Nesmysly z Českého metrologického institutu

Vložil Justitianus, 1. Červen 2020 - 8:04 ::


Úvodem:
Spoléhat se na názor „odborníka“ se nevyplatí, ani když je to právník. Tím spíše to platí, pokud nejde o právníka.


V jiné diskusi s názvem K vyúčtování TUV lze používat vodoměry 18 let bez ověření vlastník jednotky popsal svou anabázi se soudy od městského až po Ústavní. (Šlo o vyúčtování vody, prováděné po dobu asi 15 let na základě náměrů neověřených vodoměrů.) Nás budou v této diskusi zajímat jen stanoviska „odborníků“, kvůli kterým vlastník jednotky prohrál svou při u všech soudů, včetně Nejvyššího a Ústavního soudu.

A prosím lakavé čtenáře, aby zde nerozvíjeli diskusi k tomu případu s vodoměry; rozsáhlá diskuse probíhá na adrese, kterou jsem uvedl výše. Zde mi jde výhradně o to, abych varoval před zdánlivě správnými „radami“ osob, které se považují za „odborníky“ a mohou vlastníka jednotky zavést na zcestí.


Rozumí právník právu?

Začněme oznámením o porušování zákona o metrologii, které za vlastníka jednotky podal jeho právník. Odpověď úřadu je k dispozici zde: http://www.portalsvj.cz/…s/unmz0.jpg
Směšné je, že právník „nabonzoval“ úřadu nesprávnou osobu: poskytovatelem služby totiž je SVJ, nikoliv jakýsi externí správce. Míníte, že toto by právník přece měl vědět? Jistěže by to měl vědět. Ale už jste narazili na právníka, který by se vyznal v otázkách bytového vlastnictví?


Rozumí odborný ředitel ČMI právu?

Pojďme dál. Stejnou neznalost projevují většinou i osoby, které jsou v čele státních orgánů a institucí zřizovaných státem. Budete-li se spoléhat na jejich „stanoviska“, můžete u soudu ošklivě pohořet. Vlastník jednotky si vyžádal stanovisko Českého metrologického institutu ohledně použití neověřených vodoměrů při rozúčtování. Stanovisko ČMI (č.j. CMI-1687/2019/0311, ze dne 3. 3. 2019) je k nahlédnutí zde: http://www.portalsvj.cz/…20stan0.jpg.

A právě toto stanovisko mne zaujalo: Je totiž zcela chybné a v rozporu s právem. Ten nesmysl podepsal Ing. František Staněk, PhD., odborný ředitel pro legální metrologii. Jak je ovšem vidět: ač odborný ředitel pro legální metrologii, není odborníkem ve věcech obyčejného práva. Podívejme se blíže na to v čem udělal Ing. František Staněk, PhD., chybu. Cituji ze stanoviska ČMI:

Jsou-li bytové vodoměry, resp. odečty naměřených hodnot používány k výpočtu ceny za dodávku vody, je naplněna podmínka použití k účelu dle § 3 odst. 3 zákona č. 505/1990 Sb. , o metrologii, (dále také jen „zákon o metrologii“). Jejich uživatel je v souladu s ustanoveními tohoto zákona povinen používat měřidla (vodoměry) schváleného typu (§6) v době platnosti ověření (§ 11). Neplní-li tuto povinnost, dopouští se přestupku ve smyslu § 23 odst. 1 písm. b) zákona.

Zároveň naměřené hodnoty z neověřených měřidel nemohou být použity s významem pro závazkový vztah a vyúčtování provedené takovým způsobem je nezákonné

Jistě vám neušlo, že tučně vyznačená část textu je naprostým nesmyslem. Jde o fantazii autora, která ovšem nemá oporu v platném právu.

První odstavec je ještě v pořádku: v závazkových vztazích zákon předepisuje použít pouze ověřená měřidla. Při porušení zákona hrozí sankce. Druhý odstavec je ovšem pouze ničím nepodložená fantazie Ing. Františka Staňka, PhD. Jeho závěr je zcela mimo rámec zákona o metrologii: snaží se dovodit to, co zákon nikde neobsahuje. Je totiž třeba rozlišovat tři různé případy:

  1. veřejnoprávní povinnost, která je uložena zákonem č. 505/1990 o metrologii (a při nedodržení může být uložena pokuta za přestupek)
  2. soukromoprávní vztah, který je regulovaný zákonem č. 67/2013 Sb. (poskytování služby a povinnost rozúčtovat náklady) a při nedodržení vzniká povinnost uhradit druhé straně pokutu za každý den prodlení
  3. soukromoprávní ujednání, které je sjednáno mezi stranami podle občanského zákoníku (rozhodnutí SVJ o pravidlech rozúčtování nákladů na službu mezi příjemce služby)

Pan Ing. František Staněk, PhD., to všechno popletl dohromady jako když pejsek s kočičkou pekli dort. Porušení veřejnoprávní povinnosti stanovené jedním zákonem neznamená ještě, že by bylo „nezákonné“ splnění zcela jiné povinnosti, uložené jiným zákonem, nebo dokonce založené soukromoprávním ujednáním stran (v tomto případě většinové rozhodnutí společenství o způsobu rozúčtování služby). Zákon o metrologii nemůže zneplatňovat existující smluvní vztahy!


A nakonec tu máme pár příkladů …

Dávám příklad z jiné oblasti, abyste si lépe uvědomili o co jde.

Příklad č. 1
Řekněme, že pan Novák si nechal opravit auto v autoservisu. Když si vyzvedává zakázku, všimne si, že v autoservisu je pozdvižení: došla kontrola z Inspektorátu bezpečnosti práce a zjistilo se, že zvedák na dílně nemá zákonem požadované revize a neprováděly se ani předepsané periodické kontroly. Pan Novák ví, že jeho auto bylo opravováno na zvedáku, a z toho důvodu odmítne zaplatit za provedenou opravu – s tím, že oprava auta byla „nezákonná“ a faktura je tedy taky „nezákonná“.

Myslíte, že by u soudu byl pan Novák úspěšný? Kdepak! Ani náhodou. Soud by s ním zametl jako s neplatičem. Nepodložený názor pana Ing. Staňka, PhD. tedy neobstojí. Je vždy třeba rozlišovat jaké jsou následky porušení veřejnoprávní povinnosti a jaké jsou následky porušení soukromoprávního ujednání.


Ale pozor: abychom náš příklad ještě věrněji přiblížili onomu případu s neověřenými vodoměry, musel by náš příběh vypadat ve skutečnosti trochu jinak. Jestliže jste si přečetli diskusi K vyúčtování TUV lze používat vodoměry 18 let bez ověření, pak víte, že vlastník jednotky byl buď vlastníkem neověřeného vodoměru ve svém bytě, nebo byl spoluvlastníkem všech neověřených vodoměrů v domě. Nelze tedy brát vážně námitku, kterou uplatnil – že o neověřených vodoměrech nic netušil. Musíme tedy příběh pana Nováka upravit takto:

Příklad č. 2
Pan Novák je vlastníkem starého vyřazeného zvedáku, který neodpovídá předpisům (bez typového štítku, nez atestu, bez povinné revize) a tento nepoužitelný zvedák zapůjčí panu Kutilovi do jeho autoservisu. V tom autoservisu si pak nechává po dobu 18 let opravovat své auto. Poslední oprava se mu však zdá předražená, a tak si najednou vzpomene, že zvedák neodpovídá předpisům. A vzápětí odmítne zaplatit – s tím, že oprava auta byla „nezákonná“ a faktura je tedy taky „nezákonná“.

Tak co? Myslíte si, že pan Novák bude u soudu úspěšný jen kvůli chybějící revizi jeho vlastního zvedáku, nebo jej budou soudy považovat za neplatiče? Tipněte si …

Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

Odpovědět příspěvkem do diskuse

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
Tato informace bude zobrazena.
Diskuse je moderovaná - neslušné příspěvky, příspěvky mimo téma apod. mohou být odstraněny.