Korekce nákladů na teplo
Konkrétní výpočet spotřebních jednotek jednotlivých místností je určen metodickými pokyny k vyhlášce 372/2001 Sb. vydaných ministerstvem pro místní rozvoj dne 19.12.2002 – převzato od byttherm.cz.
- Spotřební jednotka místnosti = odečet indikátoru topných nákladů x výkon topného tělesa x korekce polohy
Způsob stanovení korekce zohledňující tepelnou náročnost jednotlivých místností určuje počet ochlazovaných stěn, orientace ke světovým stranám, umístění místnosti v objektu atp. Vzhledem k tomu, že nevycházejí z výpočtu tepelných ztrát objektu (jednotlivých místností), ale pouze ze subjektivního hodnocení jsou označovány jako tzv. nepřímá metoda.
- Spotřební jednotka místnosti = odečet indikátoru topných nákladů x podlahová plocha místnosti
Tento způsob vychází z výpočtu tepelných ztrát objektu (jednotlivých místností) a je označován jako tzv. přímá metoda. Zohlednění je dáno tím, že místnosti s vyššími měrnými tepelnými ztrátami mají dle výpočtu instalován vyšší výkon otopných těles odpovídající tepelným ztrátám místnosti. Způsob výpočtu vychází i z matematického odvození při vyjádření korekcí dle měrných tepelných ztrát. Pro objekty, kde je ověřeno odpovídající osazení otopných těles např. výpočtem hydraulických poměrů pro instalaci termostatických ventilů, je přímá metoda výhodnější, neboť vychází z výpočtu tepelných ztrát zahrnujícího veškeré faktory ztrát místnosti.
Konkrétní výpočet spotřebních jednotek jednotlivých místností NENÍ určen metodickými pokyny k vyhlášce 372/2001 Sb.. Janko, kde jste takovou pitomost slyšela? Jakýsi metodický pokyn – to přece není celostátně platný právní předpis. Jde o povídání ministerského úředníka, které není pro nikoho závazné. Tím se můžete nebo nemusíte řídit.
Já bych velmi protestoval například proti tvrzení ouředníka, že korekce v případě č. 1 „… nevycházejí z výpočtu tepelných ztrát objektu (jednotlivých místností), ale pouze ze subjektivního hodnocení“.
Naopak platí, že jediný průkazný způsob určení korekcí je právě za použití výpočtu tepelných ztrát jednotlivých místností.
Metoda č. 2 je také nepřesná, protože výpočet výkonu radiátorů byl projektantem ÚT proveden na největší myslitelné tepelné ztráty (venkovní teplota –18 či –15 °C a maximální ochlazování větrem), kdežto skutečná průměrná teplota v topném období je zcela jiná. Viz http://vytapeni.tzb-info.cz/…ane-lokality.
lake
Poslední komentáře