Oznamování změny v počtu osob podle ZoSl

Vložil Přesnost a správnost (bez ověření), 13. Únor 2016 - 11:10 ::

Všimněme si, co přesně ZoSl požaduje oznamovat a čeho nesplnění sankcionuje: Je to

oznámení změn v počtu osob rozhodných pro vyúčtování.

Jak takové oznámení podle zákona vypadá v praxi? Změna počtu osob podle §12 ZoSl ke dni 05.02.2016 činila plus 0,35.

Potíž je s tím, že zákon neuvádí, s jakou přesností se má tato změna oznamovat. Neuvádí přesnost ani časového údaje, ani počtu. Stačí oznámit změnu s přesností na měsíce? Na čtvrtletí? Na roky? Nebo je třeba přesnost na hodiny? Na minuty? Podobně u počtu. Hlásí se změna, až když dosáhne nějaké mezní hodnoty? 0,01 osoby? 0,50 osoby? 1,00 osoba? S tím, že menší změna se nehlásí? S jakým počtem desetinných míst? Nebo se hlásí změna pouze celočíselná?

Změna počtu osob podle §12 ZoSl ve IV. čtvrtletí roku 2015 činila minus 0,02. V pořádku?

Naproti tomu není pochyb o tom, že zákon výslovně požaduje hlásit pouze změnu počtu, tj. o kolik počet osob narostl či poklesl, nikoli počet osob nový.

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil Pub (bez ověření), 14. Únor 2016 - 23:01

    „Stačí oznámit změnu s přesností na měsíce? Na čtvrtletí? Na roky? Na hodiny? Na minuty?“

    No můžete třeba nahlásit třeba i …litry potu, které jste ztratil vymýšlením Vašeho dotazu. Já jsem toho názoru, že pokud je změna nahlášena jak popisuji před „skončením“ aktuálního účetního období, pak je nahlášena včas a že hlásit se má za použití rozumu (§4/1 NOZ). Rozum velí (i v praxi), že „Změna počtu osob podle §12 ZoSl ke dni XY.Z.RRRR“ se vyjádří toliko celým kladným číslem (jde o nezáporné nenulové celé číslo), které z oznamování vyloučíte tehdy, nesplňuje li podmínku uvedenou v §2/g.

    Domníváte li se, že lze „změnu v počtu“ vykládat v necelých číslech, pak Vám rozum „snad vrátí“, až nějaký ten – Vás odsuzující rozsudek.

    PS: pokud si odhlasujete nějaká jiná „pravidla pro rozúčtování služeb“, která nepoužívají hodnotu dle §2/g pak ji lze ignorovat (tzn. poskytovateli ji nehlásit), jelikož taková hodnota by nebyla rozhodná pro rozúčtování a v takovém případě její nenahlášení nemůže být po právu porušením povinnosti dle §12.

    Vložil lake, 13. Únor 2016 - 12:20

    Nezapomeňte, že pravidla rozúčtování služeb si má v první řadě schválit společenství vlastníků jednotek. V těchto pravidlech by měl poskytovatel služeb ujednat s odběrateli služeb všechny ty záležitosti, na které se zde ptáte.

    Zákon neřeší vše a nemůže řešit vše. Počítá se s tím, že adresáty právních předpisů jsou osoby s rozumem průměrného člověka (§ 4 odst. 1 NOZ).

    Pokud ve Vašem domě dosud nemáte taková určitá a srozumitelná pravidla, pak je jasné, kdo za to může: jděte do koupelny a pohlédněte do zrcadla. Navrhl jste už, aby vlastníci jednotek uložili svému SVJ, aby taková pravidla vypracovalo a předložilo ke schválení? Navrhl jste Vy sám nějaká pravidla a požádal o zařazení hlasování na program nejbližšího shromáždění?

    lake

    Vložil Eugen (bez ověření), 14. Únor 2016 - 21:58

    „kdo za to může: jděte do koupelny a pohlédněte do zrcadla.“

    Laku, přečtěte si ZoSl, než tady začnete osočovat tazatele. Zjistíte, že tam pravidla jsou a psali je jinší experti.

    Vložil lake, 15. Únor 2016 - 7:06

    Eugene, pravidla obsažená v ZoSL jsou v praxi nepoužitelná, což jste si zřejmě ještě nevšiml. Pokud tazatel chce něco použitelného, musí si to vymyslet a nechat schválit pro jeho SVJ.

    ZoSL požaduje nahlásit počet osob jako vlastníka/nájemce plus „osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období“. Tato definice je zjevně nepoužitelná v běžném životě.

    • Osoby totiž nemusí „žít v jednotce“ s vlastníkem či nájemcem. Vlastník může přenechat byt do užívání jinému na základě jiné skutečnosti než je nájemní smlouva, takže on sám v bytě nežije, ale jiné osoby tam žijí. Totéž platí pro případ, kdy vlastník pronajme byt právnické osobě: ta nemůže už z principu žít v jednotce. Totéž platí pro případ, kdy nájemce přenechal celý byt podnájemci. Také nežije v jednotce, a ty další osoby není třeba nahlásit, protože tam nežijí „s ním“.
    • A to nemluvím o dítěti ve střídavé péči rozvedených rodičů (14 dnů u otce, 14 dnů u matky). Jde nepochybně o 0,5 osoby v každém z obou míst, ale vinou podivné definice v ZoSL by se dítě nemělo nahlašovat v žádném z bytů, kde se v průběhu roku zdržuje: nesplňuje totiž zákonný předpoklad žití v jednotce po dobu delší než 2 měsíce.
    • Obdobně je tomu, pokud se člen rodiny zdržuje v týdnu jinde a domů přijíždí pravidelně pouze na víkendy. Spravedlivé by bylo nahlásit počet zlomkem jako 2/7 osoby, po zaokrouhlení 0.28571429. Ovšem pro nesplnění podmínky žití v jednotce po dobu delší než 2 měsíce nebude nahlášen vůbec.

    ZoSL je typický zákon DoDo (dodělej doma). Ani v tak jednoduché věci, jako je počet osob pro služby, nedokázali zákonodárci přijmout právní normu, která by byla určitá, srozumitelná a použitelná v praxi. Proto jsem tazateli poradil, aby připravil pravidla vlastní.

    lake

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".