis to tedy vypada, ze v baraku budete mit nekolik partaji, ktere topi panubohu do oken.
Ale rozhodne bych doporucil pozadat vybor o kontrolu vyuctovani, jestli tam neni nejaka chyba. Firmy, ktere to rozuctovani delaji, jsou taky jen lidi a muzou delat neco spatne.
Jinak receno, pokud bude nekomu vychazet spotreba z meraku tak, ze by byl na 250% prumeru (ano, i to je mozne, videl jsem to na vlastni oci), v praxi je to reseno tak, ze jeho spotrebu si formou korekci rozdeli vsichni ostatni. Takze Vase spotreba muze byt vcelku „normalni“ a prumerna a presto dostavate korekce.
Proberu to se vchodovým zástupcem. Korekční jednotky mám každý rok a nikdy s nimi nemám problém, když mám korigovaný náměr 800 dílků a k tomu dostanu 150 jednotek, dobrá, to beru. Ale pokud se podívám na rozdíl jednotek celého vchodu letos (cca 30700) a loni (cca 27000) tak mi z toho plyne, že buď nebyla nijak náročná topná sezona a nebo šetřili veskrze všichni. Spotřební složka mi ale přijde k ničemu pokud mám doplácet na někoho, kdo topí na (přeženu to zcela úmyslně) 30´C, což je teplota, která se snad nedá ani vydržet :-) a jeho teplo prostupuje ke mně, o což ale já nestojím, neboť sám topím dostatečně… Z logiky pak plyne, že po ověření této skutečnosti budou topit všichni tak, aby měli kohouty na maximum, protože to je jediná možnost, kdy zaplatí opravdu jen „to svoje“, pak ale zaplatí každý svoje, protože ta maximální spotřeba bude onen průměr!? K čemu je pak něco jako „rozumné hospodaření“ s energiemi? Aby bylo zřejmé, pokud bych se řídil ekonomickou stránkou věci a ne pocitovou (rozumějme tepelná pohoda domácnosti), pak by pro mě bylo lepší mít neustále hlavici někde na stupni 4 a mám jistotu, že zima nezima, někdo mi na vytápění přispěje… Teď si totiž připadám tak, že všichni šetřili cca 10%, já jsem (nejspíš díky okolnostem) byl někde na úspoře cca 30% tak jsem za těch 20% rozdílu dostal penále víc než 100% na korekčních jednotkách, a to mi přijde úsměvné :-)
Ano, neni to logicke. Ale ono nejde najit zcela spravedlivy system rozuctovani. Za „normalnich“ okolnosti se da rict, ze ty korekce extremu smerem k prumeru maji opodstatneni z fyzikalniho hlediska, protoze pokud nekdo extremne pretapi, topi i za vsechny sousedni byty, a pokud nekdo naopak netopi vubec, parazituje na okoli. Jediny velky problem jsou opravdu trvale otevrena okna a topeni na max, protoze pak to teplo konci venku.
a jeho teplo prostupuje ke mně, o což ale já nestojím, neboť sám topím dostatečně
Nicmene kdyby topil mene, vy byste na svoje „dostatecne“ topeni vykazal vetsi namer.
Pokud jste byl na uspore nekde kolem 30%, je mozne, ze to bylo predevsim zasluhou dvou sousedu, co pretapeli – a pak vlastne jejich dilky k Vam cestuji zcela po zasluze. Nezapominejte, ze ta celkova vzdalenost od prumeru je trochu pokrivena zakladni slozkou. Mam tu pred ocima rozuctovani, kde dva byty na patre maji 2500 a 3500 dilku a byt mezi nimi ma 700. V tomhle pripade nebyly korekce nijak drasticke, –100/-200/+450, ale z pohledu toho uprostred je to navyseni jeho spotreby o 64%.
Kontrolni dotaz – kolik mate v dome partaji a jaky mate byt ve srovnani s ostatnimi? Podle toho, co uvadite, spotreboval jste dle nameru 2% z celeho domu, po korekcich 4%. Kolik byste platil, kdyby se jelo podle podlahove plochy?
Poslední komentáře