Jak se rozúčtuje příprava teplé vody?
V zákoně 67/2013 Sb je v § 6 odst. 4, že „základní složka je rozdělena podle poměru velikosti podlahové plochy bytu k celkové podlahové ploše bytů“.
Nevíte, jestli se myslí „reálná“ podlahová plocha uvedená v Prohlášení vlastníka a zanesená do katastru nemovitostí, a nebo se myslí tzv. upravená podlahová plocha ve smyslu § 2 písm. d) vyhlášky č. 269/2015 Sb. ?
Není mi to jasné a vyhláška vlastně rozúčtování ohřevu teplé vody podrobně neupravuje (řeší jen případ, když nejsou vodoměry), čili ohřev teplé vody se rozúčtovává přímo na základě zákona o sužbách.
Definice najdete v prováděcí vyhlášce k uvedenému zákonu. Přikládám vykopírovanou pasáž:
Vyhláška č. 269/2015 Sb.
Vyhláška o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí…
d) podlahovou plochou podlahová plocha místností bytu a nebytového prostoru kromě teras, balkónů a lodžií a vedlejších prostorů, které jsou umístěny mimo byt; do podlahové plochy se započítává i plocha zastavěná kuchyňskou linkou, vestavěným nábytkem, kamny nebo jiným topným tělesem; nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků,
f) podlahovou plochou nebytových prostorů pro účely poskytování teplé vody podlahová plocha vynásobená koeficienty stanovenými podle přílohy č. 1 části B k této vyhlášce,…
V poslední větě chybně uvádíte, že „vyhláška vlastně rozúčtování ohřevu teplé vody podrobně neupravuje (řeší jen případ, když nejsou vodoměry)“. Rozúčtování nákladů na poskytování teplé vody v zúčtovací jednotce upravuje § 4 (spotřební složka, odečty vodoměrů…) vyhlášky, případně § 5 (další zvláštní způsoby rozúčtování).
Hezká odpověď, ale na něco jiného. Ta věta, že se základní složka rozúčtuje podle plochy, v té vyhlášce není. Ta věta je v zákoně 67/2013, kde pojem plocha není definován, protože tam ten kus staré vyhlášky přesunuli bez ošetření důsledků. Jen na základě kontinuity a konzistence se lze DOMNÍVAT, že definici plochy pro účely toho jednoho paragrafu zákona lze vzít z vyhlášky.
P_V, domnívám se, že se mýlíte. Pokusím se vysvětlit, proč.
Hned v první větě svého příspěvku jsem uvedla: Definice najdete v prováděcí vyhlášce k uvedenému zákonu.
K čemu je dobrý prováděcí předpis, jaký má smysl, jaké je jeho určení atp. si můžete přečíst např. v legislativním helpdesku aplikace ODok, jehož provozovatelem je Úřad vlády ČR.
I zde se hned v první větě uvádí: „Prováděcí právní předpis je právní předpis vydaný na základě konkrétního zákonného zmocnění a určený k upřesnění obsahu právní normy obsažené v zákoně.“
Vy ve svém příspěvku upozorňujete, že: Ta věta, že se základní složka rozúčtuje podle plochy, v té vyhlášce není…
Já na to vaše upozornění dodávám, že tam není podle mého názoru právem, protože podle definice (viz link výše) je určením vyhlášky upřesnit obsah právní normy obsažené v zákoně, ne jej opisovat.
To by dávalo smysl v případě nějakého speciálního pojmu. Například „započitatelná podlahová plocha“, který se tam také vyskytuje. Ale „podlahová plocha“ je pojem zcela obecný a z jeho použití v zákoně bez dalších odkazů nevyplývá, že se má vzít zrovna z jednoho konkrétního prováděcího předpisu. Vždyť ten pojem je definován i v jiném příbuzném předpisu jako Nařízení vlády 366/2013 Sb, a také v prohlášení vlastníka. Navíc v té vyhlášce máte psáno, že definice pojmů jsou pouze pro účely té vyhlášky, zatímco v tom Nařízení vlády je řečeno, že definice platí obecně.
Stojím si za tím, že prostě vzali kus textu vyhlášky 372/2001, přesunuli ho mimo obor definice, a doufali, že jakousi intuicí se z několika možných výkladů použije ten, který měli na mysli. Nebo si toho vytržení z kontextu ani nevšimli. Zákon musí dávat smysl sám o sobě, prováděcí předpis ho může jen doplnit, ale ne teprv dodat samotný smysl. Úplně by stačilo do zákona dodat větu, že plocha bytu se pro účely tohoto paragrafu stanoví dle prováděcího předpisu.
Prováděcí právní předpis je právní předpis vydaný na základě konkrétního zákonného zmocnění a určený k upřesnění obsahu právní normy obsažené v zákoně. Po jeho vydání se stává součástí zákona.
Díky za spolupráci, kolego Hrubý, vylepšila jsem vám skóre. Ale všiml jste si, že veškerá naše snaha vyšla vniveč? :-D
Dřív to celé bylo ve vyhlášce 372/2001 a bylo jasno. Nyní se kus vyhlášky přesunul do zákona a plocha se stala spornou: vyhláška je prováděcím předpisem zákona, ale výslovný odkaz na ten pojem není.
Kvůli zachování kontinuity, i zachování konzistence s tím pravidlem ve vyhlášce ohledně absence vodoměrů, bych se klonil k tomu, dělat tu plochu jako ve vyhlášce. Nebo prostě tak jako jste to dělali doposud, pokud v tom někdo nebude rejt. Přeci nebudete autorizovaným inženýrem s kulatým razítkem úředně přeměřovat místnosti v bytech.
Nicméně to už máme 3 způsoby počítání plochy bytu: v prohlášení podle podle ZOVB (plocha místností + příslušenství pokud to tam chtěli mít), v prohlášení podle 366/2013 Sb (plocha zastavěná bytem, tj. i s příčkami), a podle vyhlášky na teplo (plocha místností bez příslušenství). Krása, co? :-)
Děkuji a moc jste mě nepotěšil.
Takže to vlastně není jasné, což je nejhorší, co může být. Zkusím se zeptat Techemu, který nám rozúčtovává, co si o tom myslí jejich právníci (jestli mi vůbec od nich někdo odpoví).
Rozdílná tvorba podlahové plochy bytu podle ZoVB a podle NOZ (resp. zák. 366/2013 Sb.) je nepříjemná, ale v mém případě to nevadí, náš dům byl rozdělen podle ZoVB a podlahová plocha je jednoznačně uvedena v Prohlášení vlastníka. Že je i možná špatně zmeřena je v daný moment podružné, v tom se nechci zatím nimrat. Dřív to změřili pásovým metrem, dnes máte inframetry s velkou mírou přesnosti, navíc to v 90. letech počítali dost nedbale, když ani ve všech bytech nebyli, spočetli vždy ve vchodě jen jeden byt a ostatní byty okopírovali (jsme 6vchodový panelák)
Nejasnost ale právě vzniká v tom, jestli pro výpočet spotřeby, resp. rozdělení nákladů na přípravu teplé vody, použít „podlahovou plochu“ podle Prohlášení vlastníka (což je větší plocha, v mém případě 56.8 metrů), nebo podle vyhlášky č. 269/2015 Sb. (což je menší plocha, v méme případě 53.5 metrů). A to už je problém, protože pak vznikají velké rozdíly ve výpočtech a já mám vlastně přidělené rozúčtováním vyšší náklady, než bych možná měl zaplatit.
Ono to asi bylo myšleno tak, že když je do podlahové plochy započten např. i soukromý sklep, tak do něj není TV dodávána, takže by se do té plochy pro rozúčtování TV počítat neměl. Způsob počítání plochy ve vyhlášce je převzat ze starší vyhlášky, vzniklé v době platnosti ZOVB, takže v obou případech se to počítalo stejnou metodou – sčítaly se plochy místností. Váš rozdíl tedy mohl vzniknout jen kvůli nějakému tomu příslušenství mimo byt, které bylo dle ZOVB také započteno, ale dle vyhlášky nemá být. Takže stačí odečíst to příslušenství, jehož plocha v tom prohlášení bude nejspíš taky uvedena. U nás se to tak udělalo.
Při přeměřování byste mohli narazit na to, že si někdo při rekonstrukci hejbnul s příčkami a zmenšil si plochu bytu o nějaký ždibec, čímž okrádá ostatní a měl by platit nějakou kompenzaci… Natož pak se babrat s objektivním stanovením započitatelné plochy pro vytápění pokaždé, když si někdo rekonstruuje byt a změní tak poměry vytápěných a nevytápěných stěn pro sousedy. Dumat nad tím, že když někdo vybourá dveře mezi místnostmi, jestli to pořád jsou dvě místnosti, nebo jedna větší… Radši nepřeměřovat a vystačit si s prohlášením. :-)
Poslední komentáře