Bobo viajero napsal: „nevím zda-li jsem to správně pochopil – že (z pozemků) může být jen zastavěný pozemek příslušenstvím domu a tudíž společnou částí domu (SČD)“

To jste pochopil naprosto špatně. Nenapsal jsem nic takového, ani ZoVB to takto neomezuje. Ustanovení § 2 ZoVB říká pouze toto: „(…) dále se za společné části domu považují příslušenství^1a) domu (například drobné stavby) a společná zařízení domu (například vybavení společné prádelny),“
Jde pouze o příkladmý výčet. Příslušenstvím domu může být pozemek i parkoviště.

• Pozemek lze v Prohlášení označit jako věc která je příslušenstvím domu. Tím se stane společnou částí domu podle § 2 ZoVB.
• Jímky jsou bezpochyby samostatnými stavbami s právním režimem nezávislým na pozemku. Vlastník těchto staveb může být odlišný od vlastníka samotného pozemku. Záleží na tom, zda stavba je rovněž v Prohlášení uvedena jako „věcně příslušná k domu“. Pokud drenáže tvoří s jímkami jeden propojený funkční celek, jde o jedinou stavbu.
• Samostatný pozemek nelze v prohlášení určit jako příslušenství bytu, neboť neslouží k uspokojování potřeby bydlení. Judikatura je v tom konstantní. Např. garáž či garážové stání nejsou příslušenstvím bytu, a to právě z toho důvodu, že neslouží k bydlení. Viz rozhodnutí Nejvyššího soudu 26 Cdo 2340/99, 26 Cdo 2975/2000.

Samotný pojem „příslušenství bytu“ podle § 121 odst. 2 ObčZ neříká naprosto nic o tom kdo je vlastníkem takového příslušenství. Vlastník bytu může být osoba odlišná od vlastníka příslušenství bytu. Je to typické u příslušenství jako jsou sklepní kóje, dřevník, kůlna, sklep na uhlí, komora mimo byt. Může či nemusí jít o společné části domu. Rovněž u společného příslušenství bytů (společné WC mimo byt, kočárkárna, prádelna, sušárna, mandlovna), které bývají takto uvedeny v nájemních smlouvách, může být vlastníkem jiná osoba než vlastník bytu (zpravidla jde opět o společné části domu).

Viz např. popularizační článek zde: http://www.ipravnik.cz/…vi-bytu.aspx

lake