Podílové vlastnictví 5/12 a 7/12
Dobrý den,
nemovitost je dle KN v podílovém vlastnictví 2 majitelů, jeden vlastní 5/12 a druhý vlastní 7/12. – jedná se o rodinný dům se dvěma bytovými jednotkami, půdou, sklepem, dřevníky a zahradou.
- Je pravda, že každý z majitelů tedy vlastní ideální část dle vlastnického podílu ze všech součástí, které náleží k nemovitosti, včetně společných prostor?
- Po přeměření všech podlahových ploch bytových jednotek, půdy, sklepů atd. a následném přepočítání vyšlo najevo, že vlastník 5/12 užívá větší plochu, než na kterou má dle vlastnického podílu právo. Jak lze třeba vyřešit to, že vlastník 5/12 užívá o 5 m2 bytové plochy více, než má právo? Lze se domluvit na nějaké kompenzaci? (finanční, atp..?)
- Jak lze postupovat, pokud nadpoloviční vlastník chce podílové vlastnictví předělat na osobní vlastnictví a druhý s tím nesouhlasí? (Zapsat do KN skutečné vlastnictví a ne pouze podíl.)
- Na zahradě roste strom, který porušuje svými kořeny zděný zahradní domek v bezprostřední blízkosti, který praská. Na tento strom je potřeba povolení kvůli pokácení, ale v tom není problém. Problém je v tom, že vlastník 5/12 nechce dát souhlas k jeho pokácení. Jak lze postupovat v tomto případě, když potřebuji na povolení o pokácení souhlas obou majitelů?
- Má vlastně nadpoloviční vlastnictví nemovitosti nějakou výhodu, popřípadě v čem?
Velice Vám děkuji za reakce o odpovědi.
M.K.
Zdravím a předávám několik informaci:
Vaše otázky jsou sice mimo oblast tohoto portálu (společenství vlastníků jednotek se řídí především podle zák. OVB), ale budiž.
Podílové spoluvlastnictví a hospodaření s ním se řídí především Obč.z., doporučuji se podívat na §139.odst.2. a při jeho případné realizaci dodržet všechny formální náležitosti, např. pozvánka na jednání s uvedením programu atd.
Většinový spoluvlastník má jistě výhody - viz např. citace z judikátu 22 Cdo 2631/2009 usnesení NS ČR jako dovolacího soudu (poslední odst. asi půjde použít v obráceném gardu):
V rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. listopadu 1999, sp. zn. 2 Cdon 1313/97 (uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2001, pod pořadovým č. 19) Nejvyšší soud vyložil, že většinový spoluvlastník může rozhodnout o užívání věci i tak, že menšinového spoluvlastníka z užívání věci zcela vyloučí, čímž akceptoval názor vyjádřený již v (i dovolatelem citovaném) rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 21. května 1998, sp. zn. 2 Cdon 374/97 (uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, 1999, pod pořadovým č. 22) a dovolací soud nemá důvodu se od těchto závěrů konstantní soudní praxe odchýlit.
Z uvedených rozhodnutí vyplývá, že je-li většinový podílový spoluvlastník oprávněn rozhodnout o užívání věci podle § 139 odst. 2 obč. zák. tak, že menšinového spoluvlastníka z užívání věci zcela vyloučí, tím spíše je oprávněn rozhodnout o užívání způsobem, kdy menšinový spoluvlastník bude i nadále věc užívat, nicméně v rozsahu menším než odpovídá velikosti jeho spoluvlastnického podílu.
Pro úplnost této části odůvodnění pak dovolací soud dodává, že užívá-li většinový spoluvlastník společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu a menšinový podílový spoluvlastník nemůže v důsledku rozhodnutí spoluvlastníka většinového užívat společnou věc v rozsahu jeho spoluvlastnického podílu, vzniká mu vůči většinovému spoluvlastníku právo na poskytnutí finanční náhrady a většinovému spoluvlastníku povinnost tuto náhradu poskytnout.
Poslední komentáře