ZoVB k §40 z 27.9. „Náhradní shromáždění –3

V řadě věcí souhlasím s názory p.“Pavla“. Proč mám ale jiný názor na §40/1,2 ? ad1) §40/2 bych nenazýval ani výjímkou, je to prostě jen další možnost po 3 hodinách pokračovat. Jenže nevím prakticky, kdo bude po 3 hodinách mít zájem ještě pokračovat, když začátek shromáždění bývá mezi 18.00 až 19.00. ? ad 2) jde opravdu o zhoršení o proti stávajícímu ZoVB ?

K úvaze a do diskuze :

1. je právem ale i povinností každého vlastníka – spoluvlastníka starat se o svůj majetek nebo podíl na něm ? ANO. Může se nechat na shromáždění zastupovat ? ANO. Pokud nesplní svou povinnost účasti na shromáždění žádným způsobem, dává tím najevo vážnost či nevážnost svého vztahu a zájmu či nezájmu o dění kolem jeho majetkové spoluúčasti na domě, ve vztahu k jím vlastněné jednotce a vzdává se tak dobrovolně svého práva účasti na spolurozhodování. Odvolávání se na Listinu lidských práv a svobod pro takový případ, bych považoval za „ proti zdravému rozumu“. Proč by měl být proto takový vlastník BJ ještě jinak zákonem ochraňován ?
2. Je skutečností, že spoluvlastnický vlastnický podíl na společ. částech domu je vyjádřen velikostí podlahové plochy jednotky (m2). Mohou nastat situace a bylo už zde také pojednáváno, kdy podmínka hlasovacích poměrů podle velikosti podílů (m2) může způsobit kdykoliv, v důsledku vlastnictví menších BJ poškozování (záměrně či neúmyslně) těchto menšinových vlastníků, jen proto, že součet jejich podílů je prostě zákonitě menšinový.a tím ze zákona nemají možnost negativní dopady na jejich vlastnictví BJ zvrátit jinak než soudní cestou. Nový ZoVB takový, dle mého logický, přístup pro stanovování podmínek hlasování neuvažuje.

Proto návrh do diskuze:

Stanovit specielní poměry pro hlasování a jeho vyhodnocování jen pro takové účely, při nichž by mohlo dojít i při 100% účasti všech vlastníků např. k hmotnému poškození vlastníků s celkovým menšinovým spoluvlastnickým podílem, daným menší velikostí plochy BJ podle m2 . V případě dosažení shody takového hlasování by asi nezbylo, hledat jiné, takové řešení, na kterém by byla dosažitelná shoda všech nebo většiny vlastníků. Všech 100% vlastníků (nikoliv podle výše podílů) by tak mělo zákonem tuto možnost dohody nebo naopak obrany zajištěnu ZoVB. Pokud však některý z menšinových vlastníků svá výše uvedená právo a povinnost nesplní a dojde rozhodnutím shromáždění k poškození ostatních menšinových vlastníků, pak by se museli tito, asi přes soud domáhat náhrady škody na tom, kdo se nezúčastnil hlasování, podotýkám nezúčastnil, nikoliv hlasoval jinak než ostatní menšinoví vlastníci, protože na to má právo. Pro hlasování o ostatních účelech se ztotožňuji s převzetím hlasovacích podmínek tak jako je tomu u družstev, viz odůvodnění výše o právech a povinnostech..

Pozn. Pokud by někomu tyto navrhované podmínky před vstupem do společenství nevyhovovaly, má možnost zvolit jinou formu vlastnictví svého bydlení. Nikdo mu formu SVJ nenutí ale na druhou stranu, společné vlastnictví musí zakládat předpoklady demokraticky se domoci spravedlivosti pro výkon svých práv při plnění svých zákonných povinností. Že jsou u SVJ určitou měrou práva vlastníka BJ omezená s tím se musí každý vypořádat před svým rozhodováním, né až po něm. Proč by měli ti co neznají „pravidla hry“ SVJ, nebo se jim nechtějí podrobit, chráněni ještě nějak výjímečně ZoVB jinak a komplikovat tím život ostatním „hráčům“ plnícím řádně a zodpovědně svá práva a povinnosti. Nebyl by právě toto nástroj na zvýšení účasti na shromážděních ? Pak by nebylo třeba vymýšlet obtížně vymahatelné jiné formy postihů.

K.Kolář