Jedno družstvo, dvě SVJ?

Blázníte? Je na vlastníkovi, zda chce převést byt do vlastnictví, nebo ukončit členství v družstvu s vypořádáním podle stanov. A jak byste si představoval převedení bytu do vlastnictví někomu, kdo to nechce? Snad si nemyslíte, že převod katastr zapíše bez souhlasu vlastníka.

Převedení bytu není na vlastníkovi – žádný v tu chvíli není. Je to na rozhodnutí čl. schůze, které je závazné pro všechny členy. Podobně jako třeba rekonstrukce domu. Pokud s ní nebudu souhlasit, tak se nebude provádět? Samozřejmě je to vše o lidech jak si to rozhodnou. Jen spíš upozorňuji, že s tím „dvojím“ vlastnictvím jsou problémy. SVJ může a většinou má schválený úplně jiný model vyúčtování služeb než BD, musí se vést dvoje účetnictví, dva výbory, členské schůze, shromáždění vlastníků atd. Pokud v BD zůstanou třeba jen dva byty tak je to nemalá ekonomická zátěž.

Pokud jsem dobře pochopil dotaz pana Bruna,tak žádná valná hromada Družstva,která by měla rozhodovat o tom, zda si mohou družstevníci převést bytové jednotky do svého vlastnictví, se konat nebude.Pan Bruno se pouze táže,co nastane, když někteří družstevníci nepožádají družstvo o „naplnění převodu jednotky do svého vlastnictví“.O tom ,že na to mají právo, rozhodla valná hromada Družstva určitě již před léty a zřejmě na tom nehodlá nic měnit.Možná se ve svém úsudku mýlím,ale to nám může objasnit pouze pan Bruno. JaVa

Členská schůze rozhodne, že si všichni byt převést mohou, nikoli musí. Nelze na nikoho přepsat byt proti jeho vůli.

Pokud v BD zůstanou třeba jen 2 byty, tak zůstanou – je to již jejich věc – ponesou si holt ti 2 nájemci nemalé náklady na provoz BD.

A např. výměna výtahů se také nebude dělat proti něčí vůli? Myslím, že usnesení čl. schůze v souladu se stanovami je závazné pro všechny, ať se jedná o cokoliv.

To jste si vybral špatný příklad. Výtahy musí splňovať všechny současné podmínky bezpečného provozu. Samozřejmě, že se nebudu dělat ani měnit proti něčí vůli. Když nebudu požadavky bezpečného provozu splňovat, tak se odstaví, vůle nevůle. A budete chodit pěšky.

Jak byste si představoval převedení bytu do vlastnictví někomu, kdo to nechce? Snad si nemyslíte, že převod katastr zapíše bez souhlasu vlastníka.

Děkuji, ještě doplním otázku. Pouze v jedné budově družstva jsou prostory, které využívají nájemci obou budov (kočárkárna, kolárna). Pokud dojde k založení dvou SVJ, budou mít právo využívat tyto prostory i vlastníci bytů z druhé budovy? Dle mého názoru – pokud zůstanou členy družstva, pak mohou, jestliže nebudou členy družstva, tak toto právo nemají.

Členství v družstvu nemá s svj nic společného, takto to nemůžete podmíňovat. Zda budou užívat kočárkárnu a kolárnu v jedné budově vlastníci bytů v budově druhé závisí od prohlášení vlastníka, neboli od toho, jak byly domuy zkolaudované a jak se domluvíte. Pokud budou vlastníci z jednoho domu užívat jakési prostory z domu druhého, tak musíte mít jedno svj pro oba domy. A co třeba přípojka vody, teplo a tak pod. To má každý dům samostatně? O tom jste nic nenapsal.

Obě budovy jsou stavebně oddělené, každá má samostatnou přípojku vody, plynu a elektřiny, byly postaveny v různých dobách, zkolaudovány byly každá samostatně.

Ještě jste neodpověděl na dotaz, jak to máte ve vašem domě z rozvodem tepla.Jste připojeni na dálkový teplovod? Je kotelna(DPS)spo­lečná pro oba vchody,máte dvě kotelny (DPS), nebo si každá bytová jednotka topí sama?Děkuji. JaVa

V každém bytě je plynový kotel.

Děkuji.A dům stojí na parcele s jedním parcelním číslem, nebo se jedná o dvě samostatné parcely?JaVa

Jedná se o dvě parcely. Situace vznikla tak, že nejprve byl postaven dům se zmíněnými prostorami a bylo založeno družstvo. Až o 20 měsíců později byl postaven druhý dům bez kolárny a kočárkárny a byl nějakým způsobem přičleněn k původnímu družstvu, čímž vzniklo nájemcům druhého domu právo využívat prostory v prvním domě.

Děkuji za doplňující informace.Pokud to tedy shrneme,tak se jedná o dvě samostatné budovy, z nichž každá má své číslo popisné a v KN jsou zakresleny na samostatných parcelách.Tudíž, v případě rozdělení kteréhokoliv z těchto domů na jednotky(prohlášení vlastníka), ztrácejí družstevníci i nájemníci tohoto domu veškerá současná práva k využívání společných prostor v druhém bytovém domě.Pokud se budoucí vlastníci jednotek rozhodnou založit SVJ,tak vzniknou dvě právnické osoby SVJ.JaVa

Jaký je tedy důvod, že obyvatelé jednoho domu používali společné prostory v jiném domě?

Protože nájemci bytů v obou budovách jsou členy jednoho společného družstva, z toho titulu mohou využívat společné prostory v obou domech. A jestliže někteří založí v druhé budově SVJ a nebudou nadále členy družstva, tak dle mého názoru tohoto práva pozbydou.

Podle mýho může družstvo zřídit věcný břemeno užívání navázaný na vlastnictví jednotek v druhým domě. Ale bylo by pak dobrý rovnou předem vyřešit otázku peněz na opravy a údržbu těchhle prostor mezi dvěma právnickýma osobama.

Vy říkáte jinými slovy toto. Když já se v Brně stanu členem družstva, které vlastní dům taky v Plzni, tak já z Brna mohu používat společné prostory v domě družstva. Proč byste na to přistupovali, proč si chcete vyrábět problémy?

To vůbec neřešte, prohlášením vlastníka přestanou mít právo tyto prostory užívat, protože k nim nebudou mít žádný vlastnický vztah. Jedině, že byste jim tyto prostory pronajali, to bych ale nedělal. Vy jste takové to klasické družstvo, co všechy vlastníky po převodu bytů do vlastnictví vodí za nos a spravuje jim jejich majetek? Jak se k tomuto problému staví zmiňované družstvo?

Nikoho za nos nevodíme a cizí majetek nespravujeme, protože žádná SVJ u zatím nás neexistují, ta budou založena až za dva roky. Já jsem předseda družstva, bydlím v domě, kde jsou zmiňované prostory a nechtěl bych, až se u druhého domu založí SVJ, aby si jeho členové činili nějaké nároky na prostory v našem domě.

mají své společné prostory ? Nebo to bylo kdysi koncipováno tak , že sklepy , případně kočárkárna a kolárna budou pouze v jednom domě ? U nás to totiž tak máme. Je jeden blok , kde je 18 vchodů , ale dle listů vlastnictví jde o 4 domy. A někdo , kdo bydlí v domě 3 , má sklep v domě číslo 4. U nás máme tu výhodu , že všechny 4 domy mají jednu přípojku energií a vody a jsou stavebně propojené. Takže my půjdeme cestou jednoho velkého SVJ , kdy všechny čtyři domy sloučíme do jednoho.

V domě, který byl postaven dřív, než druhý, je kočárkárna a kolárna.Domy se ani nedotýkají, stojí kousek od sebe. Sklepy nemáme, u každého bytu je na chodbě komora. Nevím, jak to bylo původně myšleno, nebydlím zde od samého počátku. Jak jsem uvedl, dva domy stojí na dvou parcelách, každý má samostatný přívod elektřiny, vody a plynu.Každý byt má kotel. Z toho vyplývá, že budou muset být založena dvě SVJ, je to tedy jiná situace než u vás.

Nahlédněte ještě, zda v prohlášení vlastníka obou domů je nějaké ustanovení o tom, že konkrétní společné části domu mohou užívat vlastníci dvou domů.

Dle zatím dostupných informací,nebyl žádný z těchto domů rozdělen na jednotky,tudíž neexistuje prohlášení vlastníka. JaVa

ale to na jsem se ptal , už v diskusi padlo. Pokud lidem v tom druhém domě řeknete , že sorry , že od dnešního dne nebudou moci používat kočárkárnu a kolárnu ve vašem domě , umlátí Vás. Ten byt jim kdysi někdo prodal s tím , že budou moci používat společné prostory ve vedlejším domě a vy si nyní vymyslíte něco jiného. Dle mého názoru by bylo asi nejlepším řešením tyto společné jednotky vymezit jako nebytové prostory , nechat zapsat na katastru a koncipovat to tak , že spoluvlastníky těchto jednotek budou obyvatelé obou domů. Pak byste měli stanovit a uvést ve stanovách , jakou měrou se vlastníci z druhého domu budou díky svému spoluvlastnictví v domě č.1 se podílet na všech platbách