Vložil Justitianus, 29. Srpen 2021 - 22:53
  • Tazatel se v úvodním příspěvku zeptal: „Může být omezen počet čipů, které dostanu?“

Na to jsem mu odpověděl: „Je to stejné jako ptát se na počet klíčů. Jaká pravidla si nastavíte, taková budete mít.“. Nějakému anonymnímu blbovi-trollovi se má odpověď nelíbila a začal v jiné diskusi šířit lži. Pro jistotu tedy doplňuji podrobnosti.

Podle konstantní judikatury má vlastník jednotky nárok na počet klíčů/čipů pouze pro sebe a pro osoby, které byt užívají právem uživatele. Neexistuje však neomezené právo na libovolný počet klíčů/čipů. Pravidla v SVJ mohou určit způsob hrazení klíčů/čipů, případně pravidla pro jejich přidělování.

Mají-li (…) nájemce a dále pouze osoby, které s ním žijí ve společné domácnosti, právo užívat byt (§ 687 odst. 1 obč. zák.) a vedle tohoto práva i právo užívat společné prostory a zařízení domu (§ 688 obč. zák.), pak jedině tyto osoby, tj. nájemce a osoby s ním již žijící ve společné domácnosti, mají nárok mít ve svém držení vedle klíčů od bytu i klíč od vchodových dveří domu, a to v zájmu toho, aby mohli uvedená práva (právo užívat byt a společné prostory a zařízení domu) realizovat. Z toho současně vyplývá, že uvedený nárok nepřísluší rovněž dalším, tj. třetím osobám, a to ani pečovatelce, řemeslníkům, posluhovačce (…).
S názorem, že žalobkyně nemohou do bytů přijmout další osoby za účelem návštěvy či založení společné domácnosti, nemají-li další klíče od vchodových dveří předmětného domu, se dovolací soud neztotožňuje. Nic totiž nebrání v tom, aby osobám, které k nim (do jimi užívaných bytů) přicházejí na návštěvu, zpřístupnili dům a posléze rovněž byt samotné žalobkyně či osoby s nimi žijící ve společné domácnosti. Ze shora uvedeného již bez dalšího vyplývá, že přijmou-li žalobkyně do svých bytů další osobu za účelem založení společné domácnosti a takovou domácnost rovněž posléze založí, bude mít osoba žijící takto ve společné domácnosti nárok na klíče od domovních dveří.

Rozsudek Nejvyššího soudu 26 Cdo 463/2001 ze dne 12.11.2002

Žalobkyně (…) požaduje klíče další, byť na to nemá žádný právní nárok, neboť počet poskytnutých klíčů vždy odpovídá počtu členů domácnosti a synové žalobkyně členy domácnosti žalobkyně nejsou. Žalovaný popřel, že by se vůči žalobkyni dopouštěl jakékoliv šikany či omezování, když žalovaný právě za účelem bezpečného vstupu do domu nechal do každé bytové jednotky nainstalovat domovní telefony, které jsou vybaveny tlačítkem pro otevírání vstupních dveří, a proto sama žalobkyně může zajistit tímto způsobem vstup svých synů do domu. [J]e vedena evidence vydávaných čipů (…) a čipy mají pouze vlastníci bytu a osoby, které v domě bydlí – návštěvy vždy zvoní a jsou vpuštěny do domu vlastníky nebo uživateli bytů. (…)
18. Z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 463/2001 vyplývá: součástí povinnosti pronajímatele zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu není zajištění a předání kopií klíčů od vchodových dveří domu pro jiné osoby, než jsou nájemce a osoby, které s nájemcem žijí ve společné domácnosti. 

Rozsudek obvodního soudu pro Prahu 4 21 C 179/2019–128 ze dne 17. února 2021

Jak je vidět, zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu z roku 2002 je součástí konstantní judikatury a soudy se na něj odkazují i dnes; viz druhý citovaný rozsudek z února 2021.

Výjimkou by byl případ, kdy uživatelem bytu je postižená osoba, která není schopna obsluhovat bytový (domovní) telefon ani nemůže otevírat vchodové dveře návštěvám pomocí elektrického ovládání („bzučáku“). V tom případě může dát žádost o větší počet klíčů/čipů, ovšem musí prokázat své tvrzení, a tu žádost bude samozřejmě někdo posuzovat, nejspíše SVJ. Ani náhodou však obecně neplatí, že by si kdokoliv mohl naporoučet jakýkoliv počet klíčů/čipů. Něco takového si může myslet jedině blb.

Justitianus

Odpovědět příspěvkem do diskuse

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
Tato informace bude zobrazena.
Diskuse je moderovaná - neslušné příspěvky, příspěvky mimo téma apod. mohou být odstraněny.