Pane Čtenáři, vymyslel jste si neexistující povinnost dlužníka „platit bez vyzvání“, avšak nejste schopen prokázat, že by taková povinnost byla zakotvena v českém právním řádu. Vaše nesmyslné tvrzení uvedu na pravou míru.
- Pokud jde o povinnost tehdejšího správce (družstva) převést na SVJ přeplatek záloh na správu:
Taková povinnost by družstvu vznikla teprve po tom, co vzniklo SVJ jako právnická osoba; tedy po tom co bylo zapsáno do rejstříku včetně členů statutárního orgánu a ujalo se fakticky správy domu. SVJ jako věřitel mělo vyzvat dlužníka (družstvo) k plnění a poskytnout součinnost potřebnou ke splnění dluhu. Zejména mělo SVJ oznámit číslo bankovního účtu, na který se má převést zůstatek záloh. Družstvo není jasnovidec ani detektiv; není povinno si zjišťovat zda SVJ má zřízený bankovní účet/účty, ani není povinno samo pátrat po čísle účtu na který by mělo plnit. Zkrátka věřitel měl vyzvat družstvo k úhradě a dodat potřebné údaje. Takže nemáte pravdu.
40/1964 Sb. § 520 K prodlení dlužníka nedojde, jestliže věřitel včas a řádně nabídnuté plnění od něho nepřijme nebo mu neposkytne součinnost potřebnou ke splnění dluhu. |
40/1964 Sb. § 522 Věřitel je v prodlení, jestliže nepřijal řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl v době plnění součinnost potřebnou ke splnění dluhu. (…) |
40/1964 Sb. § 523 Za dobu věřitelova prodlení není dlužník povinen platit úroky. |
- Pokud jde Vaše tvrzení o vracení záloh skládaných na účet SVJ vlastníkem jednotky:
Existují obecná pravidla kdy má dojít k vyúčtování/vypořádání zálohy. Obecně platí, že záloha se vyúčtuje (a následně vypořádá) nastanou-li tyto případy:
- jestliže záloha byla použita na stanovený účel,
- po uplynutí předem určené doby (zúčtovacího období)
- jestliže odpadl důvod, ke kterému byla záloha skládána.
Domníváte se snad, že u pana E_mana nastal některý z těchto důvodů? O ničem takovém se nezmiňuje, ani nic takového neplyne z jeho popisu situace.
Existují ovšem i speciální pravidla, která mají přednost. Tato pravidla dopadají na bytové spoluvlastnictví. Podle § 1208 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb. platí, že do působnosti shromáždění patří rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků. I kdyby tedy nastal některý ze tří případů uvedených výše, muselo by vrácení zůstatku složených (avšak nevyčerpaných) částek být předem schváleno shromážděním.
Justitianus
Poslední komentáře