Náhrada 372/2001 Sb. putuje do Sbírky zákonů
Náhrada vyhlášky 372/2001 Sb. byla po korekcích odeslána z MMR dne 30.9.2015 do Sbírky zákonů.
Hezký den!
1) na mou odpověď toto přece vůbec nepotřebujete vědět :-)
2) ano chci, proč za to platit firmě? Není to o ničem jiném, než hodit "pár" čísel do tabulky, která Vám to spočítá a na to je snad nutno někoho platit?? Samozřejmě musí být výpočty správné, v rámci předpisů a chválené vlastníky. A k tomu abych věděl "jak" je to správné už mi zbývá jen zjistit, jak dospět ke koeficientům radiátorů. Ve všem ostatním už mám jasno.
Vy snad neumíte pracovat s excelem a neumíte matematiku základní školy?
Pane Werewolfe, koeficienty pro výkon otopného tělesa jsou použity každoročně při rozúčtování pomocí náměrů. Máte právo se s nimi seznámit. Pokud se domníváte, že nejsou použity správné koeficienty, nic Vám nebrání podat námitku proti rozúčtování.
Nebude-li Vaše námitka vyřízena podle Vašich představ, zjistěte si výkony otopných těles. Tabulky výkonů má každý topenář. Výrobci otopných těles jsou povinni tyto výkony měřit předepsaným způsobem a uvádějí hodnoty ve svých obchodních materiálech. Nezískáte-li výkony takto (např. u atypického tělesa), jděte na to přes odborníka, nejlépe soudního znalce v oboru vytápění (ale není to podmínkou).
Tak zjistíte, zda použité koeficienty odpovídají tabulkovým výkonům jednotlivých těles. Pokud tomu tak není, máte možnost postupovat obvyklou cestou – obrátit se na soud.
lake
Bavil jsem se o tom s rozuctovatelskou firmou:
„Vykony radiatoru nas nezajimaji, protoze byly navrzeny projektantem pri vystavbe a odpovidaji tepelnym ztratam mistnosti.“
Takze maji koeficienty na 2 steny (10%) a na podlahu nebo strop (take 10% pokud se nepletu) a IRTN SIEMENS a tim to konci.
No, neco na tom bude, pokud si nekdo nedoplni svevolne clanky k radiatorum, tak proc ne.
Ja stejne platim silene moc protoze jsem pod 40%, mam rad teplotu do 20oC…
Naklady i tech nejvetsich plytvalu s byty 80m2 byly max. 9000,– / rok – a v tom byly i naklady na odecty a rozuctovani (se zateplenim pouhych 10cm EPS a plastova okna), takze to nikdo neresi.
K tomu mi připadá nejpříhodnější ocitovat část článku Ing. Blažíčka, který se touto problematikou zabývá seriózně: Tepelné parazitování v číslech Datum: 16.3.2015 | Autor: Ing. Jan Blažíček Přechod tepla mezi byty provozovanými na různé vnitřní teploty objektivně existuje a za určitých okolností může představovat významný podíl na celkových tepelných ztrátách konkrétního bytu. Dá se přesně vyčíslit finanční dopad tepelného parazitování?
Vyšší náměr na indikátoru = plýtvač?
Obyvatelé bytových domů, ve kterých se náklady na vytápění dělí
mezi jednotlivé partaje cestou rozúčtování podle náměrů poměrových
indikátorů, mohou porovnávat výsledky odečtené na všech otopných
tělesech v domě. Ponechme pro tuto chvíli stranou algoritmus, podle kterého
se náměry vyhodnocují, a podívejme se na naměřené hodnoty.
Ty se často výrazně liší, byt od bytu, místnost od místnosti, ačkoliv
u shodně situovaných jednotek by měly být víceméně shodné.
To vede pochopitelně ke spekulacím mezi nájemníky či vlastníky bytových
jednotek, jaká je příčina rozdílů.
Poměrně jasno mají zejména ti, jejichž náměry jsou nízké až
průměrné. Podle nich jsou vysoké náměry sousedů jasným důkazem
o plýtvání dodávaným teplem. Z této skupiny se rekrutují
nejzarytější bojovníci za prosazení co nejvyššího podílu spotřební
složky na vyúčtování, aby „každý platil jen to, co protopil“.
Argumentace „plýtvačů“, že ve svých bytech mají obvyklou vnitřní
teplotu, bývá odbývána těžko prokazatelným, ale i těžko
vyvratitelným, tvrzením, že „tedy asi nadměrně větrají“.
Vliv mezibytové migrace tepla na celkovou tepelnou bilanci bytu
I kdyby byla dodávka tepla místně přesně měřena kalorimetry, nelze
činit podobné závěry bez znalosti přesných vnitřních teplot
vytápěných prostor, protože jedině tak lze zohlednit přechody tepla přes
vnitřní dělící konstrukce. Jejich význam není rozhodně zanedbatelný,
jak ukazuje graf na obrázku č. 1. Je na něm znázorněn vliv mezibytové
migrace tepla na celkovou tepelnou bilanci, a to na příkladu bytové jednotky
domu, jehož model byl použit i v předchozím článku.
Úplně stačí, aby sousední byty měly o 1 °C nižší průměrnou
teplotu, a tepelné ztráty zkoumaného bytu vzrostou o 21 %. Pokud bude
rozdíl 2 °C, bude spotřeba tepla již o 35 % vyšší a u rozdílu 3 °C
je třeba počítat s navýšením o 45 %. Na grafu to vyjadřuje pravý
oranžový trojúhelník, ve kterém by ještě mohl být nápis „zde jsou
plýtvači“. A to je předmětný byt č. 4 vytápěn na projektovanou
teplotu 22 °C a je větrán hygieniky doporučovanou výměnou vzduchu
0,5 h−1, tedy je provozován naprosto v souladu s normovými požadavky…
Naproti tomu levý oranžový trojúhelník dokládá, že teplota v bytě se
zcela zavřenými radiátory nemusí klesnout o více než 4 °C, pokud se na
jeho vytápění budou nedobrovolně podílet sousedé.
Mít nadprůměrné náměry na indikátorech tedy automaticky neznamená být plýtvačem energie a chovat se nehospodárně. Můžete být stejně tak dobře obětí „spořivých“ sousedů, kteří vám teplo kradou.
Zvrácená logika: kdo krade, šetří, kdo nekrade, plýtvá
Poslední dobou se hovoří o nutnosti zvyšovat energetickou účinnost vytápění, abychom ušetřili draze vyrobenou energii. Za prostředek k dosažení tohoto cíle bývá vydávána uvědomělá ruční regulace výkonu těles v závislosti na aktuálním využívání bytů a místností v nich. Motivační faktorem má být instalace měření spotřeby tepla na jednotlivých otopných tělesech, aby každý mohl průběžně sledovat, kolik tepla spotřeboval, a nezapomínal se chovat úsporně.
Celá tato konstrukce je naprostým nesmyslem, protože pokud jednotlivec nemá komplexní přehled o náměrech na všech tělesech v domě, nemůže z náměrů na svých tělesech vůbec nic usuzovat. Navíc je přirozené, že při nižších venkovních teplotách bude spotřeba tepla vyšší, což vede k tomu, že občané vystresovaní z narůstajících náměrů tělesa zavírají a provozují své byty v podmínkách, které jsou v rozporu s hygienickými normami a pravidly pro provozování otopných soustav.
Jen bych se vrátil k teorii nadměrného větrání. Nevylučuji, že nadměrní větrači opravdu existují. Ale UFO ani nadměrného větrače jsem zatím neviděl.
Správné větrání znamená vyměnit všechen vzduch v místnosti, kde jsou živí lidé nejméně jednou za dvě hodiny nebo 25 m3 za na osobu za hodinu.
Příspěvek o tepelném parazitování je kritikou poměrového měření a rozúčtování podle fyzikálně pochybených evropských norem EN 834, implementovaných do ČR jako ČSN EN 834.Zásadním nedostatkem je naprostá absence schopnosti reagovat na prostupy tepla mezi byty, vedoucí k nepřijatelným rozdílům v náměrech indikátorů i klasických kalorimetrů. Vedle sebe se nacházející byty s teplotami 21°C a 19°C mohou mít náměry indikátorů v rozsahu 0 až několik tisíc. Prostřednictvím celé řady obtížně zjistitelných a nekontrolovatelných korekčních součinitelů se provede rozúčtování, jehož rozsah musí být „úředně“ omezen hodnotou ±40% od průměrné úhrady. Od příštího roku –20% +200%. V jednom příspěvku byl požadavek na porovnání se systémem VIPA , vyvinutým před 30 lety na Technické univerzitě v Liberci. Porovnání je jednoduché. Náměry budou poměrově odpovídat dosahovaným teplotám a tomu bude odpovídat i úhrada, bez použití korekčních součinitelů a „úředního“ hlídače mezních hodnot.
Proč se tím vůbec zabývate. Zvolte si firmu, která to má vše vymakané, u které se žádné takové hlouposti nevyskytují. Já vůbec nechápu, o čem se tady pořád vedou ty diskuse, diskuse pro mě naprosto nepochopitelné a nesmyslné.
Prosím Vás, a která to podle Vás je? U nás většina majitelů bytů věří, že „vymakané“ to má každá firma, která má na to papíry :-). Ale tak to rozhodně není. Smlouvy s firmami uzavírá výbor a práci dává svým kamarádům a známým.
Kamarádi a tlačenka a provize a bůhví co ještě! Jestli výbor šeredí, tak je odvolejte a přeberte zodpovědnost. Tohle hospodský tlachání přímo miluju.
Znovu se ptám – jak se pozná ona „odborná firma“? Má mít nějaký certifikát nebo co? V čem je odbornější než já nebo pan Vozáblo?
Přesně tak. V horším případě se o tom tzv. „odborná firma“ s jednotlivým spotřebitelem nebude vůbec bavit. Znám dokonce případy, kdy se o tom nechtěly firmy bavit ani s výborem, který jim tu práci zadal. Leckterá firma to považuje za jakési know-how a pokud se zeptáte z čeho při stanovování korekcí vycházeli, tváří se velice tajemně. Pokud jste neodbytní, pak přichází na řadu zaklínadlo: Podle projektu je to v pořádku. Zda se vůbec někdo do projektu díval a jak dlouho na něj hleděl, to už se nedovíte. Leda byste se soudili. Myslíte, že uspěje u soudu moje námitka, že podle projektu vytápím byt na průměrné vnitřní teploty a jsou mi účtovány částky ve výši 200% průměrných nákladů?
Tak to je strašné! Znamená to, že opět budu platit neúměrně vysoké
náklady za teplo, které nedostávám! Dva roky bojuji s výborem SVJ za
dodržování zákonné odchylky od průměru, jak ji stanovovala vyhl.
372. Ani při dodržení hranice 140% průměru nebylo účtování z mého
pohledu spravedlivé vzhledem k reálným ztrátám v mém bytě. Teď však
můžu očekávat, že mi opět bude účtováno až 200% průměru, tak, jak
tomu bylo dříve. V minulosti mi bylo naúčtováno např. 35 000 za jednu
topnou sezonu za byt 70 m2. .
Mám byt 3+1, v pátém poschodí v šestipodlažním domě. Můj byt zahrnuje
dvě rohové místnosti orientované na SZ a SV. V severozápadní místnosti
při nastavení termostatického ventilu na stupeň 5 dosáhnu maximálně
teploty 20°C. V této místnosti mám 2 stěny venkovní, jednu, která
sousedí s nevytápěným schodištěm a jednu, která sousedí s druhou
rohovou místností v mém bytě. Redukce na polohu místnosti byla stanovena
na 20%.
V severovýchodní rohové místnosti – největší z mého bytu- mám dva
radiátory. Podle mne je tam v 60. letech vyprojektoval projektant právě
s ohledem na energetické ztráty této místnosti. Logicky bych tedy
očekávala redukci na polohu této místnosti ve výši 50%, bylo však
stanoveno rovněž 20%.Tuto místnost vytopím při nastavení hlavic na st.
5 na obou radiátorech maximálně na 23°C. Náměry IRTN v těchto dvou
místnostech jsou nejvyšší v mém bytě.
Ani ostatní místnosti však nepřetápím. Přes den se pohybuji v teplotách
19°až 23°C. Vyjímečně v kuchyni 24°C. Opravdu se snažím teplem
maximálně šetřit a chovat se hospodárně. Skutečně nemám dlouhodobě
otevřená okna a podobně. Za tuto „tepelnou pohodu“ platím jeden
z nejvyšších účtů v domě. Stejně platí už jenom byt nade mnou, tj.
byt podstřešní, rohový, který má redukci na polohu bytu 30% ve všech
místnostech. Jak je možné,že většina majitelů bytů v domě platí
průměrné nebo podprůměrné náklady, když mají vytápět své byty přes
den na 20°C?
Pokud se hpk bojí, že maximální úhrada se zvýší ze 140% na 200% průměrné úhrady, bojí se oprávněně. V diskusi zaznělo obrátit se na asociaci artav. Je to „velmi dobrá rada“, neboť tato asociace do novely vyhlášky právě prosadila navýšení této maximální úhrady. Pokud hpk uvádí, že vytápí na max. 23°C, proti ostatním, vytápějícím na 20°C, měla by úhrada být cca 120% průměru, nikoliv 200%. Rozúčtování v max.hodnotě 200% představuje teplotu bytu cca 36°C. Přestože je to hodnota prakticky nedosažitelná, pravděpodobně nepomůže ani soud, neboť takovéto rozúčtování bude odpovídat novele vyhlášky.
Máte pravdu ještě víc. Těch 200% je z celkových nákladů, ne jen z náměru. Při poměru základní a spotřební složky 50/50 to znamená náměr trojnásobný proti průměru. A teplotu asi 55°C.
Přesně tak, pane RadkuV a pane Jožo. Já samozřejmě vím, v čem je
problém. Můj byt jako celek je ze tří stran obklopen venkovním prostorem a
pouze jednou stěnou v délce 3 m sousedí s vedlejším vnitřním bytem a
částečně s nevytápěným schodištěm. Z této 3 metrové stěny ještě
1 m zaujímá lodžie, takže vlastně pouze 2 m sousedím s nějakým
vytápěným prostorem – pokud jde o horizontální uspořádání. Dá se
tedy říct, že v podstatě sousedím pouze s bytem nade mnou a pode mnou.
Nade mnou je podstřešní byt, který má zoufale nízkou redukci na
polohu – oněch zmiňovaných 30% a v minulosti platil rovněž velmi
vysoké účty, takže se snaží maximálně šetřit, přestože majitel
přiznává, že jim bývá velmi často chladno. Moje stoupačky 2 cm
průměru jsou v horní části studené. Teplé jsou jen, když si je ohřeju
já sama a to do výšky 70 cm. Pode mnou bydlí soused, který po většinu
času není doma – a pravděpodobně netopí. Teplota 23°C, kterou jsem
uvedla jako maximum v mém bytě(v kuchyni 24°C), to je teplota spíše
vyjímečná. Většinou tu mám 20°- 22°C. V severozápadní místnosti
nemám nikdy více než 20°C, protože, jak jsem již psala, i když nastavím
radiátor na st. 5, nikdy tuto místnost nevytopím na víc jak 20°C, dost
často se stává, že jenom na 19°C. Přitom výpočtová teplota v rohové
místnosti je 21 a půl stupně. Já tuto místnost ne, že nepřetápím,já
ji nedotápím!, i kdybych chtěla. A za to mám platit 200 %? Některé
okolnosti mi ještě nejsou zcela jasné, ale od té doby, co jsem se začala
úhradou za teplo zabývat, jsem přečetla řadu článků na toto téma a
hodně jsem se dověděla. Ale co je mi to platné, když se bavím s lidmi,
kteří o tom neví nic a nechtějí vědět. Nepatřím mezi ty, kteří by se
radovali z toho, že za ně platí někdo jiný to, co spotřebují oni. Pokud
budu chtít a mít v bytě o 20° tepleji, samozřejmě to zaplatím, ale já
nemám v bytě ani tak teplo, jako jiní v tomto domě, kteří platí daleko
míň. Snažila jsem se nejdříve hledat chyby u sebe a nějak zapracovat na
tom, aby se moje spotřeba snížila, ale došla jsem k tomu, že opravdu není
způsob jak to z mé strany ovlivnit..... Nechápu, jak mohla novela v této
podobě projít! Přece se k ní museli vyjadřovat nějací odborníci ????
Rozpětí odchylky od průměru 120% !? Vždyť to odpovídá rozpětí asi
dvaceti stupňů a jestli obvyklá výpočtová teplota v obytných
místnostech v panelovém domě je 20°C, tak ti, co budou platit 200%, mají
doma asi čtyřicet. A nebo mají trvale otevřená okna. No, já vím, že já
je otevřená nemám, ale je mi to málo platné.
Má občan věřit, že je nějaká cesta, jak dosáhnout spravedlnosti, když
na nejvyšších úrovních, tam, kde by předpokládal odbornost a znalost
problematiky, projde takovýhle nesmysl? Hana Jurášková
Dobrý den, nevím kdo Vám stanovoval koeficienty polohy místností. V našem SVJ je jeden byt podobných parametrů jako je ten Váš (pod střechou, rohový). Po provedených odečtech se jeho námět na radiátorech zohledňuje 50%. Tak byl tento přepočet nastaven při koupi bytu od města (kupovali jsme byty již s namontovanými přístroji pro odečty). Městem nastavené koeficienty jsme akceptovali a podle nich jedeme. Být Vámi tak si začnu zjišťovat kdo, a na základě jakých propočtů, nastavil ve Vašem SVJ koeficienty poloh a zda byly stanoveny dobře. Nic jiného nelze zřejmě dělat. Bránit se musíte sama. Zkuste si zadat dotaz do poradny artavu.
Dne 16.10.2015 byla publikována vyhláška 269/2015 Sb., která nahradila 372/2001 Sb..
Hezký den!
Pavel
Pánové a dámy, mohl by mi někdo naznačit, co to znamená?
Jeví se mi, že nová vyhláška změnila poměr základní a spotřební složky, určila postup řešení překročení průměru o nějaké hodnoty, ale úplně zrušila rozúčtování, které měla doplnit a upřesnit.
Nebo se mýlím?
„Vyhláška č. 269/2015 o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům“ ruší a nahrazuje vyhlášku č. 372/2001.
Vybírám základní pravidla rozúčtování nákladů na vytápění, která budou platit od 1. 1. 2016:
Podle § 6 zákona č. 67/2013, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty: http://www.zakonyprolidi.cz/…eni-20160101
Rozúčtování nákladů na vytápění
(1) Náklady na vytápění v případě, že není stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, a náklady na společnou přípravu teplé vody pro dům z náměrů vodoměrů na teplou vodu podle jiného právního předpisu se rozúčtují na základě ujednání poskytovatele služeb se všemi nájemci v domě, u družstevních bytů na základě ujednání družstva se všemi nájemci v domě, kteří jsou zároveň členy družstva, u společenství ujednáním všech vlastníků jednotek. Pokud k dohodě nedojde, rozúčtují se náklady na vytápění a společnou přípravu teplé vody podle jiného právního předpisu upravujícího podrobnosti pro rozúčtování nákladů na dodávku tepla a společnou přípravu teplé vody v domě. Změna způsobu rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům je možná vždy až po skončení zúčtovacího období.
(2) Pokud je jiným právním předpisem stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům z náměrů vodoměrů na teplou vodu, rozdělí se náklady na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období na složku základní a spotřební. Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.
(3) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u příjemce služeb s měřením nebo zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. V případě překročení přípustných rozdílů musí být provedena úprava výpočtové metody. Neumožní-li příjemce služeb instalaci stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky.
a
podle § 3 vyhlášky č. 269/2015 o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům (vyhláška ruší a nahrazuje vyhlášku č.372/2001 Sb., která stanovovala pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele): https://apps.odok.cz/kpl-detail…
Rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce
(1) Základní složka nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce činí 30 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku. Výši základní složky určí poskytovatel služeb.
(2) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u příjemců služeb, kde jsou instalována měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, v zúčtovací jednotce hodnotu 20 % jako spodní hranici a hodnotu 100 % jako horní hranici oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody u příjemců služeb, u nichž došlo k překročení některé stanovené hranice. U ostatních příjemců služeb se vychází pouze z náměrů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění. Poskytovatel služeb provede úpravu výpočtové metody takto
a)hodnota nákladu na vytápění příjemce služeb, jehož rozdíl překročil stanovenou limitní hodnotu, vztažená na 1 m2 započitatelné podlahové plochy příjemce služeb, se upraví na limitní přípustnou hodnotu nákladů na vytápění na 1m2 započitatelné plochy, tedy 80 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku, v případech, kdy nebyla dodržena spodní hranice 20 %, nebo 200 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku v případech, kdy nebyla dodržena horní hranice 100 %,
b)upravený náklad na vytápění příjemců služeb je pak násobkem výměry započitatelné podlahové plochy a hodnoty upravené a
c)takto stanovená upravená hodnota nákladů na vytápění příjemce služeb se odečte od celkové částky nákladů na vytápění a zůstatek se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb podle zákona, dokud všichni příjemci služeb nevyhoví stanovené přípustné odchylce rozdílu v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy v zúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období.
(3) V zúčtovací jednotce, ve které u příjemců služeb nejsou instalovány měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, poskytovatel služeb spotřební složku rozdělí mezi příjemce služeb stejným způsobem jako složku základní.
Ano, říká, že základní složka činí 30 až 50%. A to je vše. Neříká jak ji rozúčtovat. Jestli podle půdorysné plochy, započitatelné plochy, barvy oken nebo čeho.
O spotřební složce pak praví, že se vychází pouze z náměrů měřidel. To znamená z čísílek na displeji. Bez korekce na výkon radiátoru, přestup z radiátoru do měřidla a bez korekce na polohu místnosti.
Nebo se pletu?
Radku,
část vyhlášky č. 372/2001 se přesunula do novelizovaného znění zákona č. 67/2013 platného též od 1. 1. 2016. Tzn., že ty pravidla jsou obsaženy v tomto novelizovaném zákoně č. 67/2013 a upřesněny v nové vyhlášce č. 269/2015.
Takže, rozúčtování podle započitatelné podlahové plochy i použití korekci a výpočtových metod najdete v odst. 2 § 6 novelizované vyhlášky č. 67/2013, platé od 1.1. 2016. Odstavec je citován v mém předchozím příspěvku.
V souvislosti s topením je stále zmiňována přepočtená podlahová plocha pro rozúčtování základní složky nákladů na vytápění. Přitom je možné pro výpočet k rozúčtování použít i podlahovou plochu. Zmiňoval to Metodický pokyn MMR k vyhlášce 372/2001 Sb.v par.2/odst.d, a umožňuje to i nová vyhláška 269, příloha 1/A-c. Zvláště u panelových domů, kde byty mají srovnatelný počet místností, velikost, uspořádání a podíl nevytápěných místností to zjednodušuje celý proces vyúčtování. Hlavně v případě, kdy dojde k úpravě vnitřních prostor bytů.
RadkuV,
děkuji.
Takže vyhláška je obdobně jako NOZ shluk písmenek, který se ale musí dodržovat i když se neví jak.
A máte to dokonce potvrzené od Mgr. Bc. z MMR, toho si važte.
Hezký den!
Pavel
A co je na tom divného, když zákon stanoví některá z pravidel závazně (přesným výpočtem či algoritmem) a u některých pravidel (např. polohové korekce) ponechá řešení na SVJ? Nebude takové posouzení stavby a stanovení korekcí objektivnější pokud se provede na každou konkrétní stavbu zvlášť bez nějakého obecného algoritmu stanoveného zákonem, který nemusí spravedlivě postihnout všechny možné typy staveb?
Ovšem. Ale musejí se na těch pravidlech shodnout všichni členové SVJ.
A jsou-li schopni se shodnout všichni, pak ovšem nepotřebují nějaké nařízení o nějakých koeficientech.
A jak jste na to přišel, že se na těch pravidlech musí shodnout všichni členové SVJ? Nic takového zákon č. 67 od 1.1.2016 při rozúčtování nákladů na vytápění, kde jsou instalovány měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, nestanovuje.
Protože ale žádný zákon ani vyhláška nestanovuje žádný postup pro variantu „kde jsou instalovány měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění“, zbývá jen ta dohoda všech.
Jak to, že nestanovuje. Je to přece v § 6 odst. 2 a 3 zákona č. 67/2013 ve znění od 1.1.2016 a nové vyhlášce č. 269 o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům.
Jak píšu jinde.
Pokud stanovuje ABC*NěcoNikdoNevíCo … pak nestanovuje nic.
Protože to NěcoNikdoNevíCo musejí odsouhlasit všichni a to už se moho dohodnout jakkoli.
Jak píšu jinde.
Odborníci Vám spočítají a stanoví korekce a výpočtové metody zohledňující rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou podle konkrétního typu a stavu vašeho domu. Co by podle vás měla zákon/vyhláška obsahovat? Myslíte, že je možné nějakým konkrétním postupem ve vyhlášce postihnout všechny typy a stav staveb?
pane Pindale, nemohl byste jasněji ozřejmiti – čésky – co plyne z Vašeho pindání, že cit. „…se na těch pravidlech shodnout všichni členové SVJ…“ pro nás smrtelníky? Znamená to, že od teď již nic nerozúčtujeme, nebo že jednotlivec uspěje u soudu s tvrzením o neproveditelnosti s podporou Vašich a Lakových teorií o tom, že vyhláška je nepoužitelná, nebo k čemu to vlastně reálně v r.2015 pomůže?
Pojem „dohoda“ podle nejvyššího soudce JUDr. Donalda (nebo Davida – teď nevím) je přeci méně než 100% a právo jak známo v čecháčkově neurčuje zákon nebo snad zákonodárci – alespoň ti kteří jsou podepsání pod důvodovými zprávami – ale soudcokracie.
Ano, zmatený zákonodárce řekl, že rozúčtování nebude: http://www.mmr.cz/…9–8–2014.pdf?…
Vznikne ovšem dluh a ten se rozdělí podle podílu. Nebo se rozúčtuje podle starší úpravy, podle započitatelné plochy.
Asi tak to zákonodárce myslel.
Nebo to vidíte jinak? Poraďte.
Přestaňte blábolit o tom, že zmatený zákonodárce řekl, že rozúčtování nebude. To je Vaše a lakeho pomýlená fabulace. Prostě rozúčtování bude a provede se postupem daným ve vyhlášce č. 372/2001 a od 1.1.2016 podle zákona č. 67/2013 Sb. a vyhlášky č. 269/2015 Sb. tak, že je ponecháno na každém SVJ, aby si nechalo odborníky navrhnout pro jejich dům vhodné použití korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou. Po jejich stanovení nic nebrání provádět každoročně vyúčtování dle pravidel daných uvedenými předpisy.
Polohové korekce, zohledňující rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie, vám stanoví každá firma jinak a bývají značně odlišné. Pro jeden a ten samý byt např. od 15% do 60%. To jsem viděla na vlastní oči. A teď babo raď!
Sám navrhovatel říká, že žádná taková metoda neexistuje.
Je tedy na dohodě všech, jak budou rozúčtovávat. Mohou i podle náměrů. Nebo podle čísla bytu. Je to jen na dohodě. Ale všech.
Není pravda, že neexistuje. Navrhovatel říká, že existují různé výpočtové metody i když nejsou přímo definovány legislativními předpisy, technickými normami, nebo obecně závaznámi předpisy.
Jestliže existují, proč neuvede normu, vyhlášku zákon? Jinak je to jen blábol.
Zákonodárce snad říká aspoň zadání pro tyto metody? Jak má zohlednit? Jestli 100%, 50% zda lineárně nebo exponenciálně nebo ještě jinak? A má zohledňovat náročnost reálnou nebo projektovou nebo jakou?
Existují různé metody, zákon je obecně nedefinuje, proto mají odborné firmy zpracovány své metody. Jestli se považujete za odborníka, můžete si je stanovit i sami.
Co se týče Vašeho názoru o jiném způsobu rozúčtování souhlasem všech, to platilo doposud podle vyhlášky č. 372/3001 Sb. Tato možnost od 1.1.2016 už v pravidlech rozúčtování není, tzn., že tam, kde je povinnost instalovat „měřiče“ není možný jiný způsob rozúčtování ani se souhlasem všech.
Máte pravdu, v novele je dohoda všech zrušena. Pak asi zbývá jen rollback k poslednímu funkčnímu stavu.
Nebo máme vybrat nějakou „metodu zohledňující“? Ale kterou a jak vybrat? Stačí rozhodnutím výboru, nějakou většinou nebo dohodou všech? V dosud platné úpravě je dohoda všech ..
U většiny SVJ už mají polohové koeficienty stanoveny dříve, u nich nemusí nic nově zjišťovat. Tam, kde nově instalují „měřiče“ a začnou rozúčtovávat podle náměrů, vyberou odbornou firmu, která korekce stanoví. Zakázku vyberou tak jako ostatní zakázky podle stanov, tj. např. do určité ceny jen výbor, jinak shromážděním vlastníků jako běžné hlasování formou nadpoloviční většiny přítomných není-li ve stanovách uvedeno jinak.
Tak znovu – co je odborná firma? Poptáme pět firem a dostaneme pět výsledků. Jak vybereme ten správný? Výborem, většinou přítomných, dohodou všech?
Mimochodem – mám fyzikální model objektu. Jaké mám při výpočtu koeficientů uvažovat teploty ve společných prostorách? Jaká má být výpočtová teplota na schodištích, chodbách, sklepech, sušárnách? Mají to být teploty skutečně naměřené nebo projektové minimální nebo jaké? Jediná zmínka o teplotě na schodišti ve vyhlášce je 10°C (jako minimum, aby něco nezmrzlo). Reálná je 19,5 až 20,5. A jaká má být teplota v sušárně? Třeba 17 nebo 23°C? Dopad na tepelnou náročnost některých bytů je v uvedeném rozmezí teplot schodiště a sušáren až 1,75 násobek.
A jak se má ta náročnost zohlednit, když se má zohlednit? Aby při projektové teplotě ve všech bytech byl výsledek jako při rozpočítávání podle plochy? Nebo mají být byty s „vrozenou“ vyšší náročností nějak znevýhodněny? A jak? Třeba 80% nebo 50% nebo 20%? Kde je to psáno?
Tak co tam mám sakra dosadit, ať už to můžu vytisknout …
Poslední komentáře