NOZ § 160, ZOK § 59
1)V jiném vláknu
http://www.portalsvj.cz/…00-od-r-2014
je uvedeno:
„§ 160 Odstoupení člena voleného orgánu: stávající vzorové stanovy upravují okamžik zániku funkce odlišně (bez dvouměsíční lhůty), proto je třeba provést změnu stanov v čl. VI odst. 5.“
Autor se patrně domnívá, že § 160 je kogentní.
2)V §1/2 NOZ je uvedeno
„ Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.“
Tím je do NOZ vtělena jedna ze základních zásad rekodifikace a to autonomie vůle soukromých osob. Důvodová zpráva zdůrazňuje, že NOZ ponechává co nejširší prostor svobodné iniciativě jednotlivce.
Na základě výše uvedeného se domnívám, že § 160 je dispozitivní.
3)Nepovažuji za vhodné srovnávat situaci pro SVJ se situací společností a družstev uvedených v obchodním zákoníku, který bude k 1.1.2014 zrušen. Pokud už by se ke srovnání měl použít nějaký jiný zákon, tak by to mohl být velmi volně ZOK. Ten v § 59/5 uvádí, že funkce končí uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení, neschválí-li příslušný orgán obchodní korporace na žádost odstupujícího jiný okamžik zániku funkce.
4)Mám praktické zkušenosti jak s funkcemi ve společnostech a družstvech, tak i s funkcí v SVJ. Je to těžko srovnatelné.
5)Na základě výše uvedeného se domnívám, že pokud má někdo ve stanovách čl. VI odst. 5 vzorových stanov nemusí je upravovat pro doplnění dvouměsíční lhůty. Neukládá to zákon a ani to nepožaduje praxe.
Hezký den!
Pane Pavle,
děkuji za upozornění na dispozitivnost naprosté většiny ustanovení NOZ.
Ohledně dispozitivnosti či kogentnosti zákonných ustanovení jsem vyšel
z výkladu, který provedl Nejvyšší soud v judikátu 29 Cdo 4195/2010.
Šlo o výklad věty z § 21 odst. 2 ZoVB; ta obsahuje formulaci
„… provedou vlastníci jednotek mezi sebou převod podílů“.
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že u slova „provedou“ jde
o zákonný imperativ, tedy o uloženou (soudně vymahatelnou) povinnost
uzavřít dohodu o převodu spoluvlastnických podílů k pozemku pod budovou.
Nicméně máte plnou pravdu v tom, že vzhledem k ustanovení § 1 odst.
2 NOZ nelze v rámci NOZ takový právní výklad použít.
Nicméně Vámi naznačené stanovisko plně dopadá i na (tolikrát citované) ustanovení NOZ § 3041:
| 89/2012 Sb. § 3041 Právní povaha právnických osob upravených tímto zákonem se řídí ustanoveními tohoto zákona ode dne nabytí jeho účinnosti." |
Není tedy pravdivé tvrzení tolika právníků, expertů KANCLu a staré Blažkové, že by se současná SVJ musela řídit podle NOZ v části o bytovém vlastnictví. Ani není pravdou, že by SVJ(2000) podle toho musela upravovat své stanovy.
Podle Vámi zdůrazněného § 1 odst. 2 NOZ tedy platí, že současná SVJ nemají povinnost řídit se podle NOZ ani v obecné části o právnických osobách (§ 118 – § 209). Ostatně ani se podle tohoto zákona řídit nemohou, neboť nesplňují základní podmínku: nejsou právnickou osobou „upravenou tímto zákonem“. Vyplývá to jak ze způsobu vzniku dosavadních SVJ (podle ZoVB), tak i ze stanov každého SVJ(2000). Cituji ze vzorových:
| „(1) Společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“) je právnickou osobou, která vznikla na základě zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění zákona č. 273/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 280/1996 Sb., zákona č. 97/1999 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 171/2005 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb.“ |
Platí tedy i nadále, že právní povaha stávajících SVJ se řídí zákonem č.72/1994 Sb., což je vyjádřeno výslovně ve stanovách těchto právnických osob (v jejich úvodním ustanovení). Nelze donutit vlastníky jednotek, aby na základě znění NOZ změnili právní povahu SVJ(2000). A nemají tedy povinnost ani přizpůsobit své stanovy, ani přejímat nic z ustanovení o bytovém vlastnictví. Což zde tvrdím opakovaně již rok.
Původní příspěvek o úpravě stanov tedy upravím tak, aby z něj bylo patrné, že ohledně § 160 NOZ nejde o závaznou povinnost SVJ(2000) – právnické osoby, nýbrž o pouhé doporučení, které je již předem překonáno projevem vůle, to jest současným zněním stanov SVJ(2000).
lake
Pane lake,
sice mně k tomu chybí příslušný právní podklad, soudím ale, že rozsah platnosti § 1 odst. 2 je omezen. Nemyslím si, že je tak možné aplikovat zmíněné ustanovení mj. na ustanovení přechodná a závěrečná, do kterých § 3041 patří.
Pane Zdenku,
obsah § 1 NOZ se samozřejmě uplatní na celý NOZ od prvního řádku §
1 do posledního řádku § 3081. Neuplatní se pouze na ta ustanovení NOZ,
která jsou kogentní povahy, to jest: NOZ v nich výslovně
vylučuje jiné ujednání účastníků.
- Podle zdejšího výkladu § 1 jsou kogentní ta ustanovení NOZ, která obsahují výraz „musí“, „je povinen“, „nesmí“, atd. Patří sem i všechny povinnosti veřejnoprávní povahy (vůči státu, jeho orgánům, rejstříku atd.).
- Samotné použití prostého imperativu „provede“, „upraví“, „změní“ ovšem kogentnost pro účely NOZ nezakládá. Jde zásadně o ustanovení dispozitivní, která mohou být v souladu s § 1 překonána dohodou účastníků. Takovou dohodou sui generis jsou nepochybně i platné stanovy stávajících SVJ. Viz přiléhavý výklad pana Pavla k (ne)závaznosti § 160 NOZ.
Ustanovení § 3041 NOZ se neuplatní na stávající SVJ. Týká se výslovně pouze právnických osob, „které jsou upraveny tímto zákonem“.
Hledal jsem v NOZ velmi pečlivě, zda snad upravuje právnickou osobu, která vznikla na základě ZoVB v době od 01.07.2000 do 31.12.2013 a která upravuje vnitřní vztahy v domech, rozdělených na jednotky v období 1994 až 2013. Ale kde nic – tu nic. Nic takového jsem v NOZ nenalezl, a to jsem hledal OPRAVDU usilovně.
Pak jsem velmi usilovně hledal, zda nenaleznu v NOZ přechodové ustanovení, které by nějak definovalo vztah NOZ k právnickým osobám, které nejsou v NOZ upraveny. Nalezl jsem to v § 3050 – 3053 NOZ, ale SVJ(2000) mezi těmito osobami uvedeno není.
Závěr si učiníte sám.
lake
K omezení možnosti odchýlit se od NOZ např. ustanovení § 978 NOZ, které dopadá na celoučást třetí, tedy i na bytové spoluvlastnictví a společenství vlastníků K Vašemu výkladu závaznosti NOZ pro stávající společenství vlastníků jednotek – § 328 odst. 3 dopadá pouze na obligace (tedy nikoli na SVJ), otázku aplikace NOZ na osobní a věcná práva (tedy i bytové spoluvlastnictví) řeší ustanovení § 3028 odst.2, tj. aplikuje se NOZ s výjimkou stavu popsaného ve větě za středníke, kdy vznik osobních a věcných práv se posuzuje podle dosavadních předpisů a dále pak se podle nich posuzují práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem účinnosti NOZ (tedy např. způsobíte jako vlastník jednotky škodu na jednotce jiného 29.12.2013) Ještě jednu výjimku pak stanoví pro převody vlastnictví jednotek zcela logicky § 3063, aby se zabránilo vzniku dvou kategorií jednotek v jednom domě
Pane Tom21,
zapomněl jste ještě na zcela zásadní ustanovení § 3028 odst. 3:
| „Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.“ |
Právě proto se současná SVJ budou i nadále řídit svými stanovami a zákonem o vlastnictví bytů. Mohou si DOBROVOLNĚ ujednat, že se podřídí režimu NOZ, k tomu viz zákon č. 90/2012 Sb. § 777 obdobně.
lake
Lake,
Tom21 na ustanovení § 3028 odst. 3 nezapomněl. Uvedl, že § 328 odst. 3 (jde pouze o překlep správně patří § 3028 odst. 3) dopadá pouze na obligace (tedy nikoli na SVJ), otázku aplikace NOZ na osobní a věcná práva (tedy i bytové spoluvlastnictví) řeší ustanovení § 3028 odst.2
Tom21 a Kolemjdoucí napsali: „… § 3028 odst. 3) dopadá pouze na obligace (tedy nikoli na SVJ)“.
Toto jistě nemyslíte vážně, pánové! Vztah SVJ a vlastníka jednotky je vztahem čistě obligačním, na základě stanov, což je smlouva sui generis. S věcnými právy to nemá vůbec žádnou spojitost. SVJ v domě nic nevlastní, jak snad oba víte.
Ohledně věcných práv je uvedeno v § 3028 odst. 2, že podle dosavadní právní úpravy (zákon č. 72/1994 Sb.) se řídí veškerá vzájemná práva a povinnosti mezi vlastníky jednotek v domech, rozdělených na jednotky před dnem 01.01.2014. To platí samozřejmě bez ohledu na to, zda v domě také vzniklo SVJ či nikoliv.
lake
Omlouvám se, že rýpu, ale smlouva se nerovná obligace, stejně jako věcné právo se nerovná vlastnictví
Nikdo zde netvrdil, že obligační právo zahrnuje pouze smluvní vztahy.
Nikdo zde netvrdil, že věcné právo se týká pouze vlastnictví věci.
Avšak někdo zde zcela určitě tvrdil, že "§ 3028 odst. 3 dopadá pouze na obligace (tedy nikoli na SVJ)".
Na to jsem se ozval, protože toto tvrzení je hluboce nepravdivé. Vztahy, do kterých vstupuje SVJ, jsou typické obligační vztahy vůči osobám, vzniklé na základě zákona, smluv a stanov.
lake
Z důvodové zprávy k § 1 odst. 2:
„Tam, kde není výslovný zákonný zákaz, je ujednání odchylky od zákona přípustné, ledaže se tím poruší dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Zákonný zákaz je formulován buď výslovně slovy „zakazuje se“, nebo výslovným stanovením důsledku odklonu od kogentního ustanovení poukazem na neplatnost ujednání nebo stanovením, že se k závadnému ujednání nepřihlíží. Kategorie dobrých mravů je v soukromém právu ustálena, v doktríně je dostatečně zpracována a právní praxi nepůsobí větší potíže. Společně s ní se navrhuje stanovit poukaz na druhý limit autonomie vůle, a to je veřejný pořádek.“
Poslední komentáře