Chyba soudců - Brzobohatá, Ferák, Dýšková

Vložil Justitianus, 3. Srpen 2022 - 8:50 ::


Občas se stává že soudci ignorují či překrucují zákon. Trio Brzobohatá, Dýšková, Ferák se vyznamenali tím, že překroutili text jejich vlastního judikátu. Takto překroucený text (se zcela jiným významem) pak recyklovali v dalším jejich judikátu.

Porovnejte citace z dvou judikátů:

Skutečností, zda je vyúčtování služeb řádné (a uplatněný nárok tudíž důvodný), se soud zabývá bez ohledu na to, zda proti němu podal příjemce služeb námitky (srov. § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb.), neboť ani absence námitek nemůže zhojit případné nesprávnosti ve vyúčtování. Ostatně ani zákon č. 67/2013 Sb. s PODÁNÍM námitek žádné následky nespojuje (…).

26 Cdo 2778/2019 (Brzobohatá, Dýšková, Ferák)

Obdobně dovolací soud (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2778/2019) při výkladu lhůty k podání námitek proti vyúčtování služeb a následků jejich nepodání, dospěl k závěru, že (…) zákon č. 67/2013 Sb. s (NE)PODÁNÍM námitek žádné následky nespojuje.

26 Cdo 3141/2021 (Brzobohatá, Dýšková, Ferák)

Tučně zvýrazněná část ve druhém z obou rozsudků je samozřejmě nepravda. Zákon č. 67/2013 Sb. totiž s nepodáním námitek následky spojuje: Podle § 13 odst. 1 zákona platí, že příjemce služeb je povinen zaplatit druhé straně pokutu, nesplní-li svoji povinnost stanovenou tímto zákonem. Zákonem uloženou povinností je i povinnost příjemce služby podat námitku k neřádnému vyúčtování, a to do třiceti dnů.

Podle § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. platí, že případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1. Je použit tvar slovesa „předložit“ ve třetí osobě jednotného čísla v nepodmiňovacím způsobu, což má v textu právního předpisu pouze jediný konstantní význam: jde o zákonem uloženou POVINNOST.

K nesplnění povinnosti příjemce služeb se v praxi přihlédne pouze tehdy, jestliže namítne neřádné vyúčtování po třicetidenní lhůtě (v obecné tříleté promlčecí době), a na základě toho bude požadovat od poskytovatele služeb úhradu pokuty podle § 13 odst. 1. V tom případě ovšem i poskytovatel služeb bude oprávněn uplatnit právo na úhradu pokuty, protože ani příjemce služeb nesplnil svou zákonnou povinnost (podat námitku). Je tedy spoluzodpovědný za vzniklé prodlení a je tedy i on povinen zaplatit druhé straně pokutu.

V praxi se obě pokuty vzájemně započítají a „vyruší“. Není tedy pravdivé tvrzení, že „zákon č. 67/2013 Sb. s (ne)podáním námitek žádné následky nespojuje“. Zákon to stanoví jednoznačně:

67/2013 Sb.
§ 13

(1) Jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem (…), je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by (…) k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany.

Bohužel – soudci senátu 26 Cdo ten jejich protizákonný nesmysl uvedli (obiter dictum) v rozsudku 26 Cdo 3141/2021. Zcela změnili smysl původního výroku. Při tom se snažili vzbudit dojem, že pouze parafrázují text dřívějšího rozsudku 26 Cdo 2778/2019. Takto se – pomalu a plíživě – znásilňuje právo. Tím způsobem vznikají řetězce polopravd a lží, které nakonec Ústavní soud bez jakékoli snahy dobrat se pravdy prohlásí za „konstantní judikaturu“.

Justitianus

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil ik (bez ověření), 7. Srpen 2022 - 19:24

    Tak nevím co řešíte. Prostě soud rozhodne, můžete se odvolat, a když další soud, kdy se již nelze dále odvolat, rozhodne shodně tak prostě rozsudek nabyl platnosti. Může se to líbit či nelíbit, ale to je tak všechno. A řešit, že z pohledu určitého jedince se to jemu jeví jako špatné rozhodnutí soudu, je už zbytečné. Prostě soudy v tomto státě rozhodují, a to nejen v případě SVJ. Mě se taky nelíbí např. že Rittig prý dle soudu se nikdy nenapakoval v DP m Praha, ač z každé jízdenky odcházelo 0,39 Kč na jeho účet do daňového ráje. Ale soud to viděl jinak a tím to končí.

    Vložil Loki (bez ověření), 5. Srpen 2022 - 13:04

    pane Lake nebo Justi nebo jak si teď říkáte,

    už s tím otravujete zase. Napište jasně KDE VIDÍTE, že je nutné podat reklamaci na „neřádné vyúčtování“. A nechci číst, že to říkáte Vy, nicka. JAK SI DOP.DELE představujete, že poznám že vyúčtování není řádný ??? Co když mně vůbec nezajímá jestli řádný je nebo není?

    Když koukám na mně doručený vyúčtování, tak jsem se vším spokojen. Ani na desátý pohled se nedá poznat, že soused – člen smečky kolem předsedy, který to tu ovládá – NEBYL rozúčtován a jeho náklady zaplatí „ostatní“. A ti „ostatní“ jsou ti, kteří nepatří k „nim“. A každý na to nemá IQ.


    Ještě jednou: podle Vás:

    s PODÁNÍM námitek žádné následky nespojuje
    NEPODÁNÍM námitek žádné následky nespojuje

    Co je ve Vaší kebuli, jste nám už napsal. Kde to vidíte v zákoně?


    Já se divím, že za ti dobu co tu prudíte jste si už neudělal patent na výklad všehomíra
    a pouze se tady pokoušíte vinklařit. Soudcem 26Cdo nejste – ti mají patent na výklad všehomíra.
    Vy ne. Máte vztek?

    Loki

    Vložil Justitianus, 5. Srpen 2022 - 16:59

    Loki, na Vaš dotaz jsem podrobně odpověděl v úvodním příspěvku. Je tam vše. Je zbytečné to opakovat. Napište prosím kterému písmenu, kterému slovu nebo které větě úvodního příspěvku nerozumíte, a já se pokusím Vám to objasnit.

    Vy se ale neptáte na nic, ani nepolemizujete s fakty, která jsem uvedl, ani nenabízíte žádný odlišný výklad znění zákona. Jste tedy hlupák, který nemá ani dotazy, ani protiargumenty.

    S hlupáky se zpravidla nebavím, ale u Vás činím výjimku. Je jisté, že nedokážete porozumět textu v českém jazyce, ale to přece není můj problém. To je problém pouze Váš. Ze nechápete co jsem napsal je dobře vidět z tohoto Vašeho tvrzení:

    „Ještě jednou: podle Vás: (…) s NEPODÁNÍM námitek žádné následky nespojuje“.

    Ale zákon říká opak, a já jsem to přece už napsal: že zákon s NEPODÁNÍM námitek následky SPOJUJE. Hlupákovi nemá smysl vysvětlovat to dokola. Mějte se pěkně.

    Justitianus

    Vložil Taky vlastník (bez ověření), 7. Srpen 2022 - 1:41

    pane Justiciáne, domnívám se, že přehlížíte, že v „26 Cdo 2778/2019“ jde o nezaplacený nedoplatek, ale v „26 Cdo 3141/2021“ jde o samostatné vymáhání podkladů, a to je stejné jako v „26 Cdo 1261/2015“.

    Vám v „26 Cdo 3141/2021“ zjevně vadí spojení „..s (NE)PODÁNÍM námitek…“. To je třeba rozdělit takto: „..s NEPODÁNÍM ani s PODÁNÍM námitek žádné následky nespojuje.“.

    S „..s NEPODÁNÍM námitek…“ podle mne opravdu žádný následek nenastane, protože §8/2 začíná podmínkou „Případné …“ tj. logicky „POKUD se příjemce domnívá že EXISTUJÍ vady, podá námitky do …“.

    S „..s PODÁNÍM námitek…“ zde se to dělí: (1) bude-li námitka PODÁNA do lhůty, žádný následek nenastane. (2) bude-li námitka PODÁNA po lhůtě, následek nastane: pokuta dle §13/1.

    Vaše tvrzení, že v „26 Cdo 3141/2021“ je nepravda, je nepřesné. V „26 Cdo 2778/2019“ mělo být přesněji „s PODÁNÍM VČASNÝCH námitek žádné následky nespojuje“.

    A pokud jde o „26 Cdo 2778/2019“, tvrdíte-li že „zákon s NEPODÁNÍM námitek následky SPOJUJE“, tak to jako odvozujete od to, že žalovaný NEPODAL námitky, ale soud tam našel vady které (vy)řešil, což Vy chápete jako vinu na straně žalovaného?

    Co Vy na to?

    Vložil Sudič (bez ověření), 7. Srpen 2022 - 10:07

    „Vaše tvrzení, že v „26 Cdo 3141/2021“ je nepravda, je nepřesné. V „26 Cdo 2778/2019“ mělo být přesněji „s PODÁNÍM VČASNÝCH námitek žádné následky nespojuje“.“ (Vložil Taky vlastník (bez ověření), 7. Srpen 2022 – 1:41)

    Nemělo. Pokud soud (a navíc opakovaně, a navíc soud Nejvyšší) píše, že s podáním námitek zákon žádné následky nespojuje, znamená to přesně toto, a nikoliv něco jiného. Pokud soud píše, že s nepodáním námitek zákon žádné následky nespojuje, znamená to přesně toto, a nikoliv něco jiného. Soud podání námitek/reklamace nezjišťuje, soud podání námitek/reklamace nezkoumá, soud podání námitek/reklamace nazajímá, soud se nezabývá ani tím, zda vlastník ve svých případně dříve podaných námitkách tvrdil stejné vady, jaké tvrdí u soudu. Tím méně soud zajímá obsah případně podaných námitek, tím méně soud zajímá včasnost případně podaných námitek, tím méně soud zajímá, zda, jak a kdy byly případně podané námitky vyřízeny. Jedná se o ustálený názor soudů všech stupňů.

    Justitianus má možnost takovýto ustálený názor soudu zvrátit, a to soudní cestou, může se pokusit soud svými argumenty přesvědčit. Do té doby platí, jak zde uvedeno.

    Podání námitek přesto má svůj smysl. Vlastník podáním námitek uzakazuje svou (dobrou) vůli věc řešit (nejprve) vzájemnou komunikací, nikoliv hned prostřednictvím soudu. Podání námitek je tak podstatné v předsoudní fázi řešení záležitosti a může být podstatné z hlediska procesní taktiky, kdy vlastník v námitkách uplatní pouze některé vady, přičemž je připraven u soudu později uplatnit vad podstatně více a nebo vady zcela jiné, než uvedl ve svých námitkách. Ono je to zpravidla tak, že pokud vyúčtování není správné, nemá vadu jedinou, ale má vad hned více (mnoho). A taky je to zpravidla tak, že na své námitky vlastník odbrží stručnou jednovětou odpověď, že vyúčtování je správné, pokud nějakou odpověď vůbec obdrží, čímž je mu jasně sděleno, že podávání námitek nemá význam a musí se rozhodnout buď vadné vyúčtování akceptovat, nebo se obrátit na soud. Pokud se potom vlastník obrátí na soud, jsou jeho případné dříve podané námitky v jakémkoli ohledu u soudu nepodstatné.

    Vložil Justitianus, 8. Srpen 2022 - 11:42
    • Sudič (bez ověření) napsal: „Pokud soud (a navíc opakovaně, a navíc soud Nejvyšší) píše, že s podáním námitek zákon žádné následky nespojuje, znamená to přesně toto, a nikoliv něco jiného. “

    Jste zjevně naprostý právní analfabet. Česká republika je právním státem, tedy platí zde psané zákony. Nikoli jakési bláboly popletených soudců.

    Pokud popletení soudci napsali pitomost, která je rozporu se zákonem, nemá to žádné účinky. Nejspíše jde o omyl. A pokud to byl záměr, pak jde o výraz soudcovské svévole a pohrdání právem. Jde o výklad „svévolný, iracionální a objektivně neakceptovatel­ný“ [1].

    Nejvyšší soud je oprávněn vyložit obsah a význam právní normy, nikoliv ji překrucovat a při tom lhát. Může samozřejmě dojít k výkladu který bude v rozporu se zněním zákona. Má to však svá pravidla:

    Ústavní soud dal ve své rozhodovací praxi najevo, že případné interpretační potíže při výkladu zákona nemohou být důvodem protiústavnosti. Pokud právní norma v některých situacích neposkytuje jednoznačnou odpověď, neznamená to samo o sobě, že by takováto nejistota byla nutně protiústavní. Obecně totiž platí, že v případech, kdy právní norma jako obecně závazné pravidlo chování neposkytuje jednoznačnou odpověď na každou konkrétní otázku, Ústavní soud považuje za přípustné, aby orgán aplikující právo interpretoval právní normy za použití metod v právní metodologii obecně uznávaných, a nevylučuje ani takový soudcovský výklad určité právní normy, který právní normu svým způsobem dotváří. 

    usnesení Ústavního soudu IV.ÚS 612/11 ze dne 19. 10. 2011

    Je samozřejmě přípustné vyložit právní normu v rozporu s jejím zněním, a to „v případech, kdy právní norma jako obecně závazné pravidlo chování neposkytuje jednoznačnou odpověď“. V tomto případě však zákon č.67/2013 Sb. jednoznačnou odpověď poskytuje ve svém § 8 odst. 2 a § 13 odst. 1: ukládá poskytovateli i příjemci služby jednoznačné, srozumitelné a určité povinnosti, a stanoví i sankce při porušení těchto povinností.

    Je-li nezbytné vyložit právní normu v rozporu s jejím zněním, pak je povinností soudu právě toto: VYLOŽIT proč se od textu zákona odchyluje.


    Soud je tomto případě povinen obhájit a zdůvodnit svůj výklad přezkoumatelným způsobem; má povinnost objasnit z jakého nosného (nosných) důvodu (důvodů) považoval za nutné odchýlit se od textu zkoumané právní normy [2].

    Soud je zkrátka vždy povinen sdělit jakými úvahami se řídil. Jestliže nepředkládá dostatečně odůvodněnou argumentaci způsobilou vyložit, proč se odchyluje od [znění zákona], porušuje tím článek 2 odst. 2 Listiny a článek 2 odst. 3 Ústavy, jenž soudům ukládá především postupovat v souladu s pravidly spravedlivého procesu (článek 36 odst. 1 Listiny), jakož i článek 89 odst. 2 Ústavy [3].

    Toto ovšem soudci nedokázali. Pouhé ničím nepodložené tvrzení Brzobohaté, Feráka a Dýškové zůstává jen ničím nepodloženým tvrzením bez výkladu. Je tedy nepřezkoumatelné a neobstojí ve srovnání s obsahem zákona. Jde tedy u B+F+D pouze o jejich úlet z nepozornosti a zjevný blábol.

    Justitianus


    [1] usnesení Ústavního soudu IV.ÚS 612/11 ze dne 19.10.2011
    [2] rozsudek Nejvyššího soudu 30 Cdo&bsp;28­11/2007, ze dne 03.12.2009
    [3] nález Ústavního soudu IV.ÚS 3465/12, ze dne 01.02.2013
    Vložil Souzený (bez ověření), 7. Srpen 2022 - 12:04

    tvrzení „Soud podání námitek/reklamace nezjišťuje, soud podání námitek/reklamace nezkoumá, soud podání námitek/reklamace nazajímá, “

    Vy jste u soudu byl nebo nebyl. Já tam byl a ujišťuji Vás, že že soudce skoumal každý „prd“. Nejprve zkoumal, všechny doručenky. Pak se pustil do toho, proč jsem na doručenku nenapsal, co je obsahem zásilky. Pak přeskoumal doručenky žalobce – které byly z jiných datumů a konstatoval, že jsou všechny OK. Námitku že poznámku na doručence může s odstupem více než roku odesílatel zfalšovat (reklamaci na Poště můžete podat pouze do 1-roka od události doručení a pak se materiál údajně skartovává). A rozhodně soud ZAJÍMÁ podání námitek/reklamace – tedy samozřejmě pouze z hlediska procesních (lhůty) ale meritorních (obsah) – tak ten ho fakt nezajímá.

    Jinak ale nevím, co by mělo být gró Vašeho příspěvku: apatie? skepse? odevzdanost? nbeo co konkrétně?

    Vložil Sudič (bez ověření), 7. Srpen 2022 - 12:56

    „Vy jste u soudu byl nebo nebyl.“ (Vložil Souzený (bez ověření), 7. Srpen 2022 – 12:04)

    Pane Souzený,

    u soudu jsem byl a uspěl. Nejprve jsem žádal SVJ o poskytnutí správného vyúčtování. Podal jsem podrobné námitky/reklamaci vyúčtování s tím, že po obdržení správného vyúčtování jsem ochoten vyúčtování vyrovanat. SVJ mi napsalo, že vyúčtování je správné, nic předělávat nebude a dalo mne k soudu. U soudu jsem uplatnil tytéž námitky a po mnoha letech uspěl, protože nesprávné vyúčtování není splatné jako celek, a to ani z části, tj. ani z té části, která je správná. V tom mají soudy jasno. Pokud Vás to zajímá podrobněji, tak to, že vyúčtování nebylo v mnoha ohledech správné, muselo být zřejmé každému na první pohled (každému, kdo je schopen překontrolovat a v případě potřeby reklamovat účtenku z Lidlu). Přesto soud postupoval jenom velmi zvolna a trval mnoho let, z části proto, že SVJ používalo pseudoargumenty typu vyúčtování vyhotovila profesionální firma s mnoholetou praxí v oboru, a tak musí být správné.

    Bohužel se nejedná o vítězství moje. Zvítězili advokáti obou stran a staví si z prostředků členů SVJ bazény u svých vil.

    Nikdo zde totiž zatím nenapsal, jak a na kom v takovém případě vymoci náhradu škody vzniklé nesprávným vyúčtováním a vedením soudního sporu, když náklady řízení mnohonásobně přesáhly původně žalovanou částku.

    Vložil Clen (bez ověření), 8. Srpen 2022 - 8:19

    To se vam osobne financne asi nevyplatilo, ze byla chyba ve vasem vyuctovani treba 500,– a advokati shrabli ze SVJ treba 500.000 nebo i vic, mam pravdu? Anebo vam osobne byla pravomocne priznana pokuta? Pouzil jste predpokladam soudniho znalce, uz je jich vic nez ten jeden, co sam neplati vyuctovani?

    Kdy jste dosahl pravomocneho rozhodnuti, letos, loni?

    Vložil Justitianus, 7. Srpen 2022 - 10:01
    • Pane „Taky vlastník (bez ověření)“, píšete: „Vaše tvrzení, že v „26 Cdo 3141/2021“ je nepravda, je nepřesné. V „26 Cdo 2778/2019“ mělo být přesněji „s PODÁNÍM VČASNÝCH námitek žádné následky nespojuje“.“

    Nemáte pravdu. Moje tvrzení je přesné. Mýlí se Brzobohatá, Dýšková, Ferák i Vy. S podáním včasných námitek zákon spojuje ty následky, že poskytovateli vznikne povinnost námitky vyřídit do třiceti dnů (§ 8 odst.2). Možná bude dokonce povinen znovu vypracovat a doručit opravené vyúčtování, nebo dokonce nová vyúčtování pro celý dům. Původní vyúčtování tím ztratí platnost. Nečetl jste zákon č. 67/2013 Sb.?

    • Pane „Taky vlastník (bez ověření)“, píšete: „… tak to jako odvozujete od to, že žalovaný NEPODAL námitky, ale soud tam našel vady které (vy)řešil, což Vy chápete jako vinu na straně žalovaného?“

    Ano. Však jsem přesně toto napsal hned v úvodním příspěvku. Nečetl jste jej? Cituji:

    „K nesplnění povinnosti příjemce služeb se v praxi přihlédne pouze tehdy, jestliže namítne neřádné vyúčtování po třicetidenní lhůtě (v obecné tříleté promlčecí době), a na základě toho bude požadovat od poskytovatele služeb úhradu pokuty podle § 13 odst. 1.“ 

    Příjemce může zpochybnit vadné vyúčtování kdykoliv v tříleté promlčecí době. Případně postupuje vychytrale tak, že nepodá námitku, neuhradí doplatek, nechá se zažalovat jako dlužník, a teprve v průběhu sporu namítne že vyúčtování je od samého počátku neřádné (a tedy nestalo se nikdy splatným).

    Cituji slova představitele SČMBD, který popisuje podobný scénář:

    Novela zákona o službách je problematická, upozorňuje SČMBD

    Ustanovení §8 odst. 2 dává každému příjemci služeb možnost podat do 30 dnů ode dne doručení své námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování. V praxi se však stává, že příjemce služeb využije obecné lhůty dané občanským zákoníkem a své námitky uplatní zpětně ve lhůtě do 3 let od předání vyúčtování. Někteří příjemci služeb tyto námitky podávají těsně před uplynutím obecné promlčecí lhůty podle občanského zákoníka a žalují uhrazení vysokých pokut z prodlení za formální vady vyúčtování. 

    Zdroj: https://okolobytu.cz/…rnuje-scmbd/

    V takovém případě je úplně jedno, zda příjemce namítá formální vady nebo faktické vady vyúčtování (nesprávná částka). Příjemce služby v obou případech nesplnil svou zákonnou povinnost podle § 8 odst. 2, takže i jemu „nabíhá“ zákonná pokuta za každý den prodlení. Podívejme se na vzájemné nároky obou stran takového sporu:

    • Příjemce služby bude po SVJ vymáhat pokutu (například) 50 Kč denně za dobu 1000 dnů = 50000 Kč
    • SVJ jako poskytovatel služby může uplatnit nárok na pokutu 50 Kč denně za dobu 970 dnů = 48500 Kč

    Jde jen o to, aby zdejší „mudrci“ typu Loki pochopili, že příjemce služby má zákonem uloženu povinnost. A že mu hrozí pokuta, pokud tuto povinnost má a nesplní ji. Právo není jednosměrná ulice. Není to tak, že postačí chytře počkat tři roky, a pak vytáhnout ze SVJ desítky tisíc.

    Pokud budou Brzobohatá, Dýšková a Ferák pokračovat v opisování svých nesmyslů, leckdo bude uveden v omyl a bude se nesprávně domnívat, že s nepodáním námitky zákon nikdy žádné následky nespojuje. Opak je pravdou.

    Justitianus

    Vložil Loki (bez ověření), 6. Srpen 2022 - 2:53

    Ne jen já, ale Vaše trollství nechápe nikdo. Tak o je.

    Pane jo, vy ste ale magor. Právě kvůli takovým jako jste Vy, tu prezident instaluje osoby do funkce soudců s „patentem na výklad všehomíra“ aby hlupákům, kteří se ohánějí „třetí osobou jednotného čísla v nepodmiňovacím způsobu“ rosvitili v jejich autistické kebze.

    Justi, zase se ozvěte … až někde najdete hovado, který se bude toho Vašeho gramatickýho výkladu domáhat. A seznamte nás s ním. Osobně.

    Najisto se začnu autiskticky smát, až na mne přijde žaloba dle §13/1 za to, že jsem žádný námitky nepodal. Soudce mně pak DONUTÍ si nějaký vymyslet a ještě zaplatím náklady řízení, že jo ?

    A co když mně 50Kč/den nezastraší, nebo co když si nedokážu žádný vady vymyslet ani po stažení nehtů? Co pak Justi byste poradil s takovým zavilcem udělat?

    Někde jsem četl, že když si necháte udělat lobotomii, že si pak už na „třetí osobu jednotného čísla v nepodmiňovacím způsobu“ nevzpomenete. U psychuatra byste za tuhle radu musel zaplatit. Dávám Vám ji výjimečně zdarma.

    Loki

    Vložil Justitianus, 8. Srpen 2022 - 8:05

    Ohledně významu třetí osoby jednotného čísla v nepodmiňovacím tvaru si prostudujte rozsudek Nejvyššího soudu 29 Cdo 4195/2010. Soudci vyjádřili jednoznačný závěr, že použití třetí osoby jednotného čísla v imperativním a nikoliv podmiňujícím způsobu nepochybně znamená, že jde o vyjádření zákonem uložené povinnosti (jejíž splnění je možno vymáhat i soudně, tedy nesplnění má právní následky). Ke shodnému závěru dospěla výkladová literatura.

    Dále uvádím několik namátkou vybraných příkladů použití třetí osoby v různých právních předpisech. Může být použito sloveso v jednotném i množném čísle se stejnými právními účinky. První čtyři příklady jsou vzaty z ABGB (Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch = Obecný zákoník občanský, 1811).

    Nejde tedy o žádnou novinku! Takto se vyjadřuje zákonem uložená povinnost zcela běžně a nepřetržitě nejméně od roku 1811 dodnes, a nemám zprávy že by tomu v budoucnu snad mělo být nějak jinak.

    Pouze hlupák Loki netuší jak se v právním předpisu vyjádří uložená povinnost. A protože neví co by k věci napsal rozumného, uchyluje se k osobním útokům.


    Manželka obdrží jméno mužovo a požívá práv jeho stavu.
    třetí osoba jednotného čísla v nepodmiňovacím tvaru = zákonem uložená povinnost
    Služebností, mezníků a listin, jichž třeba společně užívati, nelze děliti. Listiny uloží se, není-li nějaké závady, u nejstaršího účastníka. Ostatní účastníci obdrží na svůj náklad ověřené opisy.
    třetí osoba množného čísla v nepodmiňovacím tvaru = zákonem uložená povinnost spoluvlastníkům
    Všichni spoluvlastníci přispívají poměrně na udržování takových společných rozhrad.
    třetí osoba množného čísla v nepodmiňovacím tvaru = zákonem uložená povinnost více subjektům (spoluvlastníkům)
    Projde-li tento čas bezvýsledně, ustanoví se na opětnou žádost pozůstalého manžela fiskální úřad nebo jiný počestný a věci znalý muž k obhájení manželského svazku a po skončeném řízení vydá nález, zda se žádosti vyhovuje či nikoliv.
    třetí osoba jednotného čísla v nepodmiňovacím tvaru = zákonem uložená povinnost zemskému úřadu a věci znalému muži
    Prezident republiky jmenuje ze soudců Ústavního soudu předsedu Ústavního soudu.
    třetí osoba jednotného čísla v nepodmiňovacím tvaru = zákonem uložená povinnost prezidentovi republiky
    Likvidátor sestaví ke dni vstupu právnické osoby do likvidace zahajovací rozvahu a soupis jmění právnické osoby. Likvidátor vydá proti úhradě nákladů soupis jmění každému věřiteli, který o to požádá.
    třetí osoba jednotného čísla v nepodmiňovacím tvaru = zákonem uložená povinnost likvidátorovi
    Každý člen, a to i bývalý, obdrží na svou žádost od spolku na jeho náklady potvrzení s výpisem ze seznamu členů obsahující údaje o své osobě, popřípadě potvrzení, že tyto údaje byly vymazány.
    třetí osoba jednotného čísla v nepodmiňovacím tvaru = zákonem uložená povinnost spolku
    Osoba odpovědná za správu domu vede seznam vlastníků jednotek a osob, kterým vlastník přenechal byt k užívání, v rozsahu stanoveném v § 1177.
    třetí osoba jednotného čísla v nepodmiňovacím tvaru = zákonem uložená povinnost osobě odpovědné za správu domu
    Vlastník jednotky oznámí bez zbytečného odkladu osobě odpovědné za správu domu a pozemku (…) své jméno, bydliště, jméno a bydliště osoby, které přenechal byt k užívání na dobu nikoli přechodnou, a počet osob, které budou mít v bytě domácnost.
    třetí osoba jednotného čísla v nepodmiňovacím tvaru = zákonem uložená povinnost vlastníkovi jednotky
    Vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, (…).
    třetí osoba jednotného čísla v nepodmiňovacím tvaru = zákonem uložená povinnost vlastníkovi jednotky
    Vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) (…).
    třetí osoba jednotného čísla v nepodmiňovacím tvaru = zákonem uložená povinnost vlastníkovi jednotky
    Vlastník jednotky předem oznámí osobě odpovědné za správu domu stavební úpravu uvnitř svého bytu.
    třetí osoba jednotného čísla v nepodmiňovacím tvaru = zákonem uložená povinnost vlastníkovi jednotky
    Vlastník jednotky se zdrží všeho, co brání údržbě, opravě, úpravě, přestavbě či jiné změně domu nebo pozemku, o nichž bylo řádně rozhodnuto; (…).
    třetí osoba jednotného čísla v nepodmiňovacím tvaru = zákonem uložená povinnost vlastníkovi jednotky
    Příjemce služeb oznámí poskytovateli služeb písemně a bez zbytečného odkladu změny v počtu osob rozhodných pro rozúčtování.
    třetí osoba jednotného čísla v nepodmiňovacím tvaru = zákonem uložená povinnost příjemci služeb
    Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.
    třetí osoba množného čísla v nepodmiňovacím tvaru = zákonem uložená povinnost více subjektům (poskytovateli i příjemci služeb)
    Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1, příjemci služeb.
    třetí osoba jednotného čísla v nepodmiňovacím tvaru = zákonem uložená povinnost příjemci služeb

    Poslední příklad je citace z § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., což je relevantní pro tuto diskusi. Zde je ona zákonem uložená povinnost uvedena včetně lhůty pro splnění: příjemce služeb má na to maximálně 30 dnů. Při nedodržení lhůty mu vznikne povinnost uhradit pokutu podle § 13 odst. 1 zákona.

    Justitianus

    Vložil Učitelka ZŠ (bez ověření), 7. Srpen 2022 - 15:38

    „Společné užitky a břemena vyměřují se …
    třetí osoba jednotného čísla v nepodmiňovacím tvaru“
    (Vložil Justitianus, 6. Srpen 2022 – 21:08)

    Tohle není třetí osoba jednotného čísla v nepodmiňovacím tvaru, pane Justitiane.

    „Listiny uloží se …
    třetí osoba jednotného čísla v nepodmiňovacím tvaru“
    (Vložil Justitianus, 6. Srpen 2022 – 21:08)

    Tohle není třetí osoba jednotného čísla v nepodmiňovacím tvaru, pane Justitiane.

    „Všichni spoluvlastníci přispívají …
    třetí osoba jednotného čísa v nepodmiňovacím tvaru“
    (Vložil Justitianus, 6. Srpen 2022 – 21:08)

    Tohle není třetí osoba jednotného čísla v nepodmiňovacím tvaru ani přibližně, pane Justitiane.

    „Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb …
    třetí osoba jednotného čísla v nepodmiňovacím tvaru“
    (Vložil Justitianus, 6. Srpen 2022 – 21:08)

    Ani tohle není třetí osoba jednotného čísla v nepodmiňovacím tvaru, pane Justitiane.

    Zeptejte se svého vnoučka.

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".