Soudce nezvládá a vyhrožuje
Soudce mě napadá, vyhrožuje mi a označuje mne za problémového účastníka, místo aby řešil předloženou věc. Přitom sám vést řízení těžce nezvládá a neúměrně řízení protahuje, jednání nařídil už neobvykle vysoký pošet a každé z nich trvá několik hodin. Jaká je obrana?
Máte několik možností. Jistě si vyberete. Napíšu Vám, jak to dopadne:
- Můžete namítat podjatost soudce. Příslušný soudce to dostane k vyřízení a prohlásí, že podjatý není. Dostanete pořádkovou pokutu 50.000 Kč s tím, že tato pokuta může být udělována opakovaně a částka zvyšována.
- Můžete namítat průtahy v řízení. Příslušný soudce to dostane k vyřízení a prohlásí buď, že průtahy nejsou, nebo že průtahy jsou, a způsobujete je Vy, a proto Vám udělí pořádkovou pokutu 50.000 Kč s tím, že tato pokuta může být udělována opakovaně a částka zvyšována.
- Můžete namítat nevhodné chování soudce. Příslušný soudce to dostane k vyřízení a prohlásí, že se nevhodně nechová, že nevhodně se chováte Vy a proto Vám udělí pořádkovou pokutu 50.000 Kč s tím, že tato pokuta může být udělována opakovaně a částka zvyšována.
- V jiném vlákně se zde diskutuje, že by mohla pomoci znalost bydliště soudce. Pro podrobnosti odkazuji na toto vlákno, samotného by mě takový postup a jeho účinnost zajímala.
Je otázkou, zda popisované chování soudců je výsledkem jejich lenosti. Jsou i jiná možná vysvětlení, zejména neschopnost, nedostatečná odbornost, ale také zlý úmysl, zvýšená agresivita, syndrom vyhoření nebo jiná porucha zdraví. Je také možné, že to je úmysl a výsledek vlivu služebně starších kolegů, právnických fakult a Justiční akademie, jehož cílem je prodlužováním řízení snížit soudní ochranu. Po 10+ letech řízení zájem na výsledku sporu dost často vymizí, účastníci i soudce zestárnou, onemocní, jdou do důchodu, zemřou.
Experimentální psychologie opakovaně prokázala, že kdo má moc, zpravidla ji dříve nebo později zneužije. To se týká i zcela zdravých a vzdělaných jedinců.
Není sporu o tom že popisované jednání je typické, nejedná se o žádnou výjimku. I zde to bylo opakovaně probíráno.
Ještě je zde jiná možná příčina: Soudce má fixní plat, který není závislý na jeho výkonnosti. Není tak motivován postupovat ani rychle ani hospodárně. Odměna advokáta je (zpravidla) závislá na délce řízení. Advokát tak je motivován k tomu, aby řízení běželo co nejdéle. Zkuste s advokátem sjednat odměnu závislou ne na počtu úkonů a ne hodinovou a ne měsíčním paušálem, ale závislou na výsledku (podílovou), a uvidíte tu rychlost. Ovšem málokterý advokát na podílovou odměnu vůbec přistoupí (s pochopitelným odůvodněním, že odměna úkonová, hodinová, nebo měsíčním paušálem, tj. nezávislá na výsledku, je pro něho výhodnější).
Poslední komentáře