Podlaha v tom byte, kde jsem měla idioty pod sebou byla velmi tenka. Takze jsem si třeba obula boty na podpatku a chodila v nich nebo jsem si vzala židli a skočila z ní na tu podlahou velkou silou. Toto jsem párkrát zopakovala, když zkoušeli zase moje limity a ejhle – ono to šlo a byl klid. Nemusím ovšem říkat, že než jsem zašla do těchto extrémů tak jsem za nima byla a slušně je poprosila a to nepochopili a nepochopili ani kdyz jsem na ně řvala. Pochopili až to že budou mít peklo nad hlavou, když se neuklidní. Je smutný, takto vychovávat dospělé lidi, ale bohužel někdy je opravdu nejlepší na hrubý pytel, hrubá záplata.