Dluhy na správu domu by mohly přejít na kupce bytu, novela jde do výborů

a to nejsou dluhy ze záloh na cokoliv, ale jen z vyúčtování a příspěvků a vůbec to nejsou dluhy ze záloh na služby. Přechází tedy jen marginální částky a pro budoucí vymáhání dluhů v tom tím vzniká statutárům ještě větší hokej, protože z celkového dluhu budou muset vyřadit dluhy za správu a ty vymáhat po nabyvateli. Ovšem soudy nejnižších stupňů se v tom budou plácat také.

Informaci o této problematice tu uveřejnil pan Pavel 28. 9. 2016. Reagovala jsem hned a JUDr. Tejcovi napsala viz http://klaiex.webnode.cz/…echod-dluhu/?…. Nebylo to moc platné – asi vůbec. Nejspíše nás bylo málo, kdo upozorňovali na to, co novele chybí, aby byla prospěšná, ale i jasná.

Kdyby se tu k přechodu dluhů méně anonymně diskutovalo a více se naléhalo na ty, kdo mají možnost něco zlepšit, mohlo se leccos zlepšit. Je to velká škoda, protože tady tomu rozumí 10 x více lidí, než předkladatel Tejc a další, kteří se tím zabývají. A mnozí z vás, kritiků, se umí i daleko lépe k právním předpisům vyjadřovat. A to myslím vážně.

Jenže napsat něco a podepsat se pod to, je zřejmě velký problém. To je opravdu tak těžké upozornit na chyby v právních normách adresně a ne tu jen donekonečna kritizovat? Sice to zase schytám, že jsem nevydržela a ozvala, ale snad to nebude moc drsné.

N. Klainová

Paní Klainová,rád zde sdělím fakta,která mají vztah k § 1186/2 OZ ve věci převodu dluhů!Rovněž jsem napsal p.Tejcovi,když jsem mu taktéž poslal jeden příběh,který má právě spojitost s uvedeným paragrafem.P.Tejc do dnešní doby mlčí…A nejen on. Rovněž i prof.JUDr. K.Eliáš. Taktéž k témuž problému… Po osobním náhodném zjištění včerejšího dne na portálu IDnes.cz/ekonomika jsem našel info o projednávání uvedené problematiky v rámci Ústavního výboru.Když jsem si našel tisk 920/1, tak jsem se dočetl o zamítavém stanovisku vlády projednávaných změn OZ, týkajících se také § 1186/2 !! Pro mě je to zděšení na vsi…Prohlašuji na tomto místě, zaplať Pán Bůh,že vláda zamítla návrh změn k tomuto § 1186/2!!! Co vím, tak řada lidí i na zdejším portálu byla zděšena, co že se to připravuje v hlavách vyvolených…Kon­krétní mnou souhlasné stanovisko vlády je uvedené ve „Stanovisku vlády“ v 5.bodě!To,co je zde uvedeno, se doslova a do písmene týká mé rodiny! Lupiči ještě prostě nevymřeli a nikdo si nikde nepomůže, když Vám všichni zatajují fakta! Jinak řečeno, dle zákona s odkazem na tento § budete platit dluhy kde koho, aniž by bylo dovolání!A abych zde zbytečně můj konkrétní problém,který se v současné době řeší mj.soudní žalobou, podanou osobou, která by sama měla být když ne zavřená, tak hradit všechny jí spáchané úmyslné škody s vědomě porušováním zákona! Každý si může vyhledat na portálu PČR čl. č.920/1,kde se na3.straně dole dočte o oprávněném rozhodnutí. Je vidět, že ve vládě jsou ještě někteří rozumní lidé!!!

Pane Bartásku, dovolím si několik vět k vašemu příspěvku.

1. Pokud jde o poslance, kteréhokoliv, nemůžete to, že vám neodpověděl brát jako výraz nezájmu o váš případ. Nechci nikoho omlouvat, já sama považuji za neslušné alespoň krátce nezareagovat na příchozí zprávu, zejména pokud vím, že nebudu mít v dohledné době čas odpovědět vyčerpávajícím způsobem, ale tato forma neuctivého chování se stala legitimní. V době, kdy ministři se oslovují „vole“, to musíme přijmout jako fakt. To ale neznamená složit ruce do klína. Pokud chcete odpověď, musíte být neodbytný. To znamená urgovat. Za tím, že vám poslanec neodpověděl, se nemusí skrývat ignoranství, ale opomenutí. Mně odpověděl JUDr. Tejc nějak takto: „Dík. Projednáme to ve výboru.“ Vzhledem k tomu, že jsem ho titulovala „Vážený pane“, uvedla své kompletní nacionále, tak bych očekávala formálnější sdělení, tedy alespoň oslovení a podpis. Nu což.
2. Pokud jde o placení dluhů za kohokoliv, to je svízel. Jak se názorově vyvíjím, i já již došla k prozření, že zákony upravující oblast bydlení postrádají vlastnosti kvalitního díla. Z vašeho příspěvku jsem pochopila, že už procházíte soudním řízením. Pokud popíšete svůj případ podrobněji, určitě se nás zde najde několik, kteří se vám pokusíme pomoci.

Vážená-ý,k posl.Tejcovi jsem uvedl že mlčí,jako i prof.Eliáš. Toto je pouze konstatování! Navíc, když zjistím, že on je ten předkladatel úprav řady věcí v NOZ! Já jsem se mu svěřil na základě mého býv.kontaktu na něj v jiné věci,kde reagoval.A opětovně na něj tlačit nepovažuji za významné…Navíc,když má svých straostí dost a dost. Nic jsem si nenutil nadále nenutím, Jen k tomu dodám, že v současné době,kdy zasílám materiály řadě poslanců do PČR,tak k němu z mé strany nedojdou… Nemusím snad dále něco uvádět?…

Vidím to stejně. Největší sranda je, že už SVJ nebudou povinna vystavovat potvrzení, tak jak předpokládá současné znění § 1186. Prý je to kvůli administrativnímu ulehčení práce zahlcených správců. Podle školitelky z SČMBD zmizelo z novely potvrzení po lobbingu velkých SBD, resp. právě SČMBD, ještě se tím bezelstně chlubila.

Takže vlastník naseká statisícové dluhy, statutár je nemusí vymáhat, protože stačí čekat až byt někdo koupí, ale kupující se o dluzích nedozví, protože statutára nic a nikdo nedonutí vystavit potvrzení.

Statutár může legálně lhát, ústně sdělí, že prodávající nic nedluží a pak po pár měsících prostě zašle nabyvateli výzvu k zaplacení do 7 dnů…

Tak, jak jste to napsal, je zcela holá skutečnost!!! Osobně proti tomu bojuji! nebudu psát jak a kde, ale věřte, že jdu na věc otevřeně.Samozřejmě že ne,jako vidlák… Jak to vše dopadne,sdělím rád na zdejší portál!!!

Pokud by to bylo, jak říkáte, tak nový vlastník se zachová stejně jako předchozí vlastník, dluh platit nebude, výbor vymáhat nebude …

Pane Dvořák,jedno Vám jistím.Nový vlastník bude platit jak mourovatej! A víte proč? Protože se zadluženým vlastníkem, který má např.12 exekucí ve výši přes 1,2 ml Kč, nic nehne. Ani 10 výborů SVJ… Takže co zmůže výbor s takovým, nechci být sprostý…A je zcela jasné, že podobný případ si výbor již připustit nechce. I když,případ který nyní pomáhám řešit,je na zabití celého výboru, který nekoná dle zákonu a všem vlastníkům je to jedno, hlavně že to „někdo dělá!“…Potom se nestačí divit, že musí jistit ze svých prostředků navýšení mimořádných plateb, aby se SVJ nespadlo do insolvence… Až tak to u těchto borců a „znalců“,samaritánů vypadá!

Dávám Vám za pravdu. Když se někdo rozhodne neplatit, tak nastává ohromný problém. My se již několik let potýkáme s neplatiči v jedné nebytovce. (krátce historie:první dlouhodobý vlastník přestal po určité době platit-FO podnikatel- totiž dlužil kam se podíváte což je vidno na jeho insolvenci, prodal nebytovku dalšímu, jím nastrčenému a ten už neplatil od převodu vůbec, nyní je také v insolvenci, ten ovšem stačil prodat před insolvencí nebytovku dalšímu, ten zatím platí). Když jde do tuhého vyhlásí na sebe všichni tito vykukové insolvenci, pak ovšem, zadaří-li se v insolv.řízení, uvidíte z dluhů max. 30%. Insolvence se táhne. A nedejbože, když dlužník Vaši přihlášenou pohledávku neuzná. Pak nastává kolotoč, kdy musíte podat žalobu na určení (tzn. právník, soudní poplatek ten činí 5000Kč – pro info u dlužníka č. 2 bychom vymohli cca 4000Kč a dle našeho právníka soudní náklady cca 10–15tis.) a co tedy uděláte? I když pohledávku máte řádně přihlášenou, insolv.správce ji uznává, tak to odpískáte, protože náklady na právní služby jsou vyšší než vymožená částka. Smutné, ale je to realita. A z mého pohledu je největší problém v tom jak je vymáhání dluhů nastaveno v našem soudnictví. Táhne se neskutečně dlouho. Vymáháte dluh – po soudu požadujete vydat exekuční příkaz, stačí aby 1× v průběhu soud.řízení dlužník zaplatil a musíte celý návrh na vydání exekuč.příkazu předělávat a znovu podávat, dlužník se muže v tom okamžiku odvolat(to udělal ten náš) a řeší to soud vyšší instance – trvá to zhruba 1 rok. Mezitím na sebe vyhlásí insolvenci. A jste kde? Vydání exekuč. příkazu je k ničemu, urychleně přihlašujete pohledávku do insolv. řízení a může nastat to, co se stalo nám. Pro info- všechny naše dlužníky jsem včas vymáhali, soudy žádali o vydání exekuč.příkazů, vše včas přihlašovali do insolvence. Výsledek je že neuvidíme ani korunu. Vítejte v právním systému ČR.

Člověče,ani nevíte,jak jste mi perfektně nahrál tímto Vaším sdělením!!!A víte proč? Protože se v současné době koná přípravné soudní řízení v podání neoprávněné žaloby na nového nabyvatele BJ,a dále se konají či budou konat další právní řízení rovněž se zaměřením k §1186 OZ u dvou republikových institucí,kterým jsem připravil podstatný materiál k obhajobě návrhu na změnu zákonných opatření právě v zák.89/2012 Sb. K tomuto materiálu si dovolím přiložit i ten Váš případ. Když takovýchto případů zde bude uveřejněno do pondělního večera (1.5.)daleko víc, budu o to víc rád!! Návrhy p.Tejce jsou prostě trapné,což dala najevo i samotná vláda v jejím stanovisku. Právě se zaměřením k § 1186,kde na mém přiloženém příkladu plně dotvrzuji vládní rozhodnutí v této záležitosti !!!

Pane Dvořák,jedno Vám jistím.Nový vlastník bude platit jak mourovatej! A víte proč? Protože se zadluženým vlastníkem, který má např.12 exekucí ve výši přes 1,2 ml Kč, nic nehne. Ani 10 výborů SVJ… Takže co zmůže výbor s takovým, nechci být sprostý…A je zcela jasné, že podobný případ si výbor již připustit nechce. I když,případ který nyní pomáhám řešit,je na zabití celého výboru, který nekoná dle zákonu a všem vlastníkům je to jedno, hlavně že to „někdo dělá!“…Potom se nestačí divit, že musí jistit ze svých prostředků navýšení mimořádných plateb, aby se SVJ nespadlo do insolvence… Až tak to u těchto borců a „znalců“,samaritánů vypadá!

„To je opravdu tak těžké upozornit na chyby v právních normách adresně a ne tu jen donekonečna kritizovat?“

Asi jste nikdy nepsala (svému) poslanci. Já ano, odpověď či reakce nulová.

Paní Klainová, i já psala a píšu. Na ministerstva, v této problematice MMR, MPO, MS, JUDR. Tejcovi, na úřad vlády… Je nás asi málo, ale třeba jednou dojde na: tichá voda břehy mele. Vydržať. :-D Nenechat se otrávit!

UPOZORNĚNÍ: Na podkladě požadavků některých zdejších přispěvatelů si čtenáře mého příspěvku dovoluji upozornit, že za případné škody způsobené jeho chybnou interpretací nenesu žádnou odpovědnost.

Moc dobrá zpráva nejen pro hezký začátek víkendu. Děkuji. Kéž by totéž dělali i ostatní.

N. Klainová

Prosímvás, je tu někdo, kdo se vyzná v tom poslaneckém webu? http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw… vejrám na to, klikám, ale nejsem schopen nic najít. Chtěl bych si přečíst aktuální znění návrhu všech změn, které „leží ve výborech“.

TN.,

jedná se o ST 920, který je na

http://www.psp.cz/…historie.sqw?…

Stačí kliknout na číslici 920.

Negativní stanovisko vlády je ve ST 920/1.

Hezký den!

Pavel

K bodu 1: Dluhy budou nadále vytvářet FYZICKÉ osoby, ale zatíží tím BYTOVÉ jednotky. SVJ má možnost nastavit splátkový kalendář a pomoci bytovou jednotku postupně oddlužit a získat tak postupně dluženou částku. Obecně k dluhu za služby: Dluží-li někdo za služby, SVJ to hradí dodavatelům z dlouhodobých záloh na opravy a údržbu. Zadlužený majitel bytu bude tím pádem dlužit dlouhodobé zálohy na opravy – dluh za služby se vlastně transformuje na dluh za zálohy na opravy a taký zůstane viset na bytové jednotce v plné dlužné částce.

Čmuchale, ad 2) se týká případu, kdy jste spoluvlastník jednotky. Jde například o nebytové jednotky jako je garáž. Tu vlastní několik vlastníků a dnes mají problém při prodeji, protože prodej svého podílu musí nejprve nabídnout ostatním vlastníkům garáže. Je to asi jediná kladná věc na celém návrhu.

O schvalování stanov a prohlášení vlastníka raději ani nemluvím. Myslím, že vlastníci nechodí na shromáždění, protože stejně nemohou nic ovlivnit. A místo toho, aby stát udělal něco s tímto problémem, začne snižovat kvora. Navrhuji zrušit kvorum pro usnášeníschopnost shromáždění. Kdo přijde, ten přijde a každé shromáždění je usnášeníschopné bez dalšího. A nebo můžeme vlastníky nechat hlasovat jenom o členech výboru a stanovách. A vše ostatní můžeme nechat na výboru. Vlastníci akorát prudí a překáží v rozvoji domu, tak co?

Magda

„…tak co?…“

Podle mne se začíná kyvadlo vracet z druhé úvratě. První byla po revoluci, která namísto aby byla říjnová, byla sametová.

Bytový fond patřil tehdy státu a byl zanedbaný a někdy i na spadnutí. Musel se vymyslet způsob jak donutit nájemníky domy zrenovovat a jak je přesvědčit, že to je v „jejich zájmu“. Tak se jim nabulíkovalo, že panelákové-králíkárny jsou vlastně majetek (a že prachy do nich vložené, jsou „investice pro budoucnost“)

No a teď (druhá úvrať) když se většina minulých nájemníků stali duálně-koncepční „vlastníci“ (když se osobně či skrze SVJ megalomansky zadlužili většinou za „sladkosti“ → jako je zateplení boudy, která je v 50% své životnosti), je třeba vymyslet jak správu majetku a obchodování s ním ztížit natolik, aby se správa dala dělat pouze s velkým aparátem a znalostmi (a tedy za mastné peníze), které obyčejný, bývalý-nájemnický, opíčák nemůže zvládnout ani s nápomocí. Nájemníkům (označovaným dočasně (na 30–40 let) jako „vlastníci“) pak nezbude než svá SVJ združovat a zastřešovat: např na Mostecku: SBD-Krušnejch-Horců… na Ostravsku SBD-Hlušina …atd. …v jiných městech pak vládnou pohrobci OPBH – nyní „živořících“ v eser-óčkách, a čekají až budou moci levně skoupit byty které svou správou poškozují tak, aby je šlo získávat levně v dražbách.

Magdo zase matete,

pokud byste si přečetla DZ k uvedené novele, tak byste pochopila, že o žádnou změnu přechodu dluhů nejde, nýbrž o jen o upřesnění. Takže pokud jste na potrále několi let četla, že dluhy podle § 1186 přecházejí z převodce na nabyvatele, tak to platilo a platí dál. On to totiž už potvrdil i ÚS.

V rozsudku IV.ÚS 3108/15 ze dne 5. 1. 2016 ÚS zamítl ústavní stížnost stěžovatele, který agrumentoval tím, že z § 1186 NOZ nevyplývá převod dluhu ze zákona.

Ústavní soud v usnesení uvedl:

„Krajský soud nevykročil z ústavního rámce své rozhodovací činnosti, pokud na základě dostatečného skutkového i právního hodnocení věci dospěl k ústavně konformnímu závěru, podle kterého přešel podle § 1186 odst. 2 obč. zák. na stěžovatele jako nabyvatele nebytové jednotky i závazek z úvěru od banky čerpaného za účelem opravy budovy, resp. povinnost podílet se na jeho splácení formou příspěvků do fondu oprav.“

pletete si pojmy – nebo nerozumíte psanému textu – je tam napsáno, že přešel „závazek“ a ne dluh. Už se tu několikrát psalo že ten pověstný § je překlep, že SVJ měli vydávat potvrzení o závazcích a ty měli přecházet. tedy pokud má SVJ !!! dluh, tak podíl na tomto dluhu (závazek přispívat na jeho splácení) má přecházet na nového majitele – ne dluhy za údržbu nebo nedej bože za spotřebovanou vodu. !!!

Máte popletenou makovici, věříte kdejaké kravině.

Magda je demagog a u soudu prohraje. Jen si to neumí přiznat.

Magda možná prohraje. Možná vyhraje. Ale se svou nespokojeností se nespokojuje, ale snaží se ji aktivně řešit. A tím posunout „naší káru“ dál. Že to není na zdejší hroudě jednoduché, vědí i někteří soudci: 

„K tomu, abyste se domohli svých práv u soudu, potřebujete v Čechách a na Moravě zpravidla peníze na soudní poplatek, advokáta, doručovací adresu, schopnost identifikovat, v čem spočívá právní problém, znalost procedur a hodně času, síly a vytrvalosti.“
Kateřina Šimáčková, ústavní soudkyně

UPOZORNĚNÍ: Na podkladě požadavků některých zdejších přispěvatelů si čtenáře mého příspěvku dovoluji upozornit, že za případné škody způsobené jeho chybnou interpretací nenesu žádnou odpovědnost.

…a nějaký argument Anonymoussssssdddd máte?

Asi ne, co?

Magda

Pan Nový to již napsal. Netřeba opakovat.

a jste to vy kdo mate! Proč se tedy něco upřesňuje, když se to dávno ví? A v čem to upřesnění přesně je?

Usnesení ÚS, na které odkazujete a vytrháváte z kontextu odstavec má ještě jeden odstavec:

Úkolem Ústavního soudu je (výhradně) přezkoumávat, zda ze strany obecných soudů nedošlo k vykročení z ústavního rámce jejich činnosti. Žádné takové pochybení v daném případě neshledal. Přihlédl k tomu, že předmětem řízení byla bagatelní částka ve výši 6 610 Kč a proti rozsudku krajského soudu tak podle § 202 odst. 2 o. s. ř. nebylo přípustné ani odvolání (k vymezení obecných kritérií hodnocení zásahu do základních práv v případě bagatelních věcí srov. nález Ústavního soudu ze dne 29. 6. 2015, sp. zn. IV. ÚS 566/15, nebo usnesení ze dne 13. 8. 2013, sp. zn. III. ÚS 1367/13, a dále kritéria testu právní hranice bagatelnosti, jak byla specifikována v nálezu ze dne 10. 4. 2014 sp. zn. III. ÚS 3725/13, všechna rozhodnutí dostupná na http://nalus.usoud.cz).

ÚS se tím začne zabývat, až nepůjde o bagatelní částky. A pokud taková hovadina projde, tak věřte, že o bagatelní částky opravdu nepůjde.

Magda

Magdo,

výjádření ÚS, které jsem citoval, je naprosto jasné a potvrzuje přechod dluhů podle § 1186. Je to nezpochybnitelný fakt. Kdyby měl ÚS nějakou pochybnost o přechodu dluhů podle § 1186, tak by takové vyjádření neuvedl. Vámi citovaný odstavec na tom nic nemění. Nechápu, jak můžete zpochybňovat to, to co uvedl ÚS tak jednoznačně.

Nový, nevadí mi,že jste na toto usnesení upozornil. Horší ovšem je, jak se nám snažíte podsouvat jeho význam, který je v tomto případě nulový.

Vyjádření ÚS v tomto usnesení není jen zpochybnitelné, ale pro jiné nebagatelní spory irelevantní.

Magda

Takže nicku Nov, měl bych Vás chápat tak, že na ÚS sedí Bozi? Co vím, jsou to zase lidé, kteří řeší věci dle svých úsudků… Kde je psáno a dáno, že jejich úsudky jsou správné?!?

Bartásku,

judikaturu vytváří rozhodnutí soudů, přitom největší význam má samozřejmě rozsudky nejvyššího soudu ÚS. Takže, byl tu uveden rozsudek ÚS, který potvrdil rozsudek krajského soudu o přechodu dluhů podle § 1186, žádný jiný rozsudek opačného názoru nemáme.

Každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

NOZ přiznává výsledkům ustálené rozhodovací činnosti soudů určitou právní závaznost a posouvá tak české právo směrem k angloamerické právní kultuře, v níž hrají hlavní roli při posuzování právních případů právě závazná rozhodnutí soudů (tzv. precedenty).

Každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky. 

Pane Nový, osobně se domnívám, že má smysl se o „novou“ spravedlnost pokoušet znovu, protože málokterý případ je identický a konkrétní soudce nemusí mít identický náhled na věc se svým předchůdcem, jenž dříve rozhodl v podobné věci. Ostatně současný stav zákonů takovému chování silně napomáhá. Proto se v tom vámi uvedeném textu uvádí: „…právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.“

To, že systém opakovaně konfrontujeme s nějakou realitou a četnost těchto konfrontací pak nutně přispívají i ke kultivaci systému.

Kdybychom se k „právní ochraně“ stavěli striktně tak, jak se snažíte naznačit, viseli bychom ještě za nohu v pralese.

UPOZORNĚNÍ: Na podkladě požadavků některých zdejších přispěvatelů si čtenáře mého příspěvku dovoluji upozornit, že za případné škody způsobené jeho chybnou interpretací nenesu žádnou odpovědnost.

Misme,

pakliže se jedná o jednoduchou otázku, zda přecházejí dluhy podle § 1186 s převodce na nabyvatele, tak nevím o jakém jiném případu, který by se neshodoval v podstatných znacích to mluvíte a vyžadoval by „nové spravedlnosti“, jak jste uvedla.

Jak jsem uvedl, podle dosavadní judikatury vč. ÚS dluhy podle § 1186 NOZ přecházejí a znamená to, že ke změně by mohlo dojít změnou názoru ÚS. Jestliže tu někdo ale suveréně tvrdí, že dluhy podle § 1186 nepřecházejí, tak mate čtenáře, protože ignoruje dosavadní judikaturu. Pokud někdo něco takového tvrdí, tak by měl čtenáře upozornit, že se jedná o jeho názor, který je ovšem v rozporu s dosavadní judikaturou. Každý ať si pak sám vyhodnotí, jaké šance by měl v případě soudního sporu, a který názor bude považovat za relevantnější.

Samozřejmě nikdo nikomu nebrání, aby se pokoušel navzdory dosavadní judikatuře o „novou“ spravedlnost, pokud je přesvědčen o své pravdě.

„nevím o jakém jiném případu, který by se neshodoval v podstatných znacích to mluvíte“

Tak Vám trochu napovím. Jednalo by se (např.) o splátky úvěru, které měl hradit předchozí vlastník (převodce). O tom, zda tyto přecházejí na nového vlastníka, se nedočteme nic.

Mýlíte se,

dluhy při splácení úvěrů patří do dluhů souvisejících se správou domu, steně tak jako dluhy např. vzniklé neplacením příspěvků na správu. Už jsem to vysvětloval v příspěvku zde: http://www.portalsvj.cz/…de-do-vyboru#…

„steně tak jako dluhy např. vzniklé neplacením příspěvků na správu“

A ty přecházejí?

Samozřejmě, že přecházejí

Pane Nový, nebudu se s vámi přít, jen upozorním na skutečnost, že NOZ v § 1186 uvádí: „dluhy související se správou domu a pozemku“.

V usnesení ÚS ale čtu, že odmítl stížnost proto, že „Krajský soud nevykročil z ústavního rámce své rozhodovací činnosti, pokud na základě dostatečného skutkového i právního hodnocení věci dospěl k ústavně konformnímu závěru, podle kterého přešel podle § 1186 odst. 2 obč. zák. na stěžovatele jako nabyvatele nebytové jednotky i závazek z úvěru od banky čerpaného za účelem opravy budovy, resp. povinnost podílet se na jeho splácení formou příspěvků do fondu oprav.“

Nedomnívám se, že termíny „dluhy související se správou domu a pozemku“ a „závazek z úvěru od banky čerpaného za účelem opravy budovy“ jsou obsahově identické, tj. že lze pod oba tyto termíny zahrnout identickou škálu závazků, jež mohou vést ke vzniku dluhu. Proto mám na věc takový názor, jak jsem prezentovala dříve.

UPOZORNĚNÍ: Na podkladě požadavků některých zdejších přispěvatelů si čtenáře mého příspěvku dovoluji upozornit, že za případné škody způsobené jeho chybnou interpretací nenesu žádnou odpovědnost.

Pokud máte pochybnosti o tom, že dluhy ze splácení úvěru nepatří pod „dluhy související se správou domu a pozemku“ pak vám připomenu, že podle § 1208 g) 3. do působnosti shromáždění patří udělení předchozího souhlasu k uzavření smlouvy o úvěru společenstvím vlastníků včetně schválení výše a podmínek úvěru,

a podle NV č. 366/2013 § 14 (2) patří do „Některých dalších činností společenství vlastníků jednotek při správě domu a pozemku“ sjednání úvěru.

Asi jste kvapně četl, co jsem v Názoru 5 napsala, tedy vykopíruji zde:

Nedomnívám se, že termíny „dluhy související se správou domu a pozemku“ a „závazek z úvěru od banky čerpaného za účelem opravy budovy“ jsou obsahově identické, tj. že lze pod oba tyto termíny zahrnout identickou škálu závazků, jež mohou vést ke vzniku dluhu. Proto mám na věc takový názor, jak jsem prezentovala dří­ve.

Nezpochybňuji tedy to, zda dluhy ze splácení úvěru nepatří pod „dluhy související se správou domu a pozemku“, ale to, jak zde opakovaně argumentujete usnesením ÚS, jako nějakou mantrou obecně platnou k převodu dluhů a nerespektujete fakt, že dluhy mohou mít rozdílný původ, přičemž mantra se vyjadřuje pouze k jedinému.

UPOZORNĚNÍ: Na podkladě požadavků některých zdejších přispěvatelů si čtenáře mého příspěvku dovoluji upozornit, že za případné škody způsobené jeho chybnou interpretací nenesu žádnou odpovědnost.

Pochopit logiku vašeho příspěvku je nad mé schopnosti.

Nový, tak toto jsou už opravdu bláboly. Asi jste to nepostřehl, ale ÚS nevydává žádné rozsudky.

O závaznosti usnesení jsme zde již diskutovali.

https://www.epravo.cz/…u-96246.html

Ústavní soud mj. ve svém nálezu IV. ÚS 301/05 ze dne 13. 11. 2007 dovodil, že „precedenční síla kteréhokoliv nálezu je nesrovnatelná s precedenční silou kteréhokoliv usnesení“. K tomu dále uvedl, že zatímco každý nález je všeobecného (precedenčního) významu, mezi usneseními by mohly mít precedenční účinky maximálně jenom ty, které Ústavní soud usnesením svého pléna vybral pro publikaci ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu. Z toho Ústavní soud dovodil, že povinnost respektovat dřívější rozhodnutí Ústavního soudu se vztahuje primárně (a téměř výlučně) na nálezy.

Závaznost či obsah usnesení Ústavního soudu nelze přeceňovat

Z výše uvedeného vyplývá, že argumentovat právními názory Ústavního soudu obsaženými (často jakožto obiter dictum) v jeho odmítacích usneseních je dosti nepřípadné. Na to ostatně upozorňuje též sám Ústavní soud, když např. ve svém nálezu I. ÚS 643/06 ze dne 13. 9. 2007 výslovně uvedl, že odmítnutí ústavní stížnosti jako zjevně neopodstatněné neznamená potvrzení zákonnosti právního názoru obsaženého v rozhodnutí napadeném ústavní stížností. K tomu na vysvětlenou doplnil, že množina ústavně nesouladných rozhodnutí je řádově menší, než množina rozhodnutí nezákonných, když ne každá nezákonnost zakládá též protiústavnost, resp. porušení základních práv a svobod (tzn. že pojmy ústavně konformní a zákonný nelze ztotožnit).

V citovaném nálezu je dále uvedeno, že účelem řízení o ústavní stížnosti je ochrana základních práv či svobod, což se promítá i do povahy a obsahu odmítacích usnesení, která plní mj. funkci jistého procesního ventilu uvolňujícího rozhodovací kapacitu, a rozhodně nemůže poskytovat alibi pro orgány veřejné moci, které však kvazimeritorní (a často i nemeritorní) rozhodnutí soudů chránících základní práva, takto užívají – jako potvrzení svých právních názorů.

Magda

Budu doufat, že to ústavně-právní výbor neschválí. 

I já doufám. Jsem sice členkou BD a BD už to takto mají a jak tu problematiku sleduji, tak mi připadá, že se silně prosazují snahy obě formy bytového vlastnictví „zastřešit“ jednotnými pravidly. A převod dluhů jednoho občana na jiného občana jen proto, že se ocitne na určitém místě určeném k bydlení považuji za nesmyslný a protiústavní i v případě členů BD.

Dříve jsem zde na portále o tom vedla diskusi, ale nabyla jsem (z mínusů a ataků osobní povahy) dojmu, že to zdejší většině připadá takto OK. Že je to vlastně pro družstvo obrovská výhoda. No mně to nepřipadá jako obrovská výhoda ani pro družstvo (de facto se pod „rouškou zákona“ může krýt špatná práce „hospodářů“), a pro nabyvatele podílu už vůbec ne.

Dokud nejsem členem družstva, a tím se obvykle stanu až po zaplacení kupní ceny převodci, protože jinak už bych taky kupní cenu zaplatit nemusela a to si rozumný kupec pohlídá, tedy dokud nejsem členem družstva, tak se se mnou o dluhu nikdo není povinen bavit. Dejme tomu, že jsem aktivní a že si nechám převodcem potvrdit, že nic nedluží.

Když už členem družstva jsem, tak mi ale také nikdo informaci o dluhu nepodá, a to „s ohledem na zákon o ochraně osobních údajů“. Alespoň takto argumentují funkcionáři a zaměstnanci mého SBD. Jak s tím bojovat, když nepřijmou ani argumentaci ÚOOÚ? Žalobou? To znamená rozjet soudní mašinérii, která žere čas, prachy, nervy… Takže vyčkám.

Celá operace se pak smrskne v to, že jednoho dne mi, jako nabyvateli družstevního podílu, dojde faktura s vyčísleným dluhem, z níž konečně zjistím, kolik převodce dluží, tedy vlastně kolik převodce dlužil a kolik teď dlužím já – nabyvatel, a co mám za něj zaplatit. Dlužno dodat, že v okamžiku převodu družstevního podílu celková výše dluhu nemusí být družstvu známa, např. u služeb to je jasný případ. Takže co teď? Když nezaplatím, mám přece doklad o tom, že převodce nic nedluží, tak se pro družstvo nejspíše nic nemění – má jen změnu ve jméně dlužníka. Dejme tomu, že začne konečně vymáhat, případ se dostane k soudu…

Fakt by mne zajímalo, jaký ortel v tomto případě vynese soudce. Bude opravdu striktně postupovat podle § 736 odst. 2 ZOK? Nebo bude hodnotit i ty ostatní okolnosti případu? Tím mám na mysli např. to, že družstvo nepodalo žalobu již vůči tomu, kdo dluh „stvořil“, že neexistují nástroje pro vyčíslení výše dluhu před převodem, že nabyvatel se v situaci „nabývání družstevního podílu spojeného s nájmem bytu“ stává hříčkou osudu atp. Pokud ale soudce tyto okolnosti vážit bude, jaký má potom smysl ustanovení zákona o převodu dluhu?

Co jsem přehlédla? Co nevidím?

UPOZORNĚNÍ: Na podkladě požadavků některých zdejších přispěvatelů si čtenáře mého příspěvku dovoluji upozornit, že za případné škody způsobené jeho chybnou interpretací nenesu žádnou odpovědnost.

Jenom krátce.ÚOOÚ dle zák.100/2000 Sb. jasně deklaruje možnost podání informace o dlužníku(jmé­no,výše) všem VJ např. nashromáždění, vč. přítomným zástupcům (plná moc. Převod dluhu je zcela jasně uveden v §1888 OZ !!! Tato situace je v rozporu s §§ 1107 a 1186 !!! Je to paskvil tvůrců OZ!!! Tady se každý z advokátů a soudců řídí jen svým úsudkem. Zda-li vůbec, když berou na vědomí pokyny na prováděcích školeních ze strany NS…Je tu jedna navíc záležitost,se kterou se snad nikdo v tomto státě nesetkal. Jde právě o případ, o kterém jsem se zde již zmínil. Jde o úmyslné zatajení všech informací k dluhům jak ze strany vedení SVJ,tak ze strany dlužníků (manželů),kteří dluhy zatajili i RK, přes kterou získali finance a tím navíc, bez kontroly situace ze strany RK, uvedly v omyl zájemce o byt! Mj.,při osobním setkání s předs.SV, tento dluh zatloukl právě pro „jistotu“ návratu dluhu podáním žaloby zájemce o byt!!! Pochopil každý čtenář tuto zvrhlost a nezákonnost ?!?

Když váš příspěvek shrnu a „učešu“, je to takto:

Stanovisko ÚOOÚ: všichni členové daného subjektu, tj. v našem případě BD nebo SVJ (dále budu uvádět jen BD/SVJ) mají plné právo znát informace o dlužnících. Vně subjektu BD/SVJ se každý z členů BD/SVJ musí řídit zákonem o ochraně osobních údajů, tzn. vně subjektu, v tomto případě BD/SVJ, nelze, tj. je v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů, tuto informaci komukoliv sdělovat, protože takové sdělení je „nejen porušením povinností stanovených správci osobních údajů zákonem č. 101/2000 Sb., ale též porušením práva na soukromí garantovaného ústavním pořádkem České republiky, a to zejména práva přiznaného každému článkem 10 odst. 3 usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, tj. práva na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě, kdy takové zveřejnění může vést k poškození jména dotčených subjektů údajů, ačkoli lze v takové věci využít jiné zákonem stanovené prostředky nápravy. ( čj. 28/04/SŘ-OSR )“

Pak ale to, co jsem se dočetla níže: „…přeci nemůžete kupovat něco o čem si nic nezjistíte? Než zaplatíte převodci kupní cenu družstevního podílu, tak musíte buď Vy nebo realitka jednat s představenstvem družstva a nechat si potvrdit, že na bytě nic nevázne se všemi následnými důsledky v případě nepravdivého údaje.“ není ani jak zákonně provést a jakákoliv takto zjištěná informace je nevěrododná.

Opakovaně to zde na fóru píšu. A narážím. Stačí kouknout kousek níže. Přeji vám úspěch. Bude i mým.

Pokud mohu požádat, zúčastněte se, prosím, ankety „Ad absurdum“ na portálu lexperanto.cz.

UPOZORNĚNÍ: Na podkladě požadavků některých zdejších přispěvatelů si čtenáře mého příspěvku dovoluji upozornit, že za případné škody způsobené jeho chybnou interpretací nenesu žádnou odpovědnost.

My máme ve stanovách,že převod členského podílu je možný pouze v situaci,kdy veškeré dluhy jsou zaplaceny..Pokud toto pravidlo není splněno , družstvo podíl nepřevede..