Pouze dvě politické strany mohou ustavit poslanecké kluby s nárokem na příspěvek z rozpočtu Sněmovny: to jsou ANO a SPD.
Poslanci kteří nekandidovali za politickou stranu (či hnutí) mohou ustavit poslanecký klub v průběhu volebního období, například podle příslušnosti k politické straně, jestliže půjde alespoň o 10 osob. Neobdrží však na činnost takového klubu žádný příspěvek (Viz § 77 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb.). To se tyká poslanců, kteří kandidovali za některou koalici, nebo jako nezávislí.
Podotýkám, že Piráti nemohou ve volebním období 2021–2025 vytvořit vlastní klub. Na Wikipedii jsou sice předběžně uvedeni předseda a místopředseda budoucího poslaneckého klubu Pirátů, ale to je jen marná snaha o porcování medvěda, který bude do roku 2025 stále běhat po lese. Piráti nemají požadovaných 10 poslanců k ustavení vlastního poslaneckého klubu.
Tazatel QWERTY tedy nemá pravdu. Nepřečetl si § 77 odst. 2 zákona.
- Tazatel QWERTY však má obecně plnou pravdu, když pochybuje o tom zda ČR je právní stát a ptá se: „Nebo se retroaktivně schválí novela, aby bylo vše křišťálově čisté?“
Právě k takovému postupu se uchýlila sněmovna, když v červenci 2020 schválila novelu občanského zákoníku č. 163/2020 přidáním § 1186 odst. 3: že dluhy předchozího vlastníka přecházejí na nabyvatele jednotky. Od roku 1994 totiž platil pravý opak: že dluhy vlastníka jednotky nepřecházejí, protože se jedná o obligační (závazkový) vztah vůči osobě (nijak nespojený s vlastnictvím bytu).
Od roku 2014 však začaly české soudy protiústavně judikovat opačně, i když k přechodu dluhů neexistovala žádná právní úprava. Za to mohou popletení teoretici, jako například Petr Bezouška, Pavla Schödelbauerová z MMR i jiní znásilňovači práva. Marně zde tenkrát upozorňoval lake na zjevnou protiústavnost těchto názorů a následných judikátů …
Situace s porušováním ústavy se postupně stala neudržitelnou, i mezi soudci se vzmáhala nechuť dále vynášet protiústavní rozsudky. Někteří konečně objevili, že u dluhů bývalého vlastníka nejde o jinou závadu váznoucí na věci ve smyslu § 1107 o. z., ale o osobní dluh, který nepřechází na nabyvatele jednotky. Viz např. tehdy probíhající spory, které řešil Nejvyšší soud jako 26 Cdo 557/2019 a 26 Cdo 774/2019.
Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 27.7.2020, sp. zn. 26 Cdo 557/2019, formuloval a odůvodnil závěr, že dluhy převodce jednotky související se správou domu a pozemku nejsou jinou závadou váznoucí na věci ve smyslu § 1107 o. z.. Totéž judikoval Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 28.7.2020 sp. zn. 26 Cdo 774/2019:
|
„Dluhy převodce jednotky související se správou domu a pozemku nejsou jinou závadou váznoucí na věci ve smyslu § 1107 o. z., jde o osobní dluh (bývalého) vlastníka jednotky, který existuje samostatně (odděleně od věci).“ |
Na toto musela vláda zareagovat, a tak z toho rychle vybruslili tím, že přechod dluhů konečně do občanského zákoníku skutečně zavedli. Období totálního bezpráví tedy trvalo ode dne 1.1.2014 do 30.6.2020. Pocítily to stovky vlastníků jednotek, možná tisíce. A přišli těmito překvapivými a protiústavními rozsudky o desítky tisíc Kč.
| Toto je právní žumpa, která nenastala ani v hitlerovském Německu! Oni si Němci i ty norimberské rasové zákony napřed řádně schválili, než je začali uplatňovat. Lake měl v tomto zase pravdu. |
Naproti tomu nynější ustavení poslaneckých klubů se dotýká jen těch dvou stovek zvolených poslanců. A jejich korýtka jim nikdo nevezme, protože činnost klubů jim budou samozřejmě hradit politické strany.
Justitianus
Poslední komentáře