Otevřená válka vyhlášená SČMBD - právo na informace v SVJ, žádost o pomoc členy výborů
Stručně: mé SVJ mi odmítlo poskytnout informace a umožnit nahlédnout do účetních knih s odvoláním na stanovy, které vznikly uvnitř SČMBD. Nezbylo mi nic jiného, než podat žalobu. Soud byl docela rychlý, už za tři měsíce přišla výzva k vyjádření na vyjádření, které sepsal právník žalovaného SVJ. V něm se odvolává na jakési odborné stanovisko, které si družstvo vyžádalo od SČMBD. Ve vyjářeění se však píše, že můj požadavek na nahlížení do účetních knih je zneužitím práva a že způsobí správci nepřípustné zatížení a dojde k omezení výkonu správy a dále, že by došlo k porušení zákona na ochranu osobních údajů.Nepamatuji si to úplně přesně, teď to nemám u sebe. Odpověděl jsem ve svém vyjádření pro soud, že případně nebudu trvat na tom, abych nahlédl osobně, ale že se spokojím s tím, když vyvěsí dokumenty na internetu (správce provozuje domy online, do intranetu si může každý vlastník požádat o přístupové údaje), nebo mi je pošlou emailem, nebo je zveřejní jiným způsobem, třeba na webu, nebo vypálí na CD. V replice pak právník píše, že můj požadavek je neobvyklý a neodpovídá obvyklým zvyklostem zavedeným ve společenstvích. Já bych chtěl do své odpovědi uvést příklady SVJ, které dávají dokumenty domu na webovou stránku, abych tím dokázal opak, že totiž obvyklé to je.
Pokud účinné stanovy obsahují ustanovení, které je v rozporu se zákonem (právo nahlížet máte ze zákona), potom je takové ustanovení stanov od prvopočátku nicotné bez ohledu na to, zda usnesení o přijetí stanov někdo napadl (či nenapadl) soudní cestou. Citace z rozhodnutí NS 29, sp. zn. Cdo 3160/2011:
„Jinými slovy, dosud nevyčerpaná část záloh složená původním
vlastníkem se stává závazkem společenství vůči nabyvateli
jednotky novému vlastníku a členu společenství. Je věcí stran
smlouvy o převodu jednotky, zda a jak se výše nevyčerpaných záloh
promítne v ceně za převod jednotky, popř. bude jinak ve vztahu
mezi nimi vypořádána.
Určují-li stanovy žalovaného společenství v rozporu s ustanovením
§ 15 odst. 1 a odst. 4 větou druhou zákona, že se nevyčerpané
zálohy poskytnuté podle § 15 odst. 2 zákona v případě převodu
jednotky vrací původnímu vlastníkovi jednotky, jsou pro rozpor s
uvedenými zákonnými ustanoveními v dotčené části neplatné (§
3
odst. 2 zákona, § 39 obč. Zák.).“
Máte pravdu, viz § 245 NOZ.
Na usnesení orgánu společenství, které
- se příčí dobrým mravům, nebo
- je v rozporu se zákonem, nebo
- je neurčité, nebo
- je nesrozumitelné, nebo
- zavazuje k nemožnému plnění, nebo
- rozhodl-li orgán v záležitosti nespadající do jeho působnosti,
se hledí, jako by nebylo přijato.
Takové rozhodnutí orgánu lze považovat za neexistující a nikdo není povinen se jím řídit (není ani třeba se dovolávat neplatnosti u soudu).
Problém samozřejmě je, že SVJ se bude tvářit, že dané ustanovení stanov je platné a bude se jím řídit.
Vlastníkovi stejně nezbývá, než se svého nároku domáhat u soudu.
Soud by ale z moci úřední měl vyslovit nicotnost, a to i bez návrhu účastníka řízení.
O tom, kde a jakým způsobem můžete nahlížet, může rozhodnout soud i bez vašeho explicitního návrhu. Odkážete na rozhodnutí ÚS ČR sp. zn. II.ÚS 3137/09,dle kterého je upřením Vašeho práva vlastnit majetek, pokud by Vám mělo být bráněno seznámit se s veškerými aspekty hospodaření Společenství.
Sdělte soud, že netrváte na konkrétním způsobu nahlížení (přenecháváte toto na úvaze soudu). Nechť soud určí přesnou hodinu a místo, kde můžete nahlížet.
„O tom, kde a jakým způsobem můžete nahlížet, může rozhodnout soud i bez vašeho explicitního návrhu.“
Kde tam je toto uvedeno, nebo z čeho usuzujete, že tak soud rozhodl?
Citace ÚS:
„Požadavek zákonodárce vyjádřený v ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř., že ze žaloby musí být patrno, čeho se žalobce domáhá, nedává základ pro přísně formalistické pojetí petitu žaloby, tak jak je v průběhu řízení zaujímaly obecné soudy“
Jinými, slovy: žalobce nebyl povinnen přesně uvést,kde chce nahlíže. A pokud to uvedl (chtěl nahlížet u „svého advokáta“, což bylo dle NS ČR šíkanózní), mohl to sám soud změnit tak, že se bude nahlížet v sídle žalovaného. Mohl tedy sám od sebe nepatrně změnit petit žalobce.
Soudíte se vůbec s oprávněnou osobou? Správcem domu ze zákona je společenství. Stálo by zato zjistit si, zda co obsahuje smlouva, zda je družstvo skutečně správcem domu, zda mu stolečenství takovou kompetenci svěřilo. Domnívám se, že nikoliv, takovou smlouvu, kterou klasicky družstvo podhodí společenství jsem viděl a nic takového tam není. To, že družstvo prohlašuje, že je správcem domu neznamená, že realita není jiná. Pak samozřejmě musíte účetní a jiné doklady žádat od společenství, ne od jakéhosi družstva a soudu musíte prokázat, že družstvo není správcem a tím soud končí. To, co vám právník odpověděl jsou pouze kecy, jakési odborné stanovisko je pouze zástěrka. Odborné stanovisko může napsat kdokoliv a může si tam plkat co chce. Další odborné stanovisko mu ty kecy může vyvrátit.
Ano, ano, žaloba podána na SVJ. Družstvem je jen zastoupené, protože je zapsané jako pověřený vlastník.
Pověřený vlastník může zastupovat společenství pouze když mu byla udělená společenství plná moc. To je stejné jako zastupování společenství advokátem. Jinak pověřený vlastník se zastupováním společenství u soudu nemá nic společného. Váš pověřený vlastník dal tedy plnou moc sám sobě? Jaké štěstí, že u nás, v našem společenství neřádí žádné družstvo.
Pověřený vlastník podle NOZ předseda společenství je osobou odpovědnou za správu a vykonává správu ve všech záležitostech, které nejsou vyjmenovány v NOZ a stanovách, že patří do působnosti shromáždění. To platí i pro zastupování SVJ v soudním řízení. Není důvod udělovat pověřenému vlastníkovi/předsedovi tj. statutárnímu orgánu společenství plnou moc. Způsob zastupování právnické osoby statutárním orgánem je povinnou náležitostí zapsanou ve veřejném rejstříku.
Pokud má SVJ uzavřenu s SBD podobnou nevolnickou příkazní smlouvu,jak tu nedávno uvedl „severočech“ a nikoliv smlouvu „prostou“ s jasně vymezeným zplnomocněním,tak se nelze ničemu divit.JaVa
Pane anone, pověřený vlastník – dnes předseda společenství – je statutární orgán SVJ. Samozřejmě, že nebude udělovat plnou moc sám sobě, statutární orgán zastupuje právnickou osobu už ze své podstaty.
Pane lastere, statutární orgán pověřený vlastník je současně správcem svj. Připadá vám to normální? Mne ne, ale to je asi pouze věc vlastníků, že to tak je. Normálně myslíci vlastník, by s promnutím nikdy takto nerozhodl.
Poslední komentáře