daň z převodu nemovitostí
Dobrý den. V roce 2001 jsme s manželkou kupovali RD a ve smlouvě jsme měli zahrnuto, že daň z převodu nemovit. zaplatí prodávající. Ten tak neučinil a tak tato daň v roce 2005 ze zákona přešla na nás. Tu jsme uhradili abychom se vyhli dalším sankcím a s prodávajícím se o zaplacenou částku soudili. Soud rozhodl v náš prospěch, exekučně prodávajícímu byla z platu strhávána adekvátní splátka vzhledem k jeho příjmu, jenže několik měsíců po vynesení rozsudku prodávající zemřel. Hledáme někoho, kdo má nebo měl stejný problém jako my, nebo by nám poradil, jestli neexistuje nějaká možnost jak bychom zaplacenou daň vymohli zpět, např. že by nám Finanční úřad tuto daň (možná to není možné) vrátil. Děkujeme za odpověď. Manželé Novákovi.
Dobrý den, finanční úřad vám peníze nevrátí. Ručiteli jste se stali tzv. ze zákona, dle § 8 odst. 1 písm a) z.č. 357/1922 s, o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších přepisů. Za podmínek daných § 57 zákona o správě daní a poplatků jste byli vyzváni k úhradě. Tím, že jste daň uhradili za původního dlužníka, Vám vznikla za ním pohledávka, kterou nyní musíte uplatnit v dědickém řízení. Z příslušných ust. občanského zákoníku přechází smrtí zůstavitele aktiva i pasiva na dědice. Pokud nebude dědictví předluženo a dědicové jej přijmou, máte po uplatnění pohledávky do dědictví šanci na úhradu. karelh, svjkarel@klikni.cz
Jakkoli má pan karelh z přísně právního pohledu pravdu, tak v praxi, když dlužnou částku nevymohl za tolik let stát, který má přístup k veškerým údajům o dlužníkovi, o jím vlastněných automobilech, o jím vlastněných nemovitostech, k informacím o jeho bankovních účtech, do evidence obyvatelstva ad., a není schopen svá práva uplatnit, tak normální člověk má šanci blížící se nule.
Zkusil bych nechat přezkoumat postup finančního úřadu, finanční úřad totiž musí doložit, že částku vymáhal po dlužníkovi, nemůže ji jen tak beze své předchozí prokazatelné činnosti směřující k vymožení částky začít vymáhat po ručiteli.
KarelJ
Dobrý večer, pokud k uvedenému případu došlo před novelou zákona o správě daní a poplatků, kterou byl včleněn § 57a je postavení ručitele vůči správci daně velmi komplikované. Pokud nebyl proti výzvě k zaplacení nedoplatku ručitelem podán opravný prostředek, tj. odvolání, které bylo možné po případném zamítnutí možné ve lhůtě 2 měsíců od doručení rozhodnutí o zamítnutí odvolání napadnout správní žalobou u soudu, mnoho možností není. Žádost o přezkoumání daňového rozhodnutí je možné podat ve lhůtě dvou let od nabytí právní moci rozhodnutí, za předpokladu, že daň byla stanovena v nesprávné výši a došlo k porušení právních přepisů. Obě tyto podmínky musí být splněny současně. Podle totho co uváděl tazatel je ze lhůty pro přezkum. obnova řízení je možná za podmínek stanovených v § 54 zákona o správě daní a poplatků: řízení ukončené pravomocným rozhodnutím se obnoví na žádost příjemce rozhodnutí nebo z úřední povinnosti, jestliže
- vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nemohly být bez zavinění daňového subjektu nebo správce daně uplatněny již dříve v řízení a mohly mít podstatný vliv na výrokrozhodnutí,
- rozhodnutí bylo učiněno na základě podvrženého nebo zfalšovaného dokladu, křivé výpovědi svědka nebo křivého znaleckého posudku nebo rozhodnutí bylo dosaženo jiným trestnýmčinem,
- rozhodnutí záviselo na posouzení předběžné otázky a rozhodl-li příslušný orgán o ní dodatečně v podstatných skutečnostech ovlivňujících výši stanovené daně nebo procesní postavení daňového subjektu jinak.
To, že správce daně před zahájením řízení vůči ručiteli nevymohl po primárním dlužníkovi bylo dle právní úpravy v roce 2005 irelevantní. § 57a byl včelněn až novelou 230/2006 s účinností od 1. 6. 2006. Váš názor vychází až z „ponovelové“ úpravy zákona o správě daní a poplatků. karelh, svjkarel@klikni.cz
Poslední komentáře