Nerozumím vyúčtování

Vložil Petr (bez ověření), 16. Duben 2019 - 15:50 ::

Dobrý den, dorazilo mi vyúčtování a vůbec nějak nechápu, jak se vypočte cena za jeden dílek. Ve vyúčtování je napsáno, že náklad na jeden dílek= celkové náklady-mezní náklady-zákl. složka přijemců služeb nepřekračující meze/součet přepočtených dílků. Celkové náklady jsou mi jasné, ty jsem našel, potom jsem našel to poslední, tj.součet přepočtených dílků, ale ty zbylé dvě jsem ve vyúčtování nenašel. Případně tady je vzor z jejich stránek. Zde odkaz http://www.plzenskesluzby.cz/…or_teplo.pdf Poradíte někdo, kde najdu ty dvě zbylé hodnoty?

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil Jan77 (bez ověření), 17. Duben 2019 - 7:45

    Ani já tomu nerozumím. Normálně bych očekával, že cena dílku = spotřební složka / celkový počet dílků.

    Jádro pudla vidím v položce „mezní náklady“, které jsou ve výpočtu použity, ale v dokumentu nedefinovány. Ptejte se rozúčtovatele.

    Vložil Čmuchal (bez ověření), 16. Duben 2019 - 20:51
    §7/2 zák. 67/2013
    „Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.“
    §8/1 zák. 67/2013
    „Na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů“

    1. zanechte pitomostí, jako je posuzování co je dílek a jak s ním naložit, zda ho naložit nebo usmažit…
    2. podejte si písemnou žádost o podklady (doporučeně, stačí bez dodejky – jen na email těch ve vyúčtování jmenovaných hus, tak to nestačí) – tedy za rok 2018 … protože Vámi předložené vyúčtování je za rok 2016 !!,
    3. dokud podklady (za rok 2018 i 2017 i 2016) nedostanete, čekejte a jednotlivé nedoplatky nehraďte, protože vyúčtování nesplňující požadavky uvedené v zákoně jsou nesplatné,
    4. až podklady dostanete, předejte je někomu kdo tomu rozumí „jak jsou“, a nechte jej vyslovit zda správné jsou nebo nikoliv. Pokoušet se s Vašimi znalostmi odporovat nabušenému správci (www.plzensluzby.cz) nepovažuji za rozumné,
    5. trváte li na tom, že VYU-2016 je platné a že jste zatím nic neplatil za rok 2016, pak přišlo dosti pozdě: pokuta dle §13/1 zák. 67/2013 bude tučná. Ale to předbíhám.

    Čmuchal

    Vložil anonymouk (bez ověření), 16. Duben 2019 - 20:50

    A proč si nezajdete na firmu? Že by stříleli zákazníky? Mně hlavu neutrhli.

    Vložil AsiTak, 17. Duben 2019 - 7:59

    Rozpočítání nákladů za teplo stanoví vyhláška 269/2015. Zde naleznete stručný a jednoznačný popis algoritmu. Pokud to nepochopíte, nikam nehoďte, nikdo vám to lépe nevysvětlí. I kdyby jste to pochopil, pak k přepočtu vaší jednotky potřebujete data všech jednotek vašeho SVJ. Co se dalo ověřit na vzoru tak jsem to zkontroloval, a mají to dobře.

    Vložil Petr32 (bez ověření), 17. Duben 2019 - 9:38

    Dobrý den, a kde jste z toho vyčetl ty dvě položky, na které jsem se ptal, tj. co je mezní náklady a základ. složku příjemců služeb nepřekračující meze? Už jsem se ptal správce, tak čekám na jeho odpověď.

    Vložil AsiTak, 19. Duben 2019 - 0:13

    Výsledkem rozúčtování nákladů na teplo je seznam jednotek a k jednotkám přiřazené náklady, a to náklad ZS základní složky úměrný zap,. ploše a náklad SS spotřební složky úměrný počtem dílků.
    Zaveďme označení:
    CN – celkový náklad nějaké množiny jednotek
    ZS – náklad základní složky nějaké množiny jednotek
    SS – náklad spotřební složky nějaké množiny jednotek.
    BK – množina jednotek bez korekcí jinak „příjemců služeb nepřekračujících meze“
    SK – množina jednotek s korekcí jinak „příjemců služeb překračujících meze“
    ZJ – množina jednotek zúčtovací jednotky SVJ
    CN(ZJ) – celkový náklad zúčtovací jednotky SVJ
    Obdobně SS(ZJ) – náklad spotřební složky zúčtovací jednotky SVJ
    A podobně CN(BK), CN(SK) CN(ZJ) nebo ZS(BK), ZS(SK), ZS(ZJ) a SS(BK),SS(SK), SS(ZJ).
    Zavedeme-li poměr 40:60% mezi ZS(ZJ) a SS(ZJ) pak platí ZS(ZJ)=0,4 x CN(ZJ) a SS(ZJ) =0,7 x CN(ZJ).
    Po provedení a rozdělení nákladů CN(ZJ) bude platit: 

    1. SS(ZJ)= SS(BK)+SS(SK) → SS(SK)= SS(ZJ)- SS(BK)
    2. ZS(ZJ)= ZS(BK)+ZS(SK) → ZS(SK)= ZS(ZJ)- ZS(BK)
    3. CN(SK)= ZS(SK)+ SS(SK) → CN(SK)= ZS(ZJ)- ZS(BK)+ SS(SK) → SS(SK)= CN(SK)- ZS(ZJ)+ ZS(BK) 

    Jednotka s korekcí má metodou rozdělení přiřazen náklad odpovídající DH/HH (dolní/horní) limitní hodnoty. Neboli pro daný příklad (to co nevíte…) platí:
    „mezní náklad jednotky při překročení dolního limitu je 138,83 x plocha jednotky
    „mezní náklad jednotky při překročení horního limitu je 347,11 x plocha jednotky
    MN(SK) (mezní náklad) = CN(SK).
    Po úpravě rovnic:
    SS(BK)=SS(ZJ)-CN(SK)+ZS(SK)
    SS(SK)= CN(SK)- ZS(ZJ)+ ZS(BK)
    *) náklad na 1 dílek = celkové náklady – mezní náklady – zákl. složka příjemců služeb nepřekračujících meze / součet přepočtených dílků těchto příjemců
    MÁ BÝT
    SS(BK)=SS(ZJ)-CN(SK)+ZS(SK)
    *) náklad na 1 dílek SPOTŘEBNÍ SLOŽKY PŘÍJEMCŮ SLUŽEB NEPŘEKRAČUJÍCÍCH MEZE = celkové náklady SPOTŘEBNÍ SLOŽKY – mezní náklady + zákl. složka příjemců služeb překračujících meze / součet přepočtených dílků těchto příjemců
    MÁ BÝT
    SS(SK)= CN(SK)- ZS(ZJ)+ ZS(BK)
    *) náklad na 1 dílek SPOTŘEBNÍ SLOŽKY PŘÍJEMCŮ SLUŽEB PŘEKRAČUJÍCÍCH MEZE = celkové mezní náklady – zákl. složka příjemců služeb zúčtovací jednotky + zákl. složka příjemců služeb NEPŘEKRAČUJÍCÍCH MEZE / součet přepočtených dílků těchto příjemců. 

    Vložil AsiTak, 19. Duben 2019 - 9:01

    Ověření rovnic:

    SS(BK)=SS(ZJ)-CN(SK)+ZS(SK)
    SS(SK)= CN(SK)- ZS(ZJ)+ ZS(BK)


    Data jednoho příkladu:
    Kód______CN__­____SS______ZS______DS
    ZJ_ 388 697,13_ 274 077,55_ 114 619,58_ 83 424,69
    BK_ 129 367,18_ 95 999,83_ 33 367,35_ 29 220,77
    SK_ 259 329,95_ 178 077,72_ 81 252,23_ 54 203,92

    kde DS – počet dílků spotřeby.

    SS(BK)=SS(ZJ)-CN(SK)+ZS(SK)

    SS(BK)_____95 9­99,83

    SS(ZJ)_____27­4 077,55

    CN(SK)_____-259 329,95

    ZS(SK)_____81 2­52,23

    Výsledek SS(BK)_____95 9­99,83

    DS(BK)_____29 2­20,77

    náklad na 1 dílek SS(BK)/DS(BK)­_____3,29

    SS(SK)= CN(SK)- ZS(ZJ)+ ZS(BK)

    SS(SK)_____17­8 077,72

    CN(SK)_____25­9 329,95

    SS(ZJ)_____-114 619,58

    ZS(BK)_____33 3­67,35

    Výsledek SS(SK)_____17­8 077,72

    DS(SK)_____54 2­03,92

    náklad na 1 dílek SS(SK)/DS(SK)­_____3,29

    SS(SK)= CN(SK)- ZS(ZJ)+ ZS(BK)

    SS(SK)_____17­8 077,72

    CN(SK)_____25­9 329,95

    SS(ZJ)_____-114 619,58

    ZS(BK)_____33 3­67,35

    Výsledek SS(SK)_____17­8 077,72

    DS(SK)_____54 2­03,92

    náklad na 1 dílek SS(SK)/DS(SK)­_____3,29

    Ověření neplatnosti rovnic:

    *) náklad na 1 dílek = celkové náklady – mezní náklady – zákl. složka příjemců služeb nepřekračujících meze / součet přepočtených dílků těchto příjemců

    SS(x)=SS(ZJ)- MN(SK)-ZS(BK)

    Pro x=BK

    SS(BK)=SS(ZJ)-CN(SK)-ZS(BK)


    SS(BK)_____95 9­99,83

    SS(ZJ)_____27­4 077,55

    CN(SK)_____-259 329,95

    ZS(BK)_____-81 252,23

    Výsledek SS(BK)_____-66 504,63

    DS(BK)_____29 2­20,77

    náklad na 1 dílek SS(BK)/DS(BK)_____-2,28

    Pro x=SK

    SS(SK)=SS(ZJ)-CN(SK)-ZS(BK)


    SS(SK)_____17­8 077,72

    SS(ZJ)_____27­4 077,55

    CN(SK)_____-259 329,95

    ZS(BK)_____-81 252,23

    Výsledek SS(SK)_____-66 504,63

    DS(SK)_____54 2­03,92

    náklad na 1 dílek SS(BK)/DS(BK)_____-1,23

    Vložil ik (bez ověření), 17. Duben 2019 - 22:50

    Absolutně jasně Vám to napsal nick AsiTak. Výpočet je velmi složitý, a nemáte-li data všech, tak si to nezkontrolujete. Vy si pouze můžete zkontrolovat zda máte ve vyúčtování správné odečty z přístrojů IRTN a z měřidel za spotřebu studené a teplé vody. V okamžiku, kdy vše máte na dálkové odečty, tak si můžete být jistý asi jen odečty z IRTN (umíte-li si to z přístoje sám zjistit).A pak musíte věřit tomu, že rozúčtovací firma to má dobře nastavené v programu, který ji to vypočte ze souhrnných dat všech vlastníků a Váše vyúčtování je správné. Odečet IRTN zjistíte z přístroje celý následující rok, ale u vody se musíte spotřebu zapsat, jelikož jakmile po odečtu otočíte kohoutkem, tak se spotřeba zvýší. A v jakém okamžiku se provede odečet u vody nevím, vím jen že spotřeba tepla z přístrojů IRTN se provede poslední den v roce. A taky by mě zajímalo, co Vám řekne správce, ten totiž vyúčtování dostane od dodavatele tepla a jen ho přenese do celkového vyúčtování. Co vím, tak celkové vyúčtování připravují účetní ve správcovské firmě a ty tomu budou rozumět asi tak jako Vy.

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".