Náhrada 372/2001 Sb. putuje do Sbírky zákonů

Proč bych se měl stěhovat? Počítám koeficienty pro náš barák a tak se ptám, jestli někdo tuší, co nám zákonodárce nařídil.

A zdá se, že to nikdo neví.

Divné je, že všichni nějak rozúčtovávají a nevědí jak a proč …

Soudím, že jde o nějaké podvody a nerad bych se do něčeho namotal, že …

Pane Radku u nás používáme tyto koeficienty: koeficient výkonu tělesa, koeficient upevnění indikátoru na těleso a koeficient polohy místnosti. Určitě ale neřešíme výpočtovou teplotu na schodištích, chodbách, sklepech, sušárnách atd.

Jaké podvody máte na mysli ? Mimochodem máte také indikátory na svislých trubkách procházejících byty jak požaduje lake ?

Tak nějak se tu už delší dobu řeší ony „polohové“ koeficienty. Mám na mysli to, že neexistuje zákon, vyhláška, norma či něco podobného, co by říkalo, kterak tyto koeficienty určit.

Pokud si je někdo vycucal z malíku – a je jedno, jestli Tonda Vomáčka nebo „odborná firma“, pak asi něco nebude v pořádku.

A co se týče měření na trubkách – jejich vliv se pokouším zahrnout do oněch „polohových“ koeficientů.

Dej už pokoj! Rozpočítej podle m2. A popros pána boha-laka! On tě zachrání před běsnícím davem.

Stejně se hádáte zbytečně, protože jak pan nejchytřejší napsal indikátory musí být osazeny na VŠECH otopných tělesech (včetně svislých potrubí)a to zajisté i u pana Radka nemají. Proto budou všechna vyúčtování, která toto nesplní v republice neplatná. Hezké odpoledne

Mimochodem, o pomatenosti zákonodárce svědčí i to, že nařídil našemu a spoustě dalších paneláků nainstalovat kalorimetry. (Na což jsme se vybodli).

Ale to už bylo vyřešeno. Nyní se povinnosti instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nevyhnete.

Odstěhoval se do Humpolce! Čeká v noře na prilezitost někoho sprdnout.

Že nemluvíme a nečteme v jazyce českém. To je dílo páně laka. Dokáže zblbnout i jinak inteligentního člověka. Typický diktátor.

Děkuji krásně, koukal jsem do aktuální verze 67/2013. Ne té k 1.1.2016.

Absolutně vyloučené. Vyúčtování musíte provést dle vyhlášky, která byla platná a váš způsob rozúčtování schválený. Novou vyhlášku si můžete schválit až pro nové období – rok 2016.

Pokud si však schválíte rozúčtování služeb dle nové vyhlášky až po 1. 1. 2016, budete se novou vyhláškou řídit až v roce 2017. Během období toto nemůžete měnit.

Korky napsal: „Absolutně vyloučené.“

Korky se mýlí. Hmed ustanovení § 1 NOZ obsahuje možnost odchýlit se od zákona ujednáním osob.

lake

V tomto případě však platí lex specialis 67/2013 Sb. a v něm uvedený § 6, odst. 1, věta druhá:

„Změna způsobu rozúčtování nákladů na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období.“

Korky stále nechápe, i když jsem to už vysvětlil.

Podle § 1 odst. 2 NOZ platí, že „Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.“

Vlastníci si mohou ohledně rozúčtování dohodnout cokoliv je jim libo. Například i to, že celé rozúčtování služeb za rok 2015 bude provedeno nějakým postupem, který nebyl schválen před začátkem roku 2015.

Taková dohoda ani neporušuje dobré mravy, ani veřejný pořádek, ani právo týkající se postavení osob. Jen blb by mohl tvrdit, že Velký Bratr ví nejlíp jak si vlastníci mezi sebou mají dohodnout pravidla rozúčtování v jejich vlastním domě.

lake

Zajímalo by mne jak závazná je „bez dalšího“ to ujednání – pro osoby, které nejsou jeho účastníky. Co se stane, až některý z vlastníků byt prodá a přijde nový vlastník?

Pokud by dohoda neobsahovala nic o přechodu závazku plynoucímu z dohody, pak v okamžiku prodeje taková dohoda padá, neboť již nebude dohodou všech vlastníků.

Není uzavření takové „dohody“ nebezpečné? Když se účastnici dohody dohodnou na sice obskurních, ale jejich „akváriu“ vyhovujících pravidlech, nestane se pak jednotka v důsledku takové dohody neprodejná (předpokládám, že dohoda bude velmi pravděpodobně obsahovat pro její účastníky obtížně akceptovatelné sankce za její vypovězení)

§1 odst. 2 NOZ: "Nezakazuje-li to zákon výslovně,…

K tomu:

§6 odst. 1 67/2013: „…je možná vždy až po uplynutí…“

Definice je dostatečně jasná a obsahuje zákaz tím, že definuje, od kdy je možné změnu provést, které období je poslední, pro které se vztahuje dosavadní schválená pravidla. Nemůže si tedy dnes sednout a říct, že provedou vyúčtování za rok 2015 podle toho, co dnes upečou.

Korky napsal: „Definice je dostatečně jasná a obsahuje zákaz (…). Nemůže si tedy dnes sednout a říct, že provedou vyúčtování za rok 2015 podle toho, co dnes upečou.“.

Pane Korky, nemáte pravdu. Konstatuji opět, že jste právním analfabetem a neumíte vyložit zákon. Ustanovení § 6 zákona č. 67/2013 Sb. neobsahuje výslovný kogentní zákaz, jak se nesprávně domníváte. Z toho pak pramení Váš omyl při výkladu tohoto ustanovení.

Co zákonodárce míní pojmem „výslovný zákaz“ ve smyslu § 1 NOZ je odůvodněno v důvodové zprávě k NOZ. Důvodová zpráva v první řadě konstatuje, že v § 1 jde o „… stanovení základní směrnice pro rozlišení právních pravidel podle míry závaznosti“. K tomu důvodová zpráva rozebírá podrobně co musí být splněno, aby text právní normy bylo možno vyložit jako výslovný zákaz. Cituji příslušnou část důvodové zprávy k § 1 odst. 2 NOZ:

Z uvedeného plyne jednoznačně toto: Vaše tvrzení o údajné kogentnosti ustanovení § 6 zákona č. 67/2013 Sb. není správné. Váš názor je rozporný se zákonem. Zákonodárce dává v důvodové zprávě jednoznačně najevo, že upřednostňuje dispozitivitu právních norem. Ustanovení § 6 by mohlo být vyloženo jako kogentní pouze při splnění podmínek, které ovšem splněny nejsou. Kogentnost by bylo možno dovodit pouze při splnění podmínek, které se uvádí v důvodové zprávě výčtem takto:

1. právní norma obsahuje výslovně slova „zakazuje se“.
2. právní norma obsahuje výslovné stanovení důsledku odklonu od kogentního ustanovení poukazem na neplatnost ujednání;
3. právní norma obsahuje výslovné stanovení důsledku odklonu od kogentního ustanovení stanovením, že se k závadnému ujednání nepřihlíží;
4. právní norma je v rozporu s dobrými mravy;
5. právní norma je v rozporu s veřejným pořádkem;
6. právní norma je v rozporu s právem týkajícím se postavení osob.

Pro ustanovení § 6 zákona č. 67/2013 Sb. není splněn ani jeden z těchto předpokladů. Jedná se tedy o typickou dispozitivní právní normu, která samozřejmě může být překonána dohodou všech zúčastněných stran. To už jsem zde uvedl na samém počátku.

Vaše tvrzení je tedy nesprávné. Na vině je Vaše neznalost zákonné úpravy a neznalost obsahu pojmu „kogentní ustanovení“. Zastáváte absurdní a neudržitelný postoj, když po svobodných a svéprávných občanech požadujete, aby se bez právního důvodu slepě podřídili písmenkům v kterémsi nedůležitém právním předpisu.

Jak už jsem zde napsal: Platí, že vlastníci jednotek si mohou libovolně ujednat, že rozúčtování za rok 2015 provedou nějakým novým způsobem, který všichni schválí i dodatečně. Nejsou povinni dodržet pravidlo, že ke změně může dojít teprve od následujícího zúčtovacího období.

lake

P.S. Zdravím také místní právní analfabety, kteří můj správný názor zde vyminusovali. Nerozumíte tomu, sokolíci, ale hodnotit byste chtěli. V tom je váš problém.

Vážený pane lake,

opět mi vkládáte do úst a do klávesnice něco, co jsme neřekl a nenapsal.

Zákon definuje období a definuje to, co se musí splnit, aby dané ujednání v písemné formě bylo přijato v souladu se zákonem.

Tím, že tvrdíte, že se nejedná o jasnou definici porušujete § 2, odst. 2 zák. 89/2012 Sb.

Zákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce; nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu.

Vlastníci si mohou daná pravidla za trvání jejich spoluvlastnictví změnit kolikrát chtějí, vždy však bude platit, že je zákon 67/2013 omezuje ve smyslu zúčtovacího období a platnosti.

Osobně se i domnívám, že tím, že o způsobu rozúčtování nelze rozhodovat v průběhu či „zpětně“, protože tím jsou i porušeny dobré mravy. Pravidla jsou schválena z toho titulu, aby vlastníci věděli, jakým způsobem se jím budou tyto služby účtovat, má to přímý vliv na jejich možné chování, mohou si na základě těchto pravidel „představit“ dokonce i spočítat, kolik je to bude stát. Nedovedu si představit, že půjdu využít nějakou službu a o ceně té služby se budu dohadovat, až po jejím obdržením, či během čerpání služby. Už vůbec nemluvím o tom, že tím, že takto píšete, by bylo možné měnit i způsob účtování, oba víme, že způsob účtování se může změnit až po skončení účetního období, nikoliv během.

Zákonná norma není nikdy změť písmen. Uvedený paragraf má svůj význam, smysl slov a vzájemnou souvislost. Vy se však dovoláváte něčeho, co je proti smyslu daného ustanovení zákona č. 67/2013 Sb.

Navíc naprosto ignorujete z důvodové zprávy důležitou pasáž:

Z těchto obecných kritérií se odvozují konkrétnější omezení – např. dobrým mravům odpovídá, že se nelze odchýlit od zákonných ustanovení chránících slabší stranu, veřejnému pořádku např. pravidlo, že ujednání stran nezasahuje právní postavení třetí osoby a nemění její oprávnění nebo povinnosti. Návrh obecného pravidla v § 1 odst. 2 snižuje nebezpečí mezer v právním řádu – ty by bylo nutné násilně vyplňovat různými konstrukcemi. Zároveň brání libovůli při prohlašování určitých ustanovení za ius cogens pouhým odkazem na povahu právního pravidla, protože vyžaduje přesné odůvodnění, v čem by jinak došlo ke střetu s dobrými mravy nebo veřejným pořádkem.

Navíc naprosto nepřihlížíte při aplikaci daného ustanovení k § 9, odst. 2:

Soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

Pane Korky, opět zde píšete nevýznamná slova. Nejste schopen prokázat, že by ustanovení § 6 zákona č. 67/2013 Sb. bylo kogentním ustanovením. K tomu mu chybí všechny atributy, které jsem už pečlivě vyjmenoval: http://www.portalsvj.cz/…birky-zakonu#….

Ustanovení § 2 odst. 2 NOZ se nepoužije, neboť nemá žádnou spojitost se skutečností, že § 6 není kogentním ustanovením. Netušíte zjevně, proč jste je zde vlastně ocitoval.

Ustanovení § 9 odst. 2 NOZ se nepoužije, neboť nemá žádnou spojitost se skutečností, že § 6 není kogentním ustanovením. Netušíte zjevně, proč jste je zde vlastně ocitoval.

Také Váš citát z důvodové zprávy je naprosto nepřípadný: v této věci vůbec nejde o ochranu slabší strany, neboť všichni vlastníci jednotek se shodli na způsobu rozúčtování. Jen blb nebo troll se může domnívat, že je třeba chránit svobodného občana i proti jeho vůli v tak směšné věci, jako je běžné rozdělení nákladů mezi odběratele kterési služby.

Naopak Vám z důvodové zprávy připomenu tu část, kterou jste sice citoval, ale nezvýraznil:

Pokud rozumíte textu, pak je Vám jasné, že Vámi tvrzenou údajnou kogentnost ustanovení § 6 zákona č. 67/2013 Sb. byste musel prokázat a přesně odůvodnit Vy. V samotném textu § 6 není totiž obsažen výslovný zákaz. Neprokázal jste zde ani porušení dobrých mravů, ani porušení veřejného pořádku.

Váš směšný křik nikdo z účastníků dohody neposlouchá, Korky. Jste jim pro smích – vždyť už se dávno dohodli a na Vás kašlou.

Ustanovení § 6 zákona č. 67/2013 Sb. není ius cogens.

lake

Vážený pane lake,

absolutně ignorujete základní ustanovení, proč jsem je napsal, a že Vy je ignorujete a nejste schopen přiřadit, nebudu řešit.

Jen uvedu názorný příklad Vašeho výkladu pro ukázku:

Všichni vlastníci, kteří se sešli dne 31.12. roku X, se dohodli na pravidlech pro rozúčtování pro rok X následovně. Rozúčtujte se dle podlahové plochy na vlastníky bytů, kteří byli vlastníky bytových jednotek k datu 1. 1. roku X.

Proč bychom si to neodhlasovali všichni, nepodepsali, když se během roku vyměnily 3/4 vlastníků.

Chápete již, co zde tvrdíte, když ignorujete význam slov a domníváte se, že jde o změť písmenek. Nemyslíte, že tím, že zákonodárce uvedl definici zúčtovacího období a jakým způsobem se chovat k platnosti pravidel pro dané zúčtování, definoval omezení, zákaz či přímou podmínku (říkejte si tomu, jak chcete), aby ochránil například Vámi zatracovanou slabší stranu – bývalé vlastníky, kteří jsou v postavení třetí strany a nejsou přímými účastníky daného ujednání.

Je nutné si uvědomit, na koho může nějaké jednání dopadnout, což evidentně podceňujete.

Pane Korky, snad máte potíž pochopit o čem se diskutuje:

Tazatel jasně napsal, že všichni účastníci rozúčtování se spolu dohodli. Vy jste mu nesprávně tvrdil, že existuje jakýsi „absolutní“ zákaz takové dohody. Neměl jste pravdu. Tím diskuse doufám končí.

Teď zbytečně píšete o nějakém úplně jiném případu, na který se tazatel neptal. K tomu si laskavě otevřete novou diskusi.

lake

Já jsem jasně napsal o čem se všichni účastníci mohou dohodnout. Blufujete, že všichni účastníci rozúčtování se spolu dohodli, tazatel jasně napsal kdyby.

Daný parametr od kdy je též forma dispozice, určuje účastníkům normu chování, od které se nemohou účastníci daného ujednání odchýlit.

Tím, že stavíte ObčZ nad znění lex specialis generujete v podstatě názor a výklad, že daná věta je nadbytečná, nesmyslná a bezúčelná. Tak, proč ji tam tedy zákonodárce vkládal? Nečekám od Vás odpověď.

Ponechám si svůj názor na tuto věc. Mne jste nepřesvědčil.

Ano, tazatel jasně stanovil podmínky svého dotazu. Vy jste mu odpověděl nesprávně. Není co řešit. Nerozeznáváte kogentní a dispozitivní ustanovení. Je únavné reagovat stále na tytéž nesmysly od Vás.

Dokonce ani nerozeznáváte, že ustanovení pro rozlišení dispozitivních a kogentních právních norem v § 1 NOZ se použije k výkladu všech občanskoprávních předpisů. Bez ohledu na to, zda jsou obecné, či speciální. Je únavné reagovat stále na tytéž nesmysly od Vás.

lake

§6 odst. 1 67/2013:
[o dohodě]
„Náklady na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody se rozúčtují na základě ujednání poskytovatele služeb se všemi nájemci v domě, u družstevních bytů na základě ujednání družstva se všemi nájemci v domě, kteří jsou zároveň členy družstva, u společenství ujednáním všech vlastníků jednotek.
[o časovém určení]
Změna způsobu rozúčtování nákladů na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období.“

Vyložte si otázku nás bezbožných: kdy by se uplatnila ta tučná část §6/1 – pokud by „doba“ nebyla doplňkovým a tedy URČUJÍCÍM (kogentním) parametrem „dohody“.

Pokud odpověď na položenou otázku neznáte, zamyslete se zda si náhodou nepletete dispozitivnost §1/2 NOZ s anarchismem… pokud dospějete k tomu že jde o anarchismus, změňte lokál.

PS1: „Definice je dostatečně jasná a obsahuje kogentní postup (…). Nemůže si tedy dnes sednout a říct, že provedou vyúčtování za rok 2015 podle toho, co dnes upečou.“

PS2: §6/1 ZoSL je právě tím, co ukládá §1/2 NOZ „…právo týkající se postavení osob…“

Milý pane „-“, žvaníte.

Podle § 1 NOZ (což je úplně první a nejdůležitější ustanovení NOZ) platí: „Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; (…)“.

Zdůvodnil jsem zde, že § 6 zákona č. 67/2013 Sb. není kogentní ustanovení. Jde totiž o úplné prd, o drobnost: je pouze na vlastnících samotných, že se podle § 1 NOZ dohodli na nějakých pravidlech rozúčtování služby, prototže ta pravidla jim všem vyhovují.

Jste jako ten šílený sadistický dozorce v koncentračním táboře Mauthausen, který vězně trestal za neexistující provinění jen proto, aby jim předvedl svou neomezenou moc. Naštěstí my jsme svobodní občané. Nejsme Vaši vězni a nejsme vydáni na milost a nemilost Vašim zuřivým paranoidním bludům o Všemocném Státu, který leze občanům i do talíře a kontroluje, co si smějí myslet a co si smějí spolu sjednat. Jděte se léčit, prosím. Mezi svobodnými občany v právním státě nemáte co dělat.

Mimochodem, ujednání o pouhém rozúčtování jakési služby určitě není „právem týkajícím se postavení osob“. Pusťte si na hlavu studenou vodu, dokud ten záchvat nepřejde.

lake

Vážený pane lake,

odbíháte od „jádra pudla“. Pře není o tom, co si ujednají, ale o tom, na jaké zúčtovací období se daný písemný právní úkon bude vztahovat.

pane svobodný občane, je nejisté kdo tu trpí prdy: jak jste poznal že mám vlastnosti Mathausenskýho sadistickýho dozorce? Protože jsem doslova opsal paragrafované znění zákona a chci po Vás vysvětlit jeho část? V tom spatřujete moji neomezenou moc? :) Je to podle Vás moc nad Vámi? …nebo nad kým?

pane svobodný občane, napsal jste celých 15-řádků, ale odpověď, na jednoduchou otázku „…kdy by se uplatnila část §6/1 cit. "…je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období…“…„, v nich není. Zástupně sem zatahujete "kogentnost“ jen Vy. Takže celých 15-řádků je naprd.

pane svobodný občane, je zřejmé že zuřivým útokem na mne namísto odpovědi na jednoduchou otázku jednoduchého práva pobavíte pouze oslíka Hýkálka a trpaslíky, kteří Vašemu výlevu dalí plusové body.

pane svobodný občane, že právní vzdělání nepotřebujete a zjevně nemáte, jste nám již sdělil v jiném vlákně, a také že jste nikde u nikoho nestudoval – to Vy přeci nepotřebujete, protože máte „velký“ mozek, a jste s ním jste pak navíc „svobodný občan“. Tak mne přímo udivuje, proč se zde zahazujete s námi, z nichž někteří jsou neználci, blbci a trollové a já sadista v záchvatu :) :) :) a nezměníte lokál? Uspěl byste dobře v politice: tam vyšinutá individua baští. Nebo zkuste psát alespoň do Lidových Novin.

Sorry, ale Váš ječivý kvikot o sadistech, a prasečím právu… ne, to na vysvětlení praktického použití §6/1 zk.67/2013 opravdu nestačí.

Pane „-“, Vy přece nepotřebujete znovu vysvětlit § 6 zákona č. 67/2013 Sb. Jde totiž o něco úplně jiného: o obecné určení dispozitivnosti či kogentnosti právní normy – a to v zákonu č. 67/2013 samozřejmě nenajdete.

Objasnil jsem tyto pojmy zde už podrobně s pomocí výkladu § 1 zákona č. 89/2012 Sb. a s pomocí citací z důvodové zprávy k tomuto zákonu.

Dále jsem už objasnil, že relativní neplatnosti by se mohla dovolat pouze oprávněná osoba sama, jinak se i naplatné právní jednání považuje za platné. Viz citace z § 586 NOZ zde: http://www.portalsvj.cz/…birky-zakonu#…. Takže §6/1 zákona č. 67/2013 Sb. se neuplatní také proto, že žádný z účastníků dohody se tohoto ustanovení nedovolá.

Ale to všechno už zde bylo řečeno. Pročpak nečtete co bylo napsáno?

Pokud snad nevíte, že NOZ (včetně § 1) se použije univerzálně pro veškeré občanskoprávní vztahy – tedy i pro výklad zákona č. 67/2013 Sb., i pro výklady jiných právních předpisů – pak Vám nemohu pomoci. NOZ to uvádí hned zkraje v § 9 až § 11. Mějte se pěkně.

lake

Nesprávnost Lakova výkladu je zřejmá: tvrdí „že žádný z účastníků dohody se tohoto ustanovení nedovolá“ bez dalšího → zapoměl upřesnit, že to „ujednání“ by muselo druhou větu §6/1 ZoSL výslovně vyloučit (viz. §1/2 NOZ). Pokud tak účastníci v ujednání neučiní, dá to prostor pro aplikaci druhé věty §6/1 a to kterýmkoliv účastníkem „ujednání“ který v souladu s dobrou vírou měl v §6/1 jistotu předvídatelného časového určení dohodnuté změny.

Pube, Vy zjevně nerozumíte dotazu pana Pivody, nebo jste jej vůbec nečetl.

Pan Pivoda položil dotaz, který je srozumitelný pro osoby s rozumem průměrného člověka. Cituji z jeho příspěvku ze dne 6. října 2015 – 17:23:

Správná odpověď zní, že by to bylo možné, neboť ujednání všech zúčastněných stran má přednost před zněním zákona (§ 1 NOZ).

Pan Korky odpověděl nesprávně a v rozporu se zákonem, když se vyjádřil, že by to bylo nemožné – podle něj údajně „absolutně vyloučené“. Pan Korky si plete dispozitivní ustanovení zákona s kogentními. Pan Korky zjevně dosud neporozuměl tomu, že v NOZ se posuzuje odchýlení od zákona zcela odlišně, než tomu bylo v zákonu č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.

Pane Pube, Vás bych poprosil: napřed si vždy přečtěte o čem se diskutuje; teprve pak, až si přečtete a pochopíte dotaz, by mělo smysl, abyste se k tomu nějak vyjádřil.

lake

Hm, musím uznat, že máte recht.

A jak víte, že v tazatelově případě nefigurují vlastníci, kteří v průběhu roku prodali byt a mají se jim také vyúčtovávat náklady na vytápění. Ti se dotyčného hlasování samozřejmě nezúčastnili a neodsouhlasili ho. Z jejich pohledu by šlo o porušení dobrých mravů, což způsobuje absolutní neplatnost (ne relativní neplatnost jak tvrdíte).

Korky, jste právní analfabet. Je únavné Vaše výplody číst, je únavné na ně reagovat. Netušíte co je v NOZ kogentní (bezvýjimečný) zákaz, protože neznáte zákon. Bláboly jako je Váš budou příště rovnou mazány.

Z uvedeného plyne, že námitku nemůže vznést horlivý Korky, který není účastníkem dohody o způsobu rozúčtování. Korky, hleďte si svého a nestrkejte nos do cizích záležitostí.

Z uvedeného plyne, že i kdyby snad šlo o jednání zákonem nepovolené, je považováno i nadále za platné. Korky, prosím, nezesměšňujte se. Jako potrhlého diktátora Vás nikdo nebere vážně. Nikdo Vás také nebude poslouchat. Starejte se raději o Vaše vlastní problémy ve Vašem vlastním domě a nebuzerujte lidi okolo Vás.

lake

P.S. Zdravím také místní blbečky, kteří udělili Korkymu kladné body za jeho zbytečné šmírování, bonzování, vyhrožování a otravování svobodných občanů.

„89/2012 Sb. § 586 (2) Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.“

Kde je uvedeno jak, komu a v jaké lhůtě namítnout? To znamená: ústně, e-mailem, poštovním holubem, dalším účastníkům právního jednání, rejstříkovému soudu, místně příslušnému obecnímu úřadu?

Vážený pane lake,

tento analfabet občas slouží jako poradce v některých právních sporech. Poslední právní spor, kde figuroval jako poradce a připravoval vyjádření ve spolupráci s právním zástupce žalované strany skončilo tak, že Soud vyzval žalobce ke stažení žaloby a dosažení smíru s žalovanou stranou.

Na moje názory nemusíte reagovat, mé výplody nemusíte číst. To, že někdo s Vámi nesouhlasí a vyjadřuje se k předmětu diskuze, není dle pravidel důvod k mazání příspěvku. Ta pravidla byste jako admin měl ctít především, protože se pak stavíte sám do role „potrhlého diktátora“.

K citaci § 586 89/2012 Sb. jste zapomněl doplnit § 580 a 582, které se vztahují též k právnímu jednání, o kterém je vedena daná diskuze.

Pokud by v našem domě aktuálně byly nějaké problémy, které je nutné řešit, věřte, že bych se jim věnoval, namísto příspěvků do diskuze. Děkuji však za Vaši péči, avšak si myslím, že buzerování někoho, jste se dopustil právě svým příspěvkem.

Stejně jako Vy i já mám právo na svůj názor. Chápu, že se často v názorech rozcházíme, nicméně to neznamená, že máte právo upírat ostatním čtenářům právo si vybrat, zda si vyberou to, že budou souhlasit se mnou či s Vámi.

„Soud vyzval žalobce ke stažení žaloby a dosažení smíru s žalovanou stranou.“

Soud je povinnen vést strany k vyřešení věci smírem.

Korky, problém je v tom, že jste na počátku autoritativně napsal zjevnou nepravdu: „Absolutně vyloučené. Vyúčtování musíte provést dle vyhlášky, která byla platná a váš způsob rozúčtování schválený.“.

Toto Vaše tvrzení je nepravdivé a rozporné se zákonem. Pasujete se do role arbitra, kterým nejste, protože v tomto případě neznáte znění zákona, kterým se svobodní lidé okolo Vás řídí.

Vaše protiprávní a karatelské názory nazývám oprávněně buzerací. Tvrdíte, že v jiném případě jste možná někomu poradil správně. To se ale zdejší diskuse netýká.

Takže shrnuji: Korky odpověděl panu Pivodovi nesprávně. Správně mu odpověděl lake: Kdyby všichni vlastníci souhlasili s ujednáním, že rok 2015 rozúčtují již podle nové vyhlášky – bylo by to samozřejmě možné.

lake

Z MMR bylo odesláno do Sb.z. – viz průvodní dopis.

Nové předpisy jsou mj. na

https://apps.odok.cz/kpl-detail…

Hezký den!

Pavel

Promiňte, tohle ještě musí někdo schválit, než to začne platit? Tedy PS atd.?

Kdy byste viděl jako reálné, že vstoupí v platnost?

Jar

Jarmilo,

vyhlášky schvaluje ministr. Takže je to konečné znění.

Po schválení a publikování ve Sb.z. předpis platí.

Předpis je účinný od data, které je uvedeno v posledním ustanovení předpisu.

Platnost tohoto předpisu bude asi v 10/2015, účinnost je od 1.1.2016.

Nenechte se zmást, že na www.vlada.cz se o tomto předpisu píše jako o novele. Jedná se o úplně nový předpis, nikoliv o novelu. Novostí předpisu myslím jeho legislativní vznik, nikoliv obsah.

Hezký den!

Pavel

Pavle,

děkuji za vysvětlení, asi si musím zopakovat , jak probíhají legislativní procesy, díky.

Jar

Pokud bylo něco odesláno do Sbírky zákonů,tak to začne platit dnem vydání.

Objevují se zde opět matoucí sdělení. Něco jiného je den vydání Sbírky a něco jiného je její účinost (platnost). Tato novelizace je účinná od 1.1.2016 a pokud by měla být použita pro rozúčtování nákladů za rok 2015, tak to musí schválit 100% vlastníků… to vidím jako zcela nereálné. Jen mám ještě nejasnost, zda se rozúčtování nákladů za vytápění roku 2016 bude provádět podle této novelizace- bez jakéhokoliv schvalování na schůzi SV?