rekonstrukce balkónů a teras
Dobrý den, jsme svj 8 vlastníků, stavba domu svépomocí v roce 1967,6 bytů s balkónem či terasou,2 vlastníci bez balkónu cca každý se 7,5% podílem bytové plochy. v posledních letech jsme museli opravit střechu, havarijní stav balkónů a teras jsme řešili koncem roku 2018. Balkóny s prasklou podestou-související s domem, zlomené výztuže mezi domem a balkónem, chybný počet výstuží balkón-dům podle stavebních plánů. Na opravu jsme použili účet DZ/FO vzhledem k havarijnímu stavu domu, před 4 roky jsme zvýšili o 100% příspěvek do DZ/FO na základě budoucí opravy, protože se 3 balkóny a terasa nemohly používat kvůli bezpečnosti. Jeden vlastník bez balkónu se ohradil v době stavby, že nepostupujeme správně podle Prohlášení vlastníka/součást bytu/, přestože původně souhlasil s řešením.2.vlastník bez balkónů se k námitce nepřipojil. Akceptovali jsem výhradu a odsouhlasili, že příspěvek zmíněného vlastníka vrátíme do DZ/FO s tím, že stavební firma udělá rozpis, jaká oprava se týká vzhledem k havarijnímu stavu, celého domu a která pouze bytů. Vlastník žádá, abychom zmíněnou částku nevraceli do DZ/FO, ale on nebude platit měsíční splátky. Domníváme se, že by byl neplatičem. Původně skvělé bydlení se proměnilo na podanou žalobu a zpět vzatou a na nespravedlivé výtky ze strany jednoho vlastníka s používáním jednoho rozsudku Nejvyššího soudu z 1.8.2014.Některé rozsudky jsou však jiné. Vlastník zde nebydlí, byt pronajímá. Statik se rozhodoval, zda některý balkón strhnout, tak chybně byl dům postaven. Děkujeme za Vaši radu Výbor.SVJ s dalšími 7 vlastníky
Připojím vysvětlení a dotaz „protestujícího vlastníka bez balkonu“, bohužel jsem našla tuto diskusi až dnes. Výbor SVJ opravu vždy prezentoval jako opravu domu, která má být financována z dlouhodobé zálohy na opravy a údržbu. Před zahájením rekonstrukce jsme na Portálu SVJ zjistili, že to tak být nemá a výbor byl upozorněn nejprve námi a později, když nebyl náš názor akceptován, advokátem, že podle prohlášení vlastníka jsou balkony a lodžie příslušenstvím bytů a tudíž jejich vlastníci mají opravu svých balkonů a lodžií financovat sami. Na opravu nelze použít prostředky z DZ, protože nejde o společné části domu. Vzhledem k tomu, že někteří vlastníci by neměli na opravu dostatek zdrojů, souhlasili jsme s tím, že může být DZ použita, ovšem za podmínky, že po skončení opravy bude stavební firma požádána o vyúčtování na jednotlivé byty a ty pak částku ceny opravy vrátí do DZ. Výbor ale po skončení opravy o toto vyúčtování nepožádal, nechal rozdělit cenu opravy na „dům“(52%), a „byty“. Část dům má být placena z DZ. V položkovém rozpočtu, předloženém stavební firmou před zahájením rekonstrukce i v příloze faktury se všechny položky týkají pouze opravy balkonů a teras. Na minulé shromáždění připravil výbor návrh, aby vlastníci bytů s balkony a terasami vrátili do DZ dohromady pouze alikvotní část DZ, odpovídající podílu na části „byty“ vlastníka bytu bez balkonu. Jedná se o cca 22 000 Kč, cena opravy byla cca 618 000 Kč! Návrh nebyl zatím přijat, řešení odsunuto. Pokud spočítáme cenu opravy pro jednotlivé byty z přílohy faktury, (podle které to vypadá, že byla oprava prováděná u všech bytů stejně) a porovnáme s částkami, naspořenými jednotlivými byty do DZ, vychází, že vlastníci 3 bytů, které mají balkon i terasu nebo 2 balkony měli opravu podstatně dražší než kolik do DZ vložili, tedy zbývajících 5 vlastníků by jejich opravu různě vysokými částkami dotovalo. Nyní otázky: Jak dosáhnout toho, aby cena opravy byla vyúčtována a částka vrácena? Ne všichni vlastníci bytů s balkony a terasami mají dostatek prostředků, aby částku opravy vrátili do DZ ihned a nechceme nikomu dělat problémy. Je možné po vyúčtování celkové ceny opravy na jednotlivé byty stanovit dobu, po kterou by se oprava splácela a na tuto dobu rozpočítat cenu opravy na měsíční splátky? Doba by byla tak dlouhá, aby výše splátky byla přijatelná pro všechny vlastníky. Tuto splátku by pak vlastníci platili místo dosavadních příspěvků do DZ. Z toho samozřejmě vyplývá, že 2 vlastníci bytů bez balkonů a teras by po tuto dobu do DZ neplatili, protože nemají co vracet. Děkujeme za radu
a když se tak nad tím zamýšlím… v případě , že je v PV balkon vymezen jako součást jednotky, tak poté pokud se jako jeho vlastník rozhodnu jej zlikvidovat a snést..mělo by to být v pořádku. Nebo se pletu ?
v prohlášení vlastníka uvedeny jako součást bytu je oprava v režii každého vlastníka bytu a není možné ji hradit z peněz určených na údržbu a opravy společných částí domu.
V DZ k NV č. 366/2013 je uvedeno, že bude-li v prohlášení upraveno vymezení společných částí jinak než v nařízení vlády, avšak nikoliv rozporu se zákonnou úpravou společných částí (v obecném vymezení v § 1160 NOZ), použije se pro úpravu vztahů mezi spoluvlastníky nemovité věci (vlastníky jednotek) úprava v prohlášení.
Domnívám se, že pro případ tazatele platí tučně označená věta. Vymezení v jejich prohlášení je v rozporu se zákonnou úpravou společných částí s obecným vymezení uvedeným v § 1160 NOZ, proto nebude platit vymezení podle prohlášení nýbrž pode NV, podle kterého jsou balkony společnou částí domu.
Jak zde píše „Pavel II“,důležité je co máte o balkonech uvedeno v „PV“.Ve sbírce listin jeho novou podobu/úpravu uloženou nemáte.Zato tam máte vaše stanovy, z dílny „SČMBD“,kde jste si schválili,že:
„a) zajišťování provozu, údržby, oprav, stavebních úprav, rekonstrukcí společných částí domu včetně havarijní údržby a jiných změn společných částí domu, včetně změn, vedoucích ke změně v účelu jejich užívání; týká se to také technických zařízení a sítí domu jako jeho společných částí, dále společných částí vyhrazených ke společnému užívání vlastníku jednotky či některým vlastníkům jednotek, pokud podle prohlášení nebo stanov společenství nepřísluší toto vlastníku jednotky zajišťovat na vlastní náklady.“
Přeji hezký den.JaVa
Cituji: , dále společných částí vyhrazených ke společnému užívání vlastníku jednotky
Konec citátu. Je to podle mého názoru formulační nesmysl. Dovedu si představit společné částí vyhrazené k výlučnému užívání vlastníku jednotky, ale aby něco bylo v domš vyhrazeno ke společnému užívání vlastníku jednotky, to si nedovedu představit.
V době opravy balkonů již platil NOZ s § 1180, takže pokud by šlo i opravu společné části domu ve výlučném užívání vlastníka jednotky, měl hradit vlastník dotčené jednotky na vlastní náklad celou opravu balkonu. Žalobce byl v právu. Proč by měl doplácet na opravu balkonů v domě, ke kterým nemá přístup? Vlastnékům jednotek bez balkonů vznikly přeplatky po úhradě oprav balkonů z přípěvků na opravy a ty měl výbor po skončení opravy vypořádat. Byty s balkony mají větší tržní cenu než byty bez balkonů a to se musí projevit i v ceně oprav a v platbách za ně. Jinak jde o zjevnou nemravnost – došlo k obohacení výlučných uživatelů balkonů na vrub vlastníků bytů bez balkonů.
V aktuálně platném znění § 1180, je uvedeno cituji,:„Nebylo-li určeno jinak“
A v připravované novele tohoto §, je dokonce přímo napsáno ,kde nebylo určeno jinak,totiž v PV k budově.A proto, pokud v PV není uvedeno,že jsou balkóny součástí jednotky nebo ve výlučném užívání konkrétního vlastníka jednotky a není zde také popsán způsob hrazení nákladů na údržbu a opravy těchto balkónů,pak se jedná nepochybně o společnou část domu a o jejich náklady se dělí všichni spoluvlastníci jednotek v domě ,dle velikosti svých podílů.
Zřejmě, jste ve svém přesvědčení o „své pravdě“ zcela nepřípustný jakémukoli jinému názoru i kdyby to byl výrok NS.Viz. příspěvek „Misme“ :
http://www.portalsvj.cz/…konu-a-teras#…
Usnesení NS vynesené v období po NOZ Vložil Misme, 4. Duben 2019 – 13:05
zákonodárce
Napsal jste:
„V době opravy balkonů již platil NOZ s § 1180, takže pokud by šlo i opravu společné části domu ve výlučném užívání vlastníka jednotky, měl hradit vlastník dotčené jednotky na vlastní náklad celou opravu balkonu.“
Nemáte pravdu. V citovaném § 1180 se uvádí:
" Nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad."
Z toho plyne, že napřed by muselo být o výši příspěvku rozhodnuto (stanovami). Bez tohoto rozhodnutí není vůbec jasné, z jak velké části by se měl vlastník na nákladech na opravu balkonu podílet se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.
Zde je potřeba si uvědomit, že balkony, terasy ikdyž jsou ve výlučném užívání některých vlastníků, tak jsou především pláštěm domu. A plášť domu by vždy měl být společnou částí domu. A to jak z důvodů zachování stejné estetičnosti těchto částí domu, tak i z hlediska, že ten vlastník, kterému z nad ním situované terasy nebo balkonu bude zatýkat do bytu, tak není závislý na vlastníku bytu, který má terasu nebo balkon, ze kterého teče do pod ním situovanýmu bytu. Představte si, že někteří vlastníci se nebudou starat o balkon, který výlučně užívají a dojde k uvolnění části balkonu a následkem bude zranění nebo smrt člověka. Myslíte, že odpovědný bude vlastník, který balkon užívá? Tak to se mýlíte – odpovědné bude celé svj, t.j. všichni vlastníci v domě. Jinou záležitostí je financování oprav těchto společných částí, které někteří vlastníci mají ve výlučném užívání. Tam je možné stanovit vyšší příspěvek do DZ nebo příspěvek přímo na opravu části balkonu a to oprav těch částí, které nesouvisí se statikou balkonu nebo s izolací balkonu.
Přestože to, co píšete, má logiku, nesmíte zapomínat, že žijeme v České republice. Abych si zkrátila čas vysvětlováním a psaním, vykopíruji zde část textu, který vás svým sdělením nejspíše překvapí:
Z výše uvedeného pak vyplývá, že balkón v budově ve spoluvlastnictví vlastníků bytů, může být podle okolností spočívajících v účelu jeho užívání buď součástí společných částí domu ve vlastnictví vlastníků všech bytových jednotek (popřípadě ve vlastnictví vlastníků několika bytových jednotek), anebo může být ve vlastnictví vlastníka bytové jednotky jako příslušenství bytu. Jestliže ve smlouvě o převodu vlastnictví bytu a spoluvlastnického podílu k pozemku uzavřené mezi SBD a žalobkyní je předmětný balkón, přístupný pouze z bytu žalobkyně vymezen jako součást převáděné jednotky, tvoří tak příslušenství bytu a spolu s převáděným bytem se tak stal vlastnictvím žalobkyně. Předmětem převáděného spoluvlastnického podílu na společných částech domu jsou pouze balkóny a lodžie přímo přístupné ze společných částí domu a jen ve vztahu k nim je žalobkyně jejich spoluvlastnicí společně s ostatními vlastníky bytových jednotek a ve vztahu k jejich údržbě by svědčilo účastenství v případném správním řízení podle § 86 stavebního zákona všem vlastníkům bytů v budově. Jestliže však předmětem správního řízení a rozhodnutí byla náprava nedostatků v údržbě balkónu ve vlastnictví žalobkyně, byla to pouze žalobkyně, komu svědčí účastenství v takovém řízení, nikoliv však ostatní vlastníci bytů.
Argumentuje-li krajský soud s odkazem na § 42 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných požadavcích na výstavbu, že balkón je stavební konstrukcí, součástí vnějšího opláštění domu a z hlediska stavebně technického je společnou částí domu, je tato argumentace nepřípadná. Citovaná vyhláška v části třetí oddílu prvním vymezuje pouze stavebně technické požadavky na stavební konstrukce jako takové, aniž by jakkoli regulovala otázky vztahující se k vymezení stavebních konstrukcí ve vztahu k bytům (a jeho příslušenství) a společným částem budovy, jichž vlastnictví se spor týká.
Jestliže krajský soud dospěl k právnímu názoru, že předmětný balkón je v podílovém spoluvlastnictví vlastníků všech bytů a z toho dovodil vážné procesní vady správního řízení, jestliže správní orgány ostatní spoluvlastníky v účastenství pominuly, a pro tuto vadu rozhodnutí správních orgánů obou stupňů zrušil, je jeho rozhodnutí nesprávné.
Nejvyšší správní soud proto zrušil napadený rozsudek (§ 110 odst. 1 věta prvá s. ř. s.) a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. V něm, vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 110 odst. 3 s. ř. s.), rozhodne též o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 110 odst. 2 s. ř. s.).
Vykopírovala jsem to rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21.12.2005, čj. 1 As 2/2004 – 214.
Nechápu co by nás mělo v rozsudku překvapit. Je li v Prohlášení vlastníka balkon součástí jednotky je naprosto logické, že za jeho údržbu a opravy je zodpovědný vlastník jednotky. Rozsudek Nejvyššího správního soudu je tedy logický a správný.
Ono se vyplatí nevytrhávat informace z kontextu.
Když můj příspěvek zařadíte do kontextu, zjistíte, že je reakcí na příspěvek výše, označený Vložil souhlasící (bez ověření), 3. Duben 2019 – 15:58.
Smyslem mého příspěvku bylo proto upozornit onoho přispěvatele, i ty, jež by s ním mohli eventuálně souhlasit, že se svým názorem u soudu narazí.
Všimněte si dále, prosím, že zatímco můj příspěvek, jež obsahuje část textu rozsudku Nejvyššího správního soudu, se propadá do mínusů, příspěvek onoho neregistrovaného „souhlasícího“ je plusován. Je to komické, ale, ač nechci nikoho urazit, věřím, že ti chytřejší si to přeberou správně.
Uvedený spor řešil období před NOZ, dnes je třeba už přihlížet k NOZ a NV č. 366/2013.
V DZ k NV č. 366/2013 je uvedeno, že „bude-li v prohlášení upraveno vymezení společných částí jinak než v nařízení vlády, avšak nikoliv rozporu se zákonnou úpravou společných částí (v obecném vymezení v § 1160 NOZ), použije se pro úpravu vztahů mezi spoluvlastníky nemovité věci (vlastníky jednotek) úprava v prohlášení.“
Pokud platí tučně vyznačená věta, pak je otázkou, zda platí v prohášení uvedené vymezení o balkónu patřícím k bytu, i když je v rozporu se zákonnou úpravou společných částí s obecným vymezením uvedeným v § 1160 jak naznačil už příspěvek od „souhlasícího“?
Zdejší destruktivní klasika, mínusují vás, aniž by vysvětlili proč.
Pokusím se situaci napravit a odpovědět nejdříve dřevorubecky, neb jsem právní laik.
Koupíte si byt s balkónem, po čase vládní garnitura vymyslí zákon, který stanoví, že balkón nemůže být součástí bytu. Jak se to bude řešit? Vyvlastněním? Dokud platí LZPS čl. 11, odst. (4), tak doufám, že vyvlastnění balkónů mohu považovat za nereálné. Ještě jednou zdůrazňuji, že doufám, což jako právní laik mohu. Berte to tak, že politici zvorali bytovou politiku a nyní se snaží různými flastříčky a klínky situaci napravit. Jenže co se stalo, se neodstane. My s tím musíme, plni rozpaků, žít.
Pokud by vám to takto nestačilo, přikládám část textu z Usnesení NS 22 Cdo 3644/2015 ze dne 20.6.2017, zkuste se s celým usnesením seznámit a udělejte si vlastní názor:
Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 1. 8. 2014, sp. zn. 22 Cdo 886/2013 (dostupném na www.nsoud.cz) ve vztahu k lodžiím i oknům přístupných pouze z jedné bytové jednotky uvedl, že pro závěr, které části domu jsou společné ve smyslu § 2 písm. g) zákona č. 72/1994 Sb., je významný zejména účel jejich užívání, a jejich určení v prohlášení vlastníka budovy, jen stavebně technické hledisko z pohledu zákona č. 72/1994 Sb. určující není. Součásti hlavních svislých a vodorovných konstrukcí budovy jsou pouze některé stavební prvky lodžií. Lodžie v demonstrativním výčtu společných části budovy (domu) v § 2 písm. g) zákona č. 72/1994 Sb. uvedeny nejsou, zákon č. 72/1994 Sb. je však neoznačuje ani výslovně za součást jednotky. Bude proto vždy záležet na tom, zda vlastník v prohlášení podle § 4 zákona č. 72/1994 Sb. vymezí lodžie jako součást jednotky či jako společnou část budovy. Nebude-li prohlášení vlastníka podle § 4 zákona č. 72/1994 Sb. obsahovat takovéto určení, pak budou patřit ke společné části budovy (domu) i lodžie přístupné jen z jediné jednotky jako součást vnějšího pláště domu. Ke stejnému závěru dospěly soudy i ohledně oken přístupných jen z jedné jednotky. Odkazovali-li dovolatelé na argumentaci obsaženou v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2015, sp. zn. 1 As 2/2004, pak Nejvyšší soud tento rozsudek ve věci sp. zn. 22 Cdo 886/2013 neopomenul, ale výslovně na něj při formulaci svých závěrů poukázal. Ústavní stížnost proti uvedenému rozhodnutí Ústavní soud usnesením ze dne 25. 11. 2014, sp. zn. IV. ÚS 3230/14 (dostupným na http://nalus.usoud.cz ) odmítl pro zjevnou neopodstatněnost.
K uvedeným závěrům se následně Nejvyšší soud přihlásil v usnesení ze dne 1. 12. 2014, sp. zn. 26 Cdo 1379/2013 (dostupném na www.nsoud.cz ), v němž sumarizoval, že otázkou, kdy jsou okna a lodžie součástí jednotky a kdy společnými částmi budovy, se již Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích zabýval (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 26 Cdo 413/2013, ze dne 1. 8. 2014, sp. zn. 26 Cdo 886/2013) a dospěl k závěru, že vždy záleží na tom, zda je vlastník v prohlášení podle § 4 zákona č. 72/1994 Sb. vymezí jako součást jednotky či jako společnou část budovy. Nebude-li prohlášení vlastníka podle § 4 zákona č. 72/1994 Sb. obsahovat takovéto určení, pak budou patřit ke společné části budovy (domu) i lodžie a okna přístupná jen z jediné jednotky jako součást vnějšího pláště domu . Ústavní stížnost proti tomuto rozhodnutí odmítl pro zjevnou neopodstatněnost Ústavní soud usnesením ze dne 15. 12. 2015, sp. zn. I. ÚS 752/2015 (dostupným na http://nalus.usoud.cz ). Dovolací soud přitom neshledal, že by dovolací argumentace byla taková, že by odůvodňovala změnu judikatury dovolacího soudu a tím i průlom do principu právní jistoty promítajícího se do požadavku na setrvání v ustálené rozhodovací praxi (viz též § 13 o. z.).
Misme,
v titulku uvádíte „Usnesení NS vynesené v období po NOZ“. Není podstatné, kdy byla usnesení vydána, ale kdy spor vznikl. I když byla usnesení vydána po NOZ, musí se samozřejmě řídit předpisy platnými v době sporné události tj. ZoVB nikoliv NOZ a NV č. 366/2013. Dnes by byla relevantní usnesení ke sporu vzniklému už v době platnosti NOZ.
Ale já vám psala: Pokud by vám to takto nestačilo, přikládám část textu z Usnesení NS 22 Cdo 3644/2015 ze dne 20.6.2017, zkuste se s celým usnesením seznámit a udělejte si vlastní názor…
To, co píšete mě napadlo také, proto jsem vykopírovala i odstavec, v jehož závěru je uvedeno: Dovolací soud přitom neshledal, že by dovolací argumentace byla taková, že by odůvodňovala změnu judikatury dovolacího soudu a tím i průlom do principu právní jistoty promítajícího se do požadavku na setrvání v ustálené rozhodovací praxi.
Já k tomu nemám víc co říci, jen svůj názor. Ale protože se mě záležitost netýká osobně, je jedno, co si o tom myslím já.
Dobrý den,děkuji za diskusní příspěvek, vlastníci s balkóny se vypořádat určitě chtějí, to jsme chybně vysvětlili, ale jakým způsobem? Vlastníci s balkónem navrhují vklad do DZ, vlastník bez balkónu požaduje neplacení do DZ příslušnou dobu cca 2 roky. Děkuji výbor svj
Dohoda je na vás, to zde nevyřešíme.
Osobně nepovažuji za řešení dobrovolný dodatečný vklad do DZ. Tomu nerozumím vůbec. Proč vklad do DZ a v jaké výši? Dobrovolnosti se sice meze nekladou, ale vkladem do DZ nic nezměníte, kromě výše částky v DZ. Máte přece stanovena pravidla a k jejich změně nestačí provést mimořádný vklad do DZ, protože se to právě teď někomu hodí. Za stávajícího stavu se mi zdá rozumnější respektovat dohodnutá pravidla a zaplatit si každý opravu svého balkónu přímo dodavateli, např. kvůli případným reklamacím je to i praktické, protože máte balkóny ve vlastnictví, tak se o ně i po opravě budete starat jako o svůj výhradní majetek.
Do budoucna se můžete v SVJ dohodnout na změně pravidel na přispívání do DZ, případně převedení balkónů do společných částí. U nás, jde ale o SBD, přispíváme podle velikosti podlahové plochy balkónu, ale jen 50 % ceny na m2. Jsou domy, kde se ale přispívá 25 %, ale i 100 % ceny na m2. Toto by mělo být v SVJ věcí dohody (v SBD se o tomto nediskutuje). Z DZ se pak hradí záležitosti, které mají vazbu na dům, tzn. konstrukční povahy, které kdyby se neudělaly, hrozí postupná devastace dalších stavebních prvků, případně celé stavby, u nás je to nejčastěji zatékání. Povrchy podlah, nátěry, zasklení, markýzy… by si už každý měl hradit ze svého. To je teorie. Právě u nás se i povrchy a nátěry a u některých bytů i zasklení hradily při revitalizaci z DZ. Jak už jsem naznačila výše, opět nám nebylo povoleno ani odventilovat názor. Přesto se to „odventilování“ děje a tyto nespravedlnosti jsou dodnes spolehlivou roznětkou sporů.
Jádro pudla je v tom, že v domě nemají všechny byty lodžie a tudíž byty bez lodžií podle § 1180 NOZ nepřispívají na opravy lodžií přístupných pouze z bytů. Je na bytech s lodžiemi, zda si stanoví určitou výši příspěvku na opravy lodžií, anebo zda jejich opravy budou financovat z ruky. Je přitom jedno, zda lodžii vlstník vlastní nebo ji jen výlučně užívá.
Poslední komentáře