Dlouhodobé zálohy

Vložil milís (bez ověření), 21. Červen 2021 - 6:17 ::

Nevyčerpané prostředy na správu domu se každoročně účetně převádí do tzv. dlouhodobých záloh. Kdy a na co je možné čerpat tyto peníze. Kdo o tom rozhoduje, stat. orgán nebo schromáždění, když ve stanovách o tom nic není. Je možné použít je na nákladnější havarijní opravu?

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil JaVa, 21. Červen 2021 - 12:15

    Dlouhodobé zálohy se vybírají po časově omezenou dobu na předem určený účel!

    Nejprve by jste měl konkrétně uvést, co se skrývá pod pojmem „nákladnější havarijní oprava“ a teprve pak se můžete ptát, jak a z čeho se bude hradit. Havárie je havárie, oprava je oprava a vylepšení/moder­nizace současného stavu je taky něco jiného. Přeji hezký den. JaVa

    Vložil Soudil (bez ověření), 21. Červen 2021 - 14:41

    „Dlouhodobé zálohy se vybírají po časově omezenou dobu na předem určený účel!“ (Vložil JaVa, 21. Červen 2021 – 12:15)

    Soudy mají odlišný názor.

    Vložil Jan77 (bez ověření), 21. Červen 2021 - 7:17

    Píšete, že se „převádí do dlouhodobých záloh“ : spíše bych řekl, že se tak rovnou vybírají. Pro odpověď to ale není zásadní – napsal jste, že jde o prostředky na správu domu a ta samozřejmě opravy (spol. částí domu) zahrnuje. Máte to i jasně v NOZ § 1189. K čemu jinému myslíte, že by prostředky byly určeny ?

    Vložil Justitianus, 21. Červen 2021 - 7:03

    Možná jste nepochopil, že přijatá záloha není cizím majetkem, který by vlastníci jednotek svěřovali SVJ k opatrování. Přijatá záloha se stává majetkem právnické osoby SVJ. Na co SVJ použije svůj vlastní majetek – o tom rozhodne SVJ.

    Pokud nemáte ve stanovách upraveno kdo v SVJ rozhoduje o čem, pak si přečtěte § 1208 zákona č. 89/2012 Sb. Tam najdete pravomoci shromáždění. O tom ostatním rozhoduje statutární orgán.


    Mimochodem, o zálohách jste to napsal nesprávně.

    Záloha je od samého počátku buď krátkodobá, nebo dlouhodobá. To je stanoveno už v okamžiku kdy SVJ předepsalo platbu zálohy, nejpozději pak při zavedení přijatých záloh do účetních knih.

    Žádné dodatečné machinace s účetním zatříděním přijatých záloh nejsou možné – jedině s výslovným souhlasem plátce zálohy.

    Jiná věc je, že při platbě záloh na neurčitý účel nastane promlčení nároku na vrácení či na vyúčtování v obecné promlčecí lhůtě, která je tříletá. Běh této lhůty se počíná dnem, který následuje po připsání platby na účet SVJ. Jestliže tedy přijatá záloha nebyla právnickou osobou SVJ ani použita, ani vrácena plátci, pak SVJ může po uplynutí tří let úspěšně uplatnit námitku promlčení a už nikdy přijatou zálohu nevrátí ani ji nevyúčtuje.

    A vzhledem k tomu, že přijatá záloha se stává majetkem příjemce zálohy, může SVJ tyto „uvolněné“ částky použít po třech letech jakkoliv uzná za vhodné. To je důsledek toho, že ovce s oblibou platí na neznámý a neurčitý účel.

    Justitianus

    O počátku promkčecí doby u závazků s neurčitou dobou splatnosti viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3037/2019, ze dne 28. 11. 2019. Psal jsem o tom zde: http://www.portalsvj.cz/…imi-platbami#….

    Vložil Soudil (bez ověření), 21. Červen 2021 - 8:12

    „ovce s oblibou platí na neznámý a neurčitý účel.“ (Vložil Justitianus, 21. Červen 2021 – 7:03)

    Soudy všech stupňů rozhodují, že je zde povinost vlastníka jednotky hradit na neznámý a neurčitý účel, protože tak rozhodlo shromáždění. Jak se chcete bránit ustálenému názoru soudů všech stupňů? Uveďte soudní rozhodnutí, kde vlastník s Vaší argumentací uspěl. Děkuji.

    „Záloha je od samého počátku buď krátkodobá, nebo dlouhodobá.“ (Vložil Justitianus, 21. Červen 2021 – 7:03)

    Soudy toto rozdělení ani vyúčtování záloh na správu domu nevyžadují ani nezkoumají. Uveďte soudní rozhodnutí, kde soud toto rozdělení záloh na správu domu a jejich vyúčtování zkoumal a vyžadoval. Děkuji.

    Vložil milis (bez ověření), 21. Červen 2021 - 7:05

    Je tu jedno ale. Konkrétní havrijní opravu a hlavně její uhrazení samozřejmě nelze naplánovat. Fakturu je potřeba uhradit nezávisle na tom, kdy zasedá shromáždění a o čem rozhoduje. Shromáždění si nic takového nevyhradilo, takže rozhoduje stat. orgán. Ny? Nebo se snad s havarijní opravou čeká, až rozhodne shromáždění?

    Vložil Justitianus, 21. Červen 2021 - 8:09

    Znáte vaše stanovy. Už jste si k tomu přečetl i § 1208. Takže víte kdo ve vašem SVJ rozhoduje o opravách.

    Zmínil jste „havarijní opravu“; to je ovšem speciální případ. Zkuste myslet hlavou: při úniku plynu nebo prasknutí vodovodního potrubí asi statutáři nebudou svolávat shromáždění, aby rozhodlo zda se může objednat plynař či instalatér.

    Na tuto situaci se vztahují ustanovení občanského zákoníku o tzv. obecné prevenční povinnosti (§ 2900 až § 2908). Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, každý je povinen počínat si tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. V tom případě jde stranou jak obsah stanov, tak obsah § 1208.

    Takže i kdyby toho instalatéra přivolala dcera paní Vonáskové z třetího patra, bude to v pořádku. SVJ bude povinno proplatit ze svých prostředků účelně vynaložený náklad na provedenou opravu. Právním důvodem platby bude zákonem stanovená povinnost k náhradě nákladů, nikoliv rozhodnutí statutárů či rozhodnutí shromáždění. Vaše otázka „kdo o tom rozhoduje“ pak ovšem postrádá jakýkoliv smysl.

    Justitianus

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".