Můžou mít stejně velké byty jinou velikost?

Vložil xkovi (bez ověření), 20. Srpen 2016 - 11:29 ::

Paneláky, postavené mezi 70.-80. léty. Jde o kvádry, klasické paneláky.

V paneláku jsou dvě velikosti bytů: 1+1 a 3+1.

Při zaměřování, když původní vlastník (družstvo) vypracovával prohlášení vlastníka, tak se kupodivu každá jednotka zaměřila jinak, a to i přesto, že byty jsou pod sebou v jedné vertikále, předpokládal bych tedy, že když je byt uvnitř panelu, tak jeho velikost musí být stejná.

Takže byty 3+1 mají plochu 54,1 – 54,8 – 53,8 – 53,9 – 54,7 – 54,2 – 54,9 metrů čtverečních

Byty 1+1 mají 26,9 – 26,7 – 26,6 metrů čtverečních

Je to možné?

Od plochy bytu se pak totiž odvíjí i podíl na společných částech, a tedy váha hlasu, podíl na příspěvku na správu apod.

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil Jarmila 44 (bez ověření), 24. Srpen 2016 - 9:51

    Sice nevím m2 jednotlivých bytů, ale podíly jsou rozdílné u dvoupokojových až dost. Dotaz na SBD, tehdejším správcem, nebyl zodpovězen, ale je tam započtena velikost sklepní kóje, tak rozdíl podílů bytů nejednotná. Takže podíly 570, 573,576, 582,581 u vyúč­tování dělají rozdíl i v úvěru. U mého bytu je uvedena započítatelná podlahova plocha 48,28, podlahova pl. 55,40, ale podíl 570, rozdíl mezi podl. pl. a podílem je ta sklepní koje co je spávně?

    Vložil Osoba oznámená (bez ověření), 20. Srpen 2016 - 16:10

    Můžete se dohodnot, že stejné byty budou mít stejný podíl, bez ohledu na to, jak vyšlo zaměření.

    Vložil Evžen (bez ověření), 21. Srpen 2016 - 12:23

    „§ 1168 Odstranění vady prohlášení (1) Vymezuje-li prohlášení jednotku neurčitým nebo nesprávným způsobem a neodstraní-li je původce prohlášení bez zbytečného odkladu poté, co ho na vadu upozornila osoba, která na tom má právní zájem, mohou vadu odstranit vlastníci dotčených jednotek společným prohlášením. Nedojde-li k tomu, rozhodne o odstranění vady soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem. (2) Určí-li prohlášení neurčitě nebo nesprávně podíl vlastníka jednotky na společných částech, nepřihlíží se k tomu.

    Pokud vám osoba odpovědná za správu nevyvrátí tvrzení, že jde o nesprávně stanovené spoluvlastnické podíly v prohlášení vlastníka, pak je třeba provést nové vyměření jednotek. V takovém případě, kdy se zjistí prohlášením nesprávně určené spluvlastnické podíly, se k nim na zakládě citovaného odst. 2 § 1168 nepřihlíží. Tzn., že se k nim přistoupí, jako by je prohlášení vůbec neobsahovalo, tudíž je třeba co nejdříve zjistit správné spoluvlastnické podíly, kterými se budete řídit.

    Vložil xkovi (bez ověření), 21. Srpen 2016 - 12:39

    Prohlášení vlastníka je z roku 1999

    Vložil Evžen (bez ověření), 21. Srpen 2016 - 12:46

    To nevadí.

    Vložil xkovi (bez ověření), 21. Srpen 2016 - 9:13

    Už jsme zjišťovali, muselo by souhlasit 100 % vlastníků, což je při 100 bytech nereálné.

    Vložil Jan77 (bez ověření), 20. Srpen 2016 - 14:42

    Je to možné, stačí stěna posunutá o několik centimetrů a rozdíl v ploše může činit desetiny m2.

    Vložil xkovi (bez ověření), 21. Srpen 2016 - 9:14

    Můžete prosím trochu upřesnit? Panel je přece po celé výšce stejně tlustý? Jde o 8 patrový panelák.

    Vložil X (bez ověření), 21. Srpen 2016 - 12:21

    V našem paneláku (system VVÚ-ETA) jsou 2 typy bytů: 3+1/L (cca 71 m2) a 2+kk (cca 44 m2). Rozdíly ve velikostech podlahových ploch jsou až 1 m2 u jednotlivých typů. Přitom všechny byty stejného typu se jeví na pohled úplně stejné. Pokud nějaká odchylka objektivně existuje, pak je naprosto nevýznamná. Rozdíl 1 m2 u většího bytu okometricky vůbec nezaznamenáte.

    Řekl bych, že rozdíly vznikly:

    • chybou měření
    • umakartové jádro bylo různě posunuto vůči nosným panelům
    • nosné panely měly v nižších patrech větší tloušťku (ale spíš ne)
    • nosná konstrukce se postupně zužovala nebo rozšiřovala nebo střídavě obojí (také spíš ne)

    Původní vlastník (SBD) možná měl stanovit stejné podíly stejným typům, ale bohužel se musel držet zákona a měřit čistou plochu (nejspíš nepřesně). Není vyloučeno, že ten, kdo to dostal za úkol, změřil pár bytů a pak šel do hospody, kde si zbytek vycucal z prstu. Musel samozřejmě velikosti měnit, jinak by mu nikdo nevěřil, že měřil.

    Vložil xkovi (bez ověření), 21. Srpen 2016 - 12:38

    Jak se to vlastně dříve měřilo? Dnes existují laserové měřiče, dříve ručním rolovacím metrem?

    Vložil X (bez ověření), 21. Srpen 2016 - 14:48

    Svinovací metr, pásmo.

    Problém je také v tom, že dříve se ke stanovení podílu používala jen čistá podlahová plocha. To je pak měření jako na kostele.

    Podle dnešních pravidel se používá celková vnitřní plocha omezená mezibytovými příčkami. U paneláku je to v podstatě obdélník. Ve svém bytě bych použil pásmo (nebo dvoumetr na několikrát) a skrz dveřní otvory bych změřil délku od jednoho parapetního panelu k protilehlému a pak šířku přes kuchyň a obývák. Pak již stačí jen znásobit. Všechny byty nad sebou by měly vyjít stejně.

    Vložil xkovi (bez ověření), 21. Srpen 2016 - 14:56

    Aha, takže žádné sofistikované měřící metody a technologie. Prostě vemu do ruky metr a lezu po kolenou a pak vypočtu metry čtvereční jako ve škole. Na to si ani nemusíme najímat profi firmu a výbor může zaměřit sám, že?

    Vložil X (bez ověření), 21. Srpen 2016 - 15:37

    Zkuste si sám změřit byt a uvidíte, co vyjde. V paneláku by to neměl být tak veliký problém. Může se ovšem stát, že plochy pokojů nejsou dokonalé obdélníky, ale spíš lichoběžníky.

    U nás máme do plochy jednotky započítán i sklep (kóje ale z pevných panelů, laťkové dveře). Rovněž se započítávají i plochy dveřních otvorů a samozřejmě plocha, kterou zabírá vana, vestavěná skříň, kuch. linka, apod.

    V prohlášení by měly být plochy jednotlivých místností, takže poznáte, kde případně soudruzi udělali chybu.

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".