Prohlášení vlastníka nebo n.v. .č.366/6d ?
Co platí pro SVJ 2000 přednostně: PV, kde do společných částí domu s odvolávkou na zák. č. 72/1994 Sb. patří rozvod SV a TUV po bytový uzávěr, nebo čl. 6d n.v. č. 366/2013 Sb., kde společnými částmi jsou …rozvody vody … včetně těchto měřidel nebo uzávěrů? Jednoznačnou odpověď jsem zde nenašel. Děkuji předem za vysvětlení se zdůvodněním.
Dobrý den, měli jsme závadu na vnitřním rozvodu vody v bytě a i přes uzavřený bytový uzávěr šla do bytového rozvodu tlaková voda a protekla do sousedního bytu. Uzávěr na odbočce ze stoupačky do bytu (za kterým je ještě zaplombovaný vodoměr) nefunguje správně, takže bez součinnosti SVJ nebylo možné průsaku zabránit ani provést opravu. Předseda se odvolává na Stanovy, ale máme rozpor mezi Stanovami a Prohlášením vlastníka – podle Prohlášení je společnými částmi rozvod vody včetně uzávěru před bytovým rozvodem, podle Stanov je součástí bytu rozvod včetně hlavního uzávěru. Je logické, že společnými částmi má být uzávěr včetně vodoměru, ale faktický stav je v našem případě takto nejasný. Jak byste postupovali při řešení škody? Výhledově by samozřejmě byla vhodná změna stanov.
Děkuji za reakce
Po právu budiž vyjasněno, ale je vůbec rozdíl mezi NV, které naprosto jasně konstatuje, že uzávěry jsou společnými částmi oproti PV, kde formulace „po bytový uzávěr“ bez doplňku „včetně“ jednoznačně nestanoví hranici mezi společnou částí a potrubím vlastníka? Ještě jinak: je formulkou „po bytový uzávěr“ tento uzávěr ze společných částí vyřazen nebo naopak?
Přichází-li v úvahu nedostatečně určité vymezení (jak uvádí Zdenek 22), pak by platilo NV.
Čtenář nspsal: „Přichází-li v úvahu nedostatečně určité vymezení (…), pak by platilo NV.“
To není správný závěr. Je-li prohlášení neurčité či nesrozumitelné, pak v první řadě je to třeba vyřešit písemnou dohodou všech dotčených vlastníků. Tomu dává zákon přednost.
Nedojde-li se k dohodě, rozhodne soud. Soud bude vycházet z toho, že dosavadní ujednání mezi vlastníky jednotek je třeba považovat spíše za platné nežli neplatné. Proto bude v první řadě zkoumat jaký je skutečný právní stav. Soud může vyjít například z dosavadní praxe mezi vlastníky jednotek a z jejich předchozího jednání, nebo přihlédne k vyjádření vůle původního vlastníka, je-li zjevná z obsahu kupních smluv.
Pokud by se soud neměl o co opřít, teprve pak by nejspíše analogicky použil nařízení vlády č.366/2013 Sb.. Už jsem to zde vysvětlil jednou: http://www.portalsvj.cz/…n-v-c-366–6d#….
lake
V důvodové zprávě je řečeno, že „pro vymezení společných částí domu a pozemku mají ustanovení nařízení vlády povahu vyvratitelné právní domněnky“.
Pokud předmětná část domu není v PV jednoznačně stanovena jako společná, platí o této části to, co stanoví NV, a to „silou“ vyvratitelné právní domněnky. Jinými slovy na soud je možné se obrátit v tom případě, pokud bude mít navrhovatel argumenty pro jiné zařazení předmětné části, než stanoví NV. Jinou žalobu soud nejspíš odmítne.
Pane kortove,
vždy je dobré se seznámit s důvodovou zprávou k příslušnému předpisu, aby se ve sporných případech ozřejmil úmysl zákonodárce. Předejde se tím zbytečným sporům. Z důvodové zprávy k NV vyjímám:
Pro vymezení společných částí domu a pozemku budou mít ustanovení navrhovaného nařízení vlády povahu vyvratitelné právní domněnky. Bude-li v PV upraveno vymezení společných částí jinak než v nařízení vlády, avšak nikoliv rozporu se zákonnou úpravou společných částí (v obecném vymezení v § 1160 NOZ), použije se pro úpravu vztahů mezi spoluvlastníky nemovité věci (vlastníky jednotek) úprava v PV. Přednost při vymezení společných částí tedy bude mít úprava v PV. Nařízení vlády se použije v těch případech, kdy prohlášení nevymezí komplexně společné části, resp. jejich vymezení nebude dostatečně určité. Nařízení vlády by se použilo pro vymezení společných částí také v případě, že by jejich vymezení zcela nebo zčásti bylo v rozporu s obecně stanovenými principy pro vymezení společných částí v § 1160 NOZ.
Pokud NV stanoví některou část domu jako společnou a PV ji do společných částí nezahrnuje, pak platí NV. I z povahy věci je nanejvýš užitečné, aby uzávěry a měřidla byly společnou částí.
Pro způsob rozdělení domu na jednotky a společné části platí prohlášení vlastníka. Neexistuje žádný zákon, který by umožňoval dodatečné vyvlastnění na základě pouhého nařízení vlády.
Nařízení je pomocnou berličkou pro případ, že původní vlastník na některou část domu v prohlášení zcela zapomněl. Pokud snad v domě tazatele nastal takový případ, je třeba, aby se vlastníci navzájem dohodli na doplnění prohlášení vlastníka. Teprve selže-li pokus o takovou dohodu, obrátil by se některý z nich na soud. Soudce by pak nejspíše rozhodl s přihlédnutím k nařízení vlády č. 366/2013 Sb..
lake
Poslední komentáře