Vložil Justitianus, 19. Říjen 2020 - 8:06

Pane Čtenáři, vymyslel jste si neexistující povinnost dlužníka „platit bez vyzvání“, avšak nejste schopen prokázat, že by taková povinnost byla zakotvena v českém právním řádu. Vaše nesmyslné tvrzení uvedu na pravou míru.

  • Pokud jde o povinnost tehdejšího správce (družstva) převést na SVJ přeplatek záloh na správu:

Taková povinnost by družstvu vznikla teprve po tom, co vzniklo SVJ jako právnická osoba; tedy po tom co bylo zapsáno do rejstříku včetně členů statutárního orgánu a ujalo se fakticky správy domu. SVJ jako věřitel mělo vyzvat dlužníka (družstvo) k plnění a poskytnout součinnost potřebnou ke splnění dluhu. Zejména mělo SVJ oznámit číslo bankovního účtu, na který se má převést zůstatek záloh. Družstvo není jasnovidec ani detektiv; není povinno si zjišťovat zda SVJ má zřízený bankovní účet/účty, ani není povinno samo pátrat po čísle účtu na který by mělo plnit. Zkrátka věřitel měl vyzvat družstvo k úhradě a dodat potřebné údaje. Takže nemáte pravdu.

40/1964 Sb. § 520
K prodlení dlužníka nedojde, jestliže věřitel včas a řádně nabídnuté plnění od něho nepřijme nebo mu neposkytne součinnost potřebnou ke splnění dluhu. 
40/1964 Sb. § 522
Věřitel je v prodlení, jestliže nepřijal řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl v době plnění součinnost potřebnou ke splnění dluhu. (…) 
40/1964 Sb. § 523
Za dobu věřitelova prodlení není dlužník povinen platit úroky. 

  • Pokud jde Vaše tvrzení o vracení záloh skládaných na účet SVJ vlastníkem jednotky: 

Existují obecná pravidla kdy má dojít k vyúčtování/vy­pořádání zálohy. Obecně platí, že záloha se vyúčtuje (a následně vypořádá) nastanou-li tyto případy:

  1. jestliže záloha byla použita na stanovený účel,
  2. po uplynutí předem určené doby (zúčtovacího období)
  3. jestliže odpadl důvod, ke kterému byla záloha skládána.

Domníváte se snad, že u pana E_mana nastal některý z těchto důvodů? O ničem takovém se nezmiňuje, ani nic takového neplyne z jeho popisu situace.

Existují ovšem i speciální pravidla, která mají přednost. Tato pravidla dopadají na bytové spoluvlastnictví. Podle § 1208 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb. platí, že do působnosti shromáždění patří rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků. I kdyby tedy nastal některý ze tří případů uvedených výše, muselo by vrácení zůstatku složených (avšak nevyčerpaných) částek být předem schváleno shromážděním.

Justitianus

Odpovědět příspěvkem do diskuse

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
Tato informace bude zobrazena.
Diskuse je moderovaná - neslušné příspěvky, příspěvky mimo téma apod. mohou být odstraněny.