Odměny výboru

• Výplatu odměn lze vyřešit příspěvkem:
Na odměny členů statutárního orgánu se ve vašem SVJ žádná záloha nevybírá. Je vyloučeno hradit je ze záloh určených na zcela jiný účel. To neznamená, že by odměnu nemohli dostat. Samozřejmě mohou. V první řadě musí o odměně být rozhodnuto (buď je odměna uvedena ve smlouvě s členy výboru, nebo rozhodne výbor, nebo si rozhodování vyhradilo shromáždění). Teprve pak je možno přikročit k odměňování.

Vyplacením odměny vznikne náklad správy domu a vlastníci jednotek jsou povinni jej uhradit příspěvkem (§ 15 odst. 1 ZoVB). Příspěvek na správu domu může SVJ předepsat buď jednorázově, nebo ve splátkách. Výbor k tomu nepotřebuje souhlas shromáždění.
-------------------------------------------------

• Jak se hospodaří s přijatými zálohami:
Odhlasována shromážděním byla záloha NA OPRAVU DOMU v dané výši. To znamená, že musí být spotřebována na tento účel. Záloha vybíraná podle § 15 odst. 2 na nutný účel, avšak použitá bez souhlasu shromáždění nějak jinak znamená, že VJ je oprávněn požadovat vrácení alikvotní části takto vytunelované zálohy, neboť odpadl důvod pro který byla od něj původně vybírána. Měla by mu tedy být vrácena jako bezdůvodné obohacení SVJ.

Výbor se vracení vyhne, pokud výdaj byl použit na správu domu. To, co bylo spotřebováno předepíše zároveň jako příspěvek na správu podle § 15 odst. 1 a provede vzájemné započtení pohledávek podle § 580 ObčZ.

Vzájemné započtení však nelze uplatnit u bývalých vlastníků jednotek. Pan A, který sedm let platil zálohu na opravy domu a pak svou jednotku prodal, zůstal věřitelem podle § 15 odst. 4 věta první ZoVB. SVJ má vůči panu A závazek ve výši záloh, které složil a které nebyly dosud použity na předvídaný účel. Tento závazek nezanikl prodejem jednotky. Jakmile se pan A dozví, že jím placená záloha byla použita jinak, než mu bylo tvrzeno při jejím vybírání, jde fakticky o zrušení zálohy. Bývalý VJ je tedy oprávněn požadovat vrácení svého (dosud nespotřebovaného) podílu podle § 454 a § 458 ObčZ.
-------------------------------------------------

Pokud chcete odpověď o balkonech, otevřete k tomu laskavě nové vlákno. Jde o jinou záležitost.

lake

„…Výbor se vracení vyhne, pokud výdaj byl použit na správu domu…“

• nebo pokud odmítne či znemožní zpřístupnit vlastníkovi účetnictví (např. s odkazem na zák.101/2000)
• viděl jsem různá usnesení – málo které ale specifikovalo „předvídaný účel“ pro který byla stanovena částka dle §15/2 taková jaká byla odhlasována
• není li „předvídaný účel“ uveden v zápisu – nemůžete s tím nic dělat (mluvím primárně o tom co pro změnu může udělat jednotlivý nespokojenec – co může udělat „dav“ je irelevantní)

„…Pan A, který sedm let platil zálohu na opravy domu a pak svou jednotku prodal…“

• Pan A by nejprve musel mít přesné a určitě specifikované usnesení obsahující „předvídaný účel“
• Pan A se dozví, že vybírané zálohy nebyly na „předvídaný účel“ použity jen zcela vyjímečně
• Pan A si bezpochyby část vybraných záloh započetl do prodejní ceny BJ
• Pan A skutečně nemůže „zápočtovat“ – neboť nemá s čím
• Pan A platil li jen na nekonkrétní účel skrytý ve třech slovech:„na opravy domu“ – a nikoli přesně např. na „zateplení“ pak nic nevynárokuje, protože cokoli může být „opravou domu“ – i chyběbjící výtah i „parkoviště“ i „mimořádné odměny“ i cokoliv

„…Vyplacením odměny vznikne náklad správy domu a … uhradit příspěvkem (§ 15 odst. 1 ZoVB)…“

• nejenom. Zjevně se i dle §9a/2 mohou dohodnout na placení za BJ nebo podle velikosti bot. Tj. mohou chtít zaplatit náklad za správu jako „službu“.

Neználek

Pane NeznáIku,
jestliže pan A platil částku odsouhlasenou např. "15 Kč/m2 na fond oprav", pak zcela souhlasím s Vámi, že pro neurčitost usnesení nemůže nic nárokovat.

Ovšem i při takovém naprosto nekonkrétním určení záloh "na fond oprav", nebo "na správu domu" může pan A (a kterýkoliv současný vlastník jednotky) úspěšně požadovat svou část zpět, jakmile se záloha použije na účel nesouvisející s předmětem činnosti SVJ - na pořízení oken ve vlastnictví VJ, nebo na opravu balkonů ve vlastnictví VJ. Nedodržení účelu záloh je zcela jasné. Zbývá vyřešit jaký zbytek záloh připadl k danému datu na tuto osobu.

Ale jsou i jiná usnesení shromáždění s dostatečně konkrétním určením, např. "na zateplení domu". Představme si, že SVJ se po několikaletém spoření rozhodne, že zateplovat se nebude (protože "Zelená úsporám" skončila, návratnost by byla 40 let a ani není naspořeno dost ...). V tomto okamžiku může na dveře zaklepat bývalý vlastník pan A se slovy "Platil jsem vám 6 let po 1000 Kč měsíčně na zateplení, takže teď bych prosil těch 72000 Kč zpátky".

Zda si pan A něco započetl do prodejní ceny jednotky - inu to byste zjistil pouze ze znění kupní smlouvy a celkem Vám do toho nic není, dokud vám ji nabyvatel jednotky nepředloží. I tak by SVJ muselo platit - ne předchozímu vlastníkovi, nýbrž novému.

lake

„…návratnost by byla 40 let a ani není naspořeno…“

• tomu se dá předejít a na „předvídaný účel“ složit casch nebo si vzít osobní úvěr. Jakékoli jiné „šetření“ není podle mého názoru nákladem na „správu domu“.
• „předvídaný účel“ – slovy v zákoně „…předpokládané náklady, které …“ jsou skutečné a predikovatelné náklady plynoucí ze závazků dle §13/7 tedy z již uzavřených smluv nebo smluv, které budou uzavřeny na základě přijatých usnesení.
  • na havárie třeba 10% (nebo kolik chtějí); na pojištění …
  • na paušál za výtah, za správce, na odměny, …na neplatiče apod.
    
    

  „předvídaný účel“ podle mého není „spoření na zateplení“. Zateplení je jednorázová investiční akce a pokud je na ni nutno „našetřit“ pak nepochybně NE skrze příspěvky na správu. Proč to mám ale vysvětlovat zrovna Vám – podívejte se do svých vlastních výkladů v historii. Jsou stejné.
  
  Nerozporuji že za jistých podmínek by šlo vymáhat peníze nazpět ale tu možnost dostatečně ruší právě záměrná „neurčitost“ v psaném textu usnesení.
  
  Lepší je „požáru“ předejít, než ho „následně hasit“. Je ale nutno vědět jak tomu předcházet. A tom jsou moje příspěvky.

Další debata má smysl tedy o způsobech jak „těm slabým“ (= jednotlivým „prudičům“), kteří již nadále nechtějí být ovcemi nechtějí mít nainstalovány kamery u zadku a chtějí mít přehled kam se podějí jejich peníze – > dát či ukázat pro ně POUŽITELNÝ praktický „klacek“ jak omezit projevy „stádní zvůle“ a jak reagovat na žvásty různých „Předsedů“ a „Správců“.

Neználek

• zkuste si přečíst příspěvky podobné tomuto. Jde o to, pochopit že vytvářet si „fondy“ v SVJ je sice reálně možné ale nikoli v souladu se zn2n9m §15/2 – tam je uvedeno, že

  …Výši záloh si určí vlastníci jednotek usnesením shromáždění dopředu tak, aby byly kryty předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících měsících i v dalších letech…

  Mělo by být zjevné, že takové náklady tedy musí být předem známé – jsou tedy paušální a lze je stanovit taxativním výčtem předem. Z nich se také nakonec složí částka za m2 kterou vlastnící skládají formou záloh a i tímto způsobem jim musí být vyúčtována (pojem „vyúčtovat“ nezaměňujte za pojem „vypořádat“ uvedeným v §15/4 – to není totéž)

„…je počítána na byt a jde celá na sjednaného správce…“
„…Dále částka pro výbor za jeho administrativní činnost ve výši 100 Kč na bytovou jednotku…“

• pokud platíte 100 Kč za výbor za byt (předpokládám „za měsíc“) za „administrativní činnost“ – pak by jste měl mít představu co je tím míněno. Pokud je to bezobsažný pojem – pak je věcí vašich spoluvlastníků že jim nevadí platit takový luxus. Tím netvrdím, že výbor nic nedělá – pokud ale nevíte co dělá a nekontrolujete jej, pak musíte platit co požaduje.

„…tak v zájmu klidu v domě to nechávám spát, ač nejsem spokojen…“

• míním, že v zájmu stejného klidu to nechávají spát i ostatní. V zájmu klidu se nestarejte ani o to jestli máte v pořádku požární hydranty. Počkejte až na havárii a pak dejte vědět jak se uplatnilo pojištění :))

„…nikde nebyla zmínka, jak se co bude platit…“

• velká chyba. Jak se má postupovat:…a pokud ne dojdete nepochybně k nespokojenosti

N.