Družstvo nebo SVJ
Uvažujeme o zrušení družstva a založení SVJ. Chtěl bych se zeptat na praktické věci – je podle Vás lepší SVJ nebo družstvo? Přijde mi, že když budeme mít problémového vlastníka v SVJ, tak se ho nemáme jak zbavit..
Je velký rozdíl jestli byt vlastním nebo jsem v něm pouhým nájemníkem. Uvažujete jak se zbavit nájemníka? Ovšem nepočítáte, že by jste to mohl být Vy, že ano?
Pokud chcete „pouze“ bydlet, tak jednoznačně družstvo.
Pokud chcete s bytem nakládat (hypotéka, ubytovna v bytě atd.), tak je výhodnější SVJ.
Jsem předseda představenstva malého BD a předseda výboru středního SVJ, takže píšu z praxe.
Hezký den!
Pavel
Malé družstvo je ideální, je ale třeba, aby se družstevníci zajímali o dění v domě a hlídali finance, předseda mívá standardně podle stanov velkou pravomoc a pokud by „zapytlačil“, budou mít družstevníci velký problém.
Mimo to je ale podle mne menší družstvo opravdu ideální, především pro lidi, kteří chtějí pouze bydlet. Družstvo může například zarazit pronájmy, které pokud by obtěžovaly ostatní, vyloučit družstevníka, který hrubě porušuje stanovy (není to ale zase tak jednoduché), na shromáždění nemusí být 100 procentní účast, což je v svj v některých případech nezbytné a může být naprosto paralyzující) a další.
Dovedu si ale také představit velké „panelákové“ družstvo, které bude vystupovat vůči jednotlivým družstevníkům značně diktátorsky, pak bych zase osobně raději volil vlastnictví, které přináší větší autonomii z pozice vlastníka.
Nejhorší je pak nejspíš kombinace svj a družstva v jednom domě.
Pokud se rozhodujete mezi těmito dvěma alternativami, rozhodně a důrazně doporučuji ponechat si družstvo. Jakmile rozdělíte dům na jednotky a začnete převádět byty, ztratíte nad domem kontrolu. Vlastníci se začnou stěhovat, umírat, byty budou padat do dědictví a děti je budou prodávat nebo pronajímat a za 10 let budete mít z domu ubytovnu.
Co se týče názorů na existenci SVJ a součinnosti BD mluví za sebe ekonomika. Za platnosti nynějších zákonů uživatelské právo k bytu v BD je téměř na úrovni vlastnického práva. V BD uživatel bytu financuje správu a provoz domu/bytu jen jednomu subjektu, vlastnímu BD, které hospodaří na vlastní účet ve prospěch vlastního majetku, a tudíž lze očekávat hospodárné chování. V podmínkách SVJ vlastník za existence externího správce BD financuje správu duplicitně SVJ, které navíc neumí správu dělat a správu BD, které už umí spravovat, ale BD hospodaří se svěřeným finančním majetkem cizím a spravuje majetek cizí, tudíž lze očekávat nehospodárné chování někdy až kriminální. Neodborná kritika a ztotožnění kolektivního způsobu hospodaření BD s kolektivním hospodařením dle komunistické ideologie vedlo k diskretizaci družstev. Družstva jsou nahrazena velkým počtem SVJ, které jsou ve velkém počtu nefunkční, nehospodárné a diletantsky vedené.
Pokud část bytů v domě je ve vlastnictví BD a část ve vlastnictví konkrétních jiných vlastníků , jde o docela komplikovanou situaci.Je třeba vést účetnictví pro dva subjekty. Vrcholný orgán v domě je SVJ , členem SVJ i BD. Takže řízení takového domu , aby bylo košér by mělo vypadat tak , že před shromážděním SVJ by měla proběhnout schůze BD , kde by družstevníci dali mandát tomu člověku , který bude zastupovat a hájit zájmy družstevníků na shromáždění SVJ. A zase jiná bude situace , pokud podíl družstva na společných částech bude 80% – shromáždění SVJ bude již formalitou. Pokud bude podíl BD 30% , bude to trochu jiná situace.
Jinak tady je to spíše o tom, že správu takových subjektů vykonávají externí správci. A nehospodárné jednání a konání- zde je celkem lhostejné , zda jde o BD či SVJ. V obou případech může v krajním případu jak vlastník bytu tak i nájemce bytu o tento byt přijít, pokud se do statutárních orgánů dostanou diletanti. Jinak družstva nemají s komunistickým režimem vůbec nic společného. První se objevila někdy v domě , kdy byl V.I.Lenin ještě malým dítětem…
Není tomu zcela tak, jak AsiTak píše.
V BD s několika jednotkami a nebo i desítkami členů je adekvátní situace jako v SVJ s obdobně velkou „členskou základnou“. A i v takovém BD se lidé sešli náhodou, mnohdy nedobrovolně, mají své profese, koníčky a často malou ochotu vykonávat, nadto ve svém volném čase, i správu nemovitosti, v níž bydlí. Proto i BD využívají externích správců. Co je ale výhodou BD oproti SBD, je to, že v případě nespokojenosti se správcem se v BD mohou jeho členové zákonným způsobem „interně dohodnout“, že správce vymění a pak na trhu hledat takového správce, který jejich potřebám a nárokům vyhoví lépe.
Oproti tomu si SBD správu vykonává vlastními zaměstnanci, kteří ale ke správě přistupují jako k práci pro cizí, takže tam jako člen SBD už jste lapen jako v kleci. Není úniku. Leda do jiné struktury, tzn. stěhování s nejistým výsledkem.
Poslední komentáře