To, že nemají výbor a vede jim správu externí předseda nemusí být vždy problém. Pokud u nich není z vlastníků nikdo, kdo by uměl a současně chtěl správu vykonávat, nemají moc na výběr než najmout někoho zvenčí. Problém je zejména v tom, že se u nich podle mne většinově neshodnou a nekontrolují správce pravidelně, ze zjištěných kontrol fakticky nekonají, resp. pokud konají, tak s velkým zpožděním. Otázkou je kdo tomu správci platil/platí za pozdní, chybné (nebo žádné dodání…) výstupů z účetnictví. Má externí správce sám přístup k bankovnímu účtu? Sám se „kontroluje“, vyplácí si sám za pseudo správu? Na druhou stranu, pokud to u nich nikdo neumí či nechce dělat správu, funguje často argumentace bývalých statutárů: „proč bych to měl dělat zase já a všichni ostatní vlastníci se povezou“, „už jsem toho udělal dost, ať něco dělá ten a ten vlastník“, „nemám čas..“ apod. Do té doby bude externí správce zneužívat jejich většinového nezájmu a zkoušet až kam může zajít. V SVJ musí být alespoň jeden vlastník (ideálně více vlastníků), který umí a chce být statutárem a vlastně se částečně obětuje. Současně pak v SVJ potřebuje statutár alespon polovinu hlasů, tzn. spolupracujících vlastníků pro celou řadu důležitých rozhodnutí. V opačném případě mohou externí správci zneužívat situace nezájmu vlastníků od dění v SVJ.