NOZ § 1177/1 podle MS
Dotaz na MS:
„Podle § 1 177/1 má nový vlastník jednotky povinnost mj. oznámit počet osob, které budou mít v bytě domácnost. Definici pojmu domácnost jsem v NOZ nenašel. Pojem domácnost je sice v NOZ v modifikované podobě zmiňován (společná d., rodinná d., pěstounova d., spotřebitelova d., nájemcova d.), ale asi nedefinován. Co je to domácnost? Děkuji“
Odpověď z MS:
Vážený pane,
děkujeme za Váš e-mailový dotaz ze dne 17. dubna 2013.
Nad případným zavedením obecné definice domácnosti do NOZ se zamýšleli členové expertní skupiny (seznam členů naleznete zde: http://obcanskyzakonik.justice.cz/tinymcestorage/ files/expertni_skupina/Slozeni%20ES2.pdf) na jednání dne 7.12.2012 na Ministerstvu spravedlnosti a dospěli k závěru, že NOZ neobsahuje tuto definici z toho důvodu, že pojem je i za nynějšího stavu chápán ve dvou významech, a který z těchto významů má konkrétní ustanovení na mysli, by mělo vyplývat z jeho formulace nebo z kontextu. Shodli se proto na tom, že není třeba zavést obecnou definici domácnosti do NOZ.
Na závěr si dovoluji poznamenat, že Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy pro soudy, státní zastupitelství, vězeňství, probaci a mediaci a do jeho působnosti nespadá podávání závazného výkladu právních předpisů. K tomuto je věcně příslušný nezávislý soud, na jehož rozhodování nemůže mít Ministerstvo spravedlnosti žádný vliv.
S pozdravem
Mgr. Filip Glotzmann
vedoucí Komise pro aplikaci nové civilní legislativy
Do našich stanov navrhnu definici domácnosti, která je v současném ObčZ v § 115, když v kuriózním NOZ chybí a ani není snaha tuto vadu odstranit a definici doplnit.
Hezký den!
mohu se zeptat na praktickou věc:
pokud se skutečně v SVJ nedohodneme (což nehrozí :)) ), a bude se mět podle zákona 67/2013 počítat podle osob, jak se bude prokazovat,
- že těch osob v bytě je tolik kolik je resp. kolik tvrdí rozúčtovatel nebo vlastník.
- co se stane pokud většina dá na hlas předsedy který prohlásí že vbytě viděl 3-osoby a tak se bude za 3 přestože to byla jenom návštěva – a nenechme se vysmát, že by v tom něco rozhodly „Shromážděné ovce“
- kam se odvolá „postižený“ vlastník a jak bude dokazovat, že to BYLA jen návštěva
- co bude bránit většině odsouhlasit si, že na přesně identifikovanou menšinu bude platit nějaká teror-pravidla – třeba „…Kdo nechodí plít naši SVJ-zahrádku, bude platiti za dvě osoby…“ apod. Samozřejmě neberte mne za slovo: to teror-usnesení nepochybně bude „sofistikovanější“ – již zde byla v minulosti uvedena „konstrukce“ usnesení která poškozuje
Pane Nechápající,
shromáždění jako nejvyšší orgán SVJ se skládá z většího počtu
osob, u nichž můžeme předpokládat „rozum průměrného člověka
i schopnost užívat jej“ (§ 4 zákona č. 89/2012 Sb). Bohužel
vlastníci jednotek často na shromáždění svůj rozum neužívají.
Shromáždění může odsouhlasit lecos – i usnesení zjevně nerozumná, nerealizovatelná, zmatečná, v rozporu s dobrými mravy, ba i protizákonná.
Bude vždy záležet na tom, zda usnesení je možno napadnout podle § 11 odst. 3 ZoVB (relativní neplatnost), nebo je takovým vybočením z rámce práva, že je absolutně neplatné, aniž byste musel hnout prstem.
I v případě zjevné absolutní neplatnosti usnesení bude zřejmě potřebné je (pro jistotu) napadnout soudně. Viz odstrašující případ fatálního selhání Krajského soudu a Ústavního soudu popsaný zde: http://www.portalsvj.cz/…avniho-soudu. Proti lidské blbosti se obecně těžko bojuje. Pokud je projevena neschopnými soudci tak zjevným a otřesným způsobem, zbývá už jen Evropský soud pro lidská práva.
lake
Problém s pojmem „domácnost“ je ukryt přímo v novém ObčZ v definici „počet osob, které budou mít v bytě domácnost“.
To je totiž ten nesmysl. Domácnost není vázána na žádný konkrétní byt. Domácnost není televizor nebo kredenc, aby mohla být umístěna v bytě nebo na chodbě nebo ve sklepě. Domácnost je ekonomické společenství osob, které společně uhrazují své životní potřeby. Při tom je bezvýznamné kde se právě zdržují a který byt, ubytovnu, studentskou kolej či který hotel obývají.
Takže můj syn, který je na ročním pobytu v USA, je členem mé domácnosti – buď proto, že mu posíláme peníze ke studiu, nebo naopak on si tam vydělává a posílá peníze do rodinného rozpočtu.
Je samozřejmě stále členem naší domácnosti, ale ani mne nenapadne, abych jej ohlásil jako „osobu, která má v bytě domácnost“ podle nového Občanského zákoníku.
lake
Zeptal bych se ještě takto. Bude mít SVJ povinnost vést seznam nebo počet osob jednotlivých bytů nebo je to čistě na vlastnících, jestli něco oznámí nebo ne?
Petře,
podle mého názoru nový majitel jednotky oznámí SVJ své jméno, svou adresu a počet osob, které budou mít v jednotce domácnost. A bude ohlašovat změny.
Pokud vlastník jednotky přenechá byt k užívání jiné osobě, oznámí SVJ jméno a adresu této osoby.
NOZ neobsahuje sankce (ne že bych po nich volal) a tak to bude v praxi vypadat tak, že kdo něco oznámí, ten něco oznámí. Kdo neoznámí nic, nic se mu nestane.
Podle mého názoru nelze z kuriózního NOZ dovodit, že by SVJ mělo nějak aktivně vyhledávat a vyžadovat informace o osobách bydlících v domě.
Počet osob pro rozúčtování nákladů u nás nepotřebujeme, protože jsme si na shromáždění schválili, že se podle počtu osob nebude nic rozúčtovávat. Takový postup doporučuji, protože jako výbor nehodláme šmírovat kolik dní se kdo v jakém bytě vyskytuje.
Hezký den!
Pavel
Je zde ještě zbrusu nový zákon č. 67/2013 Sb. (kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty), který stanovuje pokutu 100 Kč/den (36.500 za rok !!) při nesplnění povinnosti uložené tímto zákonem. Mám za to, že neoznámení počtu osob rozhodných pro rozúčtování, je nesplněním povinnosti. To platí pochopitelně jen v případě, že se shromáždění neusnese na jiném způsobu rozúčtování, kde počet osob nebude hrát žádnou roli.
Osobami rozhodnými pro rozúčtování služeb se rozumějí:
- nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, nebo
- vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.
Pro Pavla:
Pokud u vás v obci platíte poplatek za komunální odpad (jako např. v Praze), pak vaše rozhodnutí koliduje se zákonem o odpadech, podle kterého SVJ-plátce rozúčtuje poplatek na poplatníky-fyzické osoby. Můžete se jen potichu modlit, aby na to nějaký kverulant nepřišel. Pak byste museli chtě nechtě evidovat poplatníky poplatku za komunální odpad. Zákon o odpadech jinou variantu rozúčtování ani nezmiňuje. Snad jen dohoda všech by mohla nutnost evidence poplatníků vyloučit.
Pan X se mýlí. Podle § 17a zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech platí, že „Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad“. Zákon o odpadech neukládá vlastníkovi nemovitosti povinnost tyto osoby počítat či evidovat.
Konkrétní upřesnění okruhu poplatníků může být stanoveno ve vyhlášce obce. Pan X žije v Praze, kde platí vyhláška hl.m. Prahy č. 2/2005 a ta definuje poplatníka tak, jak už bylo uvedeno – podle § 17a zákona. Ani pražská vyhláška neukládá SVJ evidovat všechny původce komunálního odpadu v domě. Tato vyhláška pouze ukládá plátci poplatku následující povinnost:
- „Plátce poplatku je povinen správci poplatku ohlásit jméno, příjmení, adresu, datum narození poplatníka, který neuhradil příslušnou část poplatku, období, za které neuhradil příslušnou část poplatku a výši příslušné části poplatku“.
Z uvedeného plyne, že SVJ v Praze nic nevymáhá, ani není povinno vést nějaký seznam osob pouze pro účely zákona o odpadech. SVJ pouze ohlašuje magistrátu jednotlivou konkrétní osobu, která nesplnila svou povinnost odvést příslušnou část poplatku k rukám plátce (SVJ). O vymáhání alikvotní části poplatku se pak již postará hl.m. Praha.
lake
Jak může plátce nebo poplatník poplatku za komunální odpad znát „výši příslušné části poplatku“, když nezná celkový počet poplatníků?
Naše SVJ odvádí 2× ročně poplatek 24.012 Kč (2× týdně 2 nádoby 1100 l). Jaký podíl z této částky mi má SVJ-plátce předepsat? Může o způsobu rozúčtování rozhodnout shromáždění? Podle mého názoru nikoliv, neboť je zde zvláštní právní předpis, tj. zákon o odpadech. V zákoně o odpadech je jasně napsáno, že plátce poplatek rozúčtuje na poplatníky (= fyzické osoby, jejichž činností vzniká komunální odpad). Abych mohl dělit, musím znát nejen dělence, ale i dělitele, tj. počet poplatníků.
Je jasné, že evidence poplatníků poplatku za komunální odpad (minimálně jejich počet na byt) je komplikace, které se každý výbor SVJ ve velkém domě s velkou fluktuací nájemců snaží vyhnout, ale jak vyřešit rozúčtovaní poplatku tak, aby přijaté usnesení o rozúčtování poplatku u soudu obstálo, bude-li snad některým členem SVJ napadnuto?
X,
mám jiný názor.
1)jak jsem uvedl, žádnou službu nemáme nastavenou podle počtu osob. Jak už tu bylo mnohokrát uvedeno, v praxi to nejde bezproblémově udělat. A žaloby některých členů, že soused někoho nepřihlásil, na výboru zkrátka řešit nebudeme. Možná může rozúčtování služeb podle osob fungovat u malých SVJ, kde se nepronajímají byty, ale u nás je 141 jednotek s velkým počtem pronajímaných bytů.
2)Zákon o službách definuje jinou množinu osob než kuriózní § 1 177. Sledovat dvě množiny osob může napadnout jen nějakého úchyla. Obecně – pokud mi tlupa 281 uloží nějakou nesmyslnou povinnost, tak to ignoruji a spoléhám, že to nikdo k soudu nedá a pokud se někdo takový najde, tak spoléhám na moudrost soudců. Jinak bych se musel z nesmyslných zákonů zbláznit.
3)§ 17a zákona o odpadech si nevykládám tak striktně jako Vy. Navíc nový zákon o službách bude v pozici speciálního zákona k zákonu o odpadech. Takže na rozúčtování podle podílu na společných částech domu nebudeme nic měnit.
Hezký den!
Pavel
Přesně tak. Nikdy bych se nechtěl dostat do situace, kdy se začnou sousedi dohadovat o tom, že u nich bydlí tetička, u tamtěch zase synovec, tamti mají nájemníka, atd. A Výbor bude onen Velký Bratr, který to bude všechno kontrolovat a sledovat. To je dost šílená představa a vůbec nechápu, jak některá SVJ můžou fungovat na principu rozúčtování podle osob. O to víc mě překvapuje, že se tím zabývá NOZ.
Jinak díky i za předchozí odpověď. Jsem rád, že SVJ žádná povinnost nevzniká a sankce nehrozí.
Petře,
já vůbec nejsem překvapen, že se počtem osob zabývá kuriózní NOZ. Tento předpis vznikl jako teoretický materiál zejména pomocí autorů z Plzně. Pro praxi se moc nehodí. Teoreticky také považuji za správné, aby spoluvlastníci věděli, kdo v domě bydlí. V zahraničí někde musí dokonce vyslovit stávající členové souhlas, kdo se stane novým členem kondominia. I pro rozdělování neměřitelných nákladů je podle mého názoru teoreticky správnější rozdělování podle osob. Problém je ale s praxí, která autory NOZ zjevně netrápila.
NOZ je mj. postižen ideologickým záměrem dosáhnout maximální diskontinuity k současnému právu. Že to bude mít dopad v tom, že nebude existovat použitelná judikatura autory zjevně netrápí. S nedostatkem použitelné literatury rádi vypomohou, již píší komentáře. :-))
Hezký den!
Pavel
Podle počtu osob se u nás hradí spol. elektřina, el. výtah, rozdíly vodoměrů bytových a patního u studené a teplé vody. U jedné osoby to v r. 2011 činilo 398 Kč/měsíc. Takže souhlasíte s tím, aby se to rozpočítalo např. dle plochy bytu bez ohledu kolik osob je ubytováno a ostatní tu spotřebu za každou nenahlášenou osobu uhradili? Stanovy sice hovoří o povinnosti nahlásit počet osob, ale každá ušetřená korunka na účet druhých je dobrá. Nemluvě o neschopnosti se domluvit o používání výtahů těmi, co je nehradí aj. Máte jiný systém, který by umožnil, aby si každý hradil co spotřebuje? Neokrádají jinak ostatní? Položíte ty peníze v jejich prospěch vy?
„…rozdíly vodoměrů bytových a patního u studené a teplé vody…“
- jestli to nemáte usnesené (tak že by jste s tím souhlasil), tedy to napadněte a nehraďte. Samozřejmě že toto zcela VADNÝ princip, plynoucí z analogie s §5/10 vyhl. 372/2001 a vyhovuje zlodějům a „čuňatům“ co tvrdí, že jsou sice 4-členná rodina ale jejich vodoměr NENÍ ROZBITÝ a ukazuje SPRÁVNĚ, že jejich roční spotřeba je 4m3 (příklad z našeho SVJ)
- systém „hradit ztrátu vody podle počtu osob s analogií dle
§5/10“ je zvrhlý, protože vylučuje zloděje a umožňuje machinace
s výpočtem – např, tím že vůbec spotřebu jednotky nezapočte. A tím
že nezapočte vůbec spotřebu způsobí že se nepodílí ani na úhradě
ztráty (neměřená spotřeba !!)
viz. příklad z našeho SVJ: když se převáděly byty do vlastnictví tak za byty ještě nepřevedené (ve vlastnictví Města) se stanovil počet osob na služby =0. Za realizaci pak byl odpovědný správce, tehdy ještě „odbor magistrátu“ nyní již „s.r.o.“ – a proto tehdy proti tomu nebylo možné brojit neboť nikdo „nenamočený“ se k těmto informacím nedostal.
„…Máte jiný systém, který by umožnil, aby si každý hradil co spotřebuje…“
- co třeba důsledná online kontrola odběrných míst.
- co třeba „vytknutí“ vodoměrů před byt + důsledná kontrola
- co třeba kontrola počtu odběrných míst
třeba u nás jsme chytli „virózu“ a roku na rok jsme zjistitli že existují odběrná místa o kterých doposud nikdo nevěděl… (zvláště pak odpovědný Výbor) a která jsou ve spol. prostorech. takže ani nelze říct kdo z nich vodu bere a kdo ne
Neználek
Pane Neználku, odběrným místem podle vyhlášky 428/2001 Sb. je:
- místo přítoku odpadní vody do čistírny dpadních vod,
- místa mezi jednotlivými stupni čištění odpadní vody,
- místo odtoku odpadní vody z čistírny odpadních vod,
- místa pro sledování vlivu srážkových vod.
Někdy (v soukromoprávních smlouvách ohledně dodávky vody a odvádění odpadních vod) se odběrným místem míní celá budova nebo celý dům, nebo skupina budov či skupina domů, napojená na jeden patní (fakturační) vodoměr.
Je zjevné, že tento pojem používáte konstantně v nesprávném smyslu.
lake
„..odběrným místem podle vyhlášky 428/2001 Sb. je…“
- děkuji panu Lake za upřesnění co je „odběrné místo“ …
- mínil jsem samozřejmě jakoukoliv „díru“ navrtanou do vodovodního potrubí za hlavním vodoměrem v systému rozvodu vody do jednotlivých bytů / prádelen / sklepů / hydrantů / vodotrysků / či jinam, které je nutno započítat pro následnou fakturaci.
- Tedy všech „děr“ které by měly být osazeny podružnými vodoměry (vyjma hydrantů)a zvláště pak „děr“ které – umístěny v bytě – přímo volají po manipulaci. To jsou však jen takové „neandrtálské“ praktiky. O vývojový stupeň výše jsou ty machinace s čísly u rozúčtovatelů.
Neználek
Někteří zdejší diskutující asi žijí v ideálním domě, kde jsou všichni jedné mysli a velice velkorysí. Budiž jim to přáno. Já s nimi ale nepolemizuji proto, abych je přesvědčoval, že to dělají špatně a v rozporu se zákonem nebo proto, že se mi jejich názory nelíbí (často je opak pravdou), ale proto, abych měl promyšleny argumenty pro případ potřeby. Když tu budeme všichni jen přitakávat populárnímu názoru, tak se nic nedozvíme a pak budeme zaskočeni. To ovšem zdejší mínusovači nepochopí.
Co říci osamělému majiteli velkého bytu, který se vás zeptá, proč platí za komunální odpad 2× více než čtyřčlenná rodina, která obývá poloviční byt? Jemu se to nezdá spravedlivé a v podstatě má pravdu. Udělal by pan Pavel nějaký ústupek nebo by to nechal dojít až k soudu? Jak by asi soud rozhodl? Na to je třeba se připravit, a ne tady jen přitakávat, jak je úžasné a jednoduché, když se počet osob nezjišťuje.
X,
zdůvodňování mám již za sebou. Důvod k ústupkům nevidím. U společné věci rozhoduje většina.
Zákon o službách měl původně platit od 2013 a tak výbor nechal na shromáždění 2012 schválit, že neměřitelné služby se budou rozdělovat podle podílu na společných částech domu a nikoliv podle osob.
Argumenty byly dva:
- nejedná se o významné částky
- sledování osob by bylo problematické.
Dlouho se o tom diskutovalo, majitelé velkých bytů, kde jsou 1–2 osoby byli proti, ale nakonec byl odhlasován předložený návrh výboru.
Osobně bych také byl pro rozdělování nákladů např. na výtah, úklid, osvětlení, podle osob, ale to v praxi většího SVJ s mnoha nájemníky nejde.
Hezký den!
Pavel
Poslední komentáře