Pane JaVa, ono to s úvěrem mohlo být ještě jinak. Je totiž celkem jedno komu banka úvěr poskytla. Důležité je pouze kdo má dnes komu co hradit, a z jakého právního důvodu. A o tom stále nevíme nic (jen tušíme, že to má spojitost s provedenou opravou a úvěrem, který si kdysi vzalo BD).

Pokud si úvěr vzalo družstvo již v roli správce domu rozděleného na jednotky, pak předpokládám, že sjednalo individuální smlouvy se všemi vlastníky jednotek v domě o splacení jejich podílu. Další možnost byla, že BD sjednalo takovou smlouvu přímo s nově vzniklým SVJ. To nezáviselo na tom, že o převzetí dluhu společenstvím se zákon tehdy nezmiňoval. Mohlo jít o rozhodnutí SVJ o převzetí cizího dluhu podle § 531 zákona č. 40/1964 Sb..

Z dodatečného popisu nějakého vyúčtování z roku 2012 mi neplyne vůbec nic o platební povinnosti pana E_mana. Jediné co tušíme je že účel platby (nebo části platby) je spojen s dříve vynaloženým nákladem na opravy/zhodnocení domu, ale podrobnosti by si musel tazatel zjistit sám.

V každém případě je situace pana E_mana taková, jakou jsem popsal v minulém měsíci: Platil bez protestů spolu s ostatními, a tím dal najevo svůj souhlas s výší částky a s jejím určením. Pak platit přestal. To je to nejhorší procesní postavení: žalovaný dlužník neplatič.

Orbiter dictum dodávám: E_man měl možnost požadovat aby mu SVJ sdělilo důvod závazku (důvod jeho plateb). Toho se mohl domáhat buď na věřiteli, nebo oslovit shromáždění, nebo mohl postupovat třebas i soudně. Případně mohl nahlížet do zápisů ze shromáždění, do účetních knih a ostatních dokladů SVJ; možná by to v nich byl objevil. Avšak neudělal nic z toho. Nechal se zažalovat. Je tedy ve vleku událostí – vždy o krok pozadu za žalobcem i za soudcem.

Justitianus