Pravidelné udržování společného pozemku
Již delší dobu hledám, ale zatím jsem nenašel odpověď, které bych úplně rozuměl.
Bydlíme v bytovém domě se 4 byty. Později se koupil pozemek o výměře asi 1500 metrů čtverečních a rozdělil se na 4 díly pro každý byt. Až do teď jsme každý sekaly svou část, kterou jsme si vyměřily. Zakoupila se na to společná sekačka na jejíž údržbu pravidelně přispíváme do fondu oprav.
Ovšem jeden majitel nyní umřel a dědic se nechce o pozemek starat, že ho sekat nebude protože bude v bytě jen občas. Přeci jen by vypadalo blbě nechat část pozemku neposekanou. A tak mě zajímá zda lze nějak určit a nastavit pravidla, aby se musel majitel starat. Aby bylo zajištěné sekání alespoň párkrát za rok, aby nebyla tráva moc velká.
Podle výše uvedeného předpokládám, že pozemek je v ideálním spoluvlastnictví čtyř spoluvlastníků a že se jedná o samostatnou nemovitou věc nezávislou na bytech.Pouze je ve vlastnictví stejných osob, jako byty. V tom případě se spravování takové věci řídí obecnými ustanoveními NOZ o spoluvlastnictví §1115 a násl. Pokud nemáte žádnou dohodu mezi spoluvlastníky o správě věci, pak platí dle
§1128, (1) o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. (2) Rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel.
§1136 Spoluvlastník, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, může požadovat
- poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, jednalo-li se o náklad, který byl spoluvlastníkům ku prospěchu
Dle výpisu z KN je zřejmé,že se jedná spoluvlastnictví pozemku,kdy každý ze spoluvlastníků vlastní 1/4 z celku.Pokud těm třem ostatním vadí,že sečou(upravují)pozemek i za čtvrtého spoluvlastníka,který na stroje a zařízení k tomu používané, přispívá svým podílem na správu domu a pozemku,tak ať si na tuto „práci“ někoho najmou(DPP),zaplatí ho ze společných peněz a alikvotní část dají každému z vlastníků vlastníkovi pozemku jednou ročně k úhradě.Je to jako v případě úklidu společných prostor v domě.Nikoho nemůžete donutit,aby tyto společné prostory uklízel sám.Ale, pokud si na tuto práci najmete firmu,tak na jejím financování se musí podílet všichni spoluvlastníci, dle velikosti svého spoluvlastnického podílu.
§ 58 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (právnické osoby a podnikající fyzické osoby) a § 47b zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (fyzické osoby) umožňuje uložit pokutu za neudržování čistoty a pořádku na pozemku, kdy dojde k narušení vzhledu obce. Stejně jako pojem „pořádek“ a pojem „čistota“, není právními předpisy definován ani pojem „narušení vzhledu obce“. Posouzení, zda v daném případě k naplnění těchto pojmů došlo, bude na konkrétním orgánu, který povede příslušné řízení a v rámci správní úvahy posoudí skutečný stav. Své posouzení je povinen řádně odůvodnit.
Pozor na zaplevelené pozemky V případě pozemků extrémně zarostlých trávou a plevelem (i s případným výskytem dalších škodlivých organismů) může docházet k porušování povinnosti stanovené § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Toto ustanovení ukládá všem vlastníkům pozemků i jejich uživatelům povinnost zjišťovat a omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů* včetně plevelů tak, aby nevznikla škoda jiným osobám, nedošlo k poškození životního prostředí anebo k ohrožení zdraví lidí. Řečeno velmi zjednodušeně, majitel musí svůj pozemek udržovat. JaVa
Zatím jste neuvedla, z jakého nosného důvodu by mělo být potřeba pozemek sekat: Pastvina se neseká, na nesekané louce rostou luční květiny, ty se při sekání zničí, sečí se vyžene spousta hmyzu a motýlů ad.
Vycházejme z toho, že potřebu sekat doplníte i s důkazy ji podkládající. Potom je třeba se zabývat četností seče. Ani tu zatím neuvádíte.
Vycházejme z toho, že potřebnou četnost sečí doplníte i důkazy jí podkládající. Za těchto okolností máte za to, že je možné nařídit jinému nucenou práci. Nechám Vás zatím při tom, pro tuto úvahu. Budete pracovníkovi hradit odškodnění, ztrátu výdělku a trvalé následky úrazu? Uzavřete s ním (bude Vám sekat Váš pozemek) řádnou smlouvu (o pracovní činnosti nebo pod.)? Zdaníte příjem z nepeněžního plnění?
Tak důvod je ze se nejedná o pastvinu ani louku. Je to těsně přilehlý pozemek, který je kolem celé naší bytovky. Sousedíme ještě z další bytovkou, kde se pravidelně zeleň udržuje a z druhé strany je městský pozemek o které město také pravidelně udržuje a seká. Takže pokud by nesekal jen onen jeden majitel, tak to bude blbe vypadat a mám za to, že jsem někde četl, že by neměl ze zákona takový pozemek neupravený být.
S Vaším soukromým pozemkem si můžete dělat co chcete, i nechat ho neposekaný. Ale pokud většinou hlasů rozhodnete, že se sekat bude, tak se všichni musí podřídit. Je to stejné, jako když si odhlasujete např. že se ve společných prostorách nebude kouřit, nebo když dům+pozemek pojistíte a všichni se musí podílet na pojistném. Argumentace pastvinou je vtip, toho si nevšímejte.
Zatím tu nikdo ještě na to tuto uváhu nepřišel.
Je pozemek nějak spojen s SVJ nebo domem?
Pokud se jedná o samostatnou parcelu v podílu 4 vlastníků, nelze jen zpravovat skrze SVJ.
Mohli by se stát že někdo svůj podíl prodá a jeden spoluvlatník může být cizí – nečlen SVJ.
Pozemek není určitě spojen. Byl koupen samostatně. Ovšem pokud by ho prodal, tak nemá přístup k bytovce. Musel by v tu chvíli přes cizí pozemek. Tudíž je nepravděpodobné, že by svůj podíl prodal.
A řeším spíše, zda jde právě na onen pozemek nějak zařídit pravidla na jeho údržbu.
Pokud prodá svůj pozemek, může si k němu zřídit bezplatné věcné břemeno práva průchodu a průjezdu (po novu služebnost) k nemovitosti.
Pokud byl pozemek koupen samostatně, nemá nic společného ani s SVJ, není v zmíněn v prohlášení vlastníka, nemá nic společného s jeho dlouhodobou zálohou na opravy domu. Peníze SVJ nelze použít na udržování cizího pozemku (ani když ho spoluvlastní lidé z domu).
Můžete nám prosím, objasnit,kde jste se v úvodním příspěvku dočetl,že se v tomto konkrétním případě jedná o SVJ?Uvedené příspěvky pana Bodl99, se zřejmě vztahují k bytovému spoluvlastnictví a nikolv k SVJ.Děkuji.JaVa
Omyl pane JaVa,
nebude se jednat ani o bytové spoluvlastnictví, nýbrž o podílové spoluvlastnictví pozemku, které se neřídí „bytovým spoluvlastnictvím“ nýbrž obecnými ustanoveními Dílu 4 – Spoluvlastnictví od § 1115 NOZ a následující.
A jaký je v tom prosím rozdíl, pane Novák? Též rozhodují spoluvlastníci dle vlastnických podílů, též rozhodují většinou hlasů, též se může přehlasovaný vlastník obrátit na soud.
Nejdřív musíte uvést co je to za pozemek, jakou má funkci a proč byl koupen. Pokud není nutný bezprostředně pro provoz domu, tak byste také mohli dopadnout tak, že vám svůj díl nabídne k odkupu a pak ho prodá cizímu. Ono i s tím dělením byste mohli pohořet, pokud to není „geometrem“ vyměřené a zapsané v katastru. Pozemek jste koupili do spoluvlastnictví nebo tím rozdělením mám rozumět, že byl rozparcelován vyměřením na 4 díly, které jsou ve výlučném vlastnictví jednotlivých vlastníků? Přispívá na sekačku a benzín, aniž by musel, když běží dědické řízení, takže dobrou vůli má a není jisté, zda nakonec svůj dědický díl neprodá/nepřenechá, když vidí jaké má pedantní sousedy. Pak bude chtít své peníze zpět, když je vynaložil k cizímu prospěchu. Teď je zima, tak to nechte vykrystalizovat jak dopadne dědické řízení. No a když platí na sekačku, tak je opravdu problém při sečení každý svého dílu se víc rozmáchnout a těch 20×20m vzít také a bazírováním na blbinách nerozvracet sousedské vztahy? To máte nějak přesně vytyčené hranice jednotlivých dílů, abyste se pak nehádali, že na něho zbyl neposečený větší kus než mu přísluší?
Byl koupen ještě dříve než jsme se nastěhovali a co mi bylo řečeno, tak město prodávalo pozemek kolem bytovky a bez něj by se nacházela uprostřed bez možnosti přístupu ať už ke vchodu a nebo k zadní části, kde se nyní můžou parkovat auta.
Což také dokládá, že pozemek potřebuje, aby se vůbec do bytovky dostal. A peníze dává do fondu oprav celé bytovky. Z něj se pak vyberou peníze za které byl koupen benzín případně dělán servis.
A jinak dodávám foto z výpisu katastru pro lepší pochopení o jaký pozemek jde a jak je rozdělen.
A k čemu vám to je? Jinak by se starala obec. Buď máte každý
ideální čtvrtinu, pak se stará SVJ (třeba každý seká jednou), nebo
každý 1/4 na sebe, na katastru na konkrétní osobu a pak je to jeho
problém.
Jak jste kupovali sekačku pro soukromý pozemek? Vydala obec nějakou
vyhlášku o udržování?
poté pozemek je společný a každý má podíl 1/4. Potom i ten čtvrtý se musí zapojit do údržby pozemku. Pokud jej nechce sekat , poté by se měl s některým z vás domluvit , že jej posekáte za něj a on vám za to zaplatí. Pokud o pozemek nechce pečovat , poté ať vám svůj podíl prodá.. Pak jsou ještě varianty typu , že se vy čtyři sejdete (uděláte shromáždění spoluvlastníků) , odhlasujete , že na sekání trávy budete vybírat do fondu tolik a tolik a ten kdo bude sekat dostane od vás čtyř z tohoto fondu za posekání zaplaceno..je to komplikovanější , protože ten , kdo dostane peníze bude muset z nich odvést daň ,ale řešení to je také…
Ano každý dle katastru vlastníme 1/4 on zatím není vlastníkem protože probíhá dědické řízení. Ale nejspíše zbylé dědice vyplatí a bude pak jediný vlastník. Co se týče příspěvků do fondu oprav ten platí tudíž přispívá na benzín a nutné opravy sekačky. Jediné čemu se chce vyhnout je sekání. Zbylé tři byty si pravidelně svůj kus pozemku posekaji. Vždy to děláme po cca dvou až třech týdnech, aby tráva nebyla velká. Až do teď se vše řešilo jen ústně tudíž nemáme zatím žádná pravidla na údržbu pozemku. A nejvíc mě tedy zajímá zda jde nějak legálně a dle zákona zařídit, aby byl povinen buď posekat on a nebo si zařídit někoho kdo to udělá.
Další varianta by mohla být, že se dá do pravidel pro správu domu a pozemku, že pozemek se seká jednou (například) za 3 týdny. Cena za 1 sekání je xxx Kč (nějaká částka přiměřená velikosti pozemku, strávenému času a cenám ve Vašem městě – ani moc, ani málo). Vlastník si může svobodně zvolit, zda trávník poseká, nebo práci svěří brigádníkovi. Když kdokoli v termínu neposeká, ostatní zařídí sekání za něj (je jedno jestli přímo vlastníci, nebo najmou brigádníka). V tom případě částku za sekání pozemku musí uhradit nesekající vlastník. Také se bude z toho muset odvést daň, ale bude to z menší částky (1/4), než při způsobu, jaký navrhuje pan VN.
Toto by byla varianta, ale jde mi o to zda je nějak legitimní. Zda pak lze skutečně vymáhat peníze pokud nebude sekat. Město nabízí službu sekání ovšem metr čtvereční stojí 4 koruny což při velikosti našeho pozemku 1500 metrů je za jedno posekání skutečně hodně peněz.
Ano, je to legitimní. Řídíte se novým občanským zákoníkem, část o bytovém spoluvlastnictví, zejména paragrafy o správě domu bez vzniku společenství vlastníků. V domě musíte nastavit různá pravidla, rozúčtování vody, úhradu pojištění domu atd., zajištění sekání trávníku je jedno z nich. Pokud některý vlastník nebude pravidla dodržovat, vymáhat můžete, resp. zvolený správce vymáhat musí – je to jeho povinnost. Pravidla si musíte odhlasovat, až na výjimky většinou hlasů, takže 3 proti 1 bez problémů schválíte.
Nesekající vlastník může také napadnout výši částky za sečení jeho pozemku co do základu i výše, neřku-li zrovna do důvodnosti. A nebo také nemusí sekat vůbec, že…Pořád se neví, zda ta 1/4 je spoluvlastnický podíl nebo výlučný vlastnický podíl a to se asi nedozvíme, natož, že by se tu objevilo katastrální území a parcelní číslo, aby se to mohlo ověřit, jak je to s formou vlastnictví.
Poslední komentáře