Vložil Justitianus, 27. Září 2020 - 10:03

Pane Kříži, ptáte se jak je to se zálohami na správu.

  • Závazek přispívat na správu domu a pozemku vzniká z právní skutečnosti – z ustanovení § 1180 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb..
  • Závazek skládat k tomuto účelu zálohy může vzniknout ze soukromoprávního ujednání – z prohlášení vlastníka (§ 1166 odst. 1 písm. c)), nebo ze stanov SVJ (§ 1200 odst. 2 písm. f)).
  • Celkovou výši záloh stanoví shromáždění (§ 1208 písm. c)).
  • Rozúčtování celkové zálohy na dílčí (měsíční) platby jednotlivých vlastníků jednotek zpravidla provede SVJ, které také oznamuje vlastníkům konkrétní výši jejich závazku. Jakmile je vlastníkovi jednotky sdělena výše předepsaných záloh, stává se dlužníkem a vzniká mu ze zákona závazek tyto zálohy hradit. SVJ je oprávněno vlastním jménem vymáhat plnění tohoto závazku.

Stejně jako v případě úhrady služeb platí, že po konečném vyúčtování již neuhrazené zálohy vymáhat nelze. Problém je ale v tom, že u záloh na správu žádné konečné vyúčtování neexistuje.

Většina ovcí – členů SVJ – netuší na co se zálohy platí a nemají ani přibližnou představu kdy se zálohy použijí a na co. Jde o platby do bezedného hrnce. V tom je zásadní rozdíl oproti zálohovým platbám na služby: u služeb víte (díky zákonu č. 67/2013 Sb.) na co platíte, víte kdy máte dostat vyúčtování, a rámcově víte kdy má nastat vypořádání přeplatků a nedoplatků.

Obecně platí, že vyúčtování jakýchkoliv záloh nastává ze zákona buď uplynutím sjednané doby, nebo po použití zálohy na stanovený účel, nebo odpadl-li důvod ke kterému byla záloha skládána. U záloh na správu se nic z toho nedá uplatnit (ve většině SVJ).

  • U záloh na správu skládaných „naslepo“ na neznámý účel nelze nikdy určit zda a kdy byla záloha již použita na stanovený účel. Proto SVJ přijaté zálohy na správu nevyúčtuje ani nevrátí, pokud to nedostane příkazem od nejvyššího orgánu – shromáždění.
  • U záloh skládaných „naslepo“ na neznámý účel nelze stanovit ani to zda a kdy odpadl důvod části plateb. Proto SVJ přijaté zálohy na správu nevyúčtuje ani nevrátí, pokud to nedostane příkazem od nejvyššího orgánu – shromáždění.
  • Pokud by se jednalo o zálohy krátkodobé (s dobou použití do 1 roku), pak po skončení zúčtovacího období je každý správce cizího majetku povinen přijaté zálohy vyúčtovat. Plyne to ze zákona (89/2012 Sb. § 1436, viz níže), ale pozor – toto neplatí pro SVJ. Věřte nebo ne – společenství vlastníků jednotek totiž není správcem cizího majetku podle zákona č. 89/2012 Sb.. Neptejte se mne proč je to tak absurdně stanoveno. Je známo, že část NOZ o bytovém spoluvlastnictví je paskvil, který tam byl přibastlen dodatečně. Proto tato část není pořádně provázána s ostatními částmi občanského zákoníku.
89/2012 Sb. § 1436
(1) Správce předloží beneficientovi vyúčtování správy nejméně jednou za rok. Je-li správců několik, předloží vyúčtování společné, ledaže vzhledem k rozdělení jejich působnosti smlouva určí nebo zákon stanoví něco jiného.
(2) Vyúčtování musí být tak podrobné, aby bylo možné ověřit jeho správnost. 

Justitianus

Odpovědět příspěvkem do diskuse

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
Tato informace bude zobrazena.
Diskuse je moderovaná - neslušné příspěvky, příspěvky mimo téma apod. mohou být odstraněny.