V jiným tématu jsme narazili na otázku, jestli je vyúčtovávání např. pojištění a externí správy ve službách nezákonný nebo ne.

Poprosím teda přítomný, aby mi uvedli podložený argumenty, pokud SVJ na řádně svolaným usnášeníschopným shromáždění zákonným kvórem rozhodne o znění stanov, že v souladu s §1/2 NOZ a §3/2 i §5/1 Zákona 67/2013 Sb. deklaruje třeba zrovna pojištění a externí správu jako služby včetně způsobu rozúčtování, proč by to mělo nebýt v souladu se zákonem, kde jakýsi anonym argumentuje § 1180 a § 1181 NOZ.

Ohledně §1180 už mám sestřádaných nejmíň pět důkazů, že je dispozitivní (od článku K pojetí dispozitivního práva v občanském zákoníku od JUDr. Eliáše, přes vyjádření MS a MMR i publikací od JUDr. Josefa Holejšovskýho, po Rozsudek Nejvyššího soudu ve velkém senátu sp. zn. 31 Cdo 1571/2010 ze dne 16. 1. 2013, o důvodové zprávě k novele NOZ nemluvě).

§1181 NOZ pak o rozsahu služeb nemluví vůbec a §3/2 i §5/1 Zákona 67/2013 Sb. svěřují rozhodnutí o rozsahu služeb i jejich rozúčtování výslovně do rukou SVJ.

V tématu Nebytový prostor se samostatným vchodem jsem uvedl doslovný citace z judikatury, že platnost usnesení lze zkoumat pouze v řízení podle §1209 NOZ a to u Krajského soudu a v tříměsíční lhůtě, v jiném řízení jeho platnost posuzovat nelze, a to ani jako předběžnou otázku, a že pokud takto napadeno nebylo, nemůže soud posuzovat, zda bylo přijato v souladu se zákonem a stanovami, ale má z tohoto usnesení vycházet.

Jsem teda toho názoru, že pokud SVJ usnesením rozhodne o tom, že je něco služba (od 1.7.2021 už to ani nemusí být ve Stanovách), tak má vlastník tři měsíce napadnout to u soudu podle §1209 a pak už přes to nejede vlak a služba to je. Nebo ne?