Plné moci na shromáždění

Vložil TN. (bez ověření), 8. Prosinec 2018 - 1:24 ::

Také „důležitý důvod“ spočívající ve skutečnosti, že změna stanov nebyla schválena 3/4 většinou hlasů přítomných členů, protože XXX nemohla na základě jí udělené plné moci vlastníkem bytu číslo 6 hlasovat s 12,58 % hlasů, není důležitým důvodem pro přezkum, neboť je zřejmé, že tato argumentace navrhovatele vychází z právní úpravy zák. č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, a judikatury před rokem 2013. Předmětné shromáždění SV se však konalo 11. ledna 2016, tedy za účinnosti nového občanského zákoníku. Podle § 441 a násl. OZ ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec. Dle názoru krajského soudu žádné ustanovení nového občanského zákoníku nestanoví omezení pro zastupování či hlasování při jednání shromáždění SV, proto uzavřel, že XXX mohla na základě plné moci udělené jí vlastníkem bytu číslo 6 s 12,58 % hlasů hlasovat.

VS Olomouc 5 Cmo 156/2017

  • Judikáty
  • judikatura

Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

Vložil TN. (bez ověření), 8. Prosinec 2018 - 1:40

Co se týká námitky navrhovatele, že změna stanov nebyla schválena tříčtvrteční většinou hlasů přítomných členů, protože XXX nemohla na základě udělené plné moci udělené jí vlastníkem bytu číslo 6 – YYY, s 12,58 % hlasů hlasovat, neboť stanovy možnost zastoupení na jednání shromáždění SV na základě plné moci neupravují, pak odvolací soud vychází z dosavadní judikatury Nejvyššího soudu ČR, která zastoupení na základě plné moci v takovém případě nepřipouští, a která dosud nebyla změněna (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. května 2012, sp. zn. 29 Cdo 3399/2010). Odvolací soud je na rozdíl od soudu prvního stupně názoru, že tato judikatura je použitelná i v poměrech po 1. 1. 2014. Uvedená námitka navrhovatele je tedy důvodná, když lze dovodit, že bez hlasů YYY v rozsahu 12,58 %, za kterou neoprávněně hlasovala na základě plné moci XXX, by nebylo dosaženo potřebné 3/4 většiny hlasů pro přijetí usnesení o schválení nových stanov. V návaznosti na shora uvedené poukazuje odvolací soud na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, např. usnesení ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 29 Cdo 1104/2016, kde Nejvyšší soud mj. jiné dovodil, že závěr, podle kterého je případný nedostatek usnášeníschopnosti valné hromady či nedostatečný počet hlasů odevzdaných pro přijetí usnesení valné hromady, zásadně důvodem neplatnosti usnesení valné hromady, a nikoliv vadou, pro kterou se na takové usnesení hledí, jako by nebylo přijato, se prosadí i v poměrech právní úpravy účinné od 1. ledna 2014.

Vložil TN. (bez ověření), 8. Prosinec 2018 - 1:44

V návaznosti na shora uvedené poukazuje odvolací soud na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, např. usnesení ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 29 Cdo 1104/2016, kde Nejvyšší soud mj. jiné dovodil, že závěr, podle kterého je případný nedostatek usnášeníschopnosti valné hromady či nedostatečný počet hlasů odevzdaných pro přijetí usnesení valné hromady, zásadně důvodem neplatnosti usnesení valné hromady, a nikoliv vadou, pro kterou se na takové usnesení hledí, jako by nebylo přijato, se prosadí i v poměrech právní úpravy účinné od 1. ledna 2014.

Vložil Justitianus, 9. Prosinec 2018 - 9:13

Soudci jsou neználci a zabednění hlupáci. Soudy z tohoto důvodu produkují protiústavní judikáty jako na běžícím pásu.

Hlasování o změně stanov právnické osoby je nepochybně výkonem práv člena právnické osoby vůči této právnické osobě. Podle ustanovení § 1185 NOZ platí:

§ 1185
(2) Spoluvlastníci jednotky zmocní společného zástupce, který bude vykonávat jejich práva vůči osobě odpovědné za správu domu. To platí i v případě manželů, kteří mají jednotku ve společném jmění.

Z uvedeného plyne, že plurální vlastník jednotky (a také manželé) mají ničím neomezené právo (a zároveň povinnost) udělit plnou moc kterékoliv osobě podle svého uvážení. Tato osoba (zmocněnec) je pak ze zákona oprávněna účastnit se shromáždění (které je nejvyšším orgánem právnické osoby), a hlasovat (např. o složení výboru, o odměnách členů statutárního orgánu, o změně stanov). Jestliže zákon toto právo výslovně přiznává plurálnímu vlastníkovi jednotky i manželům, musí totéž právo v tomtéž rozsahu být přiznáno kterémukoliv vlastníkovi jednotky.

Právo/povinnost nechat se zastoupit je tedy v zákonu výslovně uvedeno. Judikát který je s touto skutečností v rozporu je nepochybně protiústavní. Nelze tedy po 1.1.2014 aplikovat závěry Nejvyššího soudu, vyjádřené v rozsudku sp. zn. 29 Cdo 3399/2010, ohledně zákazu nechat se zastoupit na shromáždění SVJ. Cituji k tomu z Listiny základních práv a svobod:

2/1993 Sb. Listina základních práv a svobod
Čl. 11
(1) Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. (…)

Justitianus

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".