Dotaz na zákon o topení
Ahojte, chci se zeptat, jako vlastník bytu v OV, je zákon který určuje že měřidla v domě musí být jednoho druhu? Nebo určuje žekaždý má mít měřidlo které určí kolik jeho byt spotřeboval kolik tepla? Jde mi o to, že když jsem při rekonstrukci vybouchal podlahu, rád bych se svém malém bytě (30m2) uřízl radiátory a pořídil si podlahové topení. Technicky to možné je… tady jsem to už diskutoval na foru zapezpečení budov -tzb-info. cz
http://forum.tzb-info.cz/…ove-vytapeni
A jak vydíte i v diskuzi, tohle nám už pěkných 8let spolehlivě funguje. Pokud se oprostím od strachu někoho který teto technické stránce nerozumí, že je to něco co nikdo z domu nemá a já to nebudu měnit že bych tím mohl vytvořit nějaký technický problém, tak je v tom nějaký háček?? Technickou část nechám na lidech z technického fora a faktu že nám to už na firmě funguje, tak mi prosím nevymlouvejte že ne.
Moje představa je, že dílky které měřáky měří, se přepočtou na Gj a ty potom vyučtují majiteli bytu. Třeba letos jsem rekonstrukcí spálil pouze 1.2 a 1.4 dílku, takže cena byla 1.2+1.4*425=1105kč + povinných 50% za prostup tepla konstrukcí.
Kdežto s kalorimetrem, který měří teplotu na přívodu i na ovdovu, ten určí přesně kolik jsem odebral přímo v Gj, a já bych přeskočil krok přepočítávání dílků na Gj a zrovna bych počítal spotřebované Gj*425= moje cena.
Jelikož je podlahovka „jen radiátor v podlaze“ a měřič (kalorimetr) už dokonce naše SBD na jednom z domů ve městě používá a dokáže taky bezdrátově předat data sběrači dat, takže by chlapík nemusel ke mě domů, nevidím v tom problém.
Výhod podlahového topení je několik
- třeba menší náklady, protože pracuje s menší teplotou
- radiátory nezvazí a je to estetičtější
- teplo jde od nohou a rovnoměrně po místnosti
- použitím trubky od firmy FV-plast, PE-RT/AL/PE-RT, z polyethylenu
výrobce uvádí
životnost při 70°C 50let, při 50°C až 100Let … já budu mít teplotu 27°C
- když už dělám rekonstrukci, a vybourám podlahu, chtěl bych podlahu
která má
urověň, pochopte stojí mě 30–40tisíc :-) , pokud nebudu dělat podlahovku, tak jen
o 10tisíc míň.
Dobrý den,
dovolím si přispět s reálnou zkušeností s podlahovým topením v panelovém domě, které ovšem majitel vybudoval nelegálně.
Za prvé je to zásah do společných částí domu pokud máte radiátory a otopnou soustavu uvedené v prohlášení vlastníka, což samozřejmě musí schválit shromáždění potřebnou většinou.
Za druhé dojde k rozvážení otopné soustavy v celém domě a musí se znovu vyregulovat – každému to bude topit jinak, na to je potřeba vypracovat energetický projekt, obojí jsou náklady.
Za třetí SVJ by mělo požadovat projektovou dokumentaci od autorizované osoby a statický posudek, různé druhy materiálu zvýšené podlahy zatěžují různě statiku domu a obojí dodat k vyjádření stavebního úřadu k tomu, zda tato úprava podléhá nebo nepodléhá stavebnímu povolení.
Za čtvrté poměrové měření tech. absolutně nepřipadá v úvahu, už jen proto, že teplené ztráty vedení v podlaze a panelu jsou takto neměřitelné – vyhřívá se celý panel. Ani energetický posudek to nezmění viz Zákon o Rozúčtování tepla.
Za paté jedinou reálnou možností měření jsou kalorimetry na odbočce každého okruhu. Ty jsou nákladné, navíc se musí kalibrovat co čtyři nebo tři roky roky, což stojí skoro stejně jako nové. Pro SVJ je lépe, když budou umístěny ve společných prostorách a zabezpečené, tak aby byly přístupny běžné kontrole.
Za šesté změnu pravidel rozúčtování služeb by muselo schválit potřebnou většinou shromáždění.
To jen tak opravdu zhruba.
Přečtěte si prosím celý článek než tu začnu už po několikáté odpovídat na ty samé otázky.
1– radiátory jsem neuřezal, zkoumám možnosti
2– hydraulické problémy jsem tu už vysvětlil
3– podlahovku bude dělat topenář který na to dává záruku a spočítá si to
4– jak to chci udělat s rozučtováním a odpovídám o odstavec níž
5– kalorimetry instalovat nebudeme
6– o nutnosti schválení vím :-)
- Zásah do podlahy je zásah do společné části domu. Sám bez souhlasu ostatních nemůžete zasahovat do společných částí domu.
- Uříznout radiátory nemůžete.Je to zásah do celého topícího systému domu. Tím, že uříznete radiátory u sebe, můžete docílit toho, že v jiných bytech se topit nebude vůbec..Je to něco podobného,jako když z počítačového programu odstraníte jeden řádek , případně z ozubeného soukolí vyjmete jedno nepatrné kolečko..
- V domě musí být jednotný systém měřičů tepla.
- Máte vyhlášku , která říká , kde musí být instalován kalorimetr a kde stačí poměrový měřič..
Apropo..v životě by mne nenapadlo,že mezi námi žijí takoví idioti…
chjo přečtěte si celou diskuzi, hydraulické problémy budou malé, jelikož je pode mnou jen jedna sousedka, víc pater nemáme. Případné hydraulické problémy se „strhnutím vody“ by řešil termostatický ventil.
Co se týče fakturace, přemýšlím že to udělám přes průměrnou spotřebu, jelikož v podlahovce bude poloviční teplota než v radiátoru, tak bude uspornější. Navíc na půdu dám polystyren a zateplím se z vrchu, ze spodu budu mít kročejovou izolaci z vaty, takže budu nejlíp izolovaný (ted to zatím skoro nikdo v domě nemá). Navíc nebudu odebírat teplo ze spodní sousedky, která na tom tudíš vydělá (díky vatě v podlaze). Taky jsem zateplil akustickou vatou 8cm zed k sousedovi, takže na tom vydělá stejně sousedka zespodu. Címž dosáhnu uspor ve všech směrech, a když to dám na průměrnou spotřebu tak zbytek domu budu spíš dotovat.
Co se týče fakturace, přemýšlím že to udělám přes průměrnou spotřebu…
Vy budete platit to, co Vám vyfakturuje osoba odpovědná za správu domu dle platných zákonných norem.. Nikoliv , že vy si rozhodnete sám , co budete platit. Takto to vůbec nestojí..
na něco takového potřebujete rekolaudaci a souhlas všech – otopný systém je součástí společných částí domu
Měl bych malý dotaz z jiného soudku. Když jste „vybouchal“ podlahu tak jste měl souhlas ostatních vlastníků? Předpokládám, že vodorovné nosné konstrukce jsou společnou částí domu, takže jakýkoliv zásah do společných částí či jejich změna podlého souhlasu potřebného počtu ostatních vlastníků.
Já jsem na stavebním uřadě byl a tam mě řekli že je to brané jako udržba, takže nemám, navíc je byt v osobním vlastnictví.
- Případy kdy se zasahuje do nosných konstrukcí domu. (zboural jsem jen příčku, která není nosná)
- Stavby a stavební úpravy, kde nestačí ohlášení, například novostavby se zastavěnou plochou větší než 150 m². (mám jen 30m²)
- Případy které mají vliv na životní prostředí nebo sousedí s veřejným prostranstvím. (netýká se mě ani jedno)
- Pokud se mění účel používání stavby. (byt to byl přece i před tím)
1)Byt nemáte v osobním vlastnictví už proto, že osobní vlastnictví neexistuje.
2)Stavební úřad se může vyjadřovat pouze k veřejnoprávní stránce záležitosti.
3)Vedle veřejnoprávní roviny je ještě rovina soukromoprávní. Pokud zasahujete do společných částí domu, což velmi pravděpodobně podlaha je, tak musíte mít souhlas VŠECH spoluvlastníků, tj. členů SVJ.
4)Už tu padlo, že asi bude problém, jak vodu na vstupu teplou např. 60 stupňů změníte v podlahovém topení na vámi uváděných 27 stupňů, aby při odchodu z vašeho bytu zase měla 60 stupňů. Na to jste neodpověděl.
stavebního zákona a něco jiného jsou práva spoluvlastníka ke společnému majetku… Máte dokument s názvem prohlášení vlastníka…tam je uvedeno, co je součástí bytu a co je společná část domu. I ta nenosná příčka bývá společnou částí domu. A když je něco společnou částí domu , patří to všem vlastníkům v domě společně a nerozdílně. No a pokud chcete dělat na takové společné části úpravy , měl byste mít k tomu souhlas spoluvlastníků…
Je to něco podobného,jako kdybyste s dalšími deseti lidmi vlastnil například osobní auto a vy sám byste se rozhodl , že na tomto autě uděláte nějakou úpravu , aniž byste k tomu měl souhlas dalších spoluvlastníků.
Vy jste totál amatér…dejte si pozor ! Všechny škody , které v domě naděláte půjdou za Vámi…
Nejsa odborník, tak tápu, jak získáte vodu teplou 27 stupňů. Předpokládám, že v ostatních bytech je voda podstatně teplejší. Takže k vašemu bytu se přivede voda např. 60 stupňů, u vás bude 27 stupňů a za vašim bytem zase 60 stupňů? To mi hlava nebere. Pokud vaším bytem prochází svislý rozvod, který váš byt také vytápí, tak budete muset uhradit i toto dodané teplo. Ostatní byty jsou na IRTN?
„kolik jeho byt spotřeboval kolik tepla“
Jak si představujete, že byt spotřebovává teplo? To by bylo na Nobelovu cenu.
Měřáky musejí být hlavně stejného principu, aby jejich výsledky byly srovnatelné. Jestliže máte v domě na radiátorech indikátory a u Vás by byl kalorimetr, protože na podlahové topení se indikátor instalovat nedá, tak by ty náměry nešly použít pro rozúčtování. Každé měří v jiných jednotkách, ale hlavně každé měří něco jiného. Kalorimetr měří přesný odběr tepla, ale indikátor měří cosi co je ovlivněno i dalšími vlivy, které kalorimetr neměří. Přepočíst se to vzájemně opravdu nedá. Musel byste po dohodě se SVJ zaplatit přechod na kompatibilní způsob měření, např. denostupně nebo kalorimetry ve všech bytech.
Kalorimetry stačí v bytě, kde bude podlahové topení. Byt s podlahovým topením zaplatí GJ, které naměří jeho kalorimetry, které bude muset majitel bytu na své náklady nechávat cejchovat v zákonné lhůtě. Ostatní v domě zaplatí zbývající GJ použité na vytápění bytů s tím, že z těchto hodnot zaplatí byt s podlahovým topením ještě základní složku dle vytápěné podlahové plochy daného bytu, protože ta zahrnuje i teplo pro vytápění společných prostor v domě, prostupy tepla a i teplo ze stoupaček, které bude byt nadále odebírat.
Kalorimetry skutečně nestačí jen v některých jednotkách. Předně kalorimetr v jednotce není fakturačním měřidlem. Pokud mám kalorimetry ve všech jednotkách stále se nakonec i podle nové vyhlášky nakonec jedná o poměrové rozúčtování podle jejich náměrů (teď upozaďuji základní a spotřební složku, koeficienty apod.). Ono totiž cena za GJ pro ten dům není stejná, záleží jakou má smlouvu, ale mění třeba nám se mění každý měsíc. totiž v té fakturaci není jen dodané teplo ale i jiné pevné i nepevné složky, které se nakonec do té ceny za GJ promítají. Takže z náměru jednoho nefakturačního kalorimetru nezjistíte vůbec nic.
Pokud se mění cena za Gj každý měsíc, tak na konci roku vyjde průměrná cena za Gj a s tou se dá pracovat v rozúčtování nákladů na teplo. Nu a z náměru jednoho fakturačního kalorimetru se dají snad odečítat hodnoty – jinak by byl k ničenu. Já mám zásadu: než řeknu, že něco nejde, tak hledám, jak by to mělo či mohlo jít.
dle toho , co do vašeho domu dojde vám váš dodavatel tepla vystaví fakturu.. A tuto celkovou sumu rozpočítáte dle platné legislativy. Takže dle vytápěné podlahové plochy bytu , spotřeby atd.. Každopádně neplatí , že pokud na patě domu bude nějaká spotřeba , tak že tu samou spotřebu napočítáte,když odečtete všechny kalorimetry v bytech… I ty kamorimetry jsou v podstatě poměrové měřiče.. To máte stejné jako s vodou.. dle hlavního vodoměru na patě máte roční spotřebu 17 tisíc kubíků , ale když budete dělat odečty po bytech , nikdy 17 tisíc kubíků nesečtete..
Na patě domu máme kalorimetr, další kalorimetr bude měřit v bytě – oba měří se značnou přesností v porovnání s ostatními veličinami, které vstupují do rozúčtování: korekční koeficienty na polohu místností, dále pak s jakou přesností stanovujete základní složku rozúčtování tepla? Znáte roční spotřebu tepla na vytápění společných prostor? Jak reflektuje rozúčtování zvýhodnění bytů s tlustými stoupačkami? A jak se na roz´účtování podílejí nevinní, máte-li v domě plýtvače? Měření pomocí kalorimetrů mi přesností připomíná lékarnické váhy, zatím co koeficienty a stanovení základní složky odpovídá přesnosti mostní váhy. Je snadné říci, že něco „nejde“. Nejdou jen miminka, ta se musí nosit nebo vozit. Někdo ba se na vyřešení problému musel pořádně zamyslet a myšlení bolí. Jednodušší je říci, že to nejde a basta.
Pokud se má něco použít jako poměrové měřidlo, musí to ve všech měřicích místech dávat výstup ve stejných jednotkách. Nebo aspoň přepočitatelných jednotkách. A to kombinace kalorimetru a indikátoru není. Dílky na GJ nepřepočtete, nejde to, jelikož sám princip měření převádí teplo na dílky nelineárně.
Vy navrhujete, že místo přepočtů na GJ, se z celku něco odečte (to co se měřilo kalorimetry) a rozděluje se poměrově jen ten zbytek (měřený indikátory). Ale to už není poměrové rozdělení. Tím se postupně kumuluje odchylka měření do toho zbytku, místo aby se rozdělila ve stejném poměru jako náměry. I pokud byste měl kalorimetry zcela bezvadně přesné, použít se to nedá prostě proto, že odchylka vznikla už jen tím, že kdyby tam místo kalorimetru byl indikátor, vyšlo by to poměrově rozpočteno jinak. A na to „jinak“ jsou lidé hákliví, protože jde o jejich peníze. Dřív to šlo (jakoukoliv výpočetní metodu) řešit dohodou, pokud jim to nevadilo, dnes už ta možnost v zákoně není.
Odchylka ve zbytku bude sice v plusu, protože obsahuje mimo jiné teplo společných prostor a prostupy tepla, ale ze zbytku zaplatí základní složku i ten byt s kalorimetrem! V případě, že by se dostal celkově pod 80% nákladů, zaplatí 80%, ale kdyby se dostal nad 200%, tak zaplatí jen 200%. Sledujete to neustálé přesunování nákladů dle platné legislativy bez ohledu na náměry ať poměrové či z kalorimetru? Tak o co vám ještě jde? Co ještě chcete zpřesnit? Správně by se mu měl i redukovat náměr z kalorimetru s ohledem na polohu jeho bytu! Celé je to jako vyšité pro odborníky z EKIS, ale řešitelné to je, pokud se najde i dobrá vůle problémy řešit.
Ano, přesně tak ,říkám to furt… je to jako bych ten radiátor položil do podlahy, dal tam jiný měřič (který je podle mě mnohem přesnější a nejde ošidit), navíc nebudu zespodu odpodlahy odebírat tolik tepla a vydělá na tom ještě sousedka pode mnou – menší prostupností tepla konstrukcí.
Byt mám uprostřed bytovky, v 2.patře ze dvou, tudíš jen jedna sousedka
pode mnou, což řeší problém s tlakem, protoze se nemusí voda tlačit
vysoko do patra.
zde náčrt https://postimg.org/…e/fvn9pcgq9/
Byl jsem na uřadě a rekonstrukce se není v takovém rozsahu, aby to bylo nutné, v případě podlahovky je relativní jestli tím zasahuju do konstrukce bytu. Rekla, že to má posoudit projektant.
Pořád nechápu, vždyt baráku se učtuje teplo na Gj, to je jednotka za kterou platí každý v domě 425,– pak je všechno fakturačně dané, to jaké vlivy či způsoby přepočtu z dílků na radiátorech mají vliv na přepočet na Gj je přece jedno.
Vždyt všichni platíme za stejnoujednotku která je navíc o dost přesněji měřitelná než u všech ostatních. Chcete říct, že cena tepla by měla být jiná pro někoho kdo měří jiným způsobem? … ale přesto přesně.
Zkuste si to představit tak, že máte 10 bytů s kalorimery (GJ). To, co naměří dohromady, bude o něco nižší, než GJ, které vám budou vyfakturovány (nějaké ztráty tam budou). A teď jeden byt se změní a namontuje si měřáky na dílky. Pouze jeden byt. Jak teď zjistíte, kolik je spotřeba toho bytu v GJ?
Nemůžete vzít celkové GJ a od toho odečíst naměřené GJ a dát zbytek přiřadit tomu poslednímu bytu s měřákem na dílky. A to z toho důvodu, že v tom posledním dílu je jak spotřeba posledního bytu, tak veškeré ztráty. Takže pokud byste to udělal, potom by chudák zaplatil veškeré ztráty za všechny byty. Nemáte šanci zjistit, kolik ty jeho dílky jsou na GJ.
Tak ten jediný byt by na tom moc neprodělal, 50 % by byla pevná složka, tu by platily i byty s kalorimetry dle podlahové plochy a celkově by směl platit maximálně 200% průměru domu na čtvereční metr vytápěné plochy. Zbytek by zase doplatily byty s kalorimetry – zejména ty, které by měly méně než 80% průměru domu.
Poměrová měřidla nemohou být v jediném bytě – ten byt by se neměl s kým poměřovat. Příklad nedává smysl. Aby se šlo poměřovat, musí být instalovány nejméně ve 2 bytech!
Naopak, byt s měřákem spočítá dílky které změří shruba spotřebu, dejme tomu 2Gj. Ostatní by měli třeba po 1.5Gj. Když je cena 425/Gj, tak ten směřákem by platil 850,– a ostatní po 637Kč (je to blbost aby měli všichni stejně, ale to je ted jedno). Ale pokud celý dům spotřebuje tady cca 35Gj, 50%je fixně – 17,5Gj tak 1,5*9=13,5Gj + 2Gj=15,5Gj v tu chvíly by byly ztráty 2Gj.
Chcete říct že měřáky neumí přepočítat dílky na Gj? Podle čeho by to potom fakturovali a počítali? :-)
Vy to stále nechcete pochopit. Rozpočítávají se náklady, které měl dům s vytápěním. Dodavatelská cena za GJ se na byty neuplatňuje, i kdyby se GJ v bytech měřily. Co kdyby měl dům vlastní kotelnu na uhlí, tam ani žádné GJ na vstupu nejsou, protože uhlí se prodává na tuny.
My máme kotelnu na plyn v domě, a podle předsedy SBD na vstupu je i kalorimetr (který má sondu i na výstupu samozřejmě), tudíš se ví přesně kolik tento dům spotřebuje Gj, včetně ztrát.
Gigajouly platí SVJ. Dál se ale mezi byty rozúčtovávají náklady, ne gigajouly. Při použití indikátorů se náklady rozúčtují podle dílků a žádné GJ ani jednotková cena tepla v tom nefigurují.
tady jsem uploadnul rozučtování tepla za Gj
https://postimg.org/image/gnj4x8d2d
Zkuste si to nechat vysvětlit od vašeho rozúčtovatele tepla. Není to tak jednoduché, jak si myslíte. Správně Vám to vysvětlil P_V, ale asi to nechcete chápat. To co sdílíte jsou výstupy, nemáte zde vlastní výpočet. Nemůžete dávat do hromady přesný odběr tepla v jednom bytě a imaginární dílky v ostatních a z toho počítat cenu. To prostě nejde.
Není to o tom, že bych nechtěl :-) jen mě to nepřijde logické, prostě oni počítají dílky které počítají na Gj, já bych měl zrovna Gj.
Ale respektuju váš názor
Dílky na GJ se v rozúčtování určitě nepřepočítávají. Vždyť to ani nejde. V měření „tepla“ indikátorem jsou nelinearity, kterých se nezbavíte ani snahou o kalibraci.
No a pokud se někdo na GJ pokusí přepočíst, tak to není přepočet vycházející z dílků, ale z rozdělení celkové sumy. Takový ten zavádějící ukazatel, který se skutečnými GJ nemá nic společného a slouží jen jako námět k otázkám a nespokojenosti těch, kteří to nepochopili.
Poslední komentáře