V této starší diskusi se právní neználek Zdenek 22 snažil opakovaně obhajovat naprostý nesmysl: že prý shromáždění je oprávněno rozhodovat o cizím majetku podle § 1208 písm. f) bod 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb..
Zdenkovo tvrzení bylo ovšemže nesprávné. Byla to pitomost. Justitianus měl – jako obykle – ve všem pravdu. Ustanovení § 1208 písm. f) bod 1 a 2 se týká pouze věcí ve vlastnictví SVJ.
Totéž co zde napsal Justitianus v roce 2020 judikoval i Nejvyšší soud v usnesení 26 Cdo 1301/2019, ze dne 17.03.2020:
|
Působnost shromáždění vlastníků jako nejvyššího orgánu společenství vlastníků (§ 1206 odst. 1 o. z.) je upravena v § 1208 o. z. a týká se otázek správy domu a pozemku. Je-li společenství vlastníků právnickou osobou s působností omezenou (§ 1194 o. z.) jen na věci týkající se správy domu a pozemku, musí se toto omezení (logicky) vztahovat i na její nejvyšší orgán. Společenství vlastníků proto není oprávněno rozhodovat o otázkách týkajících se vlastnictví či spoluvlastnictví jednotlivých vlastníků jednotek. Opačný výklad vyplývající jen z jazykového vyjádření § 1208 o. z., (…) nedává valný smysl. Jinak řečeno tam, kde má vystupovat společenství jako subjekt vlastnického práva, musí být jeho vůle schválena shromážděním (…). |
|
Zdroj: usnesení Nejvyššího soudu 26 Cdo 1301/2019, ze dne 17.03.2020 |
Ustanovení § 1208 písm. f) bod 1 a 2 jsou stále součástí občanského zákoníku. Nikdo však nepochybuje, že tam uvedené oprávnění shromáždění se týká pouze věcí nemovitých a movitých které jsou ve vlastnictví právnické osoby SVJ.
Justitianus
Poslední komentáře