Plná moc

Vložil Anonymous, 19. Červen 2007 - 22:12 ::

Dobrý den, zajímalo by mě jestli jedna osoba(vlastník)může mít při účasti na shromáždění vlastníků více plných mocí od jiných vlastníků(sousedů) a může za ně na shromáždění hlasovat. Bohužel se u nás vyskytl jeden vlastník , který toto napadl a řekl, že je toto jednání protiprávní.Tvrdí, že jeden vlastník je jeden hlas a že nemůže hlasovat za sebe a za další vlastníky, kteří mu dali plnou moc. Bohužel se tento vlastník dříve neúčastnil žádného shromáždění, neomluvil svoji nepřítomnost, čímž porušil také zákon i stanovy.Máte prosím někdo zkušennost, jak takovéto vlastníky, kteří se neúčastní shromáždění a ani neomluví svoji nepřítomnost možno potrestat.Je možno toto dát do stanov? Děkuji

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil Anonymous, 19. Červen 2007 - 23:14

    Jsem přesvědčen, že jeden vlastník může být zmocněn jedním či více vlastníky k hlasování na schůzí shromáždění a vše je v naprostém pořádku. Stejně tak si myslím, že účast člena na schůzi shromáždění je jeho právem a v žádném případě ne povinností. Který zákon (§, odst. pís.) člen poruší, když se bez omluvy nezúčastní schůze shromáždění? Nemáte v tom náhodou trošku hokej?

    Vložil Anonymous, 20. Červen 2007 - 21:26

    Myslím, že v tom hokej nemám.Nejsem ani právník ani nemám patent na rozum.Jen jsem prosila o radu, jak dostat vlastníky na schůzi společenství,aby byla schůze usnášeníschop­ná.Jinak děkuji za odpověď. Listina základních práv a svobod, čl. 11 odst. 1: „Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu.“ Z toho se dovozuje, že pokud spoluvlastník omezuje, bojkotuje rozhodování o společné věci tím, že se principiálně a bezdůvodně odmítá účastnit rozhodovacích procesů, porušuje LZPS. Zneužívá tím svého spoluvlastnictví na újmu práv druhých spoluvlastníků a jedná v rozporu s obecnými zájmy chráněnými zákonem.

    Vložil Anonymous, 19. Červen 2007 - 23:08

    Možnost použití plné moci stanoví občanský zákoník a v něm nevidím žádné ostanovení, o které by se vlastník, který postup napadl mohl opřít. Nevidím tedy důvod, prož by jeden vlastník nemohl hlasovat i za další vlastníky na základě zastupování na základě plné moci.

    Zastoupení na základě plné moci

    § 31

    (1) Při právním úkonu je možné dát se zastoupit fyzickou nebo právnickou osobou. Zmocnitel udělí za tímto účelem plnou moc zmocněnci, v níž musí být uveden rozsah zmocněncova oprávnění.

    (2) Při plné moci udělené právnické osobě vzniká právo jednat za zmocnitele statutárnímu orgánu této osoby nebo osobě, které tento orgán udělí plnou moc.

    (3) Plnou moc lze udělit i několika zmocněncům společně. Není-li v plné moci udělené několika zmocněncům určeno jinak, musí jednat všichni společně.

    (4) Je-li třeba, aby právní úkon byl učiněn v písemné formě, musí být plná moc udělena písemně. Písemně musí být plná moc udělena i tehdy, netýká-li se jen určitého právního úkonu.

    § 32

    (1) Nevyplývá-li z právního úkonu, že někdo jedná za někoho jiného, platí, že jedná vlastním jménem.

    (2) Jedná-li zmocněnec jménem zmocnitele v mezích oprávnění zastupovat, vzniknou tím práva a povinnosti přímo zmocniteli. Pokyny dané zmocněnci, které nevyplývají z plné moci, nemají vliv na právní účinky jednání, ledaže by byly známé osobám, vůči kterým zmocněnec jednal.

    (3) Je-li zmocnitel v dobré víře anebo věděl-li nebo musel vědět o určité okolnosti, přihlíží se k tomu i u zmocněnce, ledaže jde o okolnosti, o kterých se zmocněnec dozvěděl před udělením plné moci. Zmocnitel, který není v dobré víře, nemůže se dovolávat dobré víry zmocněnce.

    § 33

    (1) Překročil-li zmocněnec své oprávnění vyplývající z plné moci, je zmocnitel vázán jen pokud toto překročení schválil. Neoznámí-li však zmocnitel osobě, se kterou zmocněnec jednal, svůj nesouhlas bez zbytečného odkladu po tom, co se o překročení oprávnění dozvěděl, platí, že překročení schválil.

    (2) Překročil-li zmocněnec při jednání své oprávnění jednat za zmocnitele nebo jedná-li někdo za jiného bez plné moci, je z tohoto jednání zavázán sám, ledaže ten, za koho bylo jednáno, právní úkon dodatečně bez zbytečného odkladu schválí. Neschválí-li zmocnitel překročení plné moci nebo jednání bez plné moci, může osoba, se kterou bylo jednáno, na zmocněnci požadovat buď splnění závazku nebo náhradu škody způsobené jeho jednáním.

    (3) Ustanovení odstavce 2 neplatí, jestliže osoba, se kterou bylo jednáno, o nedostatku plné moci věděla.

    § 33a

    (1) Zmocněnec je oprávněn udělit plnou moc jiné osobě, aby místo něho jednala za zmocnitele,

    1. je-li výslovně oprávněn podle plné moci udělit plnou moc jiné osobě,
    2. je-li zmocněncem právnická osoba.

    (2) Z právních úkonů dalšího zmocněnce je zavázán přímo zmocnitel.

    § 33b

    (1) Plná moc zanikne

    1. provedením úkonu, na který byla omezena,
    2. je-li odvolána zmocnitelem,
    3. je-li vypovězena zmocněncem,
    4. zemře-li zmocněnec.

    (2) Plná moc zaniká smrtí zmocnitele, nevyplývá-li z jejího obsahu něco jiného, pokud zvláštní zákon2d) nestanoví jinak. Zánikem právnické osoby, jež je zmocněncem nebo zmocnitelem, zaniká plná moc jen tehdy, nepřecházejí-li její práva a závazky na jinou osobu.

    (3) Zmocnitel se nemůže platně vzdát práva plnou moc kdykoliv odvolat.

    (4) Dokud odvolání plné moci není zmocněnci známé, mají jeho právní úkony účinky, jako kdyby plná moc ještě trvala. Tohoto ustanovení se však nemůže dovolávat ten, kdo o odvolání plné moci věděl nebo musel vědět.

    (5) Oznámil-li zmocnitel jiné osobě, že udělil plno moc zmocněnci na určité úkony, může se vůči ní dovolávat odvolání plné moci jen oznámil-li jí toto odvolání před jednáním zmocněnce nebo když tato osoba v době jednání zmocněnce o tomto odvolání věděla.

    (6) Zemře-li zmocnitel nebo vypoví-li zmocněnec plnou moc, je zmocněnec povinen učinit ještě vše, co nesnese odkladu, aby zmocnitel nebo jeho právní nástupce neutrpěl újmu na svých právech. Úkony takto učiněné mají stejné právní účinky, jako kdyby zastoupení ještě trvalo, pokud neodporují tomu, co zařídil zmocnitel nebo jeho právní nástupci.

    Vložil Paja, 20. Červen 2007 - 22:03

    Tak pokus č. 2 :-)

    Dle mého názoru nelze účast na shromáždění nijak vymáhat. Měli jsme taky problém, protože jsme potřebovali schválit modernizaci domu (minimálně 75 % ze všech vlastníků). Přitom shromáždění se účastnilo běžně mezi 54–66 % vlastníků. Prostě jsme chodili od jedněch dveří ke druhým a mluvili a mluvili… Nakonec se nás sešlo 86 % a to vč. plných mocí. Trochu náročné na čas, ale funguje to.

    pablo

    Vložil svj-423Vrchlabí, 21. Červen 2007 - 13:33

    Dobrý den, děkuji za zdělení Vaší zkušenosti, jelikož i nás čeká modernizace panelového domu z roku 1975 a sehnat 80 vlastníků na společnou schůzi je téměř nemyslitelné. Uvažovali jsme ve výboru o podobném řešení tj. individuálním jednání s každým vlastníkem v našem svj. Je to asi jediný způsob, jak dosáhnout souhlasu vlastníků, každému samostatně vše vysvětlit a zodpovědět veškeré jeho dotazy a připomínky, aby tak téměř roční snaha a příprava výboru svj na modernizaci, nebyla zahozena.Potěšila mě zpráva, že již někdo prověřil a od skoušel jako funkční, tento zamýšlený způsob řešení problému. Za výbor SVJ-423 Vrchlabí Klepl M.

    Vložil Anonymous, 21. Červen 2007 - 3:01

    S tím, že úsast nelze nijak vymáhat, souhlasím. Ostatní vlastníci pravděpodobně mohou požádat v důležitých věcech soud o náhrazení projevu vůle – podobně jako v případě přehlasování.

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".