Poskytování odkladu úhrady je finanční službou

Poskytování odkladu úhrady je finanční službou. Je to již dávno potvrzeno Evropským soudním dvorem:

Jestliže SVJ sjedná s vlastníkem jednotky odklad úhrady jeho platby příspěvku na správu domu a naúčtuje mu zvýšení ceny o náklad SVJ na bankovní úvěr, jde ze strany SVJ o poskytování úvěrových služeb. Z toho pro nás plynou důležité závěry:

1. Nejedná se o náklad na správu domu. Jedná se o službu. A na tu se nevztahují ustanovení ZoVB ani NOZ o zálohách či příspěvcích na správu domu. Každá transakce musí být posuzována podle jejího skutečného obsahu, nikoliv podle slovního označení, které zastírá pravý obsah účetního případu.
2. O odloženém splácení pomocí splátkového kalendáře má být účtováno jako o poskytované službě. SVJ se stává vůči dlužníkovi poskytovatelem úvěrové služby.
3. Z toho plyne, že (stejně jako u jiných služeb) tuto službu hradí SVJ pouze ten, komu je poskytována. Při tom je bezvýznamné, zda příjemce služby je či není vlastníkem jednotky v domě. Jde o dvoustranný obligační vztah pouze mezi dlužníkem a věřitelem.
4. Nabyvatel jednotky nemá s touto službou nic společného. Nepřechází na něj automaticky ani povinnost splácet jistinu, ani povinnost splácet úroky, či další náklady SVJ spojené s odkladem úhrady dlužníka.
5. Snaha ukrýt splácení služby v účetnictví SVJ jako by se jednalo o „zálohy na správu“ či o „náklad na správu“ je hrubým zkreslením vypovídací schopnosti účetní závěrky.
6. Jde o trestný čin zkreslování údajů o hospodaření a jmění. Jde nejspíše také o trestný čin podvodu ve stadiu přípravy, který páchají členové výboru. Výbor si podvodným jednáním a zkreslováním účetnictví připravuje situaci, aby mohl úhrady splátek dlužníka přenést na nic netušícího nabyvatele jednotky.

Jeden z možných účetních postupů při výnosovém účtování o odložených platbách je popsán z hlediska postupu podle IFRS (International Financial Reporting Standards).

Poskytovatel zboží/služby účtuje o její výši od počátku se započtením úroků a všech nákladů spojených s odloženou platbou. Například po opravě domu za 1.6 milionu Kč, vznikne vlastníkovi s podílem 1/10 povinnost uhradit 160 tisíc Kč jako příspěvek na správu. Ovšem vlastníkům, kteří žádají splátkový kalendář, naúčtuje SVJ jinou částku: náklad na správu zvýšený o cenu za poskytnutí odkladu platby. Vlastník s podílem 1/10 bude tedy hradit např. 210 tisíc Kč ve splátkách po dobu 10 let. V SVJ tedy musí být účtováno individuálně na jednotlivé vlastníky jednotek, neboť existují dvě odlišné skupiny:

• ti, kdo hodlají využít dobrodiní odložených splátek (placená finanční služba navíc),
• ti, kdo uhradí svůj podíl jednorázově a nic splácet nebudou.

Příklady transakcí, kdy cena peněz vstupuje přímo do ceny díla či služby jsou uvedeny zde: http://www.ucetnikavarna.cz/…ikum-3-cast/ (příklad č. 5 a č. 6).

Autorka onoho textu doc. Ing. Lenka Krupová, Ph. D. na závěr poznamenala:
„V české účetní legislativě není řešena ani oblast odložených plateb. Jak je patrné z tohoto příspěvku, v rámci IFRS hraje při odložených platbách roli úrok jak u prodávajícího (při vykázání výnosu z prodeje a výše pohledávky), tak u kupujícího (při vykázání ceny koupeného aktiva nebo nákladu a výše závazku). Pokud česká legislativa úrok při odložené platbě ignoruje, podporuje v mnoha případech hrubé zkreslení vypovídací schopnosti účetní závěrky.“

Já k tomu poznamenávám, že v mnoha SVJ se neignoruje pouze úrok při odložené platbě. Ignoruje se celá odložená platba. Namísto vymáhání pohledávky za dlužníky se účtuje o neexistujících „zálohách“ na tajemný (a neexistující) fond oprav. Tyto zdánlivé „zálohy“ se ovšem na účtu SVJ ani neohřejí: okamžitě se zpronevěří k úhradě vlastního závazku SVJ u banky.

Buď tedy výbor SVJ podvádí vlastníky a uvádí je v omyl nesprávným označením důvodu plateb, nebo tuneluje účet dlouhodobých záloh na správu domu.

lake

_{P.S. Odkazovaný článek je z roku 2011. Možná, že se v Českých účetních standardech od té doby něco změnilo směrem ke kompatibilitě s IFRS. Možná nám to někdo z účetních přiblíží.}