Fatální omyly vyhlášky č. 269/2015 Sb.

Vložil Klokočník (bez ověření), 25. Březen 2018 - 16:43 ::

Výše uvedený nadpis se týká § 3, který stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na vytápění v těch ústředně vytápěných domech, které pro tyto účely používají měřidla (kalorimetry) nebo poměrové indikátory.

Používané technické pomůcky

Kalorimetry jsou z ekonomických i technických důvodů používány jen v moderních objektech, ve kterých je teplo přiváděno do bytových jednotek na jediném místě a do místností je rozváděno vodorovnými potrubími. Ve starší zástavbě, ve které jsou byty propojeny svislými potrubími, se používá některý z následujících poměrových indikátorů: senzory, které průběžně registrují teplotu vzduchu v bytových jednotkách (tzv. přímá denostupňová metoda); indikátory připevněné k odtokové trubce radiátorů (tzv. nepřímá denostupňová metoda); indikátory připevněné do střední části radiátorů (dále radiátorová metoda).

K obsahu § 3

Paragraf obsahuje šest ustanovení. Čtyři z nich se vztahují ke specifickým problémům rozúčtování. Nejdůležitější z nich stanoví, že v objektech, které k rozúčtování nepoužívají měřidla (kalorimetry) nebo poměrové indikátory, se náklady na vytápění rozdělují mezi spotřebitele poměrem podlahových ploch.

Pro účely rozúčtování mají zásadní význam dvě zbývající ustanovení. První z nich lakonicky konstatuje, že základní složka nákladů na vytápění činí v zúčtovací jednotce 30–50 % (předtím 40–50 %) a zbytek nákladů tvoří spotřební složku. Výši základní složky určí poskytovatel služeb. V paragrafu překvapivě nejsou uvedena pravidla pro rozdělování nákladů na obě složky; není to prý nutné, protože jsou obsažena v zákonu č. 104/2015 Sb.

Následující odstavec pak stanoví, že rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy (dále měrné náklady) nesmí u žádného spotřebitele poklesnout pod 80 % průměru zúčtovací jednotky a nesmí jej překročit o více než 200 % (předtím 140 %). Pokud dojde k překročení uvedených limitů, musí správa objektu původně vypočtené měrné náklady zvýšit či snížit na uvedené mezní hodnoty. Poté následuje neobyčejně podrobný popis toho, jak zlikvidovat přebytky nákladů, které tato operace způsobila.

Radiátorová metoda

Posledně uvedené ustanovení je neklamným svědectvím, že je vyhláška opět ušita na míru rozúčtovací metodě, která k rozdělování spotřební složky mezi spotřebitele používá náměry indikátorů připevněných přibližně do středu radiátorů, kde registrují povrchovou teplotu dvou sousedních článků nebo desky radiátoru. Pro účely rozúčtování jsou tyto náměry dále vztaženy ke jmenovitému výkonu příslušného radiátoru; v případě místností s více než 1 venkovní stěnou je pak tento součin ještě upraven polohovým koeficientem. Touto úpravou vzniká agregát, pro který se používá termín přepočtené náměry; v zájmu stručnosti jej dále označuji termínem náměry nebo dílky.

Hlavní slabinou radiátorové metody je to, že v řádně vytápěných bytech registrují indikátory veškeré dodané teplo, z něhož je však část vědomě nebo nevědomě odsávána jednotkami, které mají trvale nebo téměř trvale uzavřen přívod topné vody do radiátorů a spoléhají na tepelné zisky z prostupů tepla vnitřními konstrukcemi objektu a z nepřetržitého provozu stoupaček.

Díky tomu mezi srovnatelnými byty přesahují rozdíly v počtu naměřených dílků mnohdy 30ti násobek a stejná relace se logicky objeví i u nákladů na spotřební složku (=nákladů na provoz radiátorů). Po připočtení základní složky, rozdělované podle podlahové plochy, se sice rozpětí v měrných nákladech sníží, nicméně i poté někdy přesahuje 10ti násobek. V domě, který budu později analyzovat, je rozložena tato zjevná disparita posledně zmíněného ukazatele takto:

Měrné náklady v % průměru ≥30 – 80< ≥80 – 140< ≥140 – 271
Odvozené teploty cca °C ≥9 – 17< ≥17 – 27< ≥27 –49<
Podíl na podlahové ploše v % objektu 44,3 37,6 18,1
Podíl na spotřební složce v % objektu 17,9 % 42,2 39,9
Index nerovnosti   0,40 1,12 2,20

Prostřední skupina je vymezena teplotními body, při kterých mají termostatické ventily přívod topné vody do radiátorů automaticky obnovit (16 nebo 18 °C) nebo jej uzavřít (27 °C). Údaje ukazují, že se tato skupina podílí zhruba stejným procentem na nákladech na provoz radiátorů i na podlahové ploše objektu. Nabízí se tak vysvětlení, že se tepelné zisky a ztráty z prostupů tepla, vybuzené rozdíly mezi rozdíly ve stupni regulace radiátorů, v rámci skupiny víceméně ruší.

To neplatí pro oba zbývající sloupce. Skupina v levém sloupci zahrnuje spotřebitele s nulovými a velmi nízkými náměry; projevem toho je skutečnost, že se tato skupina podílí na podlahové ploše objektu 44 %, avšak na náklady spojené s provozem radiátorů přispívá (před korekcemi) pouze 18 %. V pravém sloupci jsou oba podíly v opačném gardu. Na jeden nadprůměrně vytápěný byt tak připadají tří sporadicky vytápěné; díky tomuto nepoměru jsou jejich tepelné ztráty z prostupů mimořádně vysoké, což eskaluje jejich měrné náklady do neskutečných hodnot.

Negativní vliv limitování měrných nákladů na věrohodnost rozúčtování

Některé státy EU se snaží tyto zjevné disparity zmírnit zvýšením podílu základní složky až na 70 %. Není to nikterak přehnané. Zaprvé, z této složky musí být uhrazeny náklady na provoz stoupaček; na rozdíl od radiátorů není spotřebiteli regulovatelný a díky tomu se tento zdroj v průměru podílí na vytápění domácností 20–30 %. Zadruhé, z této složky by se měly hradit náklady na nepřímé dodávky tepla do rozlehlých společných chodeb a schodišť. Zatřetí, náklady tepláren se skládají z proměnné a stálé složky. Pouze proměnná má přímý vztah k úrovni vytápění objektů. Stálá naproti tomu kryje náklady spojené s neustálou pohotovostí teplárenských kapacit a rozvodů pokrýt sezonní a denní špičky v odběru tepla. V Pražské teplárenské se tato druhá složka podílí na jejich celkových nákladech více než 40 %. Stálé náklady nemohou spotřebitelé svým chováním ovlivnit a měly by být proto financovány ze základní složky (stejně je tomu v případě TUV).

MMR naopak umožňuje správám objektu zvýšit podíl spotřební složky až na 70 %, což se manifestuje v již zmíněných vysokých rozdílech mezi spotřebiteli v nákladech na vytápění. Současně ovšem toto rozhodnutí devalvuje tím, že stanoví správcům povinnost zvýšit nebo snížit měrné náklady u těch spotřebitelů, u kterých překročí již zmíněné limity.

Jde o unikátní opatření, které se poprvé uplatnilo při přípravě návrhu vyhlášky č. 372/2001 Sb. Jeho autorem byla skupina odborníků, která prosazovala, aby byl omezen rozptyl nákladů na spotřební složku přepočtenou na 1 m² podlahové plochy intervalem ± 40 %. Toto nouzové opatření sice nebylo košer, nicméně jeho realizace by u naprosté většiny spotřebitelů zajistila poměrně přijatelnou rovnováhu mezi vyúčtovanými měrnými náklady a úrovní tepelného komfortu.

Nepozorností pracovníků MMR byl však v posledně zmíněné vyhlášce vztažen interval ± 40 % k celkovým měrným nákladům, což naprosto zmařilo původní záměr; připouštělo, že se v bytových jednotkách mohou teploty pohybovat mezi 13,5 a 27 0C, což je v rozporu s fyzikálními vlastnostmi šíření tepla. Tato chyba vyžadovala rychlou novelu, nicméně MMR se spokojilo s nenápadným upozorněním v metodickém pokynu, že spodní limit –40% by měl být použit jen výjimečně, například u dlouhodobě nepoužívaných bytů nebo nebytových prostor. Normálně by měl být spodní limit měrných nákladů nastaven shodně s teplotou, při které termostatické ventily automaticky obnovují přívod topné vody do radiátorů (16 nebo 18 0C = měrné náklady ve výši 75 nebo 88 % průměru zúčtovací jednotky).

Ve vyhlášce č. 269/2015 Sb. byl spodní limit měrných nákladů upraven na 80 % průměru zúčtovací jednotky, což odpovídá teplotám ve výši 17 °C (pod úrovní teplot, které se v zateplených objektech běžně vyskytují i na společných nevytápěných prostorách). Horní limit byl pak zvýšen ze 140 % na 200 % (37 °C).

Vliv limitování měrných nákladů na věrohodnost rozúčtování

Tuto problematiku bude demonstrovat na příkladu jednoho pražského věžáku. V nedávném zúčtovacím období náklady na vytápění zde slabě přesáhly 900 tis. Kč. Správa objektu navrhla a prosadila, aby v zájmu posílení zájmu spotřebitelů o úsporné vytápění byl podíl základní složky snížen z předchozích 50 % na 30 %. Realizace tohoto návrhu vyvolala dramatické změny ve skladbě nákladů, které v konečném důsledku vedly k naprosté ztrátě věrohodnosti rozúčtování. V posledním sloupci následující tabulky ukazuji, že by se tyto problémy mohly velmi zmírnit, pokud by správa objektu mohla následovat praxi některých států EU a zvýšila podíl této složky na 70 %.

Podíl základní složky na nákladech 30 % 50 % 70 %
Základní složka v tis. Kč 270 450 630
Spotřební složka v tis. Kč 630 450 270

V následujícím kroku rozúčtování byly náklady na základní složku vztaženy k podlahové ploše objektu (5086 m² ) a náklady na provoz radiátorů k úhrnu dílků (141 tis. jednotek) a touto cestou byly následně odvozeny jejich jednotkové ceny:

Kč/ 1 m² podlahové plochy 53,2 88,6 124,0
Kč/ 1 (přepočtený) dílek 4,5 3,2 1,9

Tyto jednotkové ceny byly poté vztaženy k podlahovým plochám a náměrům v jednotlivých bytových jednotkách a vypočteny jejich poměrné náklady na obě složky. Na tomto místě nemohu samozřejmě uvést výsledky ze všech 98 bytových jednotek. V následující tabulce uvádím výsledky rozúčtování v třípokojovém bytě, který ve své velikostní kategorii patří z hlediska měrných nákladů ke krajnosti (v důsledku zaokrouhlování nemusí vypočtené údaje nutně souhlasit):

Podíl základní složky na celkových nákladech 30 % 50 % 70 %
Náklady na základní složku (72 m2 ) v Kč 3 830 6 384 8 937
Náklady na spotřební složku (6119 dílků) v Kč 27 366 19 547 11 728
Náklady na vytápění celkem v Kč 31 196 25 931 20 655
Měrné náklady (průměr objektu = 100) 244.3 203,1 161,9
Horní limit měrných nákladů stanoven ve výši 200 200 200
Korigované náklady na vytápění v Kč 25 535 25 535 20 665

Dále je důležité si uvědomit, že pokud by stejně velký byt vykázal nulový počet dílků, pak by mu mohly být vyúčtovány (před korekcemi) jen výše uvedené náklady na základní složku. V případě 30 % varianty by tak zaplatil necelé 4 tis. Kč, tedy zhruba 8 krát méně než výše analyzovaný byt.

V další tabulce se pokusím ukázat vliv vyhláškou stanovených limitů na věrohodnost celkových výsledků rozúčtování. V levé části uvádím původně vypočtené hodnoty, v pravé pak ukazuji stejné výsledky po provedených korekcích:

Podíl základní složky v % 30 50 70 30 50 70
Měrné náklady (průměr=100)            
byt s nulovými náměry 30 50 70 80 80  
byt s nejvyššími náměry 271 222 173 200 200  
rozpětí (maximum/minimum) 9,0 4,4 2,5 1,8 1,8  
Podíl korigovaných bytů v % ¨          
spodní limit měrných nákladů (80 % průměru)       46 39
horní limit měrných nákladů (200 % růměru)       7 3

Údaje ukazují, že spodním limitem, který je přitom nastaven velmi liberálně (17°C), neprošlo v v případě 30% varianty 46 % bytových jednotek. Jejich měrné náklady musely být proto zvýšeny, v případě bytu s nulovými náměry o závratných 166 % (80/30). Po této operaci se z korigovaných bytů vytvořil shluk, v jehož rámci všechny jednotky vykazovaly měrné náklady ve výši 80 % průměru. Do jednoho pytle jsou tak často vhozeni spotřebitelé s velmi různými zvyklostmi ve vytápění domácnosti. To je v rozporu s neustále omílaným tvrzením, že nová vyhláška ještě více zainteresovává spotřebitele na úsporách energie.

Horní limit měrných nákladů zvýšila vyhláška ze 140 % (27 °C) na 200 % (37 °C), tedy o 40 %. Pokud by jej nechala na původní výši, pak by tímto limitem neprošlo 13 % jednotek.

Je naivní se domnívat, že se tyto korekce (cynik by řekl padělky) nedotknou zbytku souboru. Za těchto okolností nelze považovat výsledky daného rozúčtování za věrohodné a tudíž ani platné.

Těchto problémů je 70% varianta ušetřena. Její aplikace znamená, že byt s nulovými náměry uhradí měrné náklady ve výši 70 %. Na tento základ jsou pak zřetězeny měrné náklady ve všech ostatních jednotkách a jejich růst je vcelku rovnoměrný.

Vyhláška stanoví, že každý spotřebitel musí uhradit měrné náklady nejméně ve výši 80 %. Za těchto okolností se přímo vnucuje nápad stanovit podíl základní složky ve výši 80 %.

Předchozí ukazuje, že jednoduchá manipulace s podílem základní složky může snadno udělat z jednoho a téhož spotřebitele zlosyna nebo jeho oběť.

Návrh na povinné zveřejňování hlavních výsledků „radiátorových“ rozúčtování

Z uvedených informací je zřejmé, že rozúčtování nákladů na vytápění podle radiátorové metody nelze zpravidla považovat za věrohodné a tudíž ani platné. K tomuto poznání nemohou ovšem spotřebitelé dospět, protože mají k disposici jen vyúčtování nákladů s vlastní domácností. Z nich nemohou posoudit, do jaké míry jejich vyúčtování naplňuje zásadu, podle které by v dané zúčtovací jednotce měly hradit velikostně srovnatelné byty se srovnatelnými průměrnými ročními teplotami také srovnatelné náklady.

Proto jsem v roce 2014 předložil MMR návrh, aby ve vyhlášce nebo v metodickém pokynu zakotvilo povinnost správ domů zveřejňovat hlavní výsledky rozúčtování podle bytových jednotek. Z důvodů ochrany osobních dat není nutné v něm uvádět adresy bytových jednotek; cílem návrhu je poskytnout spotřebitelům možnost posoudit věrohodnost rozúčtování jako celku a ne rozpoutávat válku mezi konkrétními spotřebiteli.

Pro snadnější orientaci jsem dále navrhl, aby zmíněný přehled byl doplněn údaji o podílu bytových jednotek, ve kterých bylo nutné provést korekce (falšování) původně vypočtených nákladů. To však ještě nestačí k snadnému prosazení nápravy soudní cestou. Rozúčtování je totiž vždy v souladu s vyhláškou, přestože je evidentně zpackané. Proto jsem požádal MMR, aby samo stanovilo, při jakém rozsahu korekcí ztrácí předložené rozúčtování punc platnosti. Tyto návrhy pracovníci MMR pod různými záminkami odmítli.

Denostupňová metoda (přímá)

Považuji za správné uvést, že se podobné problémy v rozúčtováních realizovaných denostupňovou metodou nevyskytují. Jak jsem již uvedl, tato metoda pomocí senzorů (teploměrů) průběžné registruje teploty (0C) v bytových jednotkách. Při tomto řešení platí za tepelné zisky z prostupů tepla ten spotřebitel, který je skutečně využil k vytápění, nikoliv jejich nedobrovolný dárce. Ze stejného důvodu nejsou podstatné ani rozdíly mezi byty v tepelných ziscích ze stoupaček nebo rozdíly v poloze bytů v objektu. Navíc rozúčtování promítá ve finále do zjištěných průměrných teplot vliv venkovních teplot, což zvyšuje jeho vypovídací schopnosti. Metoda má ovšem také některá slabší místa. Kritici jí vyčítají zejména to, že k bytovým teplotám přispívá rovněž provoz různých domácích spotřebičů a metoda rovněž není zcela imunní vůči nadměrnému větrání jednotek.

Výsledky rozúčtování odpovídají zásadě, podle které spotřebitel hradí náklady na úroveň poskytované služby, za dosahovanou tepelnou pohodu. MPO dále oceňuje to, že si spotřebitelé mohou snadno zkontrolovat údaje o vyúčtovávaných teplotách porovnáním s vlastními měřeními pomocí běžných bytových teploměrů.

Před časem jsem měl možnost vyhodnotit výsledky z velmi reprezentativního vzorku denostupňových domů, ze kterého vyplynulo, že ve více než 90 % domácností se pohybují průměrné teploty mezi 20 a 25 °C; není žádný rozumný důvod se domnívat, že se v zateplených radiátorových domech chovají spotřebitelé výrazně jinak. Rozdíly v měrných nákladech pak nepřevyšují 50 %.

Na závěr

Příprava návrhu vyhlášky trvala neuvěřitelných pět let. Začínala studií, ze které bylo zřejmé, že její autoři nepochopili, že korekce (falšování) vypočtených nákladů jsou cestou do pekel. Opakovaně jsem na to upozornil vedoucí pracovnice ministerstva, které je asi rovnou přeposlaly příslušným referentům a ti je pod různými záminkami smetli ze stolu. A nepomohla ani stížnost, kterou jsem poslal oběma posledním premiérům. A tak definitivně balím fidlátka. Nicméně je mně líto vynaložené práce a to byl také hlavní důvod pro zveřejnění tohoto příspěvku.

  • EED

Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

Vložil Antonínová Alena (bez ověření), 25. Červen 2018 - 16:21

Dobrý den, jedinou cestou jak dosáhnout změny, je podepsání petice týkající se změny této vyhlášky dostatečným počtem lidí – a její předání MMR.

Vložil Klokočník (bez ověření), 29. Březen 2018 - 11:20

Před dvěma dny mne volal přítel, kterému se můj příspěvek na portále SVJ líbil. Litoval pouze, že jsem do něho neuvedl odkazy na literaturu, kterou jsem k rozboru použil. Měl pravdu. Nicméně o problematice rozúčtování jsem na portále zveřejnil několik příspěvků a tak jsem se rozhodl pro určitou inovaci a pokusil jsem se ukázat na souvislém příkladu neuralgické body rozdělování topných nákladů mezi spotřebitele. Obětoval jsem tím řadu důležitých informací, které se v posledním roce v tisku objevily. Jak jsem již v příspěvku uvedl, s problematikou rozúčtování topných nákladů definitivně končím a je mně líto tyto informace zahodit. Proto jsem se rozhodl je zveřejnit formou citací k vybraným problémům rozúčtování a to i za cenu duplicit.

S novou vyhláškou zřejmě nejsou spokojeny ani rozúčtovatelské fir­my

Dne 21.11.2017 us­pořádal ARTAV seminář, který mimo jiné projednával informaci „Praktické dopady nové rozúčtovací vyhlášky č. 269/2015 Sb.“ Jejím autorem byl Ing. Jiří Zerzáň (pracovník TECHEM) a má formu tézí (lze si jí stáhnout z internetu ARTAV.info). Mimo jiné také uvádí, že 50 % rozúčtovatelů považuje vyhlášku za zásadně vadnou – vyhláška by měla stanovovat zásady a nikoli postupy – 35 % rozúčtovatelů má dílčí výhrady. Autor dále uvádí, že 95 % rozúčtovatelů požaduje změnu vyhlášky – 75 % preferuje novelizaci – 20 % požaduje novou vyhlášku (stávající architekturu nelze novelizovat).

Vliv prostupů tepla vnitřními konstrukcemi objektu na výsledky rozúčtování

„Nelze se řídit jenom náměry na bytových měřičích tepla nebo na indikátorech vytápění na radiátorech. Skutečné množství tepla, které se spotřebuje na vytápění jednoho bytu, neumí nikdo žádným přístrojem změřit. Všechny měřiče mohou registrovat jen teplo předávané otopnými tělesy (radiátory). Dům se však vytápí převážně jako jeden celek a byty nejsou od sebe tepelně izolované. Teplo tak prostupuje přes všechny konstrukce v domě vždy tam, kde je trochu nižší teplota……….dosáhne-li rozdíl teplot 3 stupně, prostup tepla z okolních bytů je již tak velký, že plně nahradí vytápění radiátory a nedovolí další klesání teploty. Lze vypočítat, že na každý stupeň teploty vzduchu v bytě připadá asi 6% tepelné energie. Na rozdíl tří stupňů je tedy zapotřebí asi 20 % energie. Proto i byty, ve kterých se maximálně šetří a radiátory jsou skoro stále studené, spotřebují na svoje vytápění nejméně 80% energie, která se v domě spotřebovala na každý metr čtvereční podlahové plochy. A to i v případě, že měřiči nebo indikátory vytápění registrovaná spotřeba tepla bude podstatně nižší, případně i nulová. Proto nový předpis (vyhláška 269/2015 Sb.) požaduje, aby úhrada za vytápění nebyla nižší, než 20% pod průměrnou částkou na 1m2 vydanou za vytápění v účtovaném období.“ Autorem je RNDr. Jaromír Pohanka, výkonný sekretář ARTAV (sdružení rozúčtovatelských firem), kterého zcela určitě nelze považovat za podjatého. Pramen: On-line poradna ARTAV „INFO“

K poměru mezi základní a spotřební složkou

Ve stejném příspěvku autor upozorňuje, že „rozšíření možnosti volby podílu spotřební složky nákladů na 70 %, které nová vyhláška připouští, by nemělo vést vlastníky domu k neuváženému využívání této možnosti. Určitě dostanete v rozúčtování lepší výsledky, zachováte-li poměr 50:50 pro klasické otopné systémy, kde pro registraci spotřeby budete mít indikátory vytápění na otopných tělesech. Pro nové domy vybavené bytovými měřiči tepla plně vyhovuje poměr 40:60, tedy 60% spotřebních nákladů……….Vlastník domu by měl vědět, že po zateplení pláště domu se sníží celkové tepelné ztráty domu a sníží se celková spotřeba tepla, ale nesníží se absolutní hodnoty tepelných prostupů mezi byty. Jejich podíl na vytápění některých bytů tedy vzroste. To je jedním z důvodů pro nezvyšování spotřební složky nákladů.“

Autorem dalšího příspěvku je jeden z našich nejuznávanějších odborníků, mimo jiné dlouholetý vedoucí oddělení teplárenství SEI: „Normy ČSN 834 a 835 byly převzaty z Evropské unie, kde jsou užity v jiném prostředí než v ČR, např. v zemích se v souladu s těmito normami připouští základní složka nákladů rozúčtovaná podle podlahové plochy až 70 %.“ Bašus K.: Úhrada za teplo, Praha 2003, str. 186).

A ještě jednou ARTAV: „Obecně lze říci, že se rozúčtovací legislativa jednotlivých členských zemí odvíjí od požadavků stanovených Směrnicí o energetické náročnosti EU (tzv. EED) a zde principy sledování rozdílů v nákladech nejsou nijak zakotveny. Národní legislativy jsou v zásadě společné pouze v existenci dělení na základní a spotřební složku, v ostatních parametrech a procedurách se odlišují. Skutečností ale je, že v řadě národních předpisů se stanovuje značně vyšší podíl základní složky (60–70 %) a tím se do značné míry eliminují rozdíly v nákladech.“ Poradna ARTAV: Legislativa v jiných zemích EU (17.02.2017)

Vysoký podíl spotřební složky si vynucuje příliš vysoký rozsah korekcí (falšování) původně vypočtených nákladů

Autorem následujícího poznatků je jeden z vedoucích pracovníků TECHEM, která realizuje rozúčtování nákladů na vytápění pro velmi početnou klientelu domů s radiátorovou indikací: „Pro nejčastěji aplikovaný poměr základní a spotřební složky nákladů na vytápění 40:60 lze očekávat potřebu korekce ve více než polovině případů. Je to dáno především odlišným chováním jednotlivých obyvatel domů, jejich požadavky na úroveň vytápění, ale také – a to velmi často – parazitním chováním některých příjemců služeb.“ Zerzáň Jiří: Nová vyhláška o rozúčtování nákladů, SČMBD 1/2016.

MPO k hodnocení denostupňové versus radiátorové metody

Autorem následujícího hodnocení je elektroenergetický odbor MPO. Denostupňová metoda „zohledňuje fyzikální podstatu šíření tepla v reálných podmínkách budov, kdy při jeho použití problém neměřených prostupů tepla nebo nulových náměrů indikátorů na vytápění umístěných na radiátorech, a tedy i nutných korekcí maximálních rozdílů nákladů na vytápění, které používá vyhláška č. 372/2001 Sb., zcela odpadá. Navíc je spravedlivé a (jak ukazuje praxe) pro uživatele bytů a nebytových prostor také jednoduše pochopitelné a kontrolovatelné, aby úhrada za dodávku tepelné energie odpovídala míře užití této služby, tedy dodávky tepelné energie charakterizované příslušnou úrovní (hodnotou) vnitřní teploty vzduchu v daném prostoru, která souvisí s užíváním bytů a nebytových prostorů.“ MPO: Odpověď k mému sdělení, čj. 17587/2015.

Vložil Misme, 28. Březen 2018 - 17:44

Já bych si k té továrně klamavých informací dovolila poukázat v tuto chvíli na tomto místě zejména na to, že ani samotné měření, rozúčtování a vyúčtování není zadarmo. Před nějakou dobou proběhla téměř neviditelně sdělovacími prostředky zpráva, že mnohde to, co ušetří za teplo, promrhají právě za měření a s ním související vydání. Když k tomu připočtu návratnost investic do zateplení a výměny oken, mohu si akorát poplakat. Nemám nic proti zateplování, komfort bydlení je neporovnatelný, akorát si nejsem jistá, zda je zapotřebí v našem zeměpisném pásmu zateplovat jako na Sibiři. Teda aspoň u nás to podle ceny na tu Sibiř vypadá, neboť jsem před časem zkusila vypočíst návratnost této investice a zamáčkla slzu. Návratnost vyšla několik desítek let, možná se nepamatuji dobře, ale jde mi hlavou, že to snad mělo dosahovat k 50 letům. Když vezmu v potaz současný stav baráku a životnost použitých materiálů a výrobků při revitalizaci, tak generálka bude nutná dříve než za těch 50 let. Pokud vůbec bude za těch 50 let ještě na čem dělat generálku. Proto jsem ohledně měření tepla extrémně silně ;-) „rozpolcená“. Osobně si myslím, že spoléhat na „rozumné chování“ lidí obecně nelze, když blbce máme všude, viz. profláklá informace Cyrila Höschla, a proto že všichni ti odborníci, kteří na naší nevědomosti a nemohoucnosti věci měnit vydělávají, by měli mít v popisu práce přímou odpovědnost za to, že domy, v nichž měří, budou „seštelované“ tak, aby se v nich šetřilo automaticky. To by snad mohly zajistit ty ekvitermní křivky, jak o nich píše tep, zafixování (aretace) termostatických hlavic v bytech tak, aby byla zajištěna tepelná stabilita domu, osazení termostatickými hlavicemi společných prostor, sklepů (u nás se právě v těchto prostorách topí celou sezónu na plné kule a „mocní“ na má upozornění neslyší) atp. Pro případné kritiky mých názorů podotýkám, že nejsem v dané problematice odborník, jen za teplo platící občan.

Vložil Anonymouk (bez ověření), 28. Březen 2018 - 19:57

No když to zateplí někdo mladý, tak se mu to vrátí. Ale dnes už ty zimy nejsou jaké bývaly, takže se až tak moc netopí. A mně se to určitě vzhledem k věku nevrátí, to jsem si spočítal! Také jsem byl proti. Nikdo neřekl, jak ten barák bude v té skořápce po nějaké době vypadat, ono to aspoň nebude vidět. Když se psalo že životnost paneláků tak 80 let.

Vložil Knoflík Karel (bez ověření), 28. Březen 2018 - 18:56

„nejsem v dané problematice odborník, jen za teplo platící občan.“

Není jasné, jak odborníka v dané problematice najít. Několik z nich, široce publikujících, jsem oslovil, a všichni shodně dávají od praktických řešení ruce pryč.

Vložil tep (bez ověření), 27. Březen 2018 - 9:09

S autorem souhlasím, že tzv. korigování koeficienty je v podstatě falšování výsledků měření. Falšování začíná už u korekčních koeficientů na polohu, kde koeficient bývá nahrán do indikátoru spotřeby, takže pak poměrové měřidlo měří – doslova – od buku k buku. Uváděl jsem jinde příklad 3 bytů se stejným znevýhodněním co do polohy: Odběr tepla 1. bytu 1000 dílků, 2. byt 2000 dílků, 3. byt 3000 dílků. Při koeficientu 50% se 1. bytu odpustí 500 dílků, 2. bytu 1000 dílků a 3. bytu dokonce 1500 dílků! Jelikož jsou všechny 3 byty ve stejných podmínkách, spravedlivější by bylo, aby se každému bytu odpustilo stejné množství dílků. Nemůže jít o přímou úměru, jak je to v legislativě! Znevýhodnění polohou bytu není přímo úměrné spotřebě tepla v bytě! Fyzika zde dostává řádně na frak, stejně jako spravedlnost v rozúčtování nákladů na teplo.

Návrh, aby pevná složka nákladů na teplo byla 80%, aby se pokrylo neměřená vytápění pomocí stoupaček, není dobrý. Ještě více by zanikla motivace k úsporám tepla, už dnes podemletá opatřením, že musíte zaplatit v každém případě 80% průměru domu z nákladů na čtvereční metr vytápěné plochy. U radiátorové metody je v bytě změřeni přesně prakticky jen u bytů pod střechou, protože tyto byty v podstatě nemají stoupačky – ten kousek trubky k radiátoru se dá zanedbat a zisk neměřeného tepla je zde zanedbatelný.

Krajně nespravedlivá je nivelizace způsobená tím, že se šmahem počítá, že na vytopení bytu o 1 stupeň je zapotřebí 6% tepla. Vůbec to neplatí u bytů s plynovými sporáky, kde musí být nucené větrání, aby se obyvatelé neotravovali spalinami hoření! Sousedka – důchodkyně – si dala do kuchyně televizor a kuchyni používala místo obýváku, kde vypnula topení a pak se divila, že platí hodně za teplo, když „šetřila“. Vytopit kuchyni s nuceným větráním na 24 stupňů, k tomu je zapotřebí daleko více tepla než 6% na stupeň! Obdobně se divili jiní důchodci, kteří sice přebývali v obýváku, ale měli neustále otevřené dveře do kuchyně, přes kterou odvětrávali teplo z obýváku. U bytů s plynovými sporáky povinný limit 80% nákladů je krajně nespravedlivý a ničím neodůvodněný v bytech s plynovými sporáky! Navíc nesprávné odvětrávání tepla ventilačkami je běžným zlozvykem! Šel jsem v neděli na návštěvu a v jednom paneláku většina bytů v optimální poloze bytu měla otevřené ventilačky. Když jsem se vracel po dvou hodinách domů, stav byl nezměněný! Násobná spotřeba tepla v bytech s optimální polohou vůči některým bytům s nejhorší polohou bytu je těžko fyzikálně zdůvodnitelná, ale prakticky snadno dosažitelná neefektivním větráním!

A vůbec: Násobná spotřeba tepla v bytech s optimální polohou byla běžná i v našem domě po zateplení domu, kdy výkon radiátorů v bytech s optimální polohou je vysoce nadbytečný. Dokud jsme neobjednali vyhotovení nových ekvitermních křivek regulujících příkon tepla do domu v závislosti na venkovní teplotě, tak plýtvači platili jen 140% průměru domu u nákladů na teplo a zbytek se rozúčtoval nevinným. Po změnbě křivek v tu ránu nestačilo, aby byt v nejlepší poloze vyhřály pouze stoupačky, takže už se topí ve všech bytech a na druhé straně byt v nejlepší poloze nedosáhl větší spotřebu tepla nad 175 % průměru domu – s násobnými spotřebami v bytě byl konec. V domě došlo konečně k úsporám tepla, pouhým zateplením domu se uspořilo málo, když se s teplem nehospodařilo.

Autor příspěvku nic nepíše o poloze bytů s násobnou spotřebou tepla ve svém příkladu. Podle mých zkušeností to nebudou byty s nejhorší polohou, protože příkon tepla do domu by měl pokrývat i řádné vytápění bytů v nejhorší poloze, ale to se pak projeví obrovským přebytkem výkonu radiátorů v bytech s nejlepší polohou. Limit 200% u bytů s výbornou polohou je těžko zdůvodnitelný, když máme zkušenost, že po zregulování vytápění ho nelze překročit. Náklady na měření spotřeby tepla by měly být zaplaceny úsporami tepla, ale nějaké úspory tepla státní správu nezajímají. Bydlím v domě, který podle PENB je ve třídě D blízko hranice třídy E a přitom máme průměrnou potřebu tepla cca 0,25 GJ na čtvereční metr vytápěné plochy, což je slušné oproti minulosti, kdy jsme měly plýtvavé ekvitermní křivky.

Souhlasím s autorem příspěvku, že úroveň legislativy je žalostná, ale mám i vážné výhrady proti rozúčtovatelům tepla, že neinformují své zákazníky, že po zateplení by měli změnit regulaci příkonu tepla do domu, jinak výsledky rozúčtování nákladů na teplo budou krajně nespravedlivé, i když budou přesně podle žalostné metodiky MMR, která neví nic o specifických podmínkách v bytových domech s plynovými sporák, když to odjakživa ignoroval i ARTAVy. Navíc MMR dodnes nezareagovalo na dvousložkovou cenu tepla, kdy pevná složka u nás přesahuje 30% nákladů na teplo. Kde jsou pak třeba náklady na ohřev cirkulující teplé vody? Z definice pevná složka spotřeby nákladů má pokrýt ty náklady, které není koncový spotřebitel schopen ovlivnit. Nám se v domě podařilo ovlivnit i spotřebu tepla ve společných prostorách, kde jsme instalovali poměrové měřiče. Do té doby nikoho nezajímala spotřeba tepla ve velké sušárně, protože náklady na teplo v ní měly být v pevné složce nákladů, ale v podstatě se při nízké základní složce rozpočítávaly dle náměrů v bytech, když základní složka ceny tepla je blízko 35 % nákladů na teplo.

Nevážím si arogance moci MMR, které koncipovalo rozúčtování tepla bez možnosti reagovat na specifické podmínky v domech. Dodnes nereagovalo ani na dvousložkovou cenu tepla! Ani ARTAV nemohu odpustit, že neví nic o bytech s plynovými sporáky a s nuceným větráním v nich, ti mohli legislativu připomínkovat. Má v tomto státě zájem někdo na úsporách tepla? Uspoříte-li teplo, dodavatel vám zvýší pevnou složku ceny tepla a jste opět namydlení. Přitom u nás odebíráme teplo z kogenerace, ale na rozvod tepla není napojen žádný skleník, takže úspory tepla v domech končí v chladících věžích u elektrárny, protože dodavatel tepla nemá žádný zájem stanovit cenu tepla tak, aby bylo rentabilní skleníky vytápět, když si veškeré náklady + tučný zisk bez problémů zajistí na bytových domech ve městě. Fuj!´

Vložil AsiTak, 27. Březen 2018 - 17:43

Je rozdíl mezi službou dodávky studené vody a dodávky tepla pro vytápění. Odběratel služby vody oproti tepla má ty výhody, že odběr ze společného zdroje lze přesně usměrňovat, množství měřit a uchovat a použít výhradně pro vlastní potřebu. Tyto faktory umožní nadefinovat poměrně jednoduchou metodu rozdělení společného nákladu na odběratele. Stačí přesně měřit poměry odběrů a těmito naměřenými poměry společný náklad rozdělit. Obdobně je postupováno i při rozdělení nákladu tepla a to tak, že není-li k dispozici přesná hodnota pomocí koeficientů a součinitelů vytváříme maximální přiblížení k přesným hodnotám. Vznik přesných hodnot vytváříme i technickými opatřeními zamezující průnik tepla mezi jednotkami a mimo dům nebo snahou uchování homogenního tepelného prostředí pro dům. Je žádoucí šetřit s teplem ale pouze pokud to činí všichni a stejně (např. zateplením) ale není žádoucí nadměrné „šetření“ jednotlivce, který je pouze „šetřením“ do vlastní kapsy na úkor sousedních jednotek. Rozdělení nákladů začíná stanovením velikosti základní a spotřební složky. „Základní složka vyjadřuje určitý podíl nákladů, které jsou vynakládány bez ohledu na to, jak velká je spotřeba příjemce služeb, to znamená v jednotlivých bytech a nebytových prostorech. Základní složka tedy vyjadřuje tu část nákladů na vytápění, která není závislá na chování příjemce služeb.“ “Druhá část nákladů, kterou příjemci služeb mohou ovlivnit svým jednáním je vyjádřena spotřební složkou nákladů. Spotřební složka se proto rozděluje mezi příjemce služeb podle náměrů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí či výpočtů, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla s cílem zabránit znevýhodnění jejich uživatelů. Spotřební složka se rozděluje podle odečtů měřidel … s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledňují rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla, která je dána jejich polohou, velikostí atd… Hodnoty korekčních součinitelů nejsou stanoveny předpisem nebo normou a jsou závislé především na tepelně technických vlastnostech vytápěných budov a na režimu vytápění.” Je-li pro váš dům objektivní u tří jednotek odečíst konkrétní objem dílků (místo dělit dvěma) před rozpočítáním nákladů pak takové pravidlo vytvořte, schvalte a podle uvedených, můžete aplikovat. Je nesmysl očekávat, že takové pravidlo může obsahovat celostátní předpis. Předpis obsahuje kostru výpočtu rozdělení, které je třeba doladit na konkrétní domy definovanými konkrétními koeficienty. V českých podmínkách vidím problém umět se dohodnout na jednotných individuálních pravidlech rozpočítání. Enormně šetřící důchodci na nákladech tepla je individualistické jednání, které do kolektivního bydlení nepatří. Náklady vytápění domu by se měli sdílet poměrem využití části domu. To jednání deformuje rozdělovací algoritmus a nápravu lze docílit aplikací sankčního korekčního koeficientu. Byt 72m2 z předcházejícího příkladu při minimálním vykázání spotřeby uhradí za ZS 3 822 Kč ale právě korekce překročení dolního limitu navýší náklady o KS 6 366 Kč takže ve finálu uhradí celkem 10 188 Kč. Pro někoho je to „falšování a padělání“ pro jiného je to spravedlnost. Důležitý je, že každý může udělat podle sebe. Tisk Italic zdroj z metodického pokynu.

Vložil tep (bez ověření), 28. Březen 2018 - 8:27

Máme domovní předávací stanici, kde se studená pitná voda nahřívá na požadovanou teplotu a kde se doohřívá i cirkulující teplá voda. Známe, kolik tepla se použije na ohřev a doohřev cirkulující teplé vody, ale cena tepla je u nás dvousložková, přičemž pevná složka ceny tepla je cca 35% z celkových nákladů na teplo, ale platná legislativa stanovila, že pevná složka u teplé vody činí 30% a s tímto limitem se nedá nic dělat, takže se cca 5% z ceny tepla na ohřev teplé vody rozpočítává mezi odběratele teplá vody dle náměrů vodoměrů v bytech.

Korekční koeficienty na polohu bytu nepoužíváme, ale nadefinovali jsme tři skupiny bytů podle polohy bytu: byty pod střechou, byty nad společnými prostorami domu a byty v mezipatrech. Náklady na vytápění rozdělíme do tři díly podle vytápěných ploch ve třech skupinách. Základní složka je ve všech skupinách na čtvereční metr vytápěné plochy stejně velká, spotřební složka se rozdělí mezi byty dle náměrů v jednotlivých bytech.

Vložil Krupp, 28. Březen 2018 - 9:50

Kde jste proboha sebral těch 5%? Celý náklad na TV se dělí v poměru 30/70. Je úplně jedno, jak se tento náklad vypočte. Jirka

Vložil tep (bez ověření), 30. Březen 2018 - 9:51

Jirko, zopakujme si zde část diskutované vyhlášky, a to: § 4 Rozúčtování nákladů na poskytování teplé vody v zúčtovací jednotce (1) Základní složka nákladů na teplo spotřebované na poskytování teplé vody činí 30 % a spotřební složka 70 % nákladů. Základní složka nákladů na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody činí 0 % a spotřební složka 100 % nákladů. Vaše tvrzení, že „Celý náklad na TV se dělí v poměru 30/70“ platí jen v případě, že cena studené vody nahřáté na teplou vodu je nulová. Pokud máte vodu zadarmo, tak Vám gratuluji, ale pokud z ní platíte vodné + DPH, stočné + DPH, tak to máte stejné jako u nás. U vody je podle vyhlášky nulová sazba na pevnou složku nákladů – takže není úplně jedno, jak se pevná složka vypočte.

Vrátím se k našemu domu: Pevná složka u teplé vody se vypočítává jen z nákladů na teplo. Je-li pevná složka ceny tepla od dodavatele tepla asi 35% CELKOVÝCH NÁKLADŮ NA TEPLO, pak vlastní teplo je 65% z nákladů na teplo z celkových nákladů na teplo. Když pak vypočtu 30% z 65% dostanu 19,5% z celkových nákladů na teplo. Koncový odběratel topné vody u nás tedy nemůže ovlivnit 35%+19,5% z nákladů na ohřev a doohřev vody, dohromady je to 54,5%. Podle vyhlášky je pevná složka daná – 30%, takže 24,5% z celkových nákladů patřících dle definice pevné složky do pevné složky musíme rozpočítávat dle náměrů vodoměrů ve spotřební složce.

Můj závěr: Vyhláška je zpackaná a % v ní uvedená jsou nastřílená od boku. A to tu kdosi tvrdil, že vyhláška je kogentní – podle mne by měly být § v ní dispozitivní, aby bylo možné % přizpůsobovat místním podmínkám.

Vložil OooO (bez ověření), 28. Březen 2018 - 0:12

Vazeny pane,

v jednom SVJ, kde vlastnim byt a ridi jej jisty JUDr., tak vladne teplem jina firma, kterou ridi zase jiny JUDr.

Tito panove se chovaji k obycejnemu vlastnikovi jako vrchnost, neustale posloucham od sousedu duchodoveho veku, co ze si to dovoluji pozadovat kdyz oni nic podobneho jako ja nepozaduji a proc by mi melo svj neco posilat a ze je to muj problem ze v byte nebydlim atp – od pana predsedy zas, ze neni tam od toho, aby mi slouzil. Neboli neco jako servis (cesky sluzba) za tech cca 30.000 co bere vybor za ostatnich 13 BJ, tak to mily vlastniku – zapomen.

Ale k meritu veci, dal jsem reklamaci na vyuctovani tepla a pan JUDr. se mi ani neobtezoval odpovedet. Knkretne jsem pozadoval prave namery a polohove korekce abych si mohl overit, ze je vyuctovani korektni.

Odpovedi zrejme po porade dvou zminenych panu JUDr. proti me – ubohemu pouhemu jednomu vlastniku ve vysledku bylo, ze namery v mistnostech jsou tajne a prestoze jsou indikatory IRTN i muj majetek, nebot byly hrazeny i z mych penez, polohove korekce mistnosti ani namery jednotlivych radiatoru NESMIM ZNAT, protoze jde, pokud si pamatuji, o osobni udaje :-)

Tak, a ted poradte, jak s takovymi JUDr., kteri jsou v Cibulkovych seznamech StB, tedy maji trening minuleho rezimu ziskany zajiste na nejvyssich mistech, se ma clovek domluvit? Na tom, aby melo smysl setrit, tedy ten, kdo setri platil mene a kdo plytva vice? Ne nejde to. Nas pan predseda (rocnik okolo *194×) ma totiz jinou predstavu o solidarite. Novy rozuctovaci zakon se mu pranic nelibi.

Defakto jsem rezignoval a s takovou skvadrou premoudrelych xxxx nebudu marnit energii, byt jsem pronajal a najemnici at si maji (a ze maji) permanentne otevrena okna v zime, co na tom, vzdyt se zaplati ze spolecneho, takze mi tahle kuriozni situace uz muze byt lhostejna. Druhy JUDr. tezi z toho, ze ovecky chteji rozuctovavat teplo od jeho firmy Techprofi, ktera na tom vydelava. To rozuctovani ma podle me skoro nulovy smysl, tak jak to dela firma techprofi, tak nam to vychazi vsm skoro stejne (podle zakona, a s tim, ze nelze prezkoumat, jak dosli k vysledkum, s odkazem na „namery a korkce mistnosti = osobni udaje“)

Nema smysl to resit, kdyz 95%'obyvatel vsech Svj to je lhostejno, nerozumeji tomu zhola a hlavne, nechteji nic resit, menit a soucasn vysledky vyuctovani vyhovuji zda se vsem – neboli muzete libovolne plytvat a ono se to vsakne :-)

Jen jsem chtel podat nazor ze strany toho, kdo se o to zajimal, ale v SVJ je nasledne povazovan za cernou ovci, co si vymysli a pozaduje nesmysly, coz je vlastne skoro kazdy, kdo nejde s davem.

Ps: ne, kecam, udelal jsem maximum, najemcum jsemvyvesil instrukce k vetrani (90% lidi netusi, jak spravne v zime vetrat), protoze mi to presto nedalo, videt, jak maji stale v zime ovevrene ventilacky, ale je to stejne houby platne a proc se vlastne snazit? Ne, nema to smysl.

Pps: pan JUDr. nas predseda uvazuje na navrh zmeny dodavatele elektriny spolecnych prostor takhle: „ne, nebudeme nic menit, CEZ Prodej je silna a stabilni firma, nechame si tuhle.“

Co na tom, ze platime za spolecnou elektrinu rocne o 110% vic, u nejdrazsiho dodavatele v nejdrazsim tarifu a jeste v podnikatelske C sazbe (SVJ ma narok na levnejsi D sazbu!). Inu radny hospodar, kovany za socialismu, vse si necha radne odhlasovat, lidi mu odmavaji co si rekne, lidem je to jedno, jen aby byli brzi u vecere a TV…

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".