„Vrchní soud v Praze působnost shromáždění a SVJ vůbec nezajímá, nejprve řeší důležitý důvod a poté až to, jestli to bylo v rozporu se zákonem, tedy to, jestli k rozhodnutí bylo SVJ, shromáždění právně způsobilé!“

Soudci Vrchního soudu v Praze zjevně pozapomněli základy logiky, která se studuje na právech (snad i v Plzni). Argument Soud zná zákon je další argumentační faul (přinejmenším podobné trvzení nemůže soud tvrdit sám o sobě, muselo by být výsledkem nezávislého zkoumání, a tam by soud zcela pohořel).

Ve škole nás paní učitelka učila o demkoraktickém právním státě, jehož zárukou jsou nezávislí soudci. Už zapomněla dodat několik podstatných „maličkostí“, např. kolik stojí tzv. spravedlnost, jak dlouho trvá, než soud rozhodne, a zejména to, že soudci mohou pracovat nekvalifikovaně a jsou nepostižitelní.