372/2001 Sb.
VYHLÁŠKA
Ministerstva pro místní rozvoj
ze dne 12. října 2001,
kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii
na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné
spotřebitele
Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 98 odst. 9 zákona č.
458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v
energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon),
k provedení § 78 odst. 5 tohoto zákona:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou
energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi
konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce za zúčtovací období.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) zúčtovací jednotkou - objekt nebo jeho část, popřípadě objekty nebo
jejich části, které mají jedno společné, technologicky propojené
odběrné tepelné zařízení^1) a společné měření nebo stanovení množství
tepelné energie a nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na
poskytování teplé užitkové vody,
b) vytápěním - ústřední vytápění pomocí otopné soustavy ovlivňující
zúčtovací jednotku, kterou prochází, napojené na společný zdroj tepelné
energie; vytápěním není vytápění bytů a nebytových prostorů
prostřednictvím samostatných etážových okruhů zásobovaných tepelnou
energií z vlastních zdrojů tepelné energie, používajících různé druhy
paliv nebo elektřinu, ani vytápění prostřednictvím uzavřených okruhů,
do nichž dodává a měří tepelnou energii na základě smlouvy dodavatel
přímo konečným spotřebitelům,
c) poskytováním teplé užitkové vody - dodávka centrálně připravované
teplé užitkové vody konečným spotřebitelům,
d) podlahovou plochou - podlahová plocha místností bytu a nebytového
prostoru kromě teras, balkónů a lodžií (i zasklených) a vedlejších
prostorů, které jsou umístěny mimo byt; do podlahové plochy se
započítává i plocha zastavěná kuchyňskou linkou, vestavěným nábytkem,
kamny nebo jiným topným tělesem. Nezapočítává se plocha okenních a
dveřních ústupků,
e) započitatelnou podlahovou plochou - podlahová plocha vynásobená
koeficienty uvedenými v příloze č. 1 části A. k této vyhlášce; mají-li
některé místnosti v zúčtovací jednotce rozdílnou výšku stropů nebo
stropy zkosené, započitatelná podlahová plocha těchto místností se
vynásobí koeficientem podílu objemu vytápěného prostoru k objemu
vypočtenému z podlahové plochy a výšky stropu převládajících místností
v zúčtovací jednotce,
f) podlahovou plochou nebytových prostorů pro účely poskytování teplé
užitkové vody - podlahová plocha vynásobená koeficienty stanovenými
podle přílohy č. 1 části B. k této vyhlášce,
g) vlastníkem zúčtovací jednotky nebo části zúčtovací jednotky - její
vlastník, spoluvlastník a dále společenství vlastníků nebo osoba
vlastníkem pověřená výkonem činností stanovených touto vyhláškou (dále
jen "vlastník"),
h) zúčtovacím obdobím - období, za které vlastník provede rozúčtování a
následné vyúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů
na poskytování teplé užitkové vody. Zúčtovací období je nejvýše
dvanáctiměsíční a jeho počátek stanoví vlastník po dohodě s
dodavatelem,
i) rozúčtováním nákladů - rozdělení nákladů na tepelnou energii na
vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody za zúčtovací
období a zúčtovací jednotku mezi konečné spotřebitele, které vlastník
provede způsobem stanoveným touto vyhláškou,
j) vyúčtováním - písemný doklad, na základě kterého se provede
vyrovnání přeplatků a nedoplatků plynoucích z rozúčtování nákladů za
zúčtovací období, včetně případných změn provedených na základě
oprávněných reklamací,
k) náměrem - hodnota vykázané spotřeby jako rozdíl zjištěný na základě
odečtu naměřených hodnot na konci daného zúčtovacího období a na konci
předchozího zúčtovacího období.
§ 3
Náklady na tepelnou energii na vytápění a náklady na poskytování teplé
užitkové vody
(1) Náklady na vytápění a náklady na poskytování teplé užitkové vody,
které byly vynaloženy v zúčtovací jednotce za zúčtovací období,
zahrnují
a) náklady na tepelnou energii^2) na vytápění,
b) náklady na tepelnou energii spotřebovanou na přípravu teplé užitkové
vody,
c) náklady na pitnou vodu spotřebovanou na přípravu teplé užitkové
vody, v cenách podle cenových předpisů.^3)
(2) Je-li tepelná energie používána v zúčtovací jednotce také k jinému
účelu než na vytápění a na poskytování teplé užitkové vody, účtuje
náklady na tuto energii vlastník na základě jejího měření nebo
odborného posouzení zvlášť každému příslušnému konečnému
spotřebiteli.^4)
(3) Zálohy na úhradu nákladů na tepelnou energii na vytápění a na
poskytování teplé užitkové vody stanoví vlastník přiměřeně k vývoji
nákladů ve dvou z klimatického hlediska srovnatelných zúčtovacích
obdobích.
§ 4
Rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací
jednotce
(1) Náklady na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce za
zúčtovací období rozdělí vlastník na složku základní a spotřební.
Základní složka činí 40 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební
složku.
(2) Základní složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele podle
poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového
prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových
prostorů v zúčtovací jednotce.
(3) Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele úměrně
výši náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění s použitím
korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost
vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.
(4) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné
podlahové plochy nesmí překročit u konečných spotřebitelů s měřením či
indikací v zúčtovací jednotce hodnotu 40 % oproti průměru zúčtovací
jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení
přípustných rozdílů, provede vlastník úpravu výpočtové metody uvedené v
odstavci 3.
(5) V zúčtovací jednotce, ve které u konečných spotřebitelů nejsou
instalovány měřiče tepelné energie nebo indikátory vytápění, vlastník
spotřební složku rozdělí mezi konečné spotřebitele obdobným způsobem
jako složku základní.
(6) Odečty měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění u konečných
spotřebitelů provádí vlastník nejméně jednou ročně, vždy však ke konci
zúčtovacího období.
(7) Neumožní-li konečný spotřebitel instalaci měřičů tepelné energie
nebo indikátorů vytápění, nebo přes opakované prokazatelné upozornění
neumožní jejich odečet, nebo je ovlivní, činí v daném zúčtovacím období
u tohoto konečného spotřebitele spotřební složka nákladů 1,6násobku
průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1 m2
započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky. Při výpočtu se
postupuje podle přílohy č. 2 k této vyhlášce.
(8) Úhrady konečných spotřebitelů stanovené podle odstavce 7 jsou
součástí úhrady spotřební složky nákladů na tepelnou energii na
vytápění v zúčtovací jednotce, které se rozúčtovávají mezi konečné
spotřebitele v daném zúčtovacím období.
(9) Při obnovení odečtu měřiče tepelné energie nebo indikátoru vytápění
se pro odečítané zúčtovací období odečte od stavu měřiče nebo
indikátoru spotřeba odpovídající průměrné hodnotě spotřební složky
nákladů za neměřené zúčtovací období připadající na 1 m2 započitatelné
podlahové plochy zúčtovací jednotky bez zvýšení uvedeného v odstavci 7.
U těch indikátorů vytápění, u kterých nelze zpětný odečet zjistit, se
při obnovení odečtu pro odečítané zúčtovací období použije průměrná
hodnota spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 započitatelné
podlahové plochy zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období.
§ 5
Rozúčtování nákladů na poskytování teplé užitkové vody v zúčtovací
jednotce
(1) Náklady na poskytování teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce za
zúčtovací období tvoří náklady na tepelnou energii spotřebovanou na
ohřev užitkové vody a náklady na spotřebovanou vodu.
(2) Náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody
rozdělí vlastník na složku základní a spotřební. Základní složka činí
30 % a spotřební složka 70 % nákladů.
(3) Základní složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele podle
poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k
celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací
jednotce.
(4) Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele poměrně
podle náměrů vodoměrů instalovaných u konečných spotřebitelů.
(5) Odečty instalovaných vodoměrů u konečných spotřebitelů provádí
vlastník nejméně jednou ročně, vždy však ke konci zúčtovacího období.
(6) V zúčtovací jednotce, ve které u konečných spotřebitelů nejsou
instalovány vodoměry, vlastník spotřební složku rozdělí podle
průměrného počtu osob užívajících byt nebo nebytový prostor v
zúčtovacím období a nebo v případě dohody všech konečných spotřebitelů
podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k
celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostor v zúčtovací jednotce.
Rozdíly v rozsahu vybavení jednotlivých bytů v zúčtovací jednotce
mající vliv na odběr teplé užitkové vody zohlední vlastník přepočtem
spotřební složky na základě odborného posouzení. V nebytových
prostorách stanoví vlastník průměrný počet osob nebo odpovídající
velikost podlahové plochy na základě odborného posouzení podle způsobu
odběru a rozsahu využívání teplé užitkové vody.
(7) Neumožní-li konečný spotřebitel instalaci vodoměrů, nebo přes
opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je
ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto konečného spotřebitele
spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky
nákladů připadající na 1 m2 podlahové plochy zúčtovací jednotky. Při
výpočtu se postupuje podle přílohy č. 2 k této vyhlášce.
(8) Úhrady konečných spotřebitelů stanovené podle odstavce 7 jsou
součástí úhrady spotřební složky nákladů na poskytování teplé užitkové
vody v zúčtovací jednotce, které se rozúčtovávají mezi konečné
spotřebitele v daném zúčtovacím období.
(9) Při obnovení odečtu na instalovaném vodoměru se pro odečítané
zúčtovací období odečte od stavu vodoměru průměrná spotřeba stanovená
ze spotřeby zúčtovací jednotky připadající na 1 m2 podlahové plochy za
neměřené zúčtovací období bez zvýšení uvedeného v odstavci 7.
(10) Náklady na spotřebovanou vodu použitou k poskytování teplé
užitkové vody rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele poměrně podle
náměrů instalovaných vodoměrů u konečných spotřebitelů. Ustanovení
odstavců 6 až 9 platí obdobně.
§ 6
Zvláštní způsoby rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a
nákladů na poskytování teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce
(1) Není-li možné v zúčtovací jednotce s vlastním zdrojem tepelné
energie nebo s vlastní předávací stanicí určit odděleně náklady na
tepelnou energii na vytápění a náklady na tepelnou energii
spotřebovanou na ohřev užitkové vody, připadne 60 % nákladů na tepelnou
energii na vytápění a 40 % nákladů na tepelnou energii na ohřev
užitkové vody.
(2) Na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu vytápění
rozúčtovává vlastník základní složku nákladů podle § 4 odst. 2; na byty
a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu teplé užitkové vody
rozúčtovává vlastník základní složku nákladů podle § 5 odst. 3.
(3) Náklady na poskytování teplé užitkové vody odebrané přímo
jednotlivými konečnými spotřebiteli ve společných prostorách zúčtovací
jednotky, kde jsou instalovány vodoměry, rozúčtuje vlastník na tyto
konečné spotřebitele podle evidence spotřeb; pokud nejsou ve společných
prostorách zúčtovací jednotky instalovány vodoměry, rozúčtují se
náklady těmto konečným spotřebitelům způsobem, který stanoví vlastník.
(4) Při poruše měřiče tepelné energie, indikátoru vytápění nebo
instalovaného vodoměru vlastník spotřební složku za dobu poruchy
stanoví podle údajů dvou z klimatického hlediska srovnatelných
zúčtovacích období.
(5) Dojde-li ke změně konečného spotřebitele v průběhu zúčtovacího
období a nejsou-li známy odečty k termínu změny, vlastník rozdělí
a) spotřební složku nákladů na tepelnou energii na vytápění podle
skutečné klimatické náročnosti příslušných částí zúčtovacího období
před a po termínu změny konečného spotřebitele; nejsou-li tyto údaje
známy, podle přílohy č. 3 k této vyhlášce,
b) základní složku nákladů na tepelnou energii na vytápění v poměru
počtu dnů vytápění bytu nebo nebytového prostoru před a po termínu
změny konečného spotřebitele,
c) spotřební složku nákladů na tepelnou energii na poskytování teplé
užitkové vody včetně nákladů na spotřebovanou vodu podle průměrného
počtu osob a počtu dnů zúčtovacího období, v případě rozúčtování podle
podlahové plochy jen podle počtu dnů zúčtovacího období, které
připadají na původního a nového konečného spotřebitele, nedohodnou-li
se původní a nový konečný spotřebitel jinak,
d) základní složku nákladů na tepelnou energii na poskytování teplé
užitkové vody podle počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na
původního a nového konečného spotřebitele.
(6) Nemá-li zúčtovací jednotka, byt či nebytový prostor svého konečného
spotřebitele, rozumí se konečným spotřebitelem vlastník.
§ 7
Vyúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na
poskytování teplé užitkové vody konečným spotřebitelům
(1) Náklady na tepelnou energii na vytápění a náklady na poskytování
teplé užitkové vody připadající na konečné spotřebitele v zúčtovací
jednotce se vyúčtovávají nejméně jednou ročně, a to nejpozději do 4
kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období. V tomto termínu
vlastník zajistí, aby s konkrétním vyúčtováním byl písemně seznámen
konečný spotřebitel.
(2) Ve vyúčtování vlastník uvede
a) za zúčtovací jednotku odděleně spotřebu tepelné energie na vytápění,
spotřebu tepelné energie na ohřev užitkové vody v GJ a množství vody v
m3 spotřebované na poskytování teplé užitkové vody,
b) za zúčtovací jednotku odděleně jednotkové ceny tepelné energie na
vytápění a tepelné energie spotřebované na ohřev užitkové vody v Kč/GJ
a vody spotřebované na poskytování teplé užitkové vody v Kč/m3,
c) za zúčtovací jednotku celkové náklady v Kč odděleně na tepelnou
energii na vytápění a na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev
užitkové vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé užitkové
vody, podíly základních a spotřebních složek nákladů na tepelnou
energii na vytápění a nákladů na tepelnou energii spotřebovanou na
ohřev užitkové vody v % a Kč,
d) podlahovou plochu a započitatelnou podlahovou plochu zúčtovací
jednotky a bytu či nebytového prostoru konečného spotřebitele v m2, v
případě poskytování teplé užitkové vody průměrný počet osob užívajících
byt či nebytový prostor konečného spotřebitele a za celou zúčtovací
jednotku v zúčtovacím období, součet skutečných a přepočtených náměrů
instalovaných měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění zúčtovací
jednotky a bytu či nebytového prostoru konečného spotřebitele, součet
náměrů instalovaných vodoměrů za zúčtovací jednotku a náměr
instalovaného vodoměru (vodoměrů) teplé užitkové vody v bytě či
nebytovém prostoru konečného spotřebitele a ve společných prostorách
zúčtovací jednotky rozúčtovávaných přímo mezi jednotlivé konečné
spotřebitele podle evidence spotřeb v m3,
e) spotřebu tepelné energie na vytápění za zúčtovací jednotku
vyjádřenou v GJ na m2 započitatelné podlahové plochy,
f) podíly nákladů připadající na konečné spotřebitele s uvedením
základních složek, spotřebních složek a celkových nákladů v Kč, a to
zvlášť na tepelnou energii na vytápění, na tepelnou energii na ohřev
užitkové vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé užitkové
vody,
g) koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo
započitatelné podlahové plochy konkrétního bytu či nebytového prostoru
a pro přepočty odečtů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění u
konečného spotřebitele,
h) výši a součet zaplacených záloh konečným spotřebitelem a vyčíslení
rozdílu mezi zaplacenými zálohami a náklady připadajícími na konečného
spotřebitele,
i) lhůtu a způsob uplatnění reklamací proti vyúčtování konečným
spotřebitelem; tato lhůta nesmí být kratší než 21 dnů,
j) způsob finančního vypořádání nedoplatku nebo přeplatku vypočteného
podle písmena h).
(3) Vlastník seznámí konečného spotřebitele na jeho žádost s podklady,
ze kterých vyúčtování vychází, případně se způsobem rozúčtování nákladů
na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové
vody mezi ostatní konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce.
(4) Po uplynutí lhůty pro uplatnění reklamací konečných spotřebitelů
vlastník do 30 dnů provede v případě jím uznaných reklamací opravu
vyúčtování nedoplatku nebo přeplatku záloh, s kterou neprodleně písemně
seznámí konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce.
(5) Nedoplatek a nebo přeplatek vyplývající z vyúčtování podle odstavce
2 písm. h) je splatný do 7 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího
období. Pokud byly uplatněny reklamace, které vlastník uznal, je
konečný nedoplatek nebo přeplatek splatný nejdéle do 8 kalendářních
měsíců po uplynutí zúčtovacího období.
§ 8
Rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a rozúčtování
nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele za
zúčtovací období, které započalo přede dnem účinnosti této vyhlášky, se
provede podle právního předpisu platného k 31. prosinci 2001.^5)
§ 9
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Ministr:
Ing. Lachnit, CSc. v. r.
Příl.1
A.
Koeficienty pro stanovení započitatelné podlahové plochy
1. místností bytů a nebytových prostorů, v nichž je otopné těleso a
které se liší způsobem jejich využívání
+---------------------------------+----------------+
|Druh místnosti |Koeficient [ - ]|
+---------------------------------+----------------+
|v bytě | 1,0 |
+---------------------------------+----------------+
|ve skladě | 1,0 |
+---------------------------------+----------------+
|v kanceláři | 1,2 |
+---------------------------------+----------------+
|ve zdravotním středisku | 1,2 |
+---------------------------------+----------------+
|v mateřské školce | 1,2 |
+---------------------------------+----------------+
|ve výstavním sále | 1,2 |
+---------------------------------+----------------+
|v prodejně | 1,3 |
+---------------------------------+----------------+
|v obchodním domě | 1,3 |
+---------------------------------+----------------+
|v učebně | 1,3 |
+---------------------------------+----------------+
|v tělocvičně | 1,3 |
+---------------------------------+----------------+
|v dílně | 1,3 |
+---------------------------------+----------------+
|v restauraci, kavárně, vinárně | 1,4 |
+---------------------------------+----------------+
a) Koeficienty podle tabulky se použijí i pro místnosti s obdobným
způsobem využívání.
b) Pro místnosti s nižší výpočtovou vnitřní teplotou ti (garáže apod.)
se zohledňující součinitel s, kterým se vynásobí příslušný koeficient
této místnosti, stanoví podle vzorce:
ti - tes
s = ---------- [ - ],
tis - tes
kde je
s - součinitel [ - ]
ti - teplota [st. C], na kterou má být podle projektu
vytápěna předmětná místnost; není-li údaj
k dispozici, pak podle platných technických norem
tes - průměrná teplota venkovního vzduchu [st. C] v otopném
období podle dlouhodobého průměru
tis - průměrná vnitřní výpočtová teplota [st. C] ústředně
vytápěných obytných místností v otopném období
(zpravidla +20 st. C)
2. místností bytů a nebytových prostorů, v nichž není umístěno otopné
těleso a které jsou začleněné v objektu tak, že s místnostmi s otopným
tělesem přímo sousedí
+---------------------+----------------+
| |Koeficient [ - ]|
+---------------------+----------------+
|jednou stěnou | 0,1 |
+---------------------+----------------+
|dvěma stěnami | 0,2 |
+---------------------+----------------+
|třemi stěnami | 0,35 |
+---------------------+----------------+
|čtyřmi stěnami | 0,5 |
+---------------------+----------------+
|pěti a více stěnami | 0,75 - 1,0 |
+---------------------+----------------+
a) Stěnou se rozumí boční stěna, strop a podlaha. Má-li místnost velké
rozdíly v délkách stěn nebo sousedící místnosti nejsou podél celých
délek stěn, zvolí se koeficient úměrný hodnotám z tabulky. Za sousedící
vytápěné místnosti se nepovažují chodby a schodiště společných částí
objektu, i když je v nich umístěno otopné těleso.
b) Je-li v místnosti bytu či nebytového prostoru bez otopného tělesa
neizolované potrubí vnitřního rozvodu tepelné energie (vertikální
rozvody přívodní i zpětné, horizontální rozvody přívodní i zpětné,
přípojky k otopným tělesům delší jak 0,5 m), zvýší se koeficienty
stanovené dle počtu stěn o hodnotu navýšení stanovenou podle vzorce
5S
n = ------- [ - ],
A
kde je
n - navýšení [ - ]
S - povrch potrubí [m2]
A - započitatelná podlahová plocha místnosti [m2],
přičemž výsledný koeficient včetně navýšení nemůže být větší než 1,0 (k
+ n ≤ 1).
c) V zúčtovací jednotce, ve které mají byty srovnatelný počet
místností, velikost, uspořádání a podíl nevytápěných prostor, je možné
pro rozúčtování základní složky nákladů na vytápění uplatnit jejich
podlahovou plochu.
B.
Koeficienty pro stanovení podlahové plochy nebytových prostorů pro
rozdělení základní složky nákladů na tepelnou energii spotřebovanou na
ohřev užitkové vody
Koeficienty pro výpočet podlahové plochy nebytových prostorů pro
rozdělení základní složky nákladů na teplou užitkovou vodu se stanovují
odborným posouzením podle rozsahu odběru a způsobu užití teplé užitkové
vody.
Příl.2
Výpočet spotřební složky nákladů na vytápění podle § 4 odst.7
a na poskytování teplé užitkové vody podle § 5 odst.7
se provede podle vzorce
X . Sc . Pni
Sni = ------------ [ Kč ],
Pc
kde je
Pc - celková plocha v zúčtovací jednotce [m2]
Pni - plocha konkrétního bytu nebo nebytového prostoru,
u něhož není znám údaj z měření, [m2]
Sc - celková spotřební složka nákladů za zúčtovací
jednotku [Kč]
Sni - spotřební složka nákladů připadající na konkrétní byt
nebo nebytový prostor, u něhož není znám údaj
z měření, [Kč]
X - násobek zvýšení (podle § 4 odst. 7 hodnota 1,6, podle
§ 5 odst. 7 hodnota ^3)
Poznámka:
Při stanovení nákladů na vytápění podle § 4 odst. 7 se za Pc
a Pni dosazuje započitatelná podlahová plocha. Při stanovení
nákladů na poskytování teplé užitkové vody podle § 5 odst. 7 se za
Pc a Pni dosazuje podlahová plocha.
Příl.3
Dlouhodobé měsíční průměry klimatické náročnosti
+------------+---------+--------------+---------+
| Měsíc | % | Měsíc | % |
+------------+---------+--------------+---------+
| leden | 19 | červenec | 0 |
+------------+---------+--------------+---------+
| únor | 16 | srpen | 0 |
+------------+---------+--------------+---------+
| březen | 14 | září | 1 |
+------------+---------+--------------+---------+
| duben | 9 | říjen | 8 |
+------------+---------+--------------+---------+
| květen | 2 | listopad | 14 |
+------------+---------+--------------+---------+
| červen | 0 | prosinec | 17 |
+------------+---------+--------------+---------+
1) § 2 odst. 2 písm. c) bod 8 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách
podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně
některých zákonů (energetický zákon).
2) § 2 odst. 2 písm. c) bod 11 zákona č. 458/2000 Sb.
3) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.,
zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 141/2001 Sb.
4) § 2 odst. 2 písm. c) bod 4 zákona č. 458/2000 Sb.
5) Vyhláška č. 245/1995 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a
dodávku teplé užitkové vody včetně rozúčtování nákladů na objekty a
mezi konečné spotřebitele, ve znění vyhlášky č. 85/1998 Sb.
Poslední komentáře