Vložil Justitianus, 29. Srpen 2020 - 3:45
  • Komentátor napsal: „Pojem „vlastní správa právnické osoby samotné“ si pan Justitianus vymyslel, tento pojem nemá žádný zákonný podklad.“

Komentátor se mýlí. Nezná zákon a přesto se pokouší diskutovat.

Pane Komentátore, dám Vám dobrou radu. Nesnažte se míchat do diskuse s dospělými, když netušíte o čem diskutují. A pokud se chcete vyjadřovat o obsahu zákona č. 89/2012 Sb., měl byste si ten zákon napřed přečíst.


Podle § 338 zákona č. 89/2012 Sb. platí, že nadace používá svůj majetek (…) k poskytování nadačních příspěvků, k zajištění vlastní činnosti k naplnění svého účelu a k úhradě nákladů na zhodnocení nadační jistiny i nákladů na vlastní správu. Z uvedeného plyne, že zákonodárce odděluje hlavní činnost právnické osoby od nákladů na vlastní správu právnické osoby.

Obdobně platí podle § 344 zákona č. 89/2012 Sb., že snížením nadačního kapitálu nelze přímo ani nepřímo krýt náklady správy nadace.

Podle § 357 zákona č. 89/2012 Sb. platí, že nadace účtuje odděleně o nadačních příspěvcích, o ostatních činnostech k naplnění účelu nadace a o nákladech na její správu. Z uvedeného plyne, že zákonodárce jednoznačně odděluje i z účetního hlediska náklady na činnost k naplnění účelu nadace od nákladů vlastní správy nadace.

Podle § 358 zákona č. 89/2012 Sb. platí, že nadace je povinna ve výroční zprávě uvést účetní závěrku a přehled o veškeré činnosti nadace, kde také povinně uvede odděleně přehled nákladů na vlastní správu. Důvod je stejný jako u SVJ: odlišné režimy zdanění u obou druhů nákladů.

Podle § 403 zákona č. 89/2012 Sb. platí, že zisk ústavu může ústav použít jen k podpoře činnosti, pro niž byl založen, a k úhradě nákladů na vlastní správu. Zákonodárce opět jednoznačně odlišuje „činnost pro niž byl pstav založen“ od činnosti „vlastní správy“ právnické osoby.

Z uvedených citátůje zjevné, že zákon č. 89/2012 Sb. se zmiňuje o vlastní správě právnické osoby na více místech. A vždy striktně odděluje vlastní správu (správu sebe sama) od hlavní činnosti právnické osoby a od nákladů na hlavní činnost. Prokázal jsem tedy, že pojem „vlastní správa“ je v zákoně používán na více místech. A výklad tohoto běžného pojmu není nijak obtížný.

Obdobně podle § 1414 zákona č. 89/2012 Sb. platí, že správce cizího majetku nesmí smísit svůj vlastní majetek s majetkem pod svou správou. Je to logické a správné: správce musí rozlišovat vlastní majetek (a náklady na svou vlastní správu) od majetku beneficienta (a od nákladů na správu cizího majetku).

V usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 Cdo 152/2007, ze dne 21.5.2008 se soud vyjádřil k pojmu „správa vlastního majetku":

„Obecně lze dodat, že správa vlastního majetku není podnikáním a nemůže proto být ani předmětem podnikání obchodní společnosti. Jde o činnost, jež je vlastní každé obchodní společnosti, neboť je nezbytná k jejímu řádnému fungování.
Ke správě vlastního majetku není třeba žádného úředního povolení."

Uvedený citát lze samozřejmě použít pro kteroukoliv právnickou osobu, včetně SVJ. Správu sebe sama (včetně správy vlastního majetku) provádí každá právnická osoba, a provádí ji automaticky. V případě, že právnická osoba není schopná vykonávat vlastní správu (správu sebe sama), pak jí soud může jmenovat opatrovníka (§ 165, § 486 až § 488 zákona č. 89/2012 Sb.).

Justitianus

Odpovědět příspěvkem do diskuse

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
Tato informace bude zobrazena.
Diskuse je moderovaná - neslušné příspěvky, příspěvky mimo téma apod. mohou být odstraněny.