dle Ústavního soudu (II.ÚS 4235/18 z 13.9.2019)soudci Brzobohatá, Ferák a Dýšková svým rozsudkem porušili právo stěžovatelky na svobodné jednání a právo vlastnit majetek. takže toliko k mylnému tvrzení, že její rozsudky nejsou zpochybněny Ústavním soudem.

jedná se o rozsudek NS 26 Cdo 2307/2018 z 25.09.2018 (v krátkosti – subjekt A pronajal pozemek subjektu B. následně subjekt A pronajal část tohoto pozemku subjektu C s tím, že subjekt B s tím souhlasil a subjekt C věděl o tom, že tento pozemek má pronajatý subjekt B. Nejvyšší soud označil nájemní smlouvu za absolutně neplatnou, což je samozřejmě totální nonsens, jak správně vyložil ÚS.)

je zajímavé, že tito soudci v případě SVJ tvrdí, že je nepřípustný zásah státní moci do soukromoprávních vztahů, ale pokud se týče soukromoprávních vztahů mimo SVJ, tak to zasahují extenzivně – viz dané rozhodnutí ÚS.