GDPR a nahlížení do listin SVJ

Držme se prosím zadané otázky. Pro vysvětlení uvedu, že nejsem člen statutárního orgánu, ale přehlasovaný vlastník, který u soudu uspěl s žalobou o zrušení usnesení o schválení stanov z roku 2016. Svolavatel na tento týden svolal nové shromáždění s bodem programu opětovné schválení stanov, na kterém jsem navrhoval zařazení do stanov ustanovení o právu na informace. Zástupce svolavatele odmítal o mém návrhu dát hlasovat, nicméně schůze dopadla tak, že se mi podařilo přesvědčit ostatní vlastníky a na rozdíl od loňského roku tentokrát pro nabídnuté stanovy nezvedl ruku nikdo z přítomných (paradoxně ani svolavatel). Platí tedy stanovy z roku 2011. Dospěli jsme ke kompromisu, že se k otázce vrátíme na příštím shromáždění, pokusím se se svolavatelem dohodnout kompromisní řešení poskytování informací. Zástupce svolavatele předložil mnoho argumentů, proč vlastník nemá mít přístup k dokumentům SVJ, jeden z nich byla ochrana osobních údajů a bankovní tajemství. Pokusím se tento druh argumentace trochu rozmělnit jasnými pravidly uvedenými ve stanovách. Svolavatel ke všem otázkám přistupuje velmi formalisticky, co není ve stanovách, jakoby nebylo.

Pane lg, návrhy vašeho výboru nejsou a ani nemohou být motivovány ochranou osobních údajů nebo nějakých „bankovních“ (číslo účtu):

V případě zpřístupňování dokumentů spoluvlastníkům se nejedná o zpřístupnění údajů jinému subjektu, ke kterému je třeba souhlas, každý vlastník je totiž subjektem údajů i osobou, která v rámci plnění povinností stanovených zákonem přichází do styku s osobními údaji a je povinna zachovávat mlčenlivost.

Najděte dostatečnou podporu mezi ostatními spoluvlastníky a schvalte si takové pravidlo pro nahlížení do dokumentů, které nebude zjevně diskriminační a umožní bezproblémové „nahlížení“ např. i těm, kteří v domě nebydlí – prostřednictvím zabezpečených webových stránek.

I když se vám příklad s 5 kamarády nelíbil, a zjevně i jiným „mínusovačům“, je to stejný případ, jako se spoluvlastníky v SVJ.

1. platí li pravidla pro „vlasníka“, platí i pro statutární orgán?
2. (1) „Vlastník nesmí tyto údaje dále předat nebo zpřístupnit“ (2) „Vlastník má právo přizvat … nestrannou třetí osobu, která bude nahlížet s ním… “
   nevím jak Vám, ale mně to nejde dohromady. Komu vlastník ty „údaje“ nesmí zpřístupnit? Připustíte, že třetí osobou může být i můj kámoš, nynějším povoláním „pobuda a příležitosný zloděj“ (původně 3 semestry na právech) nebo požadujete aby Vám či komu ve Vašem banánistánu, prokazoval svoje vzdělání nebo erudici?
3. znamená mlčenlivost zmocněnce i mlčení vůči zmocniteli? K čemu je informace, které zmocněnec získá, pokud již informace nesmí opustit jeho ústa?

Navrhujete prostě krávoviny: stačí se mrkenzí na zákon o službách a §8. nejen pomocí něj, z Vás vytáhnu veškerou dokumetaci a i tu, o které ani nevíte, že existuje (netvrdím, že to půjde „jako po másle“, ale půjde to. Musíte prostě získat respekt).

A třeba by jste chtěl uvést ty arumenty zastupce „tajičů“. Jaký to jsou. To by mně docela zajímalo jak jsou sofistikovaný (nebo jako jsou blbý). Resp. jak mají sloužit k zakrývání malé „domácí“ rozkrádačky.

Zkuste si raději vydefinovat, co znamená „nahlížení“…

„…ochrana osobních údajů a bankovní tajemství…“

1. osobní údaje použité pro ochranu oprávněných zájmů, může shrabovat pod sebe kdokoli – viz. ZoU (101/2000)
2. osobní údaje v rámci SVJ už i UOOU napsal, že nelze tajit pokud potřebujete získat přehled kdo a jak se ve společenství podílí na nákladech na správu domu a zda si své povinnosti plní ŘÁDNĚ
3. provozuje snad parta ve výboru nějaké „bankovní operace“, že tu machruje/te bankovním tajemstvím? Co pojem „bankovní tajemství“ pro Vaši tlupu tajičů znamená: klacek na spoluvlastníky, kteří chtějí kontrolu nad tím kdo je chce okrást? nebo zadlužit na staletí dopředu? nebo prodat (do područí správních dobytků)?

Zdravím, argument bankovním tajemstvím bych asi tolik nepodceňoval, kdysi jsem se soudil s dlužníkem, předmětem sporu bylo zaplacení dluhu, nicméně dlužník tvrdil, že on není objednatelem, ale někdo se za něj vydával. Musel jsem tedy prokazovat, že objednatelem byl on. Pochopitelně nedokážete, kdo seděl za počítačem, ale pomohl mi okruh nepřímých důkazů (dlužník o objednávce psal na svém FB profilu a v e-mailové komunikaci se mnou uvedl číslo bankovního účtu, ze kterého údajně zaplatil, abych jako mohl na svém výpise zkontrolovat, že platba přišla). Chtěl jsem, aby soud ztotožnil číslo účtu s žalovaným, protože žalovaný tvrdil, že to není jeho účet a že e-maily nepsal on, protože mu někdo hacknul e-mailovou schránku. Soudce řekl, že to udělá, ale že půjde o prolomení bankovního tajemství a odročil jednání, aby si žalovaný do příštího jednání svoji pozici rozmyslel. Na příštím jednání žalovaný sám potvrdil, že jde o jeho číslo účtu a soud nemusel kontaktovat banku.

Všimněte si dále, že i Fio při nahlížení do transparentních účtů skrývá čísla účtů, ze kterých platba přišla. Předpokládám, že vědí, proč to dělají.

Co se týče osobních údajů, jde vlastně rovněž o „rozumný“ argument, neboť zákon na ochranu osobních údajů říká, že shromažďovatel a zpracovatel musí přijmout opatření na jejich ochranu a zabránit jejich šíření (úniku).

Potřebuji se s těmito argumenty vypořádat, abych oslabil pozici předkladatele stanov, který tuto argumentaci využívá k oblbnutí vlastníků, kteří tomu nerozumí, ale svolavateli schůze a priori důvěřují. Moje pozice je slabší, pomohlo mi jen, že jsem uspěl u soudu, takže lidi začali o problému trochu přemýšlet. To však neznamená, že s protinávrhem o nahlížení uspěju.

„…argument bankovním tajemstvím …“

Není důvodné domnívát se u mne podceňování. Vlastník (vzhledem k hysterii okolo GDPR, která není důvodná, protože nebylo li by v minulosti UOOU pod vládou tupého, tlustého červa – Igora, nebylo by GDPR nijak zásadním „bleskem z nebe“) bude po obdržení osobních údajů případně se vyskytujících na různých dokumentech produkovaných SVJ nebo pod správou SVJ v pozici ZPRACOVATELE a to i se všemi povinnostmi. Vlastník s údaji naloží dle §5/2 zák. 101/2000.

A dále, pokud jde přímo o „BANKOVNÍ TAJEMSTVÍ“ tak to, jak si můžete ověřit, je definováno a popsáno v §37/2 zák. 21/1992 a jak se dále přesvědčíte v §1 je směrováno vůči institucím POSKYTUJÍCÍM úvěry a přijímajíc v této souvislosti i vklady. Takže Vaše obavy a „hledání šprochu“ u tlupy výborpvých chcípáků a jejich přisluhovačů JE LICHÁ.

Nevím jak pro Vás, ale pro mne to je dostatečný argument pro neustálé míchání hrušek a jabkama (příkladně úchylné „fondování“ v rámci SVJ – které si rozdmýchávají samy hloupé ofce tím, že strpí aby docházelo ke stírání či záměně významu pojmů platných v družstevním a vlastnickém bydlení)

Rozpitval jste moje vtěrné otázky ad-1,2,3 ve vztahu k svým návrhům → alespoň pro sebe?

Dobře, že neodmítáte arogantně moji argumentaci, protože případná domněnka, že bych byl nějak proti Vám, je absolutně lichá. Jen se domnívám, že je nutné si ujasnit CO je třeba chránit a PROČ to je třeba chránit a PŘED KÝM to „něco“ je třeba chránit a JAKÝM ZPŮSOBEM to je třeba chránit (příkladně mne, nyní trotl vedoucí moje SVJ „chrání“ před informacemi plynoucími z §8 ZoSL a taky údajně proto, že jde o „osobní informace“ – zřejmě abych je nevyzradil nepřátelům „lidu“ tzn. svému právnímu zástupci a osobě které veřím, že účetnictví ovládá – kteří mají přesně identifikovat, jak se krade a kdo krade). Vaše návrhy se mně samy o sobě zdají vnitřně rozporné a čím složitější pravidla vymyslíte, tím obtížněji se jich budete dovolávat.

Ve Vašem případě pracujete s hypotézou „osobní informace v našem SVJ jsou TABU (“TABU" ale nijak neupřesňujete) a konstrujete si výjimky kdo a jak se k ynformacím má dostat a za jakým účelem". Přitom by úplně postačilo držet se §5/2 ZoU. A pokud se domníváte, že ne → pak si odpovězte, v čem Vám uvedený § zákona nevyhovuje nebo nepostačuje…

Uvědomit si je nutno primárně, že ta Vaše „pravidla“ až dojde na lámání chleba nevyargumentujete proti „dobytku u žlabu“ a budete se jich muset dovolávat aktivně nebo pasivně u „státní moci“. Já raději volím pasivní odpor, protože unést „důkazní břemeno“ žalobce je velmi těžké zvlášť pokud je přidělený soudce také poněkud mimo (příkladně má za to, že vlasník je povinen ex-lege plnit nějaké „fondy oprav“).

Jaké ty „argumenty“ mají ti Vaši předkladatelé.. jste uvedl nebo ne?

Nečetl jsem GDPR a nevím, zda jde v úvodním příspěvku o citaci GDPR nebo o citaci stanov. Porovnávám s nahlížením a kopírováním ze soudního spisu. Tam jsem se k ničemu takovému při objednávce služby kopírování nezavázal.

Nedomnívám se, že za prolomení bankovního tajemství lze považovat pouhé zveřejnění čísla účtu v rámci společenství. Za bankovním tajemstvím se podle mého názoru skrývá komplexnost, to, co na účtu probíhá, tzn. např. pohyby odkud kam, v jaké výši, stavy. A k tomu má přístup jen banka, která účet spravuje. To značí, že když se dovíte, že Franta z účtu 48985413564/5684 uhradil společenství v květnu 2016 zálohy na služby ve výši 1 Kč, tak o žádné prolomení bankovního tajemství nejde. Takto rozumím i tomu, proč Fio skrývá na transparentním účtu čísla účtů, z nichž přicházejí platby – zprostředkovává nahlížení do dění na transparentním účtu veřejnosti, ale jen v oblasti peněžních hodnot, tímto je informace neúplná a nedochází k vyzrazení „dárců“, kteří jsou spjati s konkrétním číslem svého bankovního účtu a kteří svolení k „transparenci“ nedali, tzn. že veřejnost se nemá dovědět, že právě oni jsou těmito „dárci“. Situace u Franty z příkladu výše je jiná, protože všichni ve společenství vědí, že on má povinnost konkrétní stanovenou částku hradit. Nevím, jestli jsem to vysvětlila srozumitelně, ale i kdyby ano, považujte to jen za můj názor a příspěvek do diskuse.