26 Cdo 1859/2019 - hlasování manželů
Laik žasne, odborník se diví… Řeč je o podivuhodném příběhu
o hlasování manželů na shromáždění SVJ v Liberci v roce 2017.
Na shromáždění (kde se rozhodovalo o změně stanov) byli přítomni vlastníci jednotek s nadpolovičním podílem, shromáždění tedy bylo schopné usnášení. Dvě jednotky jsou ve společném jmění manželů; za jednu z těchto jednotek byl přítomen pan J. P. jako společný zástupce manželů P. Za druhou jednotku byla na shromáždění přítomna paní T. Š. jako společný zástupce manželů Š.
Totálně zmatení statutáři ovšem u těchto dvou jednotek započetli při hlasování jen polovinu hlasů příslušejících každé jednotce. Prý proto, že při přítomnosti jen jednoho z manželů se váha hlasu započítá jednou polovinou (!!!). Takovou pitomost jsem slyšel naposled před deseti lety.
Soudy pak řešily nastolenou otázku jakým způsobem lze počítat hlasy za jednotku ve společném jmění manželů, dostaví-li se na shromáždění pouze jeden z nich, aniž by předložil plnou moc k zastupování druhého manžela. Všechny soudy to rozhodly shodně:
- Krajský soud v Ústí nad Labem pobočka v Liberci (soud prvního stupně) usnesením ze dne 20. 9. 2017, č. j. 38 Cm 170/2017–81
- Vrchní soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 5. 2. 2019, č. j. 6 Cmo 36/2018–116
- Nejvyšší soud usnesením ze dne 11.03.2020, č. j. 26 Cdo 1859/2019
Soudy judikovaly o tom, co je nepochybné: Že hlas vlastníka jednotky je nedělitelný. Že manželé se zastupují v běžných záležitostech, a plná moc jejich společnému zástupci nemusí být udělena písemně. Podrobný výklad je obsažen v usnesení Nejvyššího soudu 26 Cdo 1859/2019, ze kterého cituji:
|
(…) Jedním ze spoluvlastnických práv je i právo hlasovat na shromáždění, proto i toto právo mohou spoluvlastníci (manželé) vykonávat pouze prostřednictvím společného zástupce, který bude hlasovat za jednotku jako celek. Spoluvlastníci (manželé) se totiž (z hlediska počtu vlastníků) považují za jednoho vlastníka, váhu hlasů připadající na jejich jednotku je nutno započítat v celé výši, a to i při zjišťování počtu přítomných i poměru hlasování. Nedohodnou-li se spoluvlastníci na osobě společného zástupce, nebude zde nikdo, kdo by mohl jejich hlasovací právo vykonávat, a v takovém případě nebude možné hlas připadající na jejich jednotku vůbec započítat. Je vyloučeno, aby společenství hlas připadající na jednu jednotku rozdělilo a započítalo jen poměrnou část hlasu připadající na přítomného spoluvlastníka. Nebudou-li stanovy vyžadovat, aby společný zástupce předložil písemnou plnou moc, může o svém oprávnění jednat za ostatní spoluvlastníky (druhého manžela) informovat společenství ústně, nejčastěji při zjišťování prezence. I když výslovně neprohlásí, že zastupuje také ostatní spoluvlastníky (druhého manžela), může jeho zástupčí oprávnění podle okolností vyplývat i ze skutečnosti, že se jako jediný spoluvlastník (jeden z manželů) dostaví na shromáždění a jiný spoluvlastník (druhý manžel) nedá před zahájením shromáždění relevantním způsobem najevo své námitky, a konkludentně tak vyjádří souhlas s tím, aby ho přítomný spoluvlastník (manžel) zastupoval. Protože žádný z manželů nedal před zahájením shromáždění nijak najevo, že by se zastoupením druhým manželem nesouhlasil, je nutno vycházet z toho, že manžel přítomný na shromáždění byl oprávněn na něm hlasovat za jednotku jako společný zástupce. Při stanovení počtu přítomných i poměru hlasování měla být započítána váha hlasu připadající na jednotky XY v celé výši. (…) Nelze souhlasit s námitkou dovolatele, že soudy měly vycházet z článku XIV. odst. h) stanov, podle nichž se člen společenství může ve výkonu svých práv (s výjimkou práva volit a být volen do orgánů) nechat zastoupit na základě plné moci jinou k tomu písemně zmocněnou osobou. V této souvislosti je totiž třeba rozlišovat mezi oprávněním vlastníka jednotky nechat se zastoupit na shromáždění jinou osobou odlišnou od vlastníka jednotky a povinností spoluvlastníků jednotky (manželů majících jednotku ve společném jmění) zmocnit společného zástupce, který vykonává jejich práva vůči osobě odpovědné za správu domu. Písemné plné moci proto bylo zapotřebí pouze tehdy, pokud společným zástupcem manželů byla třetí osoba, jako tomu bylo v případě manželů K. Byl-li společným zástupcem manželů P. a Š. jeden z manželů (vlastníků jednotky), písemné plné moci nebylo zapotřebí. (…) Zdroj: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11.03.2020, č. j. 26 Cdo 1859/2019 |
Poznámka:
Zde se o tom psalo vícekrát.
Názor shodný s nynějším judikátem Nejvyššího soudu zde vyjádřil lake
už v říjnu 2011: http://www.portalsvj.cz/…deni-po-x-te#….
O tomtéž zde napsal Justitianus v prosinci 2018, viz http://www.portalsvj.cz/…upce-manzelu.
Justitianus
Poslední komentáře