Pocit pana Eliáše, že v obč. zák. musí být všechno, aby šlo o co nejtlustší veledílo, které vstoupí do dějin. Obdobnou otázku kladou rodinní právníci, zástupci občanských sdružení (resp. dnes spolků) a jiných právnických osob.

Výhodou NOZ je, že byla odstraněna dualita soukromého práva (něco se řešilo v ObčZ, něco v ObchZ, a občas nebylo jasné, který zákon použít a lidé se zbytečně soudili a po 13 letech sporu byly obě strany překvapeny, že je smlouva od počátku neplatná). Na druhou stranu NOZ zavedl dualitu korporátního práva (něco řeší NOZ, něco ZOK, a je třeba hledat), což je taky špatně.

Jinak v NOZ vidím jen samé nevýhody. Od totální nepřehlednosti, po nelogičnost, nejasného výkladu řady ustanovení, která se nikdy nevyjasní, nevyváženosti (některé nepodstatné blbosti jsou otrocky řešeny ve 20 paragrafech, důležité otázky jsou zakotveny jednou větou, která ale umožnuje 6 výkladů).

Občas někdo volá pro obnovení samostatného ZoVB, resp. sepsání nového zákona. Otázky vlastnictví nelze řešit retroaktivně, takže by tu pak byl nejméně trojí režim.