Podle § 3 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, platí, že bytem je soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určen.

☀ O tom zda se jedná o byt z hlediska stavebně-technického rozhoduje výhradně stavební úřad svým veřejnoprávním „kolaudačním“ rozhodnutím.

Podle § 2236 zákona č. 89/2012 Sb. platí, že bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení.

☀ Určit část stavby k účelu bydlení je oprávněn pouze stavební úřad svým veřejnoprávním „kolaudačním“ rozhodnutím.

Podle § 37 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, platí, že vlastníci a jiní oprávnění jsou povinni d) ohlásit katastrálnímu úřadu změny údajů katastru týkající se jejich nemovitostí, a to do 30 dnů ode dne jejich vzniku, a předložit listinu, která změnu dokládá.

☀ Listinou která dokládá změnu způsobu využití jednotky je veřejnoprávní „kolaudační“ rozhodnutí stavebního úřadu. Pokud katastráĺní úřad nevyžaduje k zápisu bytu tuto listinu, pak porušuje zákon.

Záznam v katastru o způsobu využití jednotky má pouze charakter deklaratorní, nikoli konstitutivní. Za zápis nepravdivého údaje odpovídá ten, kdo podal žádost obsahující lživé údaje. Jde o přestupek s pokutou do 50000 Kč u nepodnikající fyzické osoby. Podle okolností může jít také o trestný čin podvodu. Například pokud jednotka je prodávána jako bytová podle údaje v katastru, avšak nikdy nebyla k tomuto způsobu využití zkolaudována rozhodnutím stavebního úřadu.

☀ Soudím, že ustanovení o pokutách by se použilo i v případě, kdy osoba nepravdivě ohlásí katastrálnímu úřadu změnu údajů katastru týkající se jeho nemovitosti (tedy ohlásí změnu, která ve skutečnosti nenastala).

Justitianus