Nečinnost soudu ve věci zápisu do rejstříku
Dostali jsme se do situace, kdy ani po 7 měsících nemáme zapsánu změnu statutárního orgánu SVJ v rejstříku. Proběhlo toto: 13.4. volba stat. orgánu, 2.5. podání návrhu na zápis, 6.5. výzva k doplnění návrhu, 19.5 částečně doplněný návrh a na zbytek požadavků výzvy podány námitky vůči rozhodnutí soudního úředníka podle § 9/2 zákona č. 121/2008 Sb. Od té doby ze strany soudu žádná reakce. Pominu-li, že současní statutáři nemají oficiální přístup k bankovnímu účtu ani do datové schránky SVJ(naopak původní mají), tak nás to vlastně ani moc neomezuje. Ale je mi s podivem, že na zápis do rejstříku má soud za běžných podmínek 5 denní lhůtu, ale v případě, že se bráníte nějaké „zvůli“ tak už žádná lhůta či fikce zápisu neplatí? Máte s tím někdo zkušenost? Nehrozí něco statutárnímu orgánu, pokud nebudeme dále něco konat, nebo co radíte? Děkuji.
Má-li účastník zato, že v řízení dochází k průtahům, může podat stížnost na průtahy v řízení u příslušného orgánu státní správy soudu, tj. u předsedy toho soudu, u kterého má k průtahům docházet. Orgán státní správy soudu je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené (§ 164 a následující zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích). Účastník také může, má-li za to, že v řízení dochází k průtahům, podat návrh soudu, aby určil lhůtu k provedení procesního úkonu (návrh na určení lhůty). Návrh na určení lhůty není podmíněn podáním stížnosti. Návrh na určení lhůty se podává u soudu, vůči kterému jsou průtahy v řízení namítány. Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává, o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován (§ 174a zákona o soudech a soudcích).
Už jsem to jednou řešil (nečinnost rejstříkového soudu v Brně) a návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, zdá se, zabral.
Více viz tady: http://ulozto.cz/…y-listin-pdf
Neuvěřitelné!! Jak můžou soudy cokoliv vyřešit, když takto fungují. Soudní úřednící jsou neomylní, neodovlatelní, nepostižitelní, za svá rozhodnutí nenesou žádnou odpovědnost. Jsou to zkrátka nadlidi,stejně jako politici. Mám dotaz, dokumenty už nelze do rejstříku posílat poštou v papírové podobě jako dřív?
Neuvěřitelné neštěstí postihlo naši zem, že agendu rejstříku mají na starosti soudy. Ty pak k registraci firem, spolků a ostatních subjektů a provádění změn de facto přistupují jako k jakémukoliv jinému soudnímu řízení. Nejsi advokát! Marš odtud! Nerozumíš našemu úřednímu slintu? Zaplať si advokáta! Kde jsou zlaté doby, kdy se spolky registrovaly na ministerstvu vnitra a ochotná úřednice běžně zavolala a vysvětlila, co navrhovatelé udělali chybně a jak musí kterou větičku změnit. A za pár dní jsme měli stanovy s úřednickým štemplem. Dnes aby se člověk bál vyjít na ulici bez advokátního asistenta. Slepci jsme všichni!
Pokud předseda soudu dosud nerozhodl, zkuste neformálně zaurgovat a zjistit, co se děje.
Poslední komentáře