Platba za úklid společných prostor jako příjem fondu oprav SVJ? Musí se úklid vyúčtovat?

… „právní služby“, pak je to jako v jakémkoli jiném dvou či vícesranném vztahu: pokud advokát vyhraje „na celé čáře“ bude náklad na advokátní služby přisouzen k tíži toho kdo prohrál.

Pokud se ptáte na „faktury od advokáta vymáhajícího dluh SVJ na členovi SVJ“, pak vyhraje li „na celé čáře“, můžete vyrovnat „půjčku“ z pytlíku peněz „na správu domu“ – ze které jste si na něj půjčil. Pokud nevyhraje nebo nevyhraje „na celé čáře“ což vychází nastejno, seznamte členy SVJ s tím, že Vás (či výbor) pověřili něčím co jste Vy (či výbor) nezvládl/i, tím způsobil/i finanční ztrátu (za palmáre právního zastoupení SVJ, anebo navíc za palmáre a za soudní výlohy žalovaného) a že tuto ztrátu rozúčtujete mezi všechny členy SVJ (nebo mezi černé ovce).

A pak se odeberete (všichni) k TV, skřípat zuby a nenávidět žalovaného a vymýšlet pomstu za to, že si nenechal nadělat Vaším opeřencem na hlavu.

Paní Klainová, děkuji za odborné posouzení otázky a jsem rád, že jsme dospěli ke stejnému závěru. Co si o nevyúčtovávání úklidu myslí pan Pavel?

Ještě podotknu, že tuším, odkud vítr vane. Vzpomněl jsem si, že na jednom ze školení mgr. Horáková argumentovala, že dle názoru SČMBD je zákon č. 67/2013 Sb. dispozitivní, resp. občanský zákoník je speciální k zákonu č. 67/2013 Sb. (Schodelbauerová zase na jiném semináři, kde jsem se na to ptal, konstatovala, že MMR je opačného názoru, tedy, že zákon č. 67/2013 Sb. je speciální vůči občanskému zákoníku a má tedy přednost). Proč se ale velká SBD rozhodla nevyúčtovávat úklid moc nechápu. Je jasné, že pokud je cena předem známa smluvně, že lze nastavit měsíční platbu (zálohu) přesně tak, aby pokryla budoucí náklady. Jenže dodavatele úklidu lze změnit, může se zvýšit DPH, dodavatel zvýší/sníží cenu apod. Čili nikdy nelze spolehlivě prohlásit,že dopředu znám náklad na úklid.

Předpis o službách definuje vyúčtování jako bilanční rozdíl skutečných nákladů (SN) minus úhrn uhrazených plateb (UP). Početně SN – UP což je totéž jako SN-PZ+PZ-UP, kde PZ značí Předepsané zálohy. Takže i když víme, že SN-PZ nula, neboli předepsané zálohy odpovídají přesně podílu skutečných nákladů, PZ-UP dluh na zálohách může vznikat vždy, a proto i vyúčtovat je potřeba vždy.

TN.,

Schödelbauerová v SVJ aktuálně 3/2013 uvádí, že ZoSl je předpisem speciálním k NOZ.

Stejně tak to uvádí Pražák.

ZoSl byl podle důvodové zprávy koncipován jako úprava od které se lze odchýlit, kromě definic, lhůt a sankcí.

Hezký den!

Pavel

Kde najdu důvodovou zprávu k zákonu 67/2013?

http://www.psp.cz/…xt/tiskt.sqw?…

Cituji:

„2. Právní úprava je koncipována jako dispozitivní, pokud není konkrétně stanoveno jinak.“

Hezký den!

Pavel

Několik slov ke kogentnosti v zákonu o službách je např. v 1. části článku Mgr. Martina Prokeše, „K zákonu o službách spojených s užíváním bytů“

Z článku:

Dispozitivní nebo kogentní?

Dle § 1 odst. 2 NOZ si osoby v rámci (celého) soukromého práva mohou práva a povinnosti ujednat odchylně od zákona, nezakazuje-li to zákon výslovně; pravidlem je tedy dispozitivnost právních norem soukromého práva. .....

Kogentní pravidla nepochybně představují požadavky písemné formy (§ 1 odst. 4, § 4 odst. 4, § 8 a § 9 odst. 2 ZoS ve spojení s § 582 NOZ), stanovení působnosti (§ 1 odst. 1 až 3, § 10 a § 11 ZoS), vymezení pojmů (§ 2, § 3 odst. 1), ustanovení přechodná (§ 14 ZoS) a účinnost (§ 15 ZoS). Zákaz odchýlení se lze nalézt u maximální délky zúčtovacího období [§ 2 písm. c) ZoS], maximální lhůty k finančnímu vyrovnání (§ 7 odst. 3 ZoS) a zákazu paušalizace (§ 9 odst. 4 ZoS). U ostatních ustanovení nezbude než posoudit,.....

Nejsem právník, neposuzuji, jen jsem to našla. Poraďte si s tím, jak umíte, ale mně se líbí, že je mezi kogentní ustanovení zařazeno i vymezení pojmů.

Mohu se zeptat, odkud citujete text, děkuji.

Citovala jsem z článku, který jsem dostala e-mailovou poštou, čili nemohu dát odkaz na zdroj. Chcete-li vědět více, můžete mi napsat na klaiex@seznam­.cz.

O § 3/1 uvádí Pražák, že není kogentní.

K tomu Pražák uvádí: „mám za to, že společenství nemusí objednávat všechny tyto služby. Ustanovení § 1208 písm. c) NOZ svěřuje schválení druhu služeb do pravomoci shromáždění. Z principu bytového spoluvlastnictví nejsou vlastníci jednotek vázáni tím, že by museli všechny tyto služby využívat.“

Ale s Prokešem se shodnou na ostatních ustanoveních. Takže se shodli i na kogentnosti účinnosti zákona od 1.1.2014. Alespoň něco je jisté. To beru jako pozitivum. :-))

Hezký den!

Pavel

Pane Pavle, považuji za naprosto normální, stejně jako Pražák, že společenství nemusí objednávat všechny tam vyjmenované služby. V mnoha SVJ se uklízí svépomocí, někde nemají výtahy apod.

Kogentnost tohoto ustanovení jsem vztahovala k tomu, že když už si SVJ úklid zajistí, je to služba, protože je uvedena v § 3/1.

N. Klainová

„V mnoha SVJ se uklízí svépomocí… když už si SVJ úklid zajistí, je to služba“

Úklid je služba vždy, bez ohledu na to, jak je zajištěna. Viz ZoSl.

na základě dohody o úklidu svépomocí nemusíte nic účtovat, dokud dohoda bez problémů funguje.

§ 3
Vymezení a rozsah služeb
(1) Službami jsou zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu.
(2) Rozsah poskytovaných služeb si poskytovatel služeb a příjemce služeb ujednají nebo o něm rozhodne družstvo nebo společenství.

Pokud dům nemá společnou anténu, výtah, ústřední vytápění (či vlastní kotelnu), vlastní odpadní jímku apod., pak je zřejmé, že SVJ nebude tyto služby zavádět a předepisovat.

U nás ale třeba máme výtah a rozhodli jsme se službu „Provoz výtahu“ nezavádět, jelikož spotřeba elektřiny je v celkových nákladech tak nepatrná, že máme osvětlení i elektřinu výtahů v jedné službě „Společná elektřina“. Probírali jsme to r. 2015 na schůzi a nikdo z vlastníků službu zavést nechtěl, dokonce ani bydlící v přízemí ji nepožadovali, byť ti by byli osvobozeni (jednalo by se pro ně o ušetření desetikoruny ročně). Podle metodického pokynu MMR do služby Provoz výtahu patří ještě drobná údržba toho výtahu, spočetli jsme, že jde asi o 30–70 tisíc Kč ročně a pokud bychom měli samostatně evidovat (účtovat) údržbářské náklady pro výtah (služba) a pro dům (správa domu), zbytečně bychom si komplikovali život. Máme přímo v zápise ze schůze, že zavedení služby Provoz výtahu nikdo nenavrhl a že tedy službou není.

Když o tom teď přemýšlím, tak je otázka, zda SBD v případě úklidu nepřemýšlejí stejně – chtějí svým účetním ušetřit čas a proto náklady na úklid (faktury, popř. DPP) účtují pod správou domu. Analogicky bychom ale mohli argumentovat i společnou elektřinou, protože náklady na elektřinu jsou nicotné a proč se otravovat nějakým rozúčtováním, když můžeme fakturu od dodavatele elektřiny účtovat do správy domu. A zůstala by nám jen voda a vytápění. A vlastně taky ne, protože někde dosud nemají vodoměry a pokud spotřebu vody nerozúčtovávají podle počtu osob, ale metodou na každý byt stejně, proč se otravovat nějakým rozúčtováním a hodíme fakturu od vodárny do nákladů správy domu.....

Nicméně jsem názoru, že pokud jsou ve stanovách SVJ vyjmenovány služby (stanovy od SČMBD paradoxně otrocky opisují čl. 3 ze zákona č. 67/2013 Sb.), tak je Úklid službou a musí se rozúčtovat a vyúčtovat – viz str. 21 čl. 8 odst. 5 http://www.jasminova.cz/…mentarem.pdf (stanovy SČMBD).